Česká republika je v Evropě i ve světě unikátní délkou rodičovské dovolené. Ta u nás může trvat do tří let věku dítěte, ale rodičovský příspěvek mohou maminky čerpat až do čtyř let věku dítěte. Pokud má žena více dětí po sobě, může zůstat doma i dvanáct let. Český systém mateřských a rodičovských dovolených je v Evropě raritou.
Dvacet osm týdnů mateřské dovolené, rodičovská dovolená do tří let věku dítěte a čtvrtý rok pobírání rodičovského příspěvku výrazně převyšuje obvyklou délku mateřských a rodičovských dovolených v ostatních evropských zemích, zatímco výše dávek při mateřské dovolené patří k nejnižším.
Česko patří mezi země, které vydávají na podporu rodičovství, tedy celkově na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, z vyspělých zemí nejvíce. Jen pět evropských zemí dávalo na podporu rodin více.
Málokoho už v Česku překvapí informace, že v mezinárodním srovnání máme štědře nastavenou rodičovskou dovolenou. Matka nebo otec mohou s dítětem na rodičovské zůstat až 208 týdnů, tedy čtyři roky. To je více než v kterékoliv jiné zemi Evropské unie.
Unijní legislativa každému garantuje právo na rodičovskou dovolenou v délce nejméně čtyř měsíců a ženám minimálně dva týdny mateřské dovolené placené alespoň na úrovni nemocenské, což Evropu odlišuje například od Spojených států, které matkám nic takového negarantují. Konkrétní nastavení se ale v jednotlivých evropských státech výrazně liší.
Obecně platí, že nejlépe se mají maminky na severu Evropy - v Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku. Nejen, že mají dlouhou mateřskou dovolenou, ale také výše finančních prostředků, na které mají nárok, není zanedbatelná.
Doba, po kterou mohou Češi užívat rodičovský příspěvek, je v Evropě spíše výjimkou. Rodičovskou mohou čerpat až 208 týdnů, tedy čtyři roky. Na Slovensku a v Německu je to 156 týdnů, v Polsku dokonce jen 32 týdnů. Češi mají nejdelší rodičovskou dovolenou v EU, vyplývá to z průzkumu projektu Evropa v datech. Na rodičovské dovolené mohou být až 208 týdnů, tedy čtyři roky. V ostatních evropských zemí to jsou maximálně 3 roky, tedy 156 týdnů.
V délce mateřské dovolené Česko patří s 28 týdny spíše k průměru. V Bulharsku a Chorvatsku jsou ženy na mateřské až 58 týdnů, v Estonsku dokonce až 62 týdnů. V těchto zemích ale mají výrazně kratší rodičovskou dovolenou.
Srovnání mateřské dovolené v Evropě
Zatímco ženy v tuzemsku pobírají mateřskou ve výši 70 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den, v jednotlivých evropských státech se výše peněžité pomoci liší. Například v Belgii, Francii nebo v Nizozemsku ženy dostanou celých sto procent, nicméně o to kratší dobu mohou na mateřské zůstat. Například v Belgii mohou ženy zůstat na mateřské dovolené maximálně 15 týdnů. Ženy žijící ve Francii i v Nizozemsku mohou zůstat na mateřské celkem 16 týdnů.
Délku mateřské dovolené v různých zemích ovlivňuje kulturní tradice, náboženství, demografický vývoj, ale také propracovanost systému sociálního zabezpečení. Rozdíly v porovnání jednotlivých zemí jsou obrovské, i když třeba geograficky jsou si země velmi blízké.
České maminky s 28týdenní mateřskou dovolenou jsou někde uprostřed pomyslného žebříčku. Podobně jsou na tom v Polsku s 26 týdny, v Maďarsku, v Rakousku a na Islandu s 24 týdny nebo v Rusku, kde mohou maminky zůstat na placené mateřské dovolené 20 týdnů.
