Průhonický park, rozsáhlý park na jihu Prahy, je bohatý na krásnou přírodu a výhledy. Park o celkové rozloze 250 hektarů založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca už v roce 1885. Velmi se mu zamlouvalo údolí potoka Botiče i jeho přítoků. Park osázel původními domácími dřevinami i těmi dovezenými ze zahraničí.
Letošní rok se v Průhonickém parku nese ve znamení oslav dvou významných výročí: 140 let od jeho založení a 15 let od zapsání na Seznam světového dědictví UNESCO. Tyto milníky se budou návštěvníkům připomínat v rámci všech letošních akcí, přičemž vrcholem bude slavnostní program v květnu. Hrabě Silva-Tarouca získal průhonické panství sňatkem s Marií Antonií Nostic-Rienek 16. června 1885. V Průhonicích nalezl nejen nový domov, ale také krajinu předurčenou k založení rozsáhlého parku. Tvorba parku byla jeho celoživotním dílem.
Jeho výjimečná světová hodnota je dána jedinečnou krajinářskou kompozicí spojenou s cennou sbírkou a unikátní kombinací domácích a cizokrajných dřevin, z nichž řada byla v Evropě vysazena poprvé. Za předlohu mu sloužil park v Čechách pod Kosířem, především však proslulý park knížete Pückler-Muskau na Nise v Horní Lužici. Charakteristické je volné uspořádání parkových ploch. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, s rybníky, potoky a jejich slepými rameny. Stavebním kamenem kompozice jsou mistrně volené průhledy. Bývají ukončeny dominantou, kterou v prvé části parku tvoří nejčastěji zámek, ve druhé pak skupiny porostů. Osou celého území se stal potok Botič.
Návštěvníci mohou využít interaktivní mapu na webu parku nebo audioprůvodce Smartguide. Kromě vyhlídkových okruhů nabízí spoustu informací o historii i místních rostlinách a slouží jako plnohodnotný průvodce parkem. V minulém roce v historických stavbách Rybárny a České chaloupky vznikly nové expozice pro velké i malé návštěvníky, které je poučí i pobaví.
Přírodně krajinářský park je založený na uměleckém uchopení přírodních prvků. Hrabě využil členité údolí potoka Botiče a jeho přítoků Dobřejovického a Zdiměřického potoka, použil původní domácí dřeviny v kombinaci s dovezenými cizokrajnými dřevinami, pro které byl často park vstupní branou nejen do Čech, ale i Evropy. Jako základ parkové kompozice založil mistrně volené průhledy, které vás mnohdy překvapí v místech, kde je nečekáte. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů střídal s lučními plochami, rybníky, potoky a jejich slepými rameny. Dovedně využil proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích.
Průhonický park je Národní kulturní památkou a památkou UNESCO. Zámecký park u zámku Průhonice je jeden z nejvýznamnějších parků v Česku. Představuje unikátní dílo vrcholného období přírodně krajinářského slohu v Evropě a je mimořádně cennou dendrologickou sbírkou - arboretem s množstvím domácích a cizokrajných dřevin okolo 1600 druhů a výjimečnou sbírkou rododendronů.
Průhonický park - UNESCO.
Historie Průhonického parku
Arnošt Emanuel hrabě Silva Tarouca získal průhonické panství sňatkem v roce 1885 a začal podle svých představ tvořit Průhonický park. „Poprvé spatřil jsem Průhonice z jara 1885 a již tehdy zamiloval jsem si tato místa, jež zdála se mi býti předurčena přírodou k založení parku… Tím bylo rozhodnuto, že průhonický park jest hotovou věcí a od té doby nebylo poraženo jediného stromu, který bych sám k tomu neručil, nebyl vsazen jediný strom, jediný keř ani bylina, jež bych sám nevybral… ani cesta založena, jíž jsem nevyznačil.“ (A. E.
