Narození dítěte a následná péče o něj je obvykle spojena s poklesem rodinného příjmu. Při plánování rodičovství byste neměli opomenout ani stránku osobních financí. Narození dítěte totiž téměř vždy představuje vyšší zátěž pro rodinný rozpočet. Jeden z rodičů celodenně pečuje o narozené dítě a přichází tedy o pravidelné příjmy ze zaměstnání či podnikání.
„Jako finanční pomoc rodičům slouží především dávky v podobě peněžité pomoci v mateřství a rodičovský příspěvek. Rodiče by ovšem neměli opomíjet ani rizikové pojištění, které pomůže udržet vyrovnaný rozpočet v okamžiku nepříznivé životní situace. Nastávající maminky by měly zvážit například pojištění pro případ rizikového těhotenství, které mnohdy vede k neplánované pracovní neschopnosti před nástupem na mateřskou.
Jaký je rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou?
Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství
Mateřskou dovolenou se nazývá pracovní volno, na které má žena ze zákona nárok od svého zaměstnavatele, a to v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Doba trvání mateřské dovolené je při narození jednoho dítěte 28 týdnů, v případě dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů.
Po nástupu na mateřskou dovolenou je možné získat peněžitou pomoc v mateřství (pozn. zkráceně se označuje jako mateřská). Jedná se o jednu z dávek českého systému nemocenského pojištění.
Podmínky pro získání peněžité pomoci v mateřství
- Zaprvé musí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství v době nástupu na mateřskou nemocensky pojištěn, nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění (pracovního poměru).
- OSVČ mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství pouze v tehdy, pokud si doprovodně platili nemocenské pojištění.
Pokud OSVČ pobírá mateřskou, nesmí osobně vykonávat podnikatelskou činnost. Mezi dávky nemocenského pojištění patří kromě peněžité pomoci v mateřství také otcovská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Druhou podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je splnění minimální doby trvání nemocenského pojištění. Zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech. Po tuto dobu nemusí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele.
V případě OSVČ musí trvat účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Současně musí účast na nemocenském pojištění (pozn. Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila.
Zdravotní pojištění v průběhu mateřské dovolené
Před odchodem na mateřskou je třeba myslet i na zdravotní pojištění v rodičovství. Pokud žena odchází na mateřskou dovolenou ze zaměstnání, platí za ni zdravotní pojištění po dobu mateřské stát. V případě OSVČ je situace o něco komplikovanější. Po dobu mateřské mohou OSVČ dále provozovat svou živnost, ovšem musí také dále platit předepsané zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
V případě přerušení nebo ukončení živnosti musí OSVČ oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Při opomenutí plateb pojišťovně vás čeká doplatek na zdravotní pojištění. Zdravotní pokrytí během mateřství se vyplatí v předstihu probrat například se zkušeným účetním či daňovým poradcem. Samozřejmě zeptat se můžete i pracovníků vaší pojišťovny. Důležité je rovněž sledovat změny ve zdravotním pojištění.
Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek
Rodičovská dovolená obvykle plynule navazuje na mateřskou dovolenou. Výjimkou jsou situace, kdy si matky pracující jako OSVČ před porodem neplatily nemocenské pojištění (pozn. nevznikl u nich nárok na peněžitou pomoc v mateřství). Rodičovská dovolená trvá nejdéle do 3 let věku dítěte.
Rodiče, kterým se v lednu 2024 a později narodí jedno dítě, mohou do 3 let věku tohoto dítěte vyčerpat celkem 350 000 korun (pozn. do konce roku 2023 byla tato částka 300 000 korun). V případě více dětí narozených současně má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 525 000 korun. U této podpory rodičů není rozhodující výše příjmu. Při pobírání rodičovského příspěvku může rodič pracovat a zlepšovat tak sociální situaci rodiny.
O rodičovský příspěvek je třeba požádat. K vyřízení žádosti není nutné chodit na úřad, vše totiž můžete vyřídit online z pohodlí domova na stránkách ČSSZ. Žena, která je příjemcem rodičovského příspěvku a byla před porodem zaměstnána, spadá do kategorie státních pojištěnců. S platbou zdravotního pojištění si tedy nemusí dělat žádné starosti. V případě OSVČ záleží na konkrétní situaci. Pokud se žena jako OSVČ rozhodne po dobu mateřské dále podnikat, má povinnost hradit zálohy na pojistné.
