Pravidla plavby na Orlické přehradě

Tento článek poskytuje podrobné informace o pravidlech plavby na Orlické přehradě, včetně vymezených zón pro vodní sporty, omezení rychlosti a dalších bezpečnostních opatření.

Státní plavební správa, jako věcně příslušný správní úřad, vymezuje na Vltavě, na nádrži vodního díla Orlík, při pravém břehu v ř. km 183,72-184,02 v k. ú. obce Olešná, vodní plochu o délce 300 m a šířce max. 100 m.

Na začátku a na konci takto vymezené vodní plochy budou osazeny břehové signální znaky E.24 „Plavba vodních skútrů povolena“ se směrovou šipkou ve směru vymezené vodní plochy ve smyslu vyhlášky č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu. Základní rozměr signálního znaku bude 1,0 m x 1,0 m. Oba znaky budou na svém vnitřním svislém okraji opatřeny směrovou šipkou vycházející ze svého vnitřního horního a dolního vrcholu pod úhlem 45°. Šipka bude takto vymezovat délku a směr dráhy na břehu. Směrová šipka bude bílé barvy s číselným údajem 300 m v černé barvě. Signální znaky budou umístěny na ocelovém sloupku tak, aby byly viditelné z vodní plochy.

Vymezení vodní plochy pro vodní skútry, jetsurfy a eFoily

Státní plavební správa projednala dne 06.02.2024 v sídle obce Olešná s dotčenými správními orgány a se správcem vodní cesty vymezení vodní plochy, týkající se plutí malých plavidel, při němž dochází ke skokům nad vodní hladinou nebo k provádění jiných akrobatických činností nebo k rychlostní jízdě - provozování vodních skútrů, jetsurfů a eFoilů, umístěné na vodní cestě Vltavě na nádrži vodního díla Orlík, při pravém břehu v ř. km 183,72-184,02 v k. ú. obce Olešná, tvořené pásem vodní plochy o délce 300 m a šířce max. 100 m.

Provozní podmínky:

• „Pouze vodní skútry nebo jetsurfy nebo eFoily od 1. 5. do 30. 9. po-ne 10-19 hod. max.
• Na takto vymezené vodní ploše lze provozovat současně pouze tři plavidla jednoho druhu, to znamená buď pouze vodní skútry, nebo jenom jetsurfy, či jenom eFoily.
• Při provozu plavidel ve vymezené vodní ploše nesmí být vytvářeno nadměrné vlnobití a sání, které by způsobilo škodu na stojících plavidlech a plovoucích zařízeních.
• Uživatelé vymezené vodní plochy musí učinit všechna opatření, aby v souvislosti s provozem plavidel nedošlo ke znečištění podzemních a povrchových vod. Veškerá případná manipulace se závadnými látkami musí být prováděna tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku závadných látek do půdy nebo do vodní plochy.
• Plavidla správce vodní cesty, kterým je Povodí Vltavy, státní podnik (dále jen správce vodní cesty), mohou v provozní době vymezené vodní plochy vplouvat po nezbytně nutnou dobu do této vodní plochy za účelem provádění provozní údržby.
• Plavba jetsurfů mimo vymezený prostor, např.

Bóje budou umístěny souběžně s pravým břehem. Celkem bude umístěno pět bójí. Bóje je válcového tvaru o průměru min. 0,6 m a výšce nad hladinou min. 3.

Legislativní rámec

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 5 odst. 6, § 18 odst. 3, § 22 odst. 4, § 24 odst. 4, § 29e odst. 3, § 29f odst. 3, § 29i odst. 2, § 29j odst. 3, § 29k, § 30a odst. 8 a § 30b odst.

Obecná pravidla plavby

• Pro řádné ovládání plavidla je třeba zajistit, aby kormidlující osoba mohla v kormidelně, kterou je prostor nebo nástavba na palubě, odkud se řídí plavidlo, přijímat příkazy a předávat informace, aby slyšela zvukové signály a měla rozhled všemi směry.
• Plavidlo s vlastním pohonem, s výjimkou malého plavidla, schopné plout vyšší rychlostí než 40 km/h ve vztahu k vodní hladině, (dále jen „vysokorychlostní plavidlo“) kormidluje osoba způsobilá podle vyhlášky o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel, která je zároveň způsobilá k vedení plavidla pomocí radaru.
• Náklad musí být na plavidle nebo sestavě plavidel rozmístěn tak, aby byl vždy zajištěn výhled alespoň 350 m.
• Plavidlo určené k přepravě cestujících nesmí přepravovat více cestujících, než je na něm povoleno přepravovat.

Omezení plavby

Rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě, jakož i vodní nádrže a vodní toky, na kterých je v České republice zakázána plavba plavidel se spalovacími motory upravuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 46/2015 Sb., připravená ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství v návaznosti na § 7 odst. 5 vodního zákona. Další podmínky a povolené rychlosti plavby pak stanoví vyhláška č. 67/2015 Sb.

