Mateřská dovolená je obdobím, kdy se matky věnují péči o své novorozené dítě. Pro zaměstnankyně je podstatné, aby neztratily nárok na poskytované dávky nemocenského pojištění či podporu ze strany státu formou rodičovského příspěvku. Obecně lze konstatovat, že není nijak a ničím zakázáno, aby si zaměstnankyně na mateřské dovolené i v době čerpání této dovolené jakkoli přivydělávala.
Mateřská dovolená a možnosti přivýdělku
Nejprve je nutné odlišit mateřskou a rodičovskou dovolenou, které bývají někdy zaměňovány. Mateřská dovolená znamená volno a peněžitý příspěvek pro ženy, které porodily dítě. Trvá ze zákona 28 týdnů (37 týdnů v případě porodu dvou a více dětí). Rodičovská dovolená je následující období, které může trvat dokonce až do čtvrtého roku dítěte.
Peněžitá pomoc v mateřství ovšem náleží podle § 16 písm. a) zákona o nemocenském pojištění pouze v případě, že zaměstnankyně nevykonává pojištěnou činnost (činnosti), ze které dávka plyne. Závěrem je třeba dodat, že ani výše přivýdělku v době pobírání peněžité pomoci v mateřství není nijak omezena.
V případě, že zaměstnankyně splní obecné podmínky na přiznání této dávky, náleží jí peněžitá pomoc v mateřství („PPM“) obvykle ode dne, který si určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud pracovala v pojištěném zaměstnání, ale nesplnila tzv. čekací dobu, má nárok na dočasnou pracovní neschopnost, a to šest týdnů před očekávaným dnem porodu, a od porodu dalších šest týdnů dávky v nemoci.
Přivýdělek u stejného zaměstnavatele
Pokud by přivýdělek měl být vykonáván u stejného zaměstnavatele, u kterého je čerpána mateřská dovolená, musí tento přivýdělek být založen na odlišném pracovněprávním vztahu a nesmí se jednat o shodný druh činnosti jako v původním pracovním poměru (tedy stejný druh práce). Reálně se nejčastěji v případě mateřské dovolené jedná o přivýdělek na základě dohody o provedení práce („DPP“), která je samozřejmě navíc do výdělku ve výši 10 000 Kč (včetně této částky) za měsíc pro obě strany nejvýhodnější. Neodvádí se z ní totiž sociální ani zdravotní pojištění.
Zaměstnankyně smí na základě § 34b odst. 2 ZP vykonávat jinou výdělečnou činnost u téhož zaměstnavatele za předpokladu, že se jedná o práci jiného druhu. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu pak platí, že o práci jiného druhu se jedná tehdy, jestliže povaha činností v dalším pracovněprávním vztahu je odlišná od povahy činností v pracovním poměru.
Přivýdělek u jiného zaměstnavatele
Situaci vám může teoreticky zjednodušit práce pro jiného zaměstnavatele. Zde už by se nezkoumalo, jaký druh činnosti vykonáváte a zda je totožný či podobný vaší předchozí práci. Jedinou podmínkou je, že váš původní zaměstnavatel s takovou změnou musí písemně souhlasit. Činnosti jiného zaměstnavatele však nesmějí být shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, u kterého zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou. Shodnou činnost by bylo možné vykonávat jen v případě, pokud by původní zaměstnavatel poskytl zaměstnankyni k výkonu této shodné činnosti výslovný písemný souhlas podle § 304 ZP.
Mateřská dovolená a OSVČ
Pokud jste doposud pracovala v klasickém pracovním poměru, můžete si během mateřské zřídit živnostenské oprávnění a začít podnikat. V takovém případě vás v práci nic nelimituje, a to včetně oboru činnosti. Tento příjem bude považován za vedlejší, bez ohledu na jeho výši. Pro účely úřadů budete brána jako OSVČ vedlejší.
Matky, které byly podnikatelky už před mateřskou dovolenou, mají situaci složitější. Příspěvek na mateřské dovolené totiž nelze pobírat za totožnou činnost, za jejíhož trvání nárok na mateřskou vzniknul. Nemohou tedy nadále podnikat osobně. Slovo „osobně“ je podstatné. Formálně může chod drobného podnikání převzít některý ze zaměstnanců.
