Nevyčerpaná dovolená je častým tématem při ukončení pracovního poměru. Pokud končíte pracovní poměr a máte nevyčerpanou dovolenou, zaměstnavatel se musí řídit zákoníkem práce, který stanovuje jasná pravidla. Mezi zaměstnanci někdy panuje mylná představa, že si nevyčerpanou dovolenou mohou nechat proplatit. To je ale možné, jen pokud přechází do nového zaměstnání.
Obecné zásady a pravidla
Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal. Zaměstnavatel má ale právo zaměstnanci vybrání dovolené nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě.
Pokud vám při ukončení pracovního poměru zůstane nevyčerpaná dovolená, zaměstnavatel je povinen vám ji proplatit. Výše této náhrady se určuje podle průměrného výdělku (§ 222 zákoníku práce).
Zaměstnanci přísluší (podle ust. § 222 odst. 2 zákoníku práce) náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou (tedy tzv. Podle ust. § 222 odst. 2 zákoníku práce: „Za dovolenou přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou se vyplácí ve výši průměrného výdělku. Jak se vypočítá jeho výše? Průměrným výdělkem zaměstnance se (podle ust.
Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku pro účely stanovení odstupného v případě zaměstnance, u něhož došlo k rozvázání pracovního poměru z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů (ve smyslu ust. § 339a odst. 2 zákoníku práce), je kalendářní čtvrtletí předcházející nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, určil Nejvyšší soud ČR v rozsudku (spis.
Průměrný výdělek se (podle ust. § 354 odst. 2 zákoníku práce) zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Rozhodným obdobím je zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí, tj.
V případě náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část je takovou skutečností vznik práva na tuto náhradu. Jestliže tedy pracovní poměr skončí např. 31. ledna, potom je rozhodným obdobím IV. Jestliže pracovní poměr skončí např. 30. listopadu, pak je rozhodným obdobím III.
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se (podle ust. § 355 odst. 1 zákoníku práce) pravděpodobný výdělek.
Zaměstnavatel je povinen proplatit nevyčerpanou dovolenou nejpozději k datu ukončení pracovního poměru - tedy spolu se závěrečnou mzdou.
Tabulka: Určení průměrného výdělku pro náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou
| Skončení pracovního poměru | Rozhodné období |
|---|---|
| 31. leden | IV. čtvrtletí předchozího roku |
| 30. listopad | III. čtvrtletí daného roku |
| Zaměstnanec neodpracoval alespoň 21 dnů v rozhodném období | Použije se pravděpodobný výdělek |
Specifické situace a výjimky
Mateřská dovolená
Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět. Po tomto intervalu přichází chvíle, kdy může žena zaměstnavatele požádat (a šéf jí v takovém případě musí vyhovět), aby na mateřskou navázala zbylými dny proplacené dovolené.
Převod dovolené
Další možností je převedení dovolené k novému zaměstnavateli. O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu. Pokud u vás zaměstnanec končí k 31. 12. a od 1. 1.
O převod dovolené jde i při změně zaměstnání v průběhu kalendářního roku (§ 221 zákoníku práce), pokud se oba zaměstnavatelé (stávající a nový zaměstnavatel) dohodnou na úhradě náhrady mzdy nebo platu za tu část dovolené, na kterou by zaměstnanci u příslušného zaměstnavatele nevzniklo právo.
Podmínkou je, že o tento postup požádá zaměstnanec nejpozději před skončením pracovního poměru. Není však povinností obou zaměstnavatelů s tímto postupem souhlasit.
Dovolená a výpovědní doba
V ideálním případě by měl zaměstnanec čerpat dovolenou během výpovědní doby. To znamená, že neskončí až k poslednímu dni daného měsíce, ale odejde například o tři dny dříve. Zaměstnanec může také o dovolenou požádat během výpovědní doby.
Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel má ale při konci pracovního vztahu se zaměstnancem právo mu dovolenou nařídit, a to klidně i ve výpovědní lhůtě, čímž povinnost proplatit zbylé dny volna v podstatě vyruší. Musí ale samozřejmě za dovolenou poskytnout odcházejícímu zaměstnanci náhradu mzdy.
Je třeba dávat pozor na situaci, kdy vám zaměstnavatel z organizačních důvodů na jeho straně, které mají za následek zánik pracovního poměru, nepřiděluje práci. Za dobu čerpání dovolené vám přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, která je splatná v obvyklých termínech pro výplatu mzdy.
Důležité rady a doporučení
- Kontrolujte si nárok na dovolenou: Doporučujeme, abyste si nárok na dovolenou pravidelně kontrolovali, čerpali ji včas a při ukončení pracovního poměru se ujistili, že vám zaměstnavatel náhradu skutečně vyplatí.
- Plánujte dovolenou: Nejlepším způsobem, jak můžete předejít situaci, kdy máte jako zaměstnanec nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru, je plánování.
- Kalkulačky dovolené: Pro zaměstnance, kteří si chtějí nárok na dovolenou při výpovědi zjistit sami, je k dispozici řada nástrojů, jako jsou online kalkulačky dovolené.
Ukončení pracovního poměru s sebou přináší řadu změn a povinností. Proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru je jedním z důležitých kroků, kterými se zaměstnanec může vyhnout ztrátě části své mzdy.
Zanechat komentář