Při zakládání parku bylo využito původních zalesněných částí a jejich vzrostlých dřevin, které tvořily kostru novým výsadbám. Tak zůstaly zachovány některé přirozené partie, někde byly ponechané dřeviny použity pro stínění či ochranu nových výsadeb. Základem okrajových plášťů se staly původní porosty zahuštěné výsadbou nových druhů, zejména smrků a douglasek, aby tvořily kulisu nejen pohledovou, ale i ochranu proti větru. Cesty, tvořící v parku hustou síť, jsou vedeny v přirozených křivkách, sledují tvary terénu a zpřístupňují partie a výhledy řešené s vytříbeným vkusem a umem. Seskupení dřevin je voleno tak, aby v pozorovateli zanechalo neopakovatelný dojem. K tomu se využívá různých dřevin umožňujících odstupňování popředí, kulis a pozadí. Dovedně je využita proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích především po stránce barevnosti - při rašení, kvetení či podzimním zbarvování listů. Nesetkáváme se s pravidelnými geometrickými tvary, výjimku tvoří pouze pravidelně řešená část Velkého nádvoří.
Současná historie zámeckého parku začala již v roce 1885, kdy se hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca sňatkem s Marii Nostitz-Rieneck vyženil průhonické panství. Přírodně krajinářskou přestavbu původního romantického parku, v té době značně zpustlého parku, zahájil hrabě na podzim roku 1886. Popudem byl konflikt s lesní správou panství při kácení starých dubů. Hraběte očarovalo členité a malebné údolí potoka Botiče. Postupně se mu podařilo přikoupit další pozemky a zvětšit původní rozlohu parku na stávajících téměř 250 ha. S neobyčejným citem byl prováděn výběr a výsadba rostlin, pečlivě byly vybírány průhledy na zámek, bylo zbudováno rozsáhlé alpinum.
Úspěšné budování parku bylo přerušeno první světovou válkou 1914-18 a následnou agrární reformou, jež zhoršila majetkové poměry. Proto se hrabě rozhodl (po delším vyjednávání, jež vedl od r. 1924 prof. Jan Jelínek) prodat celé průhonické panství čs. státu a ministerstvo zemědělství zde zřídilo v roce 1927 „Státní pokusné objekty zemědělské“, s Výzkumnými stanicemi pro okrasné zahradnictví, pro ovocnářství a pro zelinářství. V roce 1936 byl ze 3 výzkumných stanic ustaven „Výzkumný ústav zahradnický v Průhonicích“, rozšířila se činnost šlechtitelská (mj. u věhlasných rododendronů-pěnišníků a azalek - doc. B. Kavka, prof. Jan Jelínek, později také prof. J. Scholz a další.).
V roce 1992 navrhuje Milena Roudná na Ministerstvu kultury i přímo v sídle UNESCO v Paříži zapsání Průhonického parku na seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2002 dochází k organizační změně v rámci Botanického ústavu AV ČR, je spojena Průhonická botanická zahrada se správou Průhonického parku. V současnosti je v parku evidováno celkem 1606 druhů a odrůd, v počtu taxonů převažují dřeviny listnaté (1264) nad jehličnatými (342).
Zajímavosti a co v parku uvidíte
Průhonický park je vrcholným krajinářským dílem světového významu. Ojedinělým způsobem v něm bylo využito původních dřevin domácích v kombinaci s introdukovanými cizokrajnými dřevinami. Pohádková příroda pouze pár kilometrů od hranic hlavního města - to je Průhonický zámecký park, ve kterém byla natočena řada pohádek. Park Průhonice je ideální místem pro relaxaci i romantickou procházku. Mimo významu umělecko-historického je park cenný i dendrologicky, jako sbírka domácích a cizokrajných dřevin - okolo 1 600 druhů. Nejkrásnější je park opravdu na jaře, kdy kvete velké množství zajímavých rostlin. Své kouzlo má také v zimě, kdy je příroda pokryta sněhovou přikrývkou a vodopády jsou zamrzlé.
Park je v posledních letech útočištěm četných rostlinných i živočišných druhů. Na jeho území jsou zachovaná cenná lesní a luční společenstva. Sbírka šišek po několik desetiletí shromažďoval dlouholetý pracovník Správy Průhonického parku pan Miroslav Kučera. Svým rozsahem 2659 položek se řadí mezi tři největší na světě. Tuto původně soukromou sbírku dnes vlastní Botanický ústav Akademie věd a slouží ke studijním účelům.