Rodičovská dovolená a možnosti přivýdělku
Pokud jde o možnost přivýdělku na rodičovské dovolené, je nejprve třeba vzít na vědomí, že rodičovská dovolená dle ZP a rodičovský příspěvek podle zákona o státní sociální podpoře nejsou propojené instituty. Rodičovská dovolená se dle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. § 196 poskytuje zaměstnankyni (zaměstnanci) po dobu, na jakou zaměstnavatele zažádají, maximálně však do 3 let věku dítěte. Rodičovská dovolená přísluší po skončení mateřské dovolené (případně si před nástupem na rodičovskou dovolenou může vybrat nevyčerpanou řádnou dovolenou). V případě, že nevznikl nárok na mateřskou, je možné nastoupit na rodičovskou ode dne narození dítěte.
Rodičovský příspěvek jako dávka státní sociální podpory náleží tomu rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to nejdéle do čtyř let věku dítěte. Rodiče se mohou v péči o dítě střídat. Právě splnění podmínky osobní celodenní a řádné péče o dítě je jedinou podmínkou pro možnost přivýdělku zaměstnankyně při pobírání rodičovského příspěvku.
Zaměstnankyně tak mohou mít přivýdělek (příjem) v jakékoliv výši, aniž by jim hrozilo, že o rodičovský příspěvek přijdou. Rodičovský příspěvek není tzv. „testovanou dávkou“. Na rozdíl od většiny ostatních příspěvků státní sociální podpory, např. porodného nebo přídavku na dítě.
Možnosti práce během rodičovské dovolené
- Práce na DPP/DPČ: Pokud si chcete krátkodobě nebo nárazově přivydělat a nechcete tím ohrozit svou rodičovskou dovolenou, můžete se zaměstnavatelem (stávajícím nebo jiným) uzavřít dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.
- Výkon samostatně výdělečné činnosti: Výkon samostatně výdělečné činnosti při souběžném pobírání rodičovského příspěvku je možný a dokonce z pohledu placení zdravotního a sociálního pojištění výhodný. Pokud je OSVČ poživatelem rodičovského příspěvku, jedná se o osobu vykonávající vedlejší samostanou výdělečnou činnost a povinné pojistné se platí ze skutečně dosaženého hrubého zisku.
Délka rodičovské dovolené se nemusí krýt s délkou pobírání rodičovského příspěvku (sociální dávka). Konkrétní forma žádosti o rodičovskou dovolenou není stanovena, ale osvědčila se žádost písemná. Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené. Pokud si nejste jisti, kdy přesně se budete chtít do zaměstnání vrátit, lze obecně doporučit žádat o kratší rodičovskou dovolenou a tu pak podle potřeby prodlužovat.
Je třeba si uvědomit, že rodičovská dovolená podle zákoníku práce a rodičovský příspěvek (finanční podpora) podle zákona o státní sociální podpoře jsou dva samostatné a na sobě nezávislé instituty.
RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK – CZ titulky
Dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
Matky na mateřské často hledají takovou formu práce, která jim umožní kombinovat jí s péčí o potomka. Nejčastěji se setkáváme s brigádou či přivýdělkem na základě dohody o provedení práce (DPP). V případě, kdy měsíční výdělek nepřekročí 25 % průměrné mzdy, se navíc neodvádí odvody, tj. sociální ani zdravotní pojištění. V roce 2025 se jedná o částku 11 500 korun měsíčního výdělku.
Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu), většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, lze však pracovat v pracovním poměru založeném klasickou pracovní smlouvou. Práce na dohodu o provedení práce je oblíbená jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance, především z daňových a pojistných důvodů.
Dohoda o provedení práce
Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají. Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena.
V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.
Dohoda o pracovní činnosti
Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
Je stanovena povinná písemná forma dohody. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.
Pravidla pro obě dohody
Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:
- odstupného (nárok nevzniká),
- skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),
- odměňování, (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovní prostředí),
- cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).
Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.
Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek (např. doprovod dítěte k lékaři) sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.
Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti
Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:
- dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
- výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi),
- okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a povinné odvody
Dohoda o provedení práce
Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy.
Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění.
Dohoda o pracovní činnosti
Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.). Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek.
- Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění.
- K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Zanechat komentář