Podmínky mateřské dovolené v České republice

V běžné řeči se pojmy mateřská a rodičovská dovolená často zaměňují a někdy se jimi označuje i peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Z hlediska práva však musíme tyto pojmy rozlišovat.

Mateřská dovolená ve smyslu zákoníku práce (§ 195 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) označuje překážku v práci, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost ženy v zaměstnání z důvodu porodu a následné péče o dítě. V tomto smyslu se tedy vztahuje jen na zaměstnankyně.

Mateřská dovolená je období dovolené, kterou poskytuje rodiči zaměstnavatel a která se začíná počítat nejdříve osm týdnů, nejpozději však šest týdnů před plánovaným termínem porodu. Na mateřskou žena nastupuje zpravidla 6 týdnů před očekávaným dnem porodu, nejdříve 8 týdnů před tímto dnem. Termín nástupu v tomto rozmezí si volí sama.

Její celková délka je 28 týdnů při narození jednoho dítěte a 37 týdnu v případě dvou a více dětí. Při narození jednoho dítěte činí mateřská dovolená 28 týdnů, při narození dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů.

Na mateřskou dovolenou žena může nastoupit později než 6 týdnů před očekávaným dnem porodu a nemusí jí vyčerpat v celém rozsahu, minimální mateřská dovolená činí 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů po porodu. V některých zvláštních případech zákoník práce stanoví kratší dobu mateřské dovolené (např. pokud by se dítě narodilo mrtvé, mateřské dovolená trvá jen 14 týdnů). Mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

Pokud žena vyčerpá před narozením dítěte z mateřské dovolené méně než 6 týdnů z jiného důvodu, než že porod nastal dříve, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, resp. 31 týdnů při narození dvojčat a vícerčat.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnankyni mateřskou dovolenou i bez její žádosti. Zaměstnankyně nemusí o poskytnutí mateřské dovolené zaměstnavatele žádat.

Doba čerpání mateřské dovolené se pro účely dovolené na zotavenou posuzuje jako výkon práce, tj. tato doba se započítává do dnů podmiňujících vznik nároku na dovolenou.

Během mateřské dovolené, při které ženám obvykle náleží peněžitá pomoc v mateřství, si mohou za jistých podmínek také přivydělávat. Například pracovat z domova jako virtuální asistentka. Pokud byla matka před mateřskou dovolenou zaměstnaná a peněžitou pomoc v mateřství čerpá ze zaměstnání, může během pobírání mateřské dovolené podnikat bez omezení.

Peněžitá pomoc v mateřství

V období mateřské dovolené vyplácí stát rodiči peněžitou pomoc v mateřství. Peněžitá pomoc v mateřství, které se lidově říká mateřská, slouží jako náhrada mzdy či platu během mateřské dovolené. Takzvaná dovolená a peněžitá dávka spolu sice souvisejí, přesto je lepší je odlišovat.

Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění (§ 32 a násl. zák. č 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.). Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají ženy v zaměstnaneckém poměru, za které zaměstnavatel odváděl nemocenské pojištění. Nárok na dávku má žena, která splnila podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství a její účast na nemocenském pojištění ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství trvá, popř. trvá ochranná lhůta.

Ta činí v případě, že pojištění skončilo v době těhotenství, 180 dnů ode dne skončení pojištění, pokud zaměstnání trvalo alespoň tolik dnů. Jinak řečeno: pokud jste byla v období dvou let před nástupem na mateřskou alespoň devět měsíců zaměstnaná a jste v den nástupu na mateřskou zaměstnaná. Výjimku mají maminky, které během těhotenství pracovní poměr ukončí - zákoník práce pro ně stanovuje ochrannou lhůtu 180 dní. To znamená: když na mateřskou nastoupíte do 180 dní od skončení pracovního poměru, nárok na peněžitou pomoc v mateřství vám vznikne. Pokud se do takové situace dostanete, nezapomeňte při počítání zohlednit, že na mateřskou se nastupuje už osm týdnů (nejpozději šest týdnů) před očekávaným termínem porodu.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají také ženy pracující jako OSVČ. OSVČ musí kromě celkové doby účasti na nemocenském pojištění po dobu 270 dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, splnit i podmínku účasti na nemocenském pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 dnů v posledním roce přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Ani žena, která tyto podmínky nesplní, nezůstane zcela bez podpory. V takovém případě má ihned po narození dítěte nárok na rodičovský příspěvek, který činí 300 tisíc[pozn. Peněžitou pomoc v mateřství vám pak bude správa sociálního zabezpečení vyplácet maximálně 28 týdnů u jednoho dítěte, u rodičů dvojčat a vícerčat 37 týdnů.

