Rodičovská dovolená je jedinečnou příležitostí, která rodičům umožňuje plně se věnovat péči o své dítě a vytvořit si s ním pevné a láskyplné pouto. Zároveň poskytuje jistotu, že se rodiče mohou po skončení této doby vrátit ke své práci. Rodičovská dovolená není jen časem, který můžete plně věnovat péči o své dítě, ale také časem, který vyžaduje určité plánování.
Na rodičovskou dovolenou mají nárok oba rodiče - matka i otec - což dává rodinám možnost najít takový model péče, který nejlépe odpovídá jejich potřebám a situaci. Rodičovská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě. Nárok zaměstnance na její čerpání je dán až do 3 let věku dítěte.
V tomto článku se podíváme na podmínky a možnosti práce na zkrácený úvazek během rodičovské dovolené v České republice. Zaměříme se na práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, a také na to, jak skloubit péči o dítě s výdělkem.
Mateřská dovolená vs. Rodičovská dovolená
Mateřská dovolená je určena především pro matku a začíná zpravidla 6 až 8 týdnů před plánovaným porodem. Rodičovská dovolená na mateřskou plynule navazuje a může ji čerpat jak matka, tak otec. V určitých situacích může rodičovská dovolená začít ihned po narození dítěte.
Hlavní rozdíly:
- Mateřská dovolená: Především pro matku, začíná před porodem.
- Rodičovská dovolená: Pro oba rodiče, navazuje na mateřskou, flexibilní délka.
Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek
Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou dva různé pojmy, které však jdou často ruku v ruce. Rodičovská dovolená je právem zaměstnance zůstat doma a pečovat o dítě, zatímco rodičovský příspěvek je finanční podpora poskytovaná státem.
Rodičovská dovolená: Jedná se o pracovní volno, které mohou čerpat zaměstnaní rodiče. Obvykle trvá do tří let věku dítěte, přičemž zaměstnavatel je povinen držet místo pro návrat zaměstnance. Délku dovolené si rodiče mohou upravit podle svých potřeb a mohou se na ní i střídat.
Rodičovský příspěvek: Tento příspěvek poskytuje stát rodičům jako finanční pomoc na pokrytí nákladů spojených s péčí o dítě. Celková částka příspěvku je 300 000 Kč na jedno dítě a 450 000 Kč při narození dvojčat nebo vícerčat.
Zatímco rodičovská dovolená se týká pracovního vztahu, rodičovský příspěvek je univerzální dávkou určenou všem rodičům. Rodičovskou dovolenou může čerpat kterýkoliv rodič, který pečuje o dítě, bez ohledu na to, zda je zaměstnaný, podniká, nebo studuje. Rodiče se mohou na rodičovské dovolené i střídat.
Pro zaměstnané rodiče platí, že po dobu rodičovské dovolené zůstává jejich pracovní poměr zachován a zaměstnavatel je povinen umožnit návrat na původní nebo obdobnou pozici. Pokud oba rodiče pracují, mohou si čerpání dovolené přizpůsobit podle svých možností a potřeb, například rozdělením na kratší úseky nebo střídáním po určitých obdobích.
Délka rodičovské dovolené závisí na věku dítěte v okamžiku adopce. Pokud si osvojíte novorozence, můžete čerpat dovolenou až do jeho tří let. V případě staršího dítěte máte obvykle možnost využít rodičovskou dovolenou po dobu čtyř let od jeho přijetí do péče. Pro zaměstnané rodiče platí, že musí svého zaměstnavatele včas informovat o nástupu na rodičovskou dovolenou a dohodnout se na délce jejího čerpání. Zaměstnavatel je podle zákona povinen vyhovět.
Podmínky pro pobírání rodičovského příspěvku
Aby rodič o rodičovský příspěvek v průběhu rodičovské dovolené nepřišel, je nutné zajistit odpovídající péči a dohled nad dítětem. Pro děti mladší dvou let platí omezení - v jeslích nebo školce mohou strávit maximálně 92 hodin měsíčně.
Rodiče dětí narozených do 1. 1. 2024 mohou být na rodičovské až do 4 let věku dítěte. Celková částka příspěvku činí 350 000 Kč na jedno dítě a 525 000 Kč při narození dvojčat nebo vícerčat (pro děti narozené od 1. 1. 2024). Rodiče mají možnost zvolit si tempo čerpání této částky - měsíční výše příspěvku tak závisí na délce období, na které si jej nastaví.