Na povrchových vodách, které jsou nesledovanými vodními cestami nebo účelovými vodními cestami uvedenými v příloze č. 2 citované vyhlášky č. 46/2015 Sb. je možná plavba malých plavidel pouze v tzv. výtlačném režimu plavby. Dále podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 67/2015 Sb. je pro všechna plavidla na vodních cestách, včetně vodních skútrů, do vzdálenosti 25 m od břehu povolená nejvyšší rychlost plavby 10 km/h, na vodních nádržích a ostatních rozlehlých vodních cestách platí nejvyšší povolená rychlost plavby 10 km/h až do vzdálenosti 50 m od břehu nebo od prostorů vyznačených pro koupání.

Není-li plavidlo vybaveno zařízením k měření rychlosti, smí v uvedených případech plout pouze rychlostí odpovídající výtlačnému režimu plavby. Výtlačný režim plavby zjednodušeně řečeno znamená, že čára ponoru plujícího plavidla se neliší od čáry ponoru plavidla stojícího, tedy vliv hydrodynamického vztlaku, způsobený pohybem plavidla, je zanedbatelný.

Uvedená omezení podle vyhlášky č. 46/2015 Sb. se nevztahují na plavidla plavebního úřadu (Státní plavební správy), bezpečnostních sborů, Armády České republiky, obecní policie, správců vodních toků a provozovatelů vodních děl, pokud jsou použita ke služebním nebo pracovním účelům.

Akce "Nedělej vlny"

Státní plavební správa a policie se zaměřily na nebezpečné situace, dodržování pravidel a právě na to, jak správně plout, aby loď nevytvářela příliš silné vlny.

Při akci před molem lodě zpomalovaly a jely v takzvaném výtlaku. I na Orlické přehradě můžete potkat policisty. Kontrolují tu řidiče malých motorových plavidel. Prohřešky majitelů lodí se většinou podobají těm, se kterými se policisté setkávají na silnici. Často u sebe nemají nezbytné doklady a nedodržují pravidla provozu.

„Nemůžu zapomenout ani na velmi nebezpečný fenomén stejný jako v silniční dopravě, a to je alkohol. Samozřejmě musíme kontrolovat všechno s tím spojené, takže jak chování na vodě, tak vůdce plavidel, způsob plavby, dodržování příkazních znaků,“ popsal ředitel služby pořádkové policie Martin Hrinko.

Zastavení plavby

Vodní stav, při kterém je ohrožena bezpečnost plavby sestav plavidel a samostatně plujících plavidel delších 85 m, je v úseku Labe Mělník ř. km 837,38 až Lovosice ř.

Seznam úseků vodních cest se zastavením plavby:

• Labe Kunětice ř. km 973,50 až Přelouč ř.
• Labe Přelouč ř. km 951,20 až Toušeň ř.
• Labe Toušeň ř. km 869,14 až Mělník ř.
• Labe Obříství ř. km 843,50 až Lovosice ř.
• Labe Lovosice ř. km 787,76 až Ústí nad Labem-Střekov ř.
• Ústí nad Labem-Střekov ř. km 767,32 až Hřensko ř.
• Vltavy České Budějovice-Jiráskův jez ř. km 239,50 až Hněvkovice ř.
• Vltavy Hněvkovice ř. km 210,40 až soutok s Lužnicí ř.
• Vltavy od soutoku s Lužnicí ř. km 202,10 až Rejsíkov ř.
• Vltavy Kořensko ř. km 200,40 až Rejsíkov ř. km 193,00; současně platí zastavení plavby při dosažení hladiny 351,20 m n. m.
• Vltavy Slapy-Třebenice ř. km 91,60 až Praha-Velká Chuchle ř.
• Vltavy Praha-Velká Chuchle ř. km 61,70 až Praha-Jiráskův most ř.
• Vltavy Praha-Jiráskův most ř. km 54,30 až Praha-Holešovice ř.
• Vltavy Praha-Holešovice ř. km 46,00 až Mělník ř.
• Moravy včetně Baťova kanálu Otrokovice-jez Bělov ř. km 166,77 až Uherský Ostroh ř.
• Moravy včetně Baťova kanálu Uherský Ostroh ř. km 133,33 až Hodonín ř.

Rozměry plavidel

Nejvyšší povolené hodnoty délky a šířky plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé úseky vodní cesty jsou uvedeny v příloze č.Nejvyšší povolené hodnoty ponoru plavidla pro jednotlivé úseky vodní cesty jsou uvedeny v příloze č.Nejvyšší povolená hodnota výšky pevného bodu plavidla a sestavy plavidel, kterým je bod lodní konstrukce, kterou nelze běžnými prostředky na plavidle rozebrat a znovu sestavit, je pro jednotlivé úseky vodní cesty uvedena v příloze č.Na vodních cestách neuvedených v přílohách č.

Rychlost plavby

V úseku vodního toku Labe od Ústí nad Labem ř. km 767,32 po Hřensko ř. km 726,60, při plavbě proti proudu, při vodním stavu nižším než 275 cm na vodočtu v Ústí nad Labem, je povolená nejvyšší rychlost plavby 6 km/h pro plavidla s vlastním pohonem plující s ponorem, který odpovídá nejvyššímu povolenému ponoru plavidla dle přílohy č.

