Výpočet placené dovolené v České republice: Podrobný průvodce a vzorce

Tento článek navazuje na minulý díl s názvem Pravidla dovolené aneb opakování je matka moudrosti. Od 1.1.2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené a nárok se od té doby uvádí v hodinách a ne ve dnech.

Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny. Dále je k výpočtu třeba vědět úvazek, na který pracujete a pokud jste nastoupili v průběhu roku, tak počet týdnů, které v tom daném roce odpracujete.

Vždy se vše opírá o stanovenou (zkrácenou/kratší) TPD (týdenní pracovní dobu). V žádném případě nás v souvislosti s nárokem na dovolenou nebudou zajímat doby odpracované mimo rozvrh směn, tedy doby práce přesčas. To neplatí pro odpracované doby tzv.

Zaměstnanci za čerpání dovolené náleží náhrada mzdy nebo platu za dovolenou. Rozhodným obdobím pro stanovení náhrady mzdy nebo platu za dovolenou je kalendářní čtvrtletí (leden až březen, duben až červen, červenec až září, říjen až prosinec) předcházející kalendářnímu čtvrtletí, v němž je dovolená čerpaná. Pokud zaměstnanec čerpá dovolenou např.

Základní principy výpočtu dovolené

Aby zaměstnanci vůbec nějaký nárok na dovolenou vnikl, musí reálně anebo fiktivními dobami odpracovat alespoň 4násobek týdenní stanovené/zkrácené/kratší pracovní doby. Pokud zaměstnanec neodpracuje celý rok, bude jeho nárok na dovolenou vypočten jako 1/52 celkového nároku za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (dále jen „TPD“).

Kdo pro stejného zaměstnavatele pracuje celý rok, má nárok na čtyři týdny dovolené ročně ze zákona (zaměstnanci státního a veřejného sektoru pět týdnů, učitelé osm). Ovšem minimální nárok jsou 4 týdny dovolené za rok. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené.

Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.

Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost (nebo neplacené volno, atd.) nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Ta je u plného úvazku 40 hodin.

Příklady výpočtu nároku na dovolenou

Příklad 1:

Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a bude pracovat ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Do konce roku odpracoval 529 hodin. Roční dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?

• Pokud by zaměstnanec pracoval celý rok, jeho nárok na dovolenou by činil 40 × 5 = 200 hodin/rok.
• Zaměstnanec však pracoval pouze 529 hodin => 529 / 40 = 13 a 9 zbytek, ke zbytku se nikdy nijak nepřihlíží.

Příklad 2:

Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 v kratší týdenní pracovní době 30 hodin a do konce roku odpracoval 396 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů.

Příklad 3:

Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2021 v stanovené týdenní pracovní době 37,5 hodin a do konce pracovního poměru odpracoval 142,5 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů za rok. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikl?

• Zaměstnanec však pracoval pouze 142,5 hodiny => 142,5 / 37,5 = 3 a zbytek 30.

Příklad 4:

Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2021 (PÁ) v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a odpracoval celou směnu. Dne 4. 1. 2021 (PO) po odpracování 3 hodin se mu stal pracovní úraz (pracovní úraz je považován za výkon práce pohledem nároku na dovolenou, jak bylo uvedeno výše = fiktivně odpracovaná doba). V rámci následné dočasné pracovní neschopnosti („DPN“) byl neschopen do 28. 1. 2021 a 29. 1. po odpracování směny s ním zaměstnavatel zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Jaký nárok na dovolenou vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené za rok?

• Zaměstnanec pracoval 8 hodin (1. 1.) + 3 hodiny (4. 1.) + 8 hodin (29.
• Doba DPN z titulu úrazu je výkonu práce: 5
• 168 / 40 = 4 týdny a 8 hod.
• Nárok na dovolenou tedy bude: 4 × 160 / 52 = 12,3 hod.

Poznámka: Doby, které nejsou považovány za výkon práce (např.

Komentář: Protože je dovolená od roku 2021 počítána „přírůstkově“ za odpracované hodiny, tak v tomto případě, pokud zaměstnanec odpracuje (fiktivně odpracuje) alespoň 12násobek své stanovené (zkrácené/kratší) týdenní pracovní doby, tak potom jeho např. běžná DPN do 20násobku stanovené (zkrácené/kratší) týdenní pracovní doby bude znamenat „generování“ nároku na dovolenou.

Příklad 5:

Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 2. 1. 2022 (NE), pracuje v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, její zůstatek dovolené z předchozích let je 160 hodin. Požádala zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou jí vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené za rok v kontextu roku 2022, pokud zbytek roku stráví na rodičovské dovolené?

• Mateřská dovolená je doba výkonu práce => 0 hodin (nekryje se s žádnou vypsanou směnou v roce 2022, protože 1. 1. byla sobota).
• Nárok na dovolenou tedy bude: 4 × 160 / 52 = 12,3 hod.

Příklad 6:

Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 31. 1. 2022, pracuje v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, její zůstatek dovolené z předchozích let je 400 hodin. Požádala zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou v kontextu roku 2022 jí vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené za rok, pokud zbytek roku stráví na rodičovské dovolené?