Měsíční výše rodičovského příspěvku se odvíjí od zvolené délky čerpání. Každý rodič má nárok na minimální částku 13 000 Kč měsíčně, přičemž horní limit příspěvku se stanovuje na základě předchozích příjmů.
Když se do rodiny narodí další dítě, které se stane nejmladším členem domácnosti, je důležité tuto změnu co nejdříve nahlásit na příslušném úřadu práce. Novorozené dítě totiž zakládá nový nárok na rodičovský příspěvek, zatímco nárok na dávku pro starší dítě tím zaniká. Rodič však může požádat o jednorázové doplacení nevyčerpané částky příspěvku, která mu zůstala u staršího dítěte.
O rodičovský příspěvek můžete zažádat ihned po skončení mateřské dovolené, případně hned po narození dítěte, pokud nemáte nárok na peněžitou pomoc v mateřství. K žádosti je nutné doložit potřebné dokumenty, jako je rodný list dítěte, občanský průkaz a potvrzení o případném čerpání mateřské.
Možnosti práce během rodičovské dovolené
Rodičovská dovolená neznamená, že by rodič musel zcela rezignovat na pracovní život. Naopak, je možné kombinovat péči o dítě s výdělkem, pokud to situace dovoluje. Během rodičovské dovolené můžete pracovat bez omezení, a to jak pro svého současného zaměstnavatele, tak pro jiného.
Pokud se vrátíte ke svému původnímu zaměstnavateli na základě pracovní smlouvy, fakticky tím ukončíte rodičovskou dovolenou a ztratíte ochranu před výpovědí. Proto je u stejného zaměstnavatele běžné využít dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP). U jiného zaměstnavatele žádné omezení v druhu práce nemáte, ale je nutné získat písemný souhlas od svého současného zaměstnavatele.
Podnikání během rodičovské dovolené je možné bez omezení. Pokud čerpáte rodičovský příspěvek a zároveň podnikáte, jste považováni za OSVČ na vedlejší činnost, což přináší řadu výhod.
Práce na zkrácený úvazek
Práce na zkrácený nebo také částečný úvazek je forma zaměstnání, při které zaměstnanec pracuje méně hodin než standardní pracovní týden, který je standardně nastaven na 40 hodin (s výjimkou směnných provozů, prací pod zemí apod. kdy je týdenní pracovní doba zkrácená na 37.5 nebo 38,75 hodin). Zkrácený úvazek je tedy pracovní doba kratší než 40 hodin týdně.
Výhody práce na částečný úvazek:
- Flexibilita: Kratší pracovní doba vám umožní lépe sladit váš pracovní a osobní život.
- Možnost dalšího výdělku: Práci na částečný úvazek můžete kombinovat s dalšími pracovními příležitostmi.
Nevýhody práce na částečný úvazek:
- Kratší dovolená: Při plném úvazku máte ze zákona nárok na čtyři týdny placené dovolené ročně. Ta se se zkráceným úvazkem poměrně snižuje.
- Pracovní jistota: Pokud pracujete takzvaně na dohodu, znamená to pro vás nižší stabilitu.
Práci na částečný úvazek můžete vykonávat na základě klasické pracovní smlouvy nebo také na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. U dohod je ale třeba brát v potaz, že mají oproti pracovní smlouvě značná omezení a také vám zajišťují menší ochranu. Na co je však třeba pamatovat je, že DPP i DPČ omezují délku pracovní doby. DPP na 300 hodin ročně a DPČ na 20 hodin týdně. U DPP a DPČ platí také kratší výpovědní lhůta a celková ochrana zaměstnance je nižší.
Mzdové podmínky jsou stejné jako u plného úvazku. Pokud tedy např. dojde ke zkrácení vašeho úvazku na polovinu, měla by vaše nová mzda odpovídat polovině minulé mzdy. Podobně to funguje i u minimální mzdy, která musí odpovídat plnému úvazku. V roce 2024 je minimální mzda stanovena na 18 900 korun za odpracování 160 hodin měsíčně.