Vysokorychlostní plavidla a malá plavidla s vlastním pohonem plující mimo výtlačný režim ponechají vždy všem ostatním plavidlům dostatek místa, aby mohla pokračovat v plavbě a nemusela přitom měnit směr nebo rychlost plavby.

Poznávací znaky plavidel

Poznávací znaky musí být uvedeny dobře čitelnými a nesmazatelnými latinskými písmeny. Výška písmen poznávacího znaku uvedeného v odstavci 1 písm.Provedení poznávacích znaků uvedené v odstavci 2 nemusí být splněno v případě náležitostí poznávacích znaků uvedených v odstavci 1 písm.

Malé plavidlo evidované v rejstříku malých plavidel nese na lodním tělese poznávací znak, jímž je přidělené evidenční označení vyznačené na vnějších stranách obou boků plavidla poblíž přídě, provedené dobře čitelnými nesmazatelnými latinskými písmeny o výšce nejméně 10 cm. Na kotvách plavidel se nesmazatelně uvádějí poznávací znaky plavidla podle § 8 odst. 1 písm. a).

Ponor plavidel

Všechna plavidla, s výjimkou malých plavidel, mají značky udávající rovinu maximálního ponoru. Způsoby stanovení maximálního ponoru vnitrozemských plavidel a podmínky provedení nákladových značek stanoví vyhláška o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách1).Každé plavidlo, vyjma malých plavidel, jehož ponor při plném naložení může dosáhnout 1 m, má ponorové stupnice.

Světelné signály

Vyžadují-li to podmínky viditelnosti, použije se signalizace předepsaná pro provoz v noci i ve dne. Schematická vyobrazení signálů předepsaných v této části jsou uvedena v příloze č. Přestanou-li signální světla předepsaná touto vyhláškou fungovat, neprodleně se nahradí světly nouzovými. Přitom může být předepsané silné světlo nahrazeno světlem jasným a předepsané jasné světlo světlem obyčejným.

Samostatně plující plavidlo s vlastním pohonem může v noci nést druhé vrcholové světlo, umístěné v podélné ose plavidla za předním vrcholovým světlem, ve výšce minimálně 3 m nad předním vrcholovým světlem tak, aby horizontální vzdálenost mezi těmito světly byla nejméně třikrát větší, než jejich vertikální vzdálenost.

Plavidlo nebo plavidla na konci vlečné sestavy kromě signalizace uvedené v odstavci 4 nesou v noci záďové světlo předepsané v § 17 odst. 1 písm. c). Jsou-li na konci sestavy bočně svázaná plavidla v počtu větším než dvě, nesou toto světlo pouze vnější plavidla.

Pluje-li za dne tlačná sestava za jedním nebo více pomocnými remorkéry, tlačný remorkér nese žlutý balón uvedený v § 18 odst. 3 písm.

Tlačná sestava se dvěma bočně svázanými tlačnými remorkéry nese noční záďová světla předepsaná v odstavci 1 písm. c) bodě 1 na tlačném remorkéru, na kterém je vůdce sestavy, druhý tlačný remorkér nese záďové světlo předepsané v odstavci 1 písm.

Pluje-li bočně svázaná sestava za jedním nebo několika pomocnými remorkéry za dne, každé plavidlo bočně svázané sestavy musí nést žlutý balón uvedený v § 18 odst. 3 písm.

Zvukové signály

Plavidlo lodivodské služby nese kromě signalizace stanovené ustanoveními hlavy II části třetí této vyhlášky místo světla předepsaného v § 17 odst. 1 písm. a) na plavidle s vlastním pohonem, s výjimkou malých plavidel uvedených v písmenu b), pomocí mechanických zvukových signalizačních zařízení odpovídajících požadavkům stanoveným v části 1 přílohy č. b) na plavidlech bez vlastního pohonu a na malých plavidlech s vlastním pohonem, která nejsou vybavena mechanickým zvukovým signalizačním zařízením, pomocí vhodné trubky nebo rohu, přičemž signály odpovídají požadavkům uvedeným v části 1 bodu A písm. b) a bodu B písm. b) přílohy č.

Zvukové signály složené z dlouhých, krátkých a velmi krátkých zvuků, na plavidlech s vlastním pohonem doprovází synchronizované světelné signály, které jsou žluté, jasné a viditelné ze všech stran.

Rádiové stanice

Plavidlo s vlastním pohonem, s výjimkou malých plavidel, převozních lodí a plovoucích strojů s vlastním pohonem, musí být vybaveno dvěma provozuschopnými rádiovými stanicemi. Jestliže plavidlo pluje, jsou rádiové stanice trvale zapnuty a nastaveny na kmitočtových kanálech určených pro spojení mezi plavidly a v pohotovosti na kmitočtovém kanálu určeném pro příjem a vysílání plavebních informací.

Převozní loď a plovoucí stroj s vlastním pohonem musí být vybaveny alespoň jednou provozuschopnou rádiovou stanicí. Jsou-li uvedená plavidla v provozu, musí být rádiová stanice zapnuta pro příjem a vysílání na kmitočtovém kanálu vyčleněném pro spojení mezi plavidly.