V přízemí průhonického zámku naleznete Návštěvnické centrum věnované parku i Botanického ústavu Akademie věd ČR, která park spravuje. Prohlédnete si zde velkou mapu s informacemi o aktuálně kvetoucích rostlinách, dozvíte se, jaké akce se v Průhonickém parku v průběhu roku pořádají, dále je zde 3D model parku nebo přístup do informačního systému Virtuální Průhonice.
V Průhonickém parku se nachází tři drobné stavby, které v sobě ukrývají zajímavé expozice. Těsně u zámku (u Sádkového rybníčku) můžete navštívit Rybárnu, která původně sloužila jako zázemí pro rybniční hospodářství v parku. Česká chaloupka se nachází poblíž vstupu „Hájovna“. Byla postavena pro Národopisnou výstavu českoslovanskou (1895). Pro svůj romantický vzhled zahrála v několika českých pohádkách. Strážní domek Wachhaus je zakreslen v mapě stabilního katastru již v roce 1841. Stál nad údolím potoka Botič v době, kdy ještě neexistoval rybník Bořín, a sloužil Spolku pobotičských mlynářů.
Přírodně krajinářský park Průhonice, který je Národní kulturní památkou a památkou UNESCO se nachází jen kousek od Prahy a nabízí 25 km cest, na kterých můžete obdivovat jedinečné průhledy, domácí i cizokrajné dřeviny, vzácné sbírky a mistrné kompozice. Úpravou jeho toků a přítoků vznikly příznivé klimatické podmínky pro růst původní i nové flory a společenstev dřevin. Vznikl tak postupně jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě, bezprostředně u zámku byl upraven anglický park. Park je v současnosti i významným refugiem planých druhů rostlin, hub i živočichů, díky své velké diverzitě rostlin a stromů je např. Nejatraktivnější rostlinou v zámeckém parku jsou pěnišníky (rhododendrony) a azalky. Potok Botič prochází oběma částmi parku. V areálu Průhonického parku se nachází také Průhonická botanická zahrada a genofondové sbírky na Chotobuzi.
Kvetoucí rododendrony v Průhonickém parku.
Okruhy Průhonickým parkem
Park, kde najdete celkem asi 1600 rostlinných druhů, je Národní kulturní památkou a památkou UNESCO. V rámci procházky můžete obejít 3 okruhy - základní (modrý), hlavní (žlutý) a vyhlídkový (červený).
Základní okruh (modrý)
Základní a zároveň nejkratší okruh má 2,5 kilometrů a pomalou chůzí ho projdete do 2 hodin. Okruh vede od zámku kolem rybníka, pod Alpinem až na Hlavní vyhlídku a zpět k zámku. Je to okruh nejvíce vhodný pro kočárky, protože zde najdete minimum překážek na cestě. Tento okruh je prý dobré navštívit hlavně v období května a června, kdy kvetou rododendrony, hlavní atrakcí je však pohled na zámek z Hlavní vyhlídky.
Hlavní okruh (žlutý)
Prostřední (hlavní) okruh má 5 kilometrů a projdete ho do 4 hodin. Vede přes bývalou Oboru podél potoka Botiče, po hrázi rybníka Labešky a lesem zpět k zámku.
Vyhlídkový okruh (červený)
Nejdelší, vyhlídkový okruh má 10 kilometrů a je to procházka zhruba na 6 hodin. Jeho cestičky vedou skrz celým parkem a kolem všech vyhlídek.
Důležité informace pro návštěvníky
Vstupenky (i ty celoroční nebo Garden Pass) s příznivou cenou se prodávají v pokladně u hlavního vstupu do parku u zámku a na parkovišti u vstupu do 2. části parku, do areálu se pak dostanete přes turnikety. Do parku mohou za drobný poplatek pejsci, měli by však být na vodítku. Pro osoby se sníženou pohyblivostí je připravena možnost zapůjčení skútru pro pohyb po areálu (po předchozí rezervaci a složení zálohy 2000 Kč).