Příplatky za práci se v případě částečného úvazku od plného úvazku značně liší. Týká se to zejména příplatku za práci přesčas, které u částečného úvazku jen tak nedostanete. Za práci přesčas se totiž považuje práce delší než 40 hodin týdně. Zároveň u zkráceného úvazku platí, že vám zaměstnavatel nemůže nařídit přesčas.
U práce na zkrácený úvazek se vám z hrubé mzdy strhává 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel za vás dále odvádí 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění. Pokud ale váš hrubý příjem nedosáhne hranice minimálního vyměřovacího základu (pro rok 2024 se jedná o částku 24 983,50 korun), musíte zbytek doplatit z vlastní kapsy. Pokud máte částečných úvazků víc, pak se počítá s celkovým součtem vašich příjmů. Pokud ale i přesto nedosáhnete minimálního vyměřovacího základu, musíte i v tomto případě doplácet.
Dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu), většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, lze však pracovat v pracovním poměru založeném klasickou pracovní smlouvou. Práce na dohodu o provedení práce je oblíbená jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance, především z daňových a pojistných důvodů.
Dohoda o provedení práce:
- Rozsah práce je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele.
- Horní hranice odměny není omezena.
- Musí být uzavřena písemně.
Dohoda o pracovní činnosti:
- Rozsah práce nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (20 hodin týdně).
- Dodržování rozsahu se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
- Je stanovena povinná písemná forma dohody.
Na práci konanou na základě obou dohod se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru, s výjimkou odstupného, skončení pracovního poměru, odměňování a cestovních náhrad.
Zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně. Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat.
Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti:
Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:
- Dohodou smluvních stran ke sjednanému dni.
- Výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou.
- Okamžitým zrušením jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a povinné odvody:
Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy. Zaměstnavatel mu na požádání vydá vyplněný formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“.
Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění.
Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.
Práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance
Vrací-li se zaměstnanec po rodičovské dovolené (do 3 let věku dítěte) do práce, musí být zaměstnavatelem dle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) zařazen na pracovní místo, které odpovídá druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě.
Podle § 47 zákoníku práce nastoupí-li zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště (rozuměno na původní, stejné pracovní místo). Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen zařadit je podle pracovní smlouvy.
Zaměstnanec má taktéž nárok na to, aby mu práce byla přidělena v rozsahu, který byl sjednán. Na druhou stranu je ale zaměstnanec oprávněn požádat o zkrácený pracovní úvazek a zaměstnavatel mu v rámci svých provozních možností musí vyhovět.
Dle ust. § 241 odst. 2 zákoníku práce platí, že požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. V praxi se lze ovšem často setkat s tím, že zaměstnavatel není ochoten na nové uspořádání přistoupit, a to mnohdy bez odůvodnění či s vysvětlením, které zákonnému důvodu neodpovídá.
Zákoník práce pojem „vážné provozní důvody“ nedefinuje, nicméně danou otázkou se již několikrát ve své rozhodovací praxi zabýval Nejvyšší soud ČR. Dle rozsudku ze dne 17. 12. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1561/2003, je rozhodující zejména vyhodnocení, jak významný zásah do provozu zaměstnavatele by představovala skutečnost, že by zaměstnanci byla povolena požadovaná kratší pracovní doba nebo její jiná vhodná úprava, ve srovnání se stavem, kdy zaměstnanec pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu. Pouze v případě, že by tím byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz (plnění úkolů nebo činností) zaměstnavatele, jedná se o vážné provozní důvody.
Na základě uvedeného lze uzavřít, že je nezbytné, aby každá žádost zaměstnance o úpravu pracovní doby podaná dle ust. § 241 odst. 2 zákoníku práce byla hodnocena individuálně. Pro posouzení žádosti je důležité zohlednit jak provoz, ve kterém zaměstnanec pracuje, tak pracovní pozici, kterou zaměstnanec zastává.
Smyslem právní úpravy zkrácené pracovní doby podle ustanovení § 241 odst. 2 zákoníku práce je umožnit v tomto ustanovení uvedeným zaměstnancům vykonávat práci v zaměstnaneckém poměru i s ohledem na jejich (omluvitelné) jiné osobní a rodinné povinnosti.