Peníze.cz uvádí, že: Zaměstnavatel za vás v roce 2025 nemocenské pojištění neplatí, jestliže pracujete na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem do 4500 korun měsíčně nebo na dohodu o provedení práce (DPP) s výdělkem do 11 500 tisíc korun.

Pro výpočet peněžité pomoci v mateřství jsou u zaměstnané ženy důležité předchozí výdělky. Počítá se s průměrným hrubým příjmem za posledních odpracovaných 12 měsíců. Do rozhodného období pro výpočet mateřské dovolené se nepočítají dny na nemocenské nebo ošetřovaní člena rodiny.

Mateřská je 70 % z denního vyměřovacího základu, který se ještě snižuje prostřednictvím redukčních hranic. U žen, které pracují jako OSVČ, hraje roli při určování peněžité pomoci v mateřství výše nemocenského pojištění.

Peníze.cz uvádí příklady: Například maminka, která předtím měla hrubý příjem jen 18 000 korun, dostane peněžitou podporu v mateřství 12 450 korun měsíčně. Pro ženu s hrubým příjmem 40 000 korun měsíčně to znamená peněžitou pomoc v mateřství ve výši 27 630 korun. A žena, která vydělávala třeba 50 000 korun hrubého, dostane mateřskou zhruba 34 tisíc korun měsíčně. Maximální výše mateřské v roce 2025 dělá 57 060 korun.

Výše peněžité pomoci v mateřství se po 1. lednu 2025 automaticky upraví podle redukčních hranic platných pro rok 2025. U některých tak může dojít ke zvýšení dávky. Zda ke zvýšení dojde, záleží na tom, zda dosažený příjem převyšoval redukční hranice stanovené v roce 2024.

Studium, práce v zahraničí, nemocenská - V praxi často nastává situace, kdy si maminka není jistá, jestli uvedeným pravidlům vyhoví. Třeba během studia nebo těsně po něm. Doposud to bylo tak, že pokud nastávající matka studovala, doba studia se započítala pouze tehdy, když studium úspěšně ukončila a v den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství už byla nemocensky pojištěna, případně byla v ochranné lhůtě. Od roku 2025 by na tom studentky měly být lépe: nově se začne do povinné doby účasti na nemocenském pojištění počítat i samotné studium, přestože stále trvá (je přerušené kvůli těhotenství).

Další problém, který řada budoucích matek řeší: zda výši peněžité pomoci mateřství ovlivní předchozí nemocenská. Tu maminky vzhledem k rizikovému těhotenství mnohdy čerpají bezprostředně před nástupem na mateřskou. Obavy jsou v tomhle případě zbytečné. Výše nemocenské se nijak nezapočítává, rozhodují pouze průměrné výdělky ze zaměstnání za posledních dvanáct měsíců. Jinak řečeno: příjmy před začátkem pracovní neschopnosti.

Většina maminek tápe také v tom, jak postupovat, jestliže krátce před otěhotněním pracovaly v cizině. I matka, která nenasbírá potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění v Česku, může na peněžitou pomoc v mateřství dosáhnout. Rozhodující je, zda se v cizině účastnila tamního systému sociálního zabezpečení, respektive pojištění pro případ peněžitých dávek v nemoci a mateřství. V Česku jde o sociální pojištění, v cizině se může konkrétní název tohoto druhu pojištění lišit, případně jde o součást zdravotního pojištění.

Zároveň je potřeba rozlišovat, zda šlo o pojištění v rámci Evropské unie, nebo mimo ni. Zatímco v EU lze získané doby pojištění sčítat bez výjimky, u států mimo ni záleží, jakou smlouvu o sociálním zabezpečení s nimi Česko uzavřelo. Konkrétní přehled informací o jednotlivých zemích najdete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.

I pro sčítání dob pojištění nasbíraných v cizině platí: účast na nemocenském pojištění musí dělat minimálně 270 dní během dvou let a v den nástupu na mateřskou musí být žena zaměstnaná. Dobu pojištění v cizině je potřeba prokázat okresní správě sociálního zabezpečení - s konkrétním seznamem lejster poradí úředníci sociálky.

Peněžitou pomoc v mateřství může čerpat i otec dítěte. Kromě případů, kdy matka nemůže, nebo nesmí o dítě pečovat, může dávku pobírat otec, který uzavřel s matkou dohodu, že bude pečovat o dítě. Ale i on musí splnit výše popsané podmínky: účastnit se nemocenského pojištění minimálně 270 dní během předchozích dvou let a v den nástupu na mateřskou být zaměstnaný.Kratší je pouze doba, po kterou muži peněžitou pomoc v mateřství čerpají: maximálně 22 týdnů s jedním dítětem, 31 týdnů v případě vícerčat. Dávku sociálka tatínkům vyplatí nejdřív po skončení šestinedělí. Když matka dítěte čerpá mateřskou před porodem nebo šestinedělím, zkrátí se doba, po kterou ji může brát otec, i o tyto dny.

