Cestovní ruch je významnou součástí národního hospodářství mnoha zemí. Podle statistik Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) tvořil cestovní ruch v roce 2015 v celosvětovém měřítku 10 % hrubého domácího produktu a zaměstnával každého jedenáctého obyvatele planety. Zároveň generoval výnosy ve výši 1,5 bilionu dolarů. Díky potřebě lidí poznávat nové země činily denní výnosy z cestovního ruchu na Zemi v roce 2015 čtyři miliardy dolarů.
Cestovní ruch nelze považovat za čistě ekonomické odvětví. Jedná se spíše o souhrnný multiplikační faktor spojující taková odvětví, která zabezpečují poptávku vyvolanou návštěvníky, případně ji indukují. Cestovní ruch tedy zahrnuje sektor ubytování, stravování, dopravu, činnost cestovních kanceláří a agentur, kulturní, sportovní či rekreační služby atd. Svým rozsahem a progresivním růstem generuje vysoký objem produkce a pracovních příležitostí.
Ve většině zemí světa se proto řadí mezi pět odvětví s největším podílem na vývozu zboží a služeb. Pro dvě pětiny států pak představuje největší zdroj devizových příjmů. Z hlediska obratu mezinárodního obchodu se cestovní ruch nachází na třetím místě po obchodu s ropou a obchodu s chemikáliemi.
Globální trendy v cestovním ruchu
Mezinárodní příjezdy turistů vzrostly v roce 2016 meziročně o 3,9 % na 1 235 mil. UNWTO předpovídá, že do roku 2030 se zvýší až na 1,8 mld.
Nejvíce příjmů z mezinárodního cestovního ruchu dlouhodobě získávají Spojené státy americké. V roce 2015 to bylo téměř 205 mld. dolarů (meziročně o 7 % více). Zároveň jsou USA po Francii druhou nejnavštěvovanější zemí světa (77,5 mil. příjezdů za rok 2015). Výrazně pozitivní saldo cestovního ruchu mají také Španělsko a Francie, které z hlediska příjmů obsadily třetí a čtvrté místo.
Ve výdajích na cestovní ruch (CR) od roku 2012 dominuje světovým žebříčkům Čína, která je zároveň druhá v příjmech. Její náskok se rok od roku výrazně zvyšuje. Porazila oba dřívější dlouhodobé lídry výdajových tabulek - Německo a USA. Není bez zajímavosti, že výdaje čínských turistů rostly v posledních patnácti letech nejrychleji ze všech. Od roku 2000 se téměř dvacetkrát zvýšily na 250 mld. dolarů v roce 2015 a lze očekávat, že ještě porostou.
V roce 2023 bylo podle statistik Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) zaznamenáno 1,3 miliardy zahraničních turistů (návštěvníků přes noc), což bylo o 34 % více než v roce 2022. Mezinárodní cestovní ruch se tak zotavil na úroveň 88 % stavu před pandemií. Výrazně k tomu přitom přispěla i odložená poptávka návštěvníků, kteří znovu zatoužili poznávat nové destinace.
Největší oživení zaznamenala oblast Středního východu, která překonala hodnoty z roku 2019 o 22 %. Mimořádných výsledků zde dosáhlo několik zemí, mezi nimi Katar (+90 %) a Saúdská Arábie (+56 %). Rovněž severní Afrika, Střední Amerika (obě +5 %) a Karibik (+1 %) již překročily úroveň před pandemií. Naopak Evropa dosáhla v roce 2023 prozatím 94 % dřívější úrovně. Přesto se silnou vnitroregionální poptávkou a letní sezónou zůstává nejnavštěvovanějším kontinentem. Zavítalo sem 700 milionů zahraničních návštěvníků s alespoň jedním přenocováním. Zbytek Afriky se zotavil na 96 % a Severní a Jižní Amerika dohromady na 90 %. Prozatím nejméně se podařilo mezinárodní turismus obnovit v regionu Asie a Tichomoří, kam v roce 2023 přijelo pouze 65 % z původního počtu turistů.
