Každý zaměstnanec má právo na dovolenou, ale co se stane, když ji nestihnete vyčerpat a měníte zaměstnání? Podívejme se na podmínky a pravidla pro převod dovolené do nového zaměstnání v souladu s českým zákoníkem práce.
Základní pravidla dovolené
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnanec sám o nástupu na dovolenou rozhodnout nemůže.
Zaměstnanec může požádat o určení čerpání dovolené v určitém termínu a rozsahu, vždy však musí vyčkat rozhodnutí zaměstnavatele, kterým je mu daný termín a rozsah schválen. Zákoník práce nestanoví blíže formu a způsob vedení rozvrhu čerpání dovolené.
Minimální výměra dovolené je 4 týdny ročně, řada firem poskytuje dovolenou navíc jako benefit. Dobu čerpání určuje zaměstnavatel, musí přihlížet k provozním důvodům i oprávněným zájmům zaměstnance.
Kdy vzniká nárok na dovolenou?
- Zaměstnanec, který měl u stejného zaměstnavatele celý rok pracovní poměr a odpracoval 52 týdnů, má nárok na nejméně 4 týdny dovolené ročně.
- Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené.
Převod dovolené do dalšího roku
Pokud jste nevyčerpali letošní dovolenou, může být převedena do následujícího roku, ale pouze za určitých podmínek. Jaké podmínky to jsou a na co si dát na přelomu roku pozor, přibližuje advokát Adam Valíček.
Převod dovolené do dalšího roku je možný v případě, že nebylo možné určit čerpání dovolené v kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo.
Dovolená, kterou si nemůžete vyčerpat z:
- provozních důvodů zaměstnavatele, nebo
- kvůli překážkám na vaší straně (například nemoc, mateřská či rodičovská dovolená)
se automaticky převádí do následujícího kalendářního roku. Tato „stará“ dovolená musí být vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku, tedy nejpozději do 31. prosince následujícího roku.
Příklad: Dovolenou za rok 2024, která nebude do konce roku vyčerpána, si musíte vybrat do 31. prosince 2025. Zaměstnavatel ale zároveň musí určit termín čerpání dovolené vždy do 30. června následujícího roku, v našem příkladě tedy do 30.
Pokud tak neučiní, právo určit si čerpání přechází na zaměstnance, a to od 1. července. „Musíte ale zaměstnavatele o termínu písemně informovat alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodnete jinak,“ upozorňuje Preuss.
U dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje navíc formou benefitu, je to podobné. Lze si ji převést celou do následujícího roku. Tedy pokud máte jako benefit 40 hodin dovolené navíc, požádáte o převod právě těchto 40 hodin do následujícího roku. Žádost ale musí být písemná a zaměstnavatel s převodem musí souhlasit.
„Pokud nepožádáte o převod části dovolené nad zákonnou výměru do následujícího roku, může být tato část dovolené ztracena, protože převod nadstandardní dovolené závisí jen na dohodě se zaměstnavatelem,“ varuje dále Preuss.
Podle něj má ale zaměstnavatel podle zákoníku práce povinnost určit čerpání dovolené tak, aby ji zaměstnanci mohli vyčerpat do konce kalendářního roku.
Případy, kdy je převod dovolené možný
První jsou naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele, např. porucha výrobní linky, která vyžaduje zapojení všech dostupných zaměstnanců, a to i těch, kteří měli mít původně dovolenou. Druhou je překážka na straně zaměstnance, například nutnost péče o člena rodiny. Třetí výjimka nastane, pokud zaměstnanec podá žádost o převod části dovolené, přičemž musí jít o více jak 4 týdny volna (u pedagogů a akademických pracovníků je to 6 týdnů).
Postup, pokud zaměstnavatel neurčí dovolenou
Neurčí-li zaměstnavatel dovolenou do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má zaměstnanec právo určit si čerpání dovolené sám.
Zaměstnanec si může sám rozhodnout o termínu čerpání dovolené, ale až od 1. července následujícího roku. Pokud je tedy letošní dovolená převedena do dalšího roku a zaměstnavatel ji neurčí do 30. 6. k čerpání, zaměstnanec si její termín může zvolit až od července.
Jestliže by si naplánoval dovolenou dříve, například v lednu, a zaměstnavatel by s tím nesouhlasil, šlo by o neomluvenou absenci, i když zaměstnavatel sám neoprávněně převedl dovolenou do dalšího roku. Tento postoj potvrdil i Nejvyšší soud v konkrétním případě.