Dohodu může uzavřít nejdříve na dobu od počátku 7. týdne po porodu, podpůrčí doba činí 22 týdnů, není třeba jí vyčerpat celou, je třeba však o dítě pečovat alespoň po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.

Dohodu o tom, že bude peněžitou pomoc v mateřství čerpat otec dítěte (či manžel), musíte stvrdit písemně. Podpis matky musí být ověřený - buď úředně, třeba notářem, nebo na CzechPointu, případně úředníkem na sociálce. Úřadu je zároveň potřeba doložit vyplněný formulář Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče.

Dohodu o převzetí dítěte do péče lze uzavřít nejpozději sedm týdnů po narození dítěte, sjednaná musí být minimálně na týden. Samotná dohoda musí vedle základních údajů o rodičích (manželech) a ověřeného podpisu matky obsahovat také jméno a datum narození dítěte a den, od kterého muž přebírá péči.

Peníze.cz dodává, že vedle peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku se vyplácí také dávka otcovské poporodní péče, zkráceně otcovská. Nahrazuje výpadek příjmu čerstvým tatínkům, kteří chtějí bezprostředně po narození dítěte zůstat doma a zapojit se do péče. Na otcovskou dosáhnou, jestliže splní určité zákonem předepsané podmínky.

Při pobírání peněžité pomoci v mateřství nesmí mít příjemce dávky příjem ze zaměstnání, ze kterého dávka náleží.

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Pro vznik nároku na mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství je nutné splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění alespoň 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou.

U osob samostatně výdělečně činných je nezbytné dobrovolné placení nemocenského pojištění po stanovenou dobu.

Pokud došlo k ukončení zaměstnání krátce před porodem, platí ochranná lhůta 180 dnů, během níž může nárok na mateřskou stále vzniknout.

Žádost o otcovskou dovolenou se nově vyřizuje digitálně.

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek

Po skončení mateřské dovolené lze čerpat dovolenou. Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět (§ 217 odst. 5 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).

Pojmem rodičovská dovolená ve smyslu § 196 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů zákon označuje překážku v práci, po dobu jejíhož trvání je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance a zaměstnankyně v zaměstnání z důvodu péče o dítě. Rodičovská dovolená náleží matce po skončení mateřské dovolené a otci po narození dítěte v rozsahu, o který požádají, nejdéle do 3 let věku dítěte.

Rodičovskou dovolenou může čerpat matka nebo otec dítěte i oba současně. Žádost o rodičovskou dovolenou musí být písemná, musí v ní být uveden rozsah rodičovské dovolené a musí být podána alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody. Žádost o rodičovskou dovolenou lze podávat i opakovaně.

Po skončení rodičovské dovolené je zaměstnavatel povinen přidělovat rodiči práci podle pracovní smlouvy; pokud se do zaměstnání vrací zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jej zařadit na tutéž práci a pracoviště.

Jestliže má žena v práci před vstupem na mateřskou dovolenou podepsanou smlouvu na dobu neurčitou, o zaměstnání nepřijde. Zaměstnavatel tedy nesmí ženu v průběhu mateřské propustit a zároveň jí musí podržet stejné místo, jaké měla před nástupem na dovolenou. Jestliže navazuje matka na mateřskou dovolenou rodičovskou dovolenou a vrací se až po dvou či třech letech, má nárok jen na pozici, která odpovídá náplni práce ve smlouvě. Při návratu po čtyřech letech není již zaměstnavatel povinen místo držet.

Jestliže však žena odchází na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou s pracovní smlouvou podepsanou na dobu určitou, zaměstnavatel ji po jejím vypršení nemusí prodloužit.

V souvislosti s pojmem rodičovská dovolená se také setkáváme s pojmem rodičovský příspěvek. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou však dva rozdílné instituty. Zatímco rodičovská dovolená představuje volno ze zaměstnání, rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory.

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou na sobě nezávislé - lze proto čerpat rodičovskou dovolenou a nepobírat rodičovský příspěvek a naopak. Rodičovský příspěvek upravuje § 30 a násl. zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Dle současné právní úpravy má nárok na rodičovský příspěvek rodič, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině mladší 3 let. Celková výše dávky činí 350 000 Kč, při narození dvojčat či vícerčat pak 1,5násobek této částky. Výši a tím i dobu pobírání rodičovského příspěvku si volí rodič.

Částku převyšující 13 000 Kč měsíčně si může zvolit, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 13 000 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. Výši rodičovského příspěvku lze tedy zvolit i podle denního vyměřovacího základu rodiče, který příspěvek nepobírá.

