Čerpání dovolené po mateřské dovolené: Podmínky a pravidla

Po mateřské dovolené má žena nárok na čerpání řádné dovolené. Vysvětlíme si podmínky a pravidla pro čerpání dovolené po mateřské dovolené.

Mateřská a rodičovská dovolená: Rozdíl

Mateřská a rodičovská dovolená nejsou jedno a to samé. V obou případech sice matka pobírá dávky od státu, ale v jiné výši a rozsahu. Na mateřskou dovolenou se nastupuje ještě v těhotenství a trvá jen několik týdnů. Rodičovská dovolená následuje po mateřské a matka během ní pobírá takzvaný rodičovský příspěvek. Na rozdíl od mateřské může být podstatně delší, a to až do 3 let věku dítěte. V tomto případě však záleží jen na matce, jak dlouho chce zůstat s dítětem doma. Pokud jí to situace umožňuje, může nastoupit zpět do zaměstnání klidě hned po mateřské.

Nástup na mateřskou dovolenou a její trvání

Na mateřskou žena nastupuje nejdříve 8 týdnů před termínem porodu, většinou však nastávající matky odchází z práce 6 týdnů před porodem. V případech rizikového těhotenství je nicméně možné být na základě nařízení lékaře doma po celou dobu těhotenství. Mateřská dovolená pak trvá ze zákona standardně 28 týdnů za předpokladu, že maminka porodí jen jedno dítě. Pokud se narodí dvojčata nebo vícerčata, je doba trvání mateřské delší, a to celých 37 týdnů.

Zaměstnavatel má povinnost držet zaměstnankyni, jež čerpá mateřskou dovolenou, její původní pracovní místo. Většinou se tak jako náhrada za ztrátu pracovní síly hledá pracovník, který funguje jako zástup za mateřskou.

Nárok na dovolenou po mateřské dovolené

Mateřská dovolená se na rozdíl od rodičovské počítá jako výkon práce, což znamená, že za dobu jejího čerpání náleží zaměstnankyni řádná dovolená. Po skončení mateřské má tedy matka možnost ještě před nástupem na rodičovskou tuto řádnou dovolenou vyčerpat. Lze tak však učinit pouze za předpokladu, že o ni zaměstnankyně včas zažádá.

Žádost o čerpání dovolené

Žádost o čerpání dovolené po mateřské musí být podána zaměstnavateli v písemné podobě a nesmí v ní chybět datum, místo a podpis žadatelky. Ve chvíli, kdy zaměstnankyně požádá o čerpání řádné dovolené bezprostředně po skončení mateřské, má zaměstnavatel povinnost jí vyhovět. Takže se prakticky nejedná o žádost, ale spíše o jakési oznámení. Žádost se podává nejpozději poslední den mateřské. Pakliže by byla doručena později, zaměstnavatel jí už nemusí vyhovět. Byť nárok na řádnou dovolenou v případě nedodržení tohoto termínu zaměstnankyni nezaniká, není již možné, aby si pracovnice sama zvolila období jejího čerpání.

Nárok na dovolenou bezprostředně po mateřské a před nástupem na rodičovskou vzniká pouze zaměstnaným ženám. Nastávající maminky, které rozvázaly pracovní poměr před nástupem na mateřskou, již tohoto benefitu využít nemohou. Stejně tak se to pochopitelně netýká ani osob samostatně výdělečně činných.

Zaměstnankyně může dle svého uvážení v žádosti uvést, v jakém rozsahu chce dovolenou po mateřské čerpat. Buď může požádat jen o část řádné dovolené, která jí náleží za působení v zaměstnání před nástupem na mateřskou i po něm, nebo je možné rovnou vyčerpat řádnou dovolenou v plném rozsahu. V praxi se častěji využívá druhá možnost, která je pro novopečené maminky výhodnější. Do řádné dovolené, kterou může zaměstnankyně po mateřské čerpat, se tak počítá veškerá nevyčerpaná dovolená z předchozích let a dovolená, na níž jí vznikl nárok za odpracované hodiny v aktuálním kalendářním roce.

Proplacení dovolené po mateřské

Nárok na proplacení dovolené po mateřské vzniká zaměstnankyni automaticky. Jedná se v podstatě o stejnou situaci, jako kdyby chodila do práce a vybírala si řádnou dovolenou. V takovém případě náleží zaměstnankyni náhrada mzdy za čerpání dovolené a stejné je to právě i s čerpáním dovolené po mateřské.

Během mateřské dovolené je to však s příjmy trošku jiné. Maminka nedostává náhradu mzdy, ale takzvanou peněžitou pomoc v mateřství, která představuje dávku ze systému nemocenského pojištění. Výpočet mateřské není tak úplně jednoduchý, jelikož se odvíjí od redukovaného denního vyměřovacího základu, který se stanovuje na základě průměrného denního příjmu zaměstnankyně za rozhodné období.

Důležité body pro čerpání dovolené po mateřské

• Dovolenou bezprostředně po skončení mateřské může čerpat zaměstnankyně na základě včas podané žádosti.
• Tu je potřeba doručit zaměstnavateli nejpozději v poslední den mateřské dovolené.
• Zaměstnavatel má povinnost této žádosti vyhovět, byla-li doručena ve stanoveném termínu.
• Nárok na dovolenou po mateřské nevzniká mamince, která dala před nástupem na mateřskou výpověď.
• Každá zaměstnankyně má ze zákona právo požádat o čerpání řádné dovolené po skončení mateřské.
• Nejčastěji si maminky vybírají řádnou dovolenou v plném rozsahu, jelikož je to pro ně nejvýhodnější.