V průběhu roku musí OSVČ platit vyměřené měsíční zálohy na zdravotní pojištění (tzn. příspěvek na zdravotní pojištění). Výše této zálohy je vypočtena v rámci podaného ročního přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (pozn. OSVČ, kterým nezpracovává daňové přiznání za rok 2023 daňový poradce: do 2. 5. OSVČ, které nepodaly daňové přiznání do 2. 4. 2024 a následně ho do 2. 5. 2024 podaly elektronicky: do 3. 6. OSVČ, kterým zpracovává daňové přiznání za rok 2023 daňový poradce: do 1. 8. OSVČ, které nemají povinnost podávat daňové přiznání za rok 2023: do 8. 4.
Jak zjistit, zda vám vznikl nárok na doplatek zdravotního či sociálního pojištění?
V případě zdravotního pojištění se podívejte na přehled pojištění u vaší zdravotní pojišťovny.
Rodičovská dovolená pro zaměstnance
Rodičovská dovolená (dále RD) je pracovní volno, které je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni (nebo zaměstnanci) na jejich žádost. Rodičovská dovolená se týká pouze zaměstnanců. Zaměstnanci i OSVČ mají během péče o malé dítě nárok na finanční podporu - rodičovský příspěvek.
AKTUÁLNĚ: Schválením takzvané Flexinovely zákoníku práce má od 1. pracovní pozici až do doby, kdy dítě dosáhne dvou let. stejný druh práce jako mají v pracovní smlouvě.
Rodičovská dovolená se dle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. § 196 poskytuje zaměstnankyni (zaměstnanci) po dobu, na jakou zaměstnavatele zažádají, maximálně však do 3 let věku dítěte. Rodičovská dovolená přísluší po skončení mateřské dovolené (případně si před nástupem na rodičovskou dovolenou může vybrat nevyčerpanou řádnou dovolenou). V případě, že nevznikl nárok na mateřskou, je možné nastoupit na rodičovskou ode dne narození dítěte.
Délka rodičovské dovolené se nemusí krýt s délkou pobírání rodičovského příspěvku (sociální dávka). Konkrétní forma žádosti o rodičovskou dovolenou není stanovena, ale osvědčila se žádost písemná. Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené:
- to, že ji hodlá čerpat v plném rozsahu, tj. do tří let věku dítěte.
- přerušovaně (např. po roce RD přerušit, nastoupit do práce na několik měsíců a pak se opět vrátit na RD).
Pokud si nejste jisti, kdy přesně se budete chtít do zaměstnání vrátit, lze obecně doporučit žádat o kratší rodičovskou dovolenou a tu pak podle potřeby prodlužovat.
Rodičovský příspěvek se nevyplácí najednou, ale postupně, po měsících. Na Kalkulačce rodičovského příspěvku si můžete spočítat možnou výši vašeho měsíčního příspěvku v závislosti na délce jeho pobírání. Všichni mohou čerpat až 13.000 Kč měsíčně (od července 2025 je to až 15.000 Kč měsíčně), resp. 19.500 Kč u vícerčat (od července je to 22.500 Kč měsíčně). Při vyšších předchozích výdělcích je možné zvojit i "rychlejší" čerpání příspěvku.
V čerpání mateřské a rodičovské dovolené se rodiče vzájemně neomezují. Otec může například čerpat rodičovskou dovolenou současně s mateřskou dovolenou matky nebo se mohou s matkou v čerpání rodičovské dovolené podle potřeby střídat.
Je třeba si uvědomit, že rodičovská dovolená podle zákoníku práce a rodičovský příspěvek (finanční podpora) podle zákona o státní sociální podpoře jsou dva samostatné a na sobě nezávislé instituty.