Jak se do parku dostat
Z Prahy se lze do parku dostat metrem ze stanice červeného metra Opatov a poté autobusy číslo 363 nebo 385 do stanice Průhonice. Autem pak po dálnici D1 přes Exit 6 na Průhonice, zde je přímo z náměstí značen vjezd na parkoviště před zámkem, kde stojí hodina parkování 30 korun (parkoviště před vstupem do 2.části parku stojí 50 korun).
Čím zabavit děti
Pokud by děti přeci jen nefandili botanice, ověřte si, kdy jsou v parku pořádány akce přímo pro ně. Letos to byl jarní běh nebo fotografická soutěž. Pro děti tady nabízejí hrací karty s úkoly.
Průhonický zámek
Průhonický zámek v dnešní podobě je výsledkem řady přestaveb původně středověkého gotického hrádku, zbudovaného na skalnatém ostrohu nad potokem Botič. Hrádek byl vystavěn v sousedství románského panského sídla, z něhož se dodnes dochoval pouze románský kostelík Narození Panny Marie. První písemné zprávy o vlastnících Průhonic pocházejí ze 70. let 13. století. Vystřídali se zde majitelé Zdislav z Průhonic, Bohuslav z Průhonic, páni z Říčan (do 90. let 14. století) a pražští měšťané. Počátkem 15. století tu sídlí bývalý tajný rada císaře Rudolfa II., Andreas Hannewald z Eckendorfu. V této době byly součástí průhonického panství též pivovar, zahrady, štěpnice i prosperující ves s krčmou a kovárnou. Za třicetileté války byly Průhonice zpustošeny.
V držení Nostic-Rienecků zůstávají Průhonice po celé 19. století: Po úmrtí Jana Nepomuka v roce 1840 dědí panství jeho syn Albert, po něm přechází majetek na jeho jedinou dceru, Marii Antonii Gabrielu. Dne 16. června 1885 v Praze - Smíchově uzavřeli sňatek Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca a Marie Antonie, hraběnka Nostic-Rieneck. Arnošt Emanuel nalezl v Průhonicích nové sídlo a krajinu předurčenou k založení rozsáhlého parku.
Přestavbu skromného průhonického zámku na sídlo v tehdy módním stylu české novorenesance svěřil Arnošt Emanuel 26 letému, jen o půl roku staršímu Jiřímu Stibralovi. Průhonický zámek byl původně 4křídlovou stavbou pevnostního charakteru s centrálním nádvořím. Poslední klasicistní přestavba mu dala prostý vzhled s nevýraznou siluetou. S tímto stavem kontrastovaly představy Arnošta Emanuela. Jiří Stibral tedy stál před úkolem vytvořit z prosté hmoty starých budov architektonickou dominantu parku.
Zámek je kromě expozic a Návštěvnického centra veřejnosti nepřístupný. Sídlí v něm Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. Jedna z expozic se nachází v části interiéru západního křídla zámku přístupné z Malého nádvoří. Tato stálá výstava s názvem „Průhonický zámek a park - dílo přírody a lidského ducha“ je věnovaná zakladateli Průhonického parku hraběti Taroucovi. Součástí expozice jsou informace o historii průhonického panství, o portugalském rodu Silva-Tarouca a jeho působení v Čechách, o přestavbě zámku, jeho tvůrcích a především o založení parku.
Přehled okruhů a jejich délka
| Okruh | Délka | Časová náročnost | Popis |
|---|---|---|---|
| Základní (modrý) | 2,5 km | Do 2 hodin | Od zámku kolem rybníka, pod Alpinem až na Hlavní vyhlídku a zpět k zámku. Vhodný pro kočárky. |
| Hlavní (žlutý) | 5 km | Do 4 hodin | Přes bývalou Oboru podél potoka Botiče, po hrázi rybníka Labešky a lesem zpět k zámku. |
| Vyhlídkový (červený) | 10 km | Zhruba 6 hodin | Skrz celým parkem a kolem všech vyhlídek. |
Zanechat komentář