S postupným růstem mezinárodní mobility se poměrně rychle zvyšuje i hodnota ukazatelů měřících význam cestovního ruchu pro světovou ekonomiku. Celkové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu byly v roce 2023 odhadovány na 1,4 bilionu dolarů, což je téměř 93 % z hodnoty 1,5 bilionu dolarů zaznamenané v roce 2019. Odhady UNWTO predikují návrat na původní úroveň již v roce 2024. Dynamický vývoj je pozorován také v letecké přepravě cestujících nebo globální míře obsazenosti ubytovacích kapacit.
Zdroj: UNWTO, 2024
Podíl cestovního ruchu na HDP v České republice
V roce 2015 činil v České republice podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty 2,7 %. K hrubému domácímu produktu české ekonomiky přispěl podílem 2,8 %. Meziročně se relativní význam odvětví sice neposunul výše, rozhodně to však neznamenalo propad jeho hospodářských agregátů. Hodnota hrubého domácího produktu v cestovním ruchu stoupla předloni o 6,6 % na téměř 110 mld. Kč. Hrubý domácí produkt cestovního ruchu se zvýšil oproti roku 2014 dokonce o 7,2 %. Mírně přitom rostl význam oborů charakteristických pro cestovní ruch na úkor odvětví souvisejících s cestovním ruchem. Tvorba hrubého fixního kapitálu v cestovním ruchu přesáhla 35 mld. Kč.
V České republice i jiných zemích postihly několikrát rozsáhlé povodně. V minulém roce zase řecký Rhodos a jiné lokality ve Středomoří zasáhly ničivé požáry. Podobné události znamenají pro cestovní ruch jako ekonomické odvětví zpravidla obtížný návrat k dřívějším výkonům.
V roce 2015 zaměstnával cestovní ruch 227,7 tis. osob, což bylo meziročně o 1,2 % více. Zaměstnanci tvořili 82 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oboru 18 %. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,4 % a pracoval v něm každý třiadvacátý Čech, což je podobné jako ve Švýcarsku nebo Nizozemsku.
Nejvíce lidí (72 %) našlo uplatnění v oborech charakteristických pro cestovní ruch. Ve stravovacích a pohostinských zařízeních své služby turistům poskytovalo 67,2 tis. osob, v ubytovacích službách 39,1 tis. či v cestovních kancelářích a agenturách 12,9 tis. osob. Dalších téměř 60 tis. jich bylo zaměstnáno v odvětvích souvisejících s cestovním ruchem. Patří mezi ně například výroba map, suvenýrů nebo upomínkových předmětů, obchodní činnosti, spoje a telekomunikace nebo činnosti v oblasti nemovitostí.
V roce 2023 dosáhl podíl cestovního ruchu na HDP 2,36 % (180 mld. Kč). Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) roste. Loni přijelo do tuzemských hotelů, penzionů a dalších HUZ na 22,8 mil. hostů, kteří zde strávili 57,3 milionu nocí. Celkem 54 % (12,3 mil.) tvořili domácí turisté, 46 % (10,5 mil.) pak návštěvníci ze zahraničí. Průměrná doba pobytu dosáhla 3,5 dne. V počtu příjezdů se Česko dostalo na historicky nejvyšší hodnoty od roku 2012.
Celkový objem výdajů za cestovní ruch v roce 2023 dosáhl 328,9 miliardy korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, jejichž útraty za cestování skončily v Česku. V roce 2023 byl v meziročním srovnání o 15,1 % vyšší a zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od roku 2003. Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil v roce 2023 více než 56 %, tj. 185,8 miliardy Kč.
Zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2023 činila 224,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,2 % více. Zaměstnanci tvořili 83 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oblasti turismu 17 %. Celkový dopad pandemie byl v případě zaměstnanosti mírnější i díky podpůrným programům na udržení pracovních míst. Přesto v oblasti turismu pracovalo v roce 2023 o 15 tisíc, tj. o 6 %, osob méně v porovnání s rokem 2019. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství v roce 2023 dosáhl 4,16 %, zatímco v roce 2019 to bylo 4,41 %.
Spotřeba v cestovním ruchu v ČR
Souhrnným ukazatelem poptávky všech návštěvníků České republiky (bez ohledu na to, zda jde o českého rezidenta či návštěvníka ze zahraničí) je spotřeba cestovního ruchu. Jedná se o celkový objem výdajů za cestovní ruch v celém národním hospodářství. V roce 2015 dosáhla tato spotřeba hodnoty 250 mld. Kč, což bylo v meziročním srovnání o 5,3 % více.
Příjezdový cestovní ruch tvořil 59 % z této částky a generoval příjmy ve výši 148 mld. Kč. Oproti roku 2014 se spotřeba zahraničních návštěvníků zvýšila o 2,9 %, přičemž nejdynamičtější kategorii tvořil tranzit s meziročním růstem 4,8 %. Průměrné výdaje na osobu a den meziročně klesly, nicméně celkový růst spotřeby byl způsoben výrazným zvýšením fyzického počtu nerezidentů, kteří přicestovali do ČR.
Výše spotřeby v domácím cestovním ruchu činila 102 mld. Kč. Bylo to o 8,9 % meziročně více a zároveň se jednalo o nejvyšší hodnotu zaznamenanou od roku 2010. Nejrychleji se zvýšily útraty u jednodenních výletů (+11,9 %) následované turistickými cestami s přenocováním (+8,7 %) a služebními cestami (+1,8 %).
Zvýšenou cestovní aktivitu našich rezidentů dokresluje spotřeba výjezdového cestovního ruchu, která se v roce 2015 meziročně zvýšila o 2,4 % především díky služebním cestám (+7,8 %). Právě v jejich případě byl však klesající trend dlouhodobý a zastavil se až po několika letech.
Výdaje turistů se zvýšily o 1,8 %, naopak jednodenní návštěvníci v zahraničí utratili o 7,2 % méně.
Dopad pandemie COVID-19 na cestovní ruch
Během pandemie covidu-19 utrpěl světový turismus citelné hospodářské ztráty. Četná restriktivní opatření snížila jen v roce 2020 počet mezinárodních příjezdů o tři čtvrtiny, a pokles příjmů dosáhl celosvětově 1,3 bilionu dolarů. V novodobé historii bychom jen těžko našli srovnatelný otřes, který by postihl globální mobilitu tak komplexně.
Zdroj: UNWTO, 2024
Budoucnost cestovního ruchu
Přes patrné zvyšování finančních i nefinančních ukazatelů bude ekonomika cestovního ruchu nadále čelit výzvám spojeným s bezpečnostní i cenovou stabilitou, se změnami v chování a ve struktuře turistů a s potřebou adaptace na nové podmínky. Světový vývoj bude poháněn především výsledky v evropských zemích, Severní a Jižní Americe a na Středním východě. V Evropě by k překonání výsledků z roku 2019 mohlo v letošním roce přispět rozšíření Schengenského prostoru o Bulharsko a Rumunsko, Mistrovství Evropy ve fotbale v Německu a především nadcházející Letní olympijské hry 2024 v Paříži. V řadě dalších zemí se snaží turisty motivovat k návštěvě pobídkami a zjednodušováním vízové politiky.
Tabulka: Podíl cestovního ruchu na HDP ve vybraných zemích EU
| Země | Podíl cestovního ruchu na HDP |
|---|---|
| Chorvatsko | 24,9 % |
| Kypr | 21,9 % |
| Řecko | 20,6 % |
| Česká republika | 7,8 % |
Zanechat komentář