Matka zvolila čerpání rodičovského příspěvku na tři roky. Jelikož jí ale dítě ráda pohlídá babička, do zaměstnání se chce vrátit už po dvou letech rodičovské dovolené. Matka bude po návratu do zaměstnání mimo výplaty pobírat i rodičovský příspěvek, protože splnila podmínky pro jeho pobírání (celodenní péče o dítě zajištěna babičkou), i když už nečerpá rodičovskou dovolenou.
Matka zvolila čerpání rodičovského příspěvku na dva roky. Protože je ale její dítě často nemocné, rozhodla se, že bude čerpat rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte. Po dovršení druhého roku věku dítěte nebude matka pobírat rodičovský příspěvek, ale bude čerpat rodičovskou dovolenou.
Pokud chce rodič zůstat s dítětem déle než do třetích narozenin, může požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy z důvodu péče o dítě (zaměstnavatel však žádosti není povinen vyhovět).
Příjem rodiče pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku není sledován. To znamená, že pokud jste na rodičovské dovolené a pobíráte rodičovský příspěvek, můžete si k tomu dle platných zákonů přivydělávat bez omezení.
Pokud se rozhodnete vrátit se do práce, byť jen na zkrácený úvazek, je třeba si uvědomit, že návrat k zaměstnavateli na původní pracovní smlouvu znamená ukončení (nebo přerušení) rodičovské dovolené - ne však nutně konec pobírání rodičovského příspěvku. Pozor ale na konec ochranné doby a tedy možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele.
Pokud si chcete krátkodobě nebo nárazově přivydělat a nechcete tím ohrozit svou rodičovskou dovolenou, můžete se zaměstnavatelem (stávajícím nebo jiným) uzavřít dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Pozor ale dejte na to, kolik si na DPP nebo DPČ vyděláte.
Aktuálně: Schválením takzvané Flexinovely zákoníku práce od 1. práce jako mají v pracovní smlouvě. rodičovské dále vykonávat účetní činnost formou DPP. uzavřít u svého zaměstnavatele dohodu pouze na jiný typ práce.
Výkon samostatně výdělečné činnosti při souběžném pobírání rodičovského příspěvku je možný a dokonce z pohledu placení zdravotního a sociálního pojištění výhodný. Pokud je OSVČ poživatelem rodičovského příspěvku, jedná se o osobu vykonávající vedlejší samostanou výdělečnou činnost a povinné pojistné se platí ze skutečně dosaženého hrubého zisku.
Po dobu mateřské a rodičovské dovolené - maximálně tedy do tří let věku dítěte - jsou zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou pod ochranou a nemohou dostat (až na vyjímky, jako organizační důvody, hrubé porušení pracovní povinnosti, odsouzení k odnětí svobody) od zaměstnavatele výpověď. Pokud pracujete na smlouvu na dobu určitou, platí ochrana pouze do konce smlouvy.
Během těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené nemůžete dostat výpověď pro nadbytečnost. O délce mateřské a rodičovské dovolené rozhodují rodiče sami a až do tří let věku dítěte jim zaměstnavatel musí vyhovět. O návratu do zaměstnání se se zaměstnavatelem můžete dohodnout předem.
Ovšem, pokud nahlásíte kratší rodičovskou dovolenou a později se rozhodnete, že chcete nebo potřebujete zůstat s dítětem doma déle, musí vám zaměstnavatel vyhovět. Složitější se zdá situace, kdy se rozhodnete vrátit do zaměstnání dříve, než jste zaměstnavateli původně oznámili. Existují dva právní výklady - jeden říká, že dřívější návrat je možný jen se souhlasem zaměstnavatele ( z důvodu přijatého zástupu) , druhý, že zaměstnavatel musí vyhovět i v tomto případě.
Pokud se vám narodí další dítě a na rodičovskou dovolenou naváže další mateřská dovolená, zaměstnavatel vám musí držet místo až do tří let dalšího potomka. Pokud dostanete výpověď z organizačních důvodů, máte nárok na odstupné, které se rovná jedné až třem průměrným mzdám.
Jestliže budete chtít zůstat s dítětem doma i po jeho třetích narozeninách, můžete se se zaměstnavatelem domluvit na čerpání neplaceného volna - ten s tím ale nemusí souhlasit a může vám dát výpověď.