Lze doporučit, aby zaměstnanec nastupující po rodičovské dovolené zaměstnavateli umožnil kvalifikované posouzení svojí žádosti o zkrácený pracovní úvazek, a to poskytnutím kompletních informací. Zaměstnanec by měl podat písemnou žádost, ve které přesně specifikuje požadovanou úpravu pracovní doby.
Kratší pracovní doba je totiž jakákoli pracovní doba kratší než stanovená týdenní pracovní doba ve smyslu § 79 zákoníku práce (zpravidla 40 hodin týdně); navíc kratší pracovní doba může být rozvržena na všechny pracovní dny, nebo jen na některé pracovní dny.
Lze doplnit, že zaměstnavatel by neměl brát na lehkou váhu posouzení žádosti zaměstnance po rodičovské dovolené o kratší pracovní dobu a případné nevyhovění žádosti by měl náležitě zvážit a zejména odůvodnit ve smyslu uvedeném shora.
Za porušení povinnosti vyhovět žádosti zaměstnanci v případě absence vážných provozních důvodů mu totiž hrozí pokuta až do výše 300.000,- Kč podle příslušných ustanovení zákona o inspekci práce (zákon č. Pokud zaměstnavatel žádosti zaměstnance po rodičovské dovolené o zkrácený pracovní úvazek vyhoví, lze doporučit stvrzení této skutečnosti uzavřením písemné dohody, a to formou dodatku k pracovní smlouvě.
V případě, že zaměstnavatel dané žádosti zaměstnance nevyhoví, ačkoliv pro to není naplněn zákonný důvod, zaměstnanec se ocitá v nepříznivé situaci v důsledku nezákonného postupu zaměstnavatele.
Pokud zaměstnanec na své žádosti trvá, má v podstatě dvě možnosti. Může do práce nastoupit na plný úvazek a případně zaměstnavatele uvědomit o tom, že se ohledně své situace hodlá poradit na příslušném inspektorátu práce.
Trvá-li zaměstnavatel na odmítnutí žádosti, může se zaměstnanec bránit soudní cestou. Je však potřeba zvážit skutečnost, že soudní spor může trvat i několik let, což neřeší situaci zaměstnance-rodiče, který nadále dochází do práce na plný úvazek, ale zároveň potřebuje pečovat o dítě.
Druhou variantou postupu, kterou má zaměstnanec k dispozici, je možnost nastoupit do práce po ukončení rodičovské dovolené s tím, že zaměstnanec při nástupu zaměstnavateli oznámí, že na kratší pracovní době trvá a že zákonné důvody k odmítnutí jeho žádosti nejsou naplněny, a bude podle toho dále jednat. To znamená, že práci bude vykonávat v jím žádané kratší pracovní době.
V takovém případě se ale zaměstnanec vystavuje riziku, že mu zaměstnavatelem bude dána výpověď dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce. Zaměstnavatel by pravděpodobně výpověď odůvodnil tím, že zaměstnanec závažně porušuje své pracovní povinnosti, když není na pracovišti a nevykonává práci ve sjednané pracovní době.
Z výše uvedeného vyplývá, že pozice, ve které se ocitne zaměstnanec nastupující do práce po rodičovské dovolené, není lehká v případě, že není vyhověno jeho oprávněné žádosti o zkrácený pracovní úvazek. Možnosti, jak postupovat, jsou limitované, a navíc v sobě skýtají riziko vyvolání konfliktů na pracovišti a narušení mezilidských vztahů, někdy i se spolupracovníky.
Narazí-li zaměstnanec se svou žádostí o zkrácený pracovní úvazek z důvodu péče o nezletilé dítě u zaměstnavatele, zpravidla jej to uvede do jistého tlaku a životní nepohody, když se může cítit obětí silnější pozice zaměstnavatele.
Je pochopitelné, že zaměstnanec v takové situaci zpravidla nebude mít sílu jít do zteče vůči svému zaměstnavateli, když potřebuje akutně řešit svou rodinnou a pracovní situaci. Kromě toho, málokterý rodič vracející se po rodičovské dovolené do práce je připraven čelit stresu spojenému s bojem se zaměstnavatelem a často přistoupí na podmínky dalšího zaměstnání stanovené zaměstnavatelem.
