Každý zaměstnanec, který v daném kalendářním roce odpracoval alespoň 60 dní, má nárok na dovolenou. Zákoník práce stanovuje minimální délku dovolené na 4 týdny, ale většina zaměstnavatelů dnes poskytuje 5 týdnů. Dovolená může být ovšem v některých případech krácena, například při opakovaných neomluvených absencích nebo při nemoci a obecně při pracovní neschopnosti.
Dovolená náleží zaměstnanci buď za celý rok, nebo pouze její poměrná část, a to podle toho, kdy zaměstnanec do práce nastoupil. V takovém případě přichází zaměstnanec o nárok na nějakou její část.
Co Znamená Krácení Dovolené?
Krácení dovolené je termín stanovený zákoníkem práce pro situace, kdy je zaměstnanci z nějakého důvodu zkrácena dovolená, takže může čerpat méně dnů. Důvody pro krácení dovolené není možné přenášet do následujícího roku. Platí tedy, že pokud důvod pro krácení dovolené nastane v listopadu 2024, není možné zaměstnanci zkrátit dovolenou v roce 2025.
Zákoník práce zná v současné době pouze jediný důvod, kdy je možné zaměstnance krátit dovolenou, na kterou mu vznikl ze zákona nárok. Tímto důvodem je neomluvená absence.V ostatních případech, jako je například nemoc nebo rodičovská se již dovolená nekrátí. Zaměstnanci pouze vzniká nárok jen na poměrnou část dovolené v konkrétním období.
Krácení Dovolené Při Neomluvené Absenci
Neomluvená absence zaměstnance je jediným důvodem, na základě kterého je možné skutečně krátit dovolenou. Právní úprava krácení dovolené je obsažena v § 223 zákoníku práce. Pouze za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou zkrátit o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí směn lze sčítat. Přitom musí být zaměstnanci vždy ponechána dovolená v rozsahu minimálně 2 týdnů.
Dříve platilo, že lze dovolenou krátit o 1 až 3 dny za každou absenci, novela s účinností od roku 2021 ale pravidla zmírnila.
Krácení Dovolené z Důvodu Nemoci
Od roku 2021 platí, že pracovní neschopnost v rozsahu do 20násobku týdenní pracovní doby se počítá jako vykonaná práce. To v případě 5denní pracovní doby odpovídá maximálně 100 dnům ročně. Teprve v případě delší pracovní neschopnosti má zaměstnavatel právo zaměstnanci krátit dovolenou.
Netrvá-li pracovní neschopnost déle než dvacet týdnů, počítá se i doba strávená v neschopnosti jako výkon práce a zaměstnanci za tuto dobu náleží nárok na dovolenou, jako by ji odpracoval. Podmínkou je, že zaměstnanec u zaměstnavatele skutečně odpracoval alespoň dvanáct týdnů v daném roce.
Krácení Dovolené Při Různé Délce Nemoci
Krátkodobá Nemoc
V případě pracovního poměru na plný úvazek (40 hodin týdně) má zaměstnanec 4 týdny dovolené. Pokud onemocní například v září na 3 týdny (zamešká 120 hodin), dovolená se mu nekrátí. Díky odpracování 12 a více týdnů mu bude 20 týdnů z nemoci počítáno jako výkon práce. Pro účely výpočtu dovolené tak bude mít odpracováno celkem 42 týdnů a za každý odpracovaný týden bude mít nárok na 1/52 dovolené.
Celoroční Nemoc
V případě celoroční neschopenky nemá zaměstnanec nárok na žádný den dovolené, jelikož neodpracoval ani 20 dní dlouhý limit stanovený platným zákoníkem práce.
Výpočet dovolené u dohod - Bc. Iveta Nekudová
Výjimka z Krácení Dovolené
Výjimkou z krácení dovolené z důvodu nemoci je případ, kdy k pracovní neschopnosti došlo následkem pracovního úrazu. Tento typ pracovní neschopnosti se totiž započítává jako výkon práce.
Další Situace Ovlivňující Dovolenou
Kromě nemoci existují i další situace, které ovlivňují nárok na dovolenou.
Výpověď
Pokud zaměstnanec ukončí z nějakého důvodu pracovní poměr v průběhu roku, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené za daný kalendářní rok, podle počtu odpracovaných týdnů.
Mateřská Dovolená
Doba mateřské dovolené se započítává pro účely výpočtu nároku na dovolenou v plném rozsahu.
Neplacené Volno
Principem poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci je stanovení doby, po kterou zaměstnanec nevykonává práci a nenáleží mu ani náhrada mzdy. Jelikož práci nekoná, nemůže se mu doba neplaceného volna započítávat do nárok na dovolenou.
Nemocenská a Dovolená
Nemocenská společně s náhradou mzdy pomáhají pokrýt výpadek příjmu během dočasné pracovní neschopnosti. Náhradu mzdy v období dočasné pracovní neschopnosti od 1. do 14. dne nemoci vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel od od 15. dne je zaměstnanci vyplácena nemocenská státem z nemocenského pojištění.
V případě, kdy pracovní neschopnost překročí 20násobek týdenní pracovní doby (tj. 800 hodin v případě plného úvazku, kdy člověk pracuje 40 hodin týdně), má zaměstnavatel právo na krácení dovolené. Do výše uvedeného limitu je nemoc brána jako výkon práce, avšak za předpokladu, že zaměstnanec v daném roce odpracoval nejméně dvanáctinásobek týdenní pracovní doby (tj. 480 hodin v případě plného úvazku).
Výjimkou jsou ovšem situace, kdy k dočasné pracovní neschopnosti došlo následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání. Tento typ pracovní neschopnosti se vždy započítává jako výkon práce.
Vznik Pracovní Neschopnosti v Době Čerpání Dovolené
Pokud zaměstnanci vznikne pracovní neschopnost v době čerpání dovolené, pak se podle zákoníku práce dovolená v době nemocenské zaměstnanci přerušuje, a to dnem, ve kterém pracovní neschopnost začala. K přerušení dochází i bez ohledu na to, kdy zaměstnanec ten den navštívil lékaře a zda již v té době uplynula původně plánovaná směna.
| Situace | Vliv na dovolenou |
|---|---|
| Neomluvená absence | Krácení dovolené o počet neomluveně zameškaných hodin |
| Nemoc (do 20násobku týdenní pracovní doby) | Počítá se jako odpracovaná doba (za splnění podmínky odpracovaných 12 týdnů) |
| Dlouhodobá nemoc (přesahující 20násobek týdenní pracovní doby) | Může vést ke krácení dovolené |
| Pracovní úraz/nemoc z povolání | Počítá se jako odpracovaná doba v plném rozsahu |
| Výpověď | Nárok na poměrnou část dovolené |
| Mateřská dovolená | Započítává se jako odpracovaná doba v plném rozsahu |
| Neplacené volno | Nezapočítává se do nároku na dovolenou |
Zanechat komentář