Pokud se vracíte do zaměstnání do dvou let dítěte, pak vám musí zaměstnavatel umožnit návrat na tutéž pozici/práci, jakou jste vykonávala předtím (platí od 1. Pokud se vracíte do zaměstnání v období po 2. a do 3. sjednanému pracovnímu zařazení a nemusí jít o stejné místo nebo pracoviště (platí od 1.
Dovolená a rodičovská dovolená
dovolené otce dítěte). V tomto případě nedochází k žádnému krácení dovolené. Za dny rodičovské dovolené se dovolená krátí! dovolená bude podléhat zákonnému krácení. Souběžné pobírání rodičovského příspěvku a čerpání dovolené se nevylučuje.
Zdravotní pojištění během rodičovské dovolené
Pojistné na zdravotní pojištění hradí za osoby čerpající rodičovskou (a mateřskou) dovolenou stát, a to i v případě, kdy ji čerpají matka a otec současně.
Rodičovskou dovolenou definuje § 196 Zákoníku práce č. rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje. měsíci. Otázky a odpovědi k rodičovské dovolenéJaký je rozdíl mezi rodičovskou dovolenou a rodičovkým příspěvkem?Rozdíl je velký. Rodičovská dovolená je pracovní volno, které je zaměstnavatel povinnen poskytnout zaměstnankyni (či zaměstnanci) na dobu, o kterou požádá, maximálně však do 3 let věku dítěte. Rodičovský příspěvek je státní sociální dávka, která nahrazuje rodiči ušlý příjem po dobu péče o dítě a může být pobírán až do 4 let dítěte.
Jak se žádá o rodičovskou dovolenou?Žádná konkrétní forma či formulář žádosti o rodičovskou dovolenou není stanoven, ale obvykle se zasílá zaměstnavateli písemná žádost se specifikací předpokládané délky dovolené. Žádost se posílá před nástupem na rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená obvykle přímo navazuje na mateřskou dovolenou nebo na ni rodič nastoupí po vyčerpání dnů řádné dovolené. 26. 1. 2025
Zdravotní pojištění hrazené státem a péče o dítě
V jakých případech hradí zdravotní pojištění stát a jaké jsou podmínky nároku na starobní důchod.Péče o dítě a zdravotní pojištěníZdravotní pojištění slouží k úhradě základní zdravotní péče. Povinně ho platí všichni zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) i osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), které trvale žijí v Česku. V určitých případech odvádí pojistné za pojištěnce stát.
Stát jako plátce pojistného v souvislosti s péčí o dítě. Stát je plátcem pojistného mimo jiné:
- za příjemce rodičovského příspěvku,
- ženy na mateřské dovolené,
- osoby na rodičovské dovolené (čerpají-li rodičovskou dovolenou oba rodiče, je stát plátcem pojistného za oba rodiče),
- osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství,
- osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku (viz dále).
Osoby osobně celodenně řádně pečující o dítě
Jestliže rodič osobně celodenně pečuje o dítě, tj. jedná se zejména o situaci, kdy čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené a po skončení rodičovského příspěvku, je za něj stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění. Důvodem je péče o dítě. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, buď otec, nebo matka dítěte (nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů).
Rodič ovšem musí zároveň splnit tyto podmínky:
- Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. Tato podmínka není splněna především v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
- Dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a pokud jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování (dítě nechodí do družiny).
- Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na DPP s odměnou v měsíci nepřesahující 11.499 Kč či práce na DPČ s odměnou v měsíci nižší než 4.500 Kč.
Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky. Po skončení rodičovského příspěvku zdravotní pojišťovna požaduje i předložení rozhodnutí o odnětí rodičovského příspěvku. Stejnou oznamovací povinnost má i zaměstnavatel, pokud pracovní poměr trvá (tj. u neplaceného volna u dítěte staršího tří let).
Jestliže rodič čerpá rodičovskou dovolenou nebo rodičovský příspěvek, pak stát platí pojistné na zdravotní pojištění z těchto důvodů.