Na druhou stranu je třeba uznat, že pro zaměstnavatele, navzdory jeho zákonné povinnosti, nemusí být vždy snadné bez dalšího žádosti o zkrácený úvazek vyhovět. Zaměstnavatel musel řešit situaci, kdy zaměstnankyně odešla na mateřskou dovolenou, resp. zaměstnanec na rodičovskou dovolenou, zařídit se zpravidla na několik následujících let tak, aby jeho provoz a vývoj nebyl narušen, a návrat zaměstnance požadující zkrácený úvazek může jistě představovat nemalou komplikaci, nejen provozní, ale i ekonomickou.
Přes výše nastíněné možnosti právní obrany zaměstnance v praktickém životě nezbývá než spoléhat na seriózní přístup zaměstnavatele. Zatím je praxe taková, že zaměstnavatelé zpravidla neslyší na přijetí zaměstnance po rodičovské dovolené zpět na zkrácený úvazek za stejných (původních) pracovních podmínek.
V takovém případě nakonec stejně většinou převáží pragmatický přístup zaměstnance, který zváží podmínky dalšího zaměstnání (většinou méně výhodné) nabídnuté zaměstnavatelem v reakci na žádost o zkrácený úvazek s přihlédnutím k časové, finanční a v neposlední řadě psychické náročnosti vedení soudního sporu se zaměstnavatelem.
Pokud by však zaměstnavatel neměl zaměstnanci žádným způsobem jít vstříc, resp. jeho podmínky by byly pro zaměstnance nepřijatelné, pak by zaměstnanec neměl váhat a měl by využít veškeré možnosti k vymožení svých práv a ochraně svých oprávněných zájmů.
Přivýdělek při rodičovské dovolené
Podmínky pro přivýdělek na rodičovské dovolené jsou poměrně jednoduché. Je zde výrazně méně omezení než u přivýdělku u mateřské dovolené. Co vás tedy bude limitovat? Aby vám nebyl odebrán rodičovský příspěvek, musíte si zajistit dostatečný dohled nad vaším dítětem. To může znamenat jak babičku, tak sjednání chůvy nebo jeslí.
Pokud jde o jesle nebo mateřskou školku, tak omezení je, že děti mladší dvou let v nich mohou strávit maximálně 92 hodin za měsíc. U starších dětí, už se doba strávená ve školce nebo jeslích nesleduje.
Z daňového hlediska je pro maminky lepší vykonávat samostatně výdělečnou činnost, tedy pracovat jako OSVČ nebo podnikat. Z pohledu placení zdravotního pojištění a sociálního pojištění se totiž jedná o vedlejší činnost. To znamená že při výpočtu pojistného nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Ten za vás totiž odvede stát. Pokud se rozhodne pro přivýdělek formou zaměstnání, musíte mít se zaměstnavatelem sepsanou pracovní smlouvu.
Příklad: Paní Zelinková je zaměstnankyní firmy První firma s.r.o., je na rodičovské dovolené se svou 18ti měsíční dcerou. Na jejím hlídání je domluvena s babičkou. Má tedy prostor věnovat se samostatné vydělečné činnosti. Příjem za rok 2016 z podnikání měla paní Zelinková 200 000 Kč. Jako výdaje uplatní paušál ve výši 60%.
| Forma přivýdělku | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|
| Zaměstnání (pracovní smlouva) | Stabilní příjem, sociální a zdravotní pojištění | Omezení ze strany zaměstnavatele, nutnost souhlasu |
| Dohoda o provedení práce (DPP) | Flexibilita, nižší daňové zatížení | Omezený rozsah hodin, nižší ochrana zaměstnance |
| Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) | Flexibilita, vyšší rozsah hodin než DPP | Omezený rozsah hodin, nižší ochrana zaměstnance |
| Samostatná výdělečná činnost (OSVČ) | Možnost podnikání bez omezení, vedlejší činnost | Administrativní náročnost, odpovědnost |
Rodičovská dovolená je jedinečnou příležitostí, jak se naplno věnovat svému dítěti a zároveň si přizpůsobit rodinný život svým potřebám. Ať už jde o délku dovolené, čerpání finanční podpory, návrat do práce nebo podnikání, český systém nabízí rodičům velkou míru flexibility. Klíčem k úspěchu je dobré plánování a znalost všech možností, které máte k dispozici.
Zanechat komentář