Nejdelší mateřskou dovolenou mají ve Švédsku - a to celých 96 týdnů. Na druhém místě - ovšem s téměř polovinou toho, na co mají nárok švédské maminky - jsou Nový Zéland a Austrálie s 52 týdny. O třetí příčku se dělí Dánsko a Kanada s 50 týdny placené mateřské dovolené. V Anglii a Itálii umožňují maminkám zůstat doma 47 týdnů, italské maminky jsou však v porovnání s anglickými mnohem lépe finančně zajištěny. Ve Finsku, kde je mateřská dovolená v délce 44 týdnů, dostane navíc každý tatínek nově narozeného miminka 3 týdny otcovské dovolené, kterou si musí vybrat do půl roku od narození dítěte. Tyto tři týdny se nezapočítávají do mateřské dovolené. Na tatínky myslí i v Norsku: pokud tatínek zůstane čtyři týdny doma, pak má maminka nárok na 52 týdnů mateřské dovolené.
Nejkratší mateřskou dovolenou mají maminky v Singapuru a Tchaj-wanu - pouhých osm týdnů. Podobně je na tom i Hongkong s 10 týdny a Spojené státy americké, kde mateřská dovolená trvá 12 týdnů. Poměrně krátkou mateřskou dovolenou mají i maminky v západní Evropě. V Německu a v Irsku je placená mateřská dovolená 14 týdnů, francouzské a španělské maminky mají nárok na 16 týdnů a v Belgii pak na 15 týdnů.
Jednotlivé evropské státy mají odlišný systém mateřských i rodičovských dovolených. Zatímco například oproti Česku některé státy hradí matkám sto procent platu, český systém zase umožňuje matkám zůstat doma s dítětem výrazně delší dobu.
Na rodičovský příspěvek má v Česku nárok rodič, když po celý kalendářní měsíc osobně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Lze si vybrat délku čerpání pobírání rodičovského příspěvku (do dvou, do tří nebo do čtyř let věku dítěte).
V některých zemích je trvání rodičovské dovolené omezeno pouze na několik týdnů, např. Velká Británie a Kypr (13 týdnů), Belgie, Irsko a Nizozemí (3 měsíce) či Řecko (3,5 měsíce). V dalších zemích je rodičovská dovolená pobírána několik měsíců, např. Lucembursko (6 měsíců), Itálie (10 měsíců). Především ve východoevropských zemích je délka rodičovské dovolené několik let, např. Rakousko (2 roky), Polsko, Litva, Malta, Španělsko, Maďarsko, Estonsko a Slovensko (3 roky). Nejdéle je možno rodičovskou dovolenou čerpat v Česku (4 roky).
Nejčastější délka mateřské dovolené je 16 - 18 týdnů. Rodičovská dovolená však zřídka trvá déle než dva roky.
Tabulka: Srovnání délky mateřské a rodičovské dovolené ve vybraných zemích
| Země | Délka mateřské dovolené (týdny) | Délka rodičovské dovolené (týdny) |
|---|---|---|
| Česká republika | 28 | 208 |
| Slovensko | 34 | 156 |
| Německo | 14 | 156 |
| Polsko | 20 | 32 |
| Švédsko | 96 | - |
| Estonsko | 62 | - |
| Bulharsko | 58 | - |
| Chorvatsko | 58 | - |
Dopady dlouhé rodičovské dovolené
Nadměrné přerušení pracovní aktivity žen, ale výrazně zhoršuje jejich „zaměstnatelnost“. Některé evropské systémy vytvářejí lepší podmínky pro participaci žen na trhu práce. Ty totiž, na rozdíl od českého systému, neodrazují ženy od pracovní aktivity.
Největší riziko českých rodičovských dovolených je právě v jejich délce spolu se zvýšením výše rodičovského příspěvku. Při takové délce přerušení pracovní aktivity je z hlediska ztráty lidského kapitálu žena na rodičovské dovolené pro zaměstnavatele stejně neatraktivní, jako nezaměstnaná žena. Rozdíl je v tom, že žena pobírající rodičovský příspěvek nemá přílišnou motivaci k návratu na trh práce. Zvýšení dávek samo o sobě není problémem, mělo by ale být doprovázeno snížením maximální doby, po kterou může být žena ekonomicky neaktivní.