Souběh zaměstnání a péče o dítě
V případech, kdy osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (s výjimkou osob osobně celodenně a řádně pečujících o dítě), mají příjmy ze zaměstnání, jsou plátci pojistného stát i tyto osoby. V případě výkonu práce v pracovním poměru, na dohodu o pracovní činnosti (s měsíční odměnou alespoň 11.500 Kč) se odvádí pojistné na zdravotní pojištění. Zaměstnanec je povinen odvádět měsíční pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění se odvozuje od minimální mzdy, která pro zaměstnance v roce roce 2025 činí 20.800 Kč měsíčně. Minimální odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance činí 13,5 % z minimální mzdy, tj. 2.808 Kč měsíčně (z toho 4,5 % odvádí sám zaměstnanec a 9 % za zaměstnance zaměstnavatel).
Povinnost odvést pojistné alespoň v minimální výši však nemají osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jedná se např.:
- o osoby na mateřské i rodičovské dovolené,
- o osoby, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek,
- o osoby pečující o dítě, které splňují výše uvedené podmínky.
Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem, který nemusí dosahovat minimální mzdy. Nemusí tedy odvádět minimální pojistné. Výše pojistného činí 13,5 % z příjmu za daný měsíc.
Souběh podnikání a péče o dítě
Pro OSVČ, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, neplatí minimální vyměřovací základ. Podrobnější podmínky, kdy podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění nemusí OSVČ platit povinné minimální odvody nezávislé na dosaženém výdělku, najdete v kapitole Podnikání rodičů - samostatná výdělečná činnost. Jde např. o omezení docházky do mateřské školy na 4 hodiny denně nebo omezení docházky do školní družiny. Zde musíme upozornit, že OSVČ využívající tento režim není státním pojištěncem zdravotního pojištění.
Péče o dítě a důchodové pojištění
Podmínky nároku na starobní důchod
Podmínkou nároku na starobní důchod je pojištění v rozsahu nejméně 35 let. Dobou pojištění je především doba zaměstnání, ze kterého se odvádí pojistné na důchodové pojištění, popř. výkonu SVČ, a dále také náhradní doby pojištění. Další podmínkou je dosažení důchodového věku, který je odstupňován podle roku narození pojištěnce.
Náhradní doba pojištění v důchodovém pojištění
Náhradní dobou pojištění je mj. doba osobní péče o dítě do čtyř let věku. Po dobu trvání náhradní doby pojištění nevzniká osobě povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Tato povinnost nevzniká ani státu. Náhradní doby důchodového pojištění se započítávají do celkové doby důchodového pojištění pro vznik nároku na důchod.
Doba péče ženy i muže o dítě do čtyř let věku nebo doba péče započatá dříve a ukončená po tomto datu se dokládá čestným prohlášením při uplatnění žádosti o důchod. Dobu péče o dítě nelze započítat současně otci i matce. V případě, že o dítě pečovalo současně více osob, započte se doba péče o dítě té osobě, která o dítě pečovala v největším rozsahu.
Odvod pojistného a péče o dítě
Zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou nebo pečující o děti nemusejí povinně platit pojistné na sociální pojištění (zahrnuje pojistné na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud zaměstnanec pracuje, pojistné odvádí z dosaženého příjmu zaměstnavatel a péče o děti není zohledněna. Zaměstnanec nemá žádné povinnosti vůči státu.
Pojistné na sociální zabezpečení se neodvádí zejména z těchto příjmů:
- na základě dohody o provedení práce do výše přijmu 11.499 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele;
- ze zaměstnání malého rozsahu, tj. sjednaný příjem je nižší než 4.500 Kč;
- ze zákonného odstupného.
Informativní list důchodového pojištění
Každý může podat žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění na adrese ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, a to buď písemně, elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem, datovou schránkou či prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu nebo ID datové schránky, na kterou bude informativní list zaslán. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list zašle Česká správa sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.
Na stránce ČSSZ si každý po přihlášení prostřednictvím Identity občana může nechat provést informativní výpočet starobního důchodu (který je v případě mladších žadatelů pouze velmi orientační), k němuž se automaticky připojí údaje o dobách pojištění a vyměřovacích základech (vyloučených dobách), které má ČSSZ ve své evidenci, takže online takto můžete zjistit evidované doby důchodového pojištění.
Zanechat komentář