Převod dovolené při změně zaměstnání
Zákoník práce v paragrafu 221 zaměstnanci umožňuje iniciovat převod dovolené mezi původním a novým zaměstnavatelem. Podmínkou je, že o tento postup požádá zaměstnanec nejpozději před skončením pracovního poměru.
Touto úpravou se má zejména umožnit, aby si zaměstnanec mohl vybrat celou dovolenou, časově situovanou z různých rodinných a osobních důvodů do období pracovního poměru u nového zaměstnavatele. Není však povinností obou zaměstnavatelů s tímto postupem souhlasit.
Změnou zaměstnání se rozumí skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a nástup zaměstnance do pracovního poměru u nového zaměstnavatele.
Zaměstnanec, který si v důsledku skončení zaměstnání nestihl vyčerpat dovolenou, na kterou mu vzniklo právo, má nárok na její proplacení. Dostane tak peníze - náhradu mzdy za dovolenou, i když mu už nebude poskytnuto volno.
Změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou nebo část dovolené, na kterou mu vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele.
Takto převedena ale může být jenom dovolená, pokud ke změně zaměstnání dochází v průběhu kalendářního roku, nikoliv na konci jednoho a na počátku následujícího kalendářního roku.
Stačil ale jeden jediný běžný pracovní den navíc a dohoda o převodu dovolené nebyla možná, protože pracovní poměry na sebe bezprostředně nenavazovaly.
Převod dovolené k novému zaměstnavateli je možný pouze po dohodě obou zúčastněných zaměstnavatelů. Dovolená přechází k novénu zaměstnavateli, který by se měl domluvit s dosavadním zaměstnavatelem na úhradě náhrady mzdy (platu) za dovolenou.
Dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
Od 1. ledna 2024 mají na dovolenou nárok i „dohodáři“. Pokud nevyčerpají dovolenou v letošním roce, platí pro ně stejné podmínky pro převod dovolené jako pro zaměstnance s pracovní smlouvou.
U „dohodářů“ je však pravděpodobnější, že se jim bude nevyčerpaná dovolená proplácet, protože dohody jsou často uzavírány na dobu určitou a k proplacení dovolené může dojít při ukončení dohody.
Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin.
OSVČ a dovolená
Ne, OSVČ nemají ze zákona na placenou dovolenou nárok. Musí si svou dovolenou plánovat a financovat sami, protože nepracují v zaměstnaneckém poměru, a tudíž se na ně nevztahují pravidla zákoníku práce týkající se čerpání placené dovolené.
Mohou si zajistit dovolenou tím, že si sami plánují období, kdy nebudou pracovat, jelikož si tuto dovolenou určují zcela podle sebe.
Sankce za neumožnění čerpání dovolené
Pokud zaměstnavatel neumožní čerpání dovolené bez zákonných důvodů, může mu inspektorát práce uložit pokutu.
Jestliže zaměstnavatel dovolenou nenařídí, anebo převede na základě špatného důvodu, riskuje v případě kontroly inspektorátu práce pokutu. „Ta může dosáhnout až částky 200 tisíc korun,“ uzavírá Rücklová.
Novela zákoníku práce od ledna 2025
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost novela zákoníku práce, podle které lze v písemné dohodě sjednat samorozvrhování pracovní doby zaměstnanců pracujících na dálku i na pracovišti zaměstnavatele.
Od 1. ledna 2025 nabývá účinnosti novela, podle níž se ruší povinnost zaměstnavatele zpracovávat rozvrh dovolené písemně. Zpracování rozvrhu bude dobrovolné. Určení nástupu na dovolenou bude ale stále plně v kompetenci zaměstnavatele.
Kdy vám mohou zamítnout dovolenou
Tabulka: Přehled pravidel pro převod dovolené
| Situace | Podmínky pro převod | Termín vyčerpání |
|---|---|---|
| Provozní důvody zaměstnavatele | Naléhavé provozní důvody | Do konce následujícího kalendářního roku |
| Překážky na straně zaměstnance | Nemoc, mateřská/rodičovská dovolená | Do konce následujícího kalendářního roku |
| Dohoda se zaměstnancem | Písemná žádost zaměstnance (více než 4 týdny) | Do konce následujícího kalendářního roku |
| Změna zaměstnání | Dohoda mezi zaměstnanci a oběma zaměstnavateli | Během kalendářního roku |
Zanechat komentář