S rodinnou politikou úzce souvisí také další otázka - nerovnost mezi muži a ženami v oblasti zaměstnanosti a výdělků. “Délka mateřské dovolené a výše příspěvku, který matky dostávají, negativně koreluje s genderovou nerovností v zaměstnanosti,” píší autoři studie NBER. Zjednodušeně řečeno, v zemích s velkoryse nastavenou mateřskou dovolenou mají ženy s dětmi větší problémy s návratem a uchycením na trhu práce.
Není už překvapením, že se zaměstnaností žen naopak kladně koreluje vedle státních výdajů na péči o děti také flexibilita práce - tedy například zda si lidé mohou podle svého uvážení určovat začátek a konec pracovní doby. “Společným motivem je myšlenka, že umožnit ženám pracovat může být důležitější než délka dovolené nebo příspěvky, které rodiče dostávají, když stojí mimo trh práce,” uzavírají autoři studie.
Firemní dětské skupiny jako řešení
Zapojit se do řešení problému nedostatku míst v předškolních zařízeních mohou kromě státu i firmy. Řešení mohou nabídnout tzv. firemní dětské skupiny. V Česku už jich funguje kolem 400. Jejich vznik ještě urychluje nezisková organizace Sto skupin, která dává firmám možnost založit si skupinu dle individuální potřeby.
Důvodů, proč by měly firmy otevírat vlastní skupiny je vícero. „Zaměstnavatelé se předbíhají, kdo dá zaměstnancům lepší benefit. A firemní školky jsou jeden z nejlepších jak pro firmu, tak pro zaměstnance. Zaměstnancům výrazně pomůže s péči o rodinu, a firma nemusí školit nové odborníky, čím ušetří i miliony na náboru a školení nových lidí,” vysvětluje výhody firemní dětské skupiny Jindřich Fialka, zakladatel neziskové organizace Sto skupin.
Koncept si chválí i firmy, které již svoje skupiny mají. „Založit dětskou skupinu ve firmě bylo z pohledu HR možná nejlepší rozhodnutí, co jsme kdy udělali,” říká Luisa Alvesová, COO z Omnicom Media Group, kteří mají firemní školku již několik let.
Nejvíce firemních skupin prozatím mají nemocnice, univerzity, samosprávy a velké korporace.
Na centrální úrovni řeší spolek Sto skupin zakládání nových skupin, školení personálu, administrativu, financování, kvalitu péče, lokální spolupráce, či účetnictví. Jednotlivé dětské skupiny ale fungují samostatně. Koncept nyní spolek nabízí firmám, které mají zájem vlastní skupinu provozovat, ale chybí jim zkušenost s jejím založením.
Na výběr jsou různé varianty dětských skupin v závislosti od požadavků firem. Je možné ji otevřít v budově firmy nebo v blízké vzdálenosti. Firma může na školkovné pro dítě zaměstnance přispívat celou sumou nebo částí ceny. Skupina může být také „polootevřená”, což znamená, že část míst si rezervuje firma pro své zaměstnance a část kapacity skupiny mohou navštěvovat i jiné děti. Finance na provoz taková skupina získá částečně přímo od firmy a může si zažádat o dotaci.
„Firma se také může stát partnerem dětské skupiny, která je poblíž, přispívat na její provoz, a v případě potřeby využít místa pro své zaměstnance. Tím pomůže nejen sobě, ale i společnosti,” doplňuje Fialka.
Dětské skupiny nejsou žádnou novinkou, jejich početnější otevírání by ale společenské situaci mohlo pomoci. Kromě státu by se tak k hledání řešení přidal i soukromý sektor.
Zanechat komentář