Proplacení nevyčerpané dovolené je možné pouze v případě rozvázání pracovního poměru, tudíž ani po skončení mateřské nemůže být zbývající řádná dovolená proplacena. Jediná možnost, jak za ni získat peníze, je dočerpat si ji před nástupem na rodičovskou.

Příklady výpočtu dovolené po mateřské dovolené

S ohledem na následující příklady výpočtu dovolené po ukončení mateřské dovolené je vhodné uvést, že se objevují i striktní alternativní výklady, kdy zaměstnavatel určí dovolenou jen ke dni skončení mateřské dovolené, přičemž poskytnutí dovolené ve větším rozsahu ve vztahu k budoucímu čerpání rodičovské dovolené závisí na samotném zaměstnavatele. Touto otázkou se právní úprava nezabývá a dosud není k danému problému ani soudní judikatura.

Příklad 1

Žena nastoupila na mateřskou dovolenou v roce 2020 a trvá do 23.3.2021. Stanovená týdenní pracovní doba je v rozsahu 40 hodin týdně s délkou směny 8 hodin. Z předchozího roku nemá žádný zůstatek. Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v rozsahu 4 týdnů.

Protože se dovolená určuje za každý kalendářní rok samostatně, bude doba MD posuzována v rámci období od 1.1. do 23.3.2021.

Pokud bude čerpat dovolenou ihned po MD, pak díky čerpané dovolené splní podmínku pro započtení tzv.

• Výpočet dovolené v hodinách …..40 : 52 x 31,7 x 4 = 97,538 hodin, zaokr.
• Konečný nárok na dovolenou za rok 2021 …..40 : 52 x 34 x 4 = 104,615 hodin, zaokrouhleno na 105 hodin.

Po ukončení mateřské dovolené, tedy od 24.3.2021 bude čerpat dovolenou v rozsahu 105 hodin.

Příklad 2

Organizace poskytuje 5 týdnů dovolené. V roce 2020 čerpala žena rodičovskou dovolenou do 23.7.2020, poté nastoupila na mateřskou dovolenou. Stanovená týdenní pracovní doba byla v rozsahu 40 hodin. V roce 2020 zameškala 147 zameškaných směn, její nárok se krátil o 3/12. Mateřská dovolená trvá v roce 2021 do 4. února. Jaký nárok má v r.

• Nárok dovolené v hodinách 40 : 52 x 8 x 5 = 30,769 hodin, zaokr.
• Nárok na dovolenou za rok 2021 … 40 : 52 x 9 x 5 = 34,615 hod., zaokr. 35 + 148 = 183 hodiny (včetně zůstatku z r.

Zaměstnankyně je v pracovním poměru od 1. 1. 2009. Dne 1. 7. 2012 nastoupila na mateřskou dovolenou v době 6 týdnů před plánovaným porodem a přísluší jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 196 dnů (28 týdnů). Ta jí skončí 12. 1. Přestože v roce 2012 půl roku fakticky nepracovala, bude jí náležet nárok na dovolenou za celý kalendářní rok.

Zaměstnankyně je v pracovním poměru od 1. 1. 2009. Dne 1. 9. 2012 nastoupila na mateřskou dovolenou v době 6 týdnů před plánovaným porodem a přísluší jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 196 dnů (28 týdnů). Ta jí skončí 15. 3. Za rok 2012 má rovněž nárok na dovolenou za celý kalendářní rok.

Zaměstnankyně je v pracovním poměru od 1. 1. 2009. Dne 1. 11. 2012 nastoupí na mateřskou dovolenou v době 6 týdnů před plánovaným porodem a přísluší jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 196 dnů (28 týdnů). Ta jí skončí 15. 5. Za rok 2012 bude mít nárok, jako v předchozích případech, na dovolenou za celý kalendářní rok. V roce 2013 bude do skončení její mateřské dovolené celkem 97 pracovních dnů včetně svátků, proto vznikne zaměstnankyni nárok na dovolenou počítanou za kalendářní rok.

Povinnosti zaměstnavatele při určování dovolené

Zaměstnavatel má při určování dovolené tyto povinnosti:

• Je povinen určit zaměstnanci čerpání celé dovolené v tom kalendářním roce, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo.
• Pro případ, že tak nemůže učinit z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance nebo pro své naléhavé provozní důvody, musí dovolenou určit nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
• Určenou dobu čerpání dovolené je povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem, pouze v dohodě se zaměstnancem je možné sjednat dobu kratší.
• Alespoň jedna část dovolené musí být určena v rozsahu nejméně 2 týdnů vcelku, pouze v dohodě se zaměstnancem je možné sjednat rozsah kratší.

Překážky v práci a dovolená

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, nebo na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na otcovské nebo rodičovské dovolené.

Rozvrh čerpání dovolené

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel tak, že je povinen přihlížet vedle svých provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance.

Od 1. 8. 2024 je z § 217 odst. 1 ZP vypuštěna povinnost zaměstnavatele vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené.

Money S3 pro evidenci dovolené

Evidenci dovolené zaměstnanců a výpočet náhrady za nevyčerpanou dovolenou vám usnadní mzdový systém Money S3. V modulu Mzdy a personalistika najdete vše potřebné na záložce Dovolená, kde program počítá nárok na dovolenou u zaměstnance.