U vícerčat se částka opět násobí koeficientem 1,5. Volbu výše rodičovského příspěvku lze změnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

Při pobírání rodičovského příspěvku může být rodič výdělečně činný, jeho příjmy nejsou sledovány. Na dobu své výdělečné činnosti je však povinen zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou s tím, že dítě mladší 2 let může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 92 hodin měsíčně, u starších dětí není návštěva v předškolním zařízení sledována.

Důležité kroky a informace pro cizinky a cizince

1. Jste cizinka, jste zaměstnaná a budete mít dítě? Navštivte gynekologa - váš lékař (gynekolog) stanoví termín porodu a termín nástupu na mateřskou dovolenou.
2. V posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou jste byla minimálně 270 kalendářních dnů nemocensky pojištěna jako zaměstnankyně, nebo jste si platila nemocenské pojištění jako podnikatelka. Nárok na PPM vzniká také po zániku pojištění (zaměstnání skončilo v době těhotenství), pokud k nástupu na mateřskou dojde v tzv. ochranné lhůtě. Ta je 180 kalendářních dnů.
3. Částka, kterou budete dostávat, se vypočítává z vašeho předchozího příjmu (např. Pokud nemáte nárok na PPM, je možné, že máte nárok na nemocenskou. O vzniku pracovní neschopnosti (neschopence) rozhodne lékař, a to od 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Poznámka: Jste-li v pracovní neschopnosti z důvodu tzv. rizikového těhotenství, přecházíte na mateřskou dovolenou z rozhodnutí lékaře 8-6 týdnů před porodem.
4. Rodičovská dovolená je omluvená nepřítomnost v práci. Zaměstnavatel ji poskytne vám - matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádáte. Rodičovská dovolená je poskytována do 3 let věku dítěte. Nad 3 roky věku dítěte musíte zaměstnavatele požádat o pracovní volno z důvodu péče o dítě.
5. Rodičovský příspěvek je určený pro toho z rodičů, který řádně a celodenně pečuje o dítě do 4 let věku (nejmladší dítě). Rodiče mohou v péči o dítě a v pobírání RP po čase střídat. /Pozor! Jako cizinka nebo cizinec máte nárok, pokud jste hlášená k pobytu v ČR déle než 1 rok a Vy i Vaše dítě máte v ČR platný pobyt. (Výjimku mají např. Záleží na tom, zda jste byla zaměstnaná a kolik jste vydělávala? Na samotné přiznání rodičovského příspěvku nemá vliv výše příjmu ve vaší rodině. Rodičovský příspěvek je maximálně 350 000 Kč do 3 let věku dítěte, u dvojčat a vícerčat 525 000 Kč. Měsíční výši si můžete v určitých limitech zvolit a také 1x za 3 měsíce zvolenou výši změnit. pokud 70% 30násobku DVZ je vyšší než 10 000 Kč - můžete si zvolit výši max. U dětí do dvou let je omezení 92 hodin měsíčně v jeslích nebo mateřské škole. Potřebujete-li podnikat nebo v určité míře pracovat, musíte péči o dítě zajistit jinou dospělou zodpovědnou osobou. Co udělat? měla jste PPM, ale byla vám vypočtena nižší, než je výše rodičovského příspěvku. K žádosti musíte předložit rodný list dítěte, vyplněné formuláře, potvrzení o povoleném pobytu v ČR (případně historii pobytu - vystaví OAMP MV), vyplněný dotazník o bydlišti a další přílohy.
6. Otec novorozeného dítěte může do 6ti týdnů po porodu žádat o dávku „otcovské“ ze svého nemocenského pojištění. Možné čerpat až 14 dní za sebou. Od 7. týdne po porodu dítěte se může otec dítěte s matkou dítěte vystřídat v péči o dítě po písemné dohodě (nejméně 7 dnů).
7. Porodné. Porodné je jednorázový příspěvek rodinám s nízkým příjmem na náklady s narozením prvního a druhého dítěte. Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé dítě (jestliže porodila první dítě v zahraničí, pak první dítě na území ČR) a příjem její rodiny je nižší než 2,7 násobek životního minima. Při nízkém příjmu rodiny (členů vaší domácnosti) lze požádat o přídavek na dítě, příspěvek na bydlení.
8. Víte, že máte jako zaměstnankyně právní ochranu? Zákoník práce zajišťuje zaměstnaným ženám po celou dobu těhotenství a později i při mateřské dovolené a rodičovské dovolené tzv. ochrannou dobu. Pozor! Pokud nastoupíte do práce po skončení mateřské dovolené, máte nárok na své původní pracovní místo a pracoviště. Ostatní dny po předchozím objednání.