• Pokud by zaměstnankyně pracovala celý rok, její nárok na dovolenou by činil 40 × 5 = 200 hodin.
• Mateřská dovolená je doba výkonu práce => 168 hodin (leden).
• Dohromady = 568 / 40 = 14 týdnů a 8 hod. zbytek.

Protože tímto dochází k odpracování 12násobku týdenní pracovní doby, je možné regulérně započítat i do 20násobku týdenní stanovené pracovní doby v budoucnu čerpanou rodičovskou dovolenou, tj. Celkově tedy odpracováno: (568 + 800) / 40 = 34 týdnů a 8 hod. Nárok na dovolenou v kontextu roku 2022, jenž bude poskytnut dotyčné po peněžité pomoci v mateřství, bude: 34 × 200 / 52 = 130,7 hod. => 131 hodin. Zde lze ještě konstatovat, že i tento nárok (protože si jej reálně vyčerpá) založí další nárok na dovolenou.

Příklad 7:

Zaměstnanec má DPN od 16. 12. 2020 do 30. 11. 2021. Dne 1. 12. 2021 odpracuje celou směnu, 2. 12. odpracuje jen hodinu ze své směny a stane se mu pracovní úraz. Z titulu úrazu bude na DPN do konce roku 2021. Pracuje ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Jaký nárok na dovolenou v kontextu roku 2021 mu vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené za rok?

• Délka celé DPN = 238 směn, tj. 238 × 8 = 1 904 hodin, je možné ji nějak započíst do nároku na dovolenou?
• Není to možné, a to z toho důvodu, že nyní ještě nevíme, zda splní odpracovanost alespoň 12násobku stanovené/kratší pracovní doby.

Prostým výpočtem je však na první pohled jasné, že nesplní. Doba reálného výkonu práce (1. 12. = 1 hodina a 2. 12. DPN z titulu úrazu je doba výkonu práce => 168 hodin + 7 hodin (ze dne 1. Nárok na dovolenou za rok 2021 bude: 4 × 200 / 52 = 15,38 hod.

Náhrada mzdy za dovolenou

Za dny, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, nepobírá mzdu, ale náhradu mzdy. Mzda za dovolenou (přesněji náhrada mzdy za dovolenou) se vypočítá z průměrné hrubé mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí a z počtu odpracovaných dnů v předchozím čtvrtletí. Tedy pokud jedete na dovolenou v srpnu, vypočítává se náhrada mzdy ze mzdy za 2. odpracovaných hodin.

Průměrný výdělek se stanovuje vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku. Při stanovení průměrného výdělku se vydělí hrubá mzda za příslušné kalendářní čtvrtletí počtem odpracovaných hodin, přičemž se bere pouze mzda a odpracované hodiny, ne náhrady mzdy.

Tím se dostane průměrná hrubá hodinová mzda. Průměrná hrubá hodinová mzda se pak vynásobí počtem hodin dovolené. Tj. vypočítá se náhrada za dovolenou (hrubá) jako Náhrada mzdy za dovolenou.

Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte. Když tedy budete čerpat dovolenou v květnu, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za první čtvrtletí, tj. za leden až březen.

Při stanovení průměrného výdělku se tedy nezapočítávaní např. Jiná situace je ale u odměn a prémií, které do výpočtu vstupují. Měsíční odměny se do výpočtu zahrnují celé.

Zaměstnavatel má povinnost proplatit nevyčerpanou dovolenou jen v případě ukončení pracovního poměru. Podle zákoníku práce by měla být dovolená vyčerpána do konce roku, za který zaměstnanci náleží. Pokud si zaměstnanec nestihne z vážných důvodů dovolenou vybrat, lze její zbytek převést do dalšího roku.

Kalkulačka náhrady mzdy za dovolenou vám vypočte náhradu, kterou obdržíte za dny čerpání dovolené. Vyberte měsíc, kdy čerpáte dovolenou a nejlépe z výplatních pásek doplňte výši hrubé mzdy a počet dní v příslušných měsících.

Dovolená u dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ)

Část novely zákoníku práce nabyla účinnosti od 1. 1. 2024. Od začátku letošního roku tak mají "dohodáři" nárok na placenou dovolenou.

Nárok na dovolenou podobně jako běžní zaměstnanci máte jako dohodáři při splnění dvou podmínek:

• Odpracujete alespoň 80 hodin (tj. čtyřnásobek fiktivní týdenní pracovní doby). Za týdenní pracovní dobu se u zaměstnanců pracujících na DPČ a DPP považuje 20 hodin.
• Vaše dohoda trvá alespoň 28 po sobě jdoucích kalendářních dnů (tj. alespoň 4 týdny).

Dohodářům vznikne při dodržení těchto podmínek za každých odpracovaných 20 hodin nárok na zhruba 1,5 hodiny dovolené. Pokud dává zaměstnavatel více než čtyři týdny dovolené, bude nárok na dovolenou poměrně vyšší. Jestliže si dohodář nestihne dovolenou vybrat před skončením brigády, má právo na náhradu ve výši průměrného výdělku.

Vzorec pro výpočet dovolené u dohod

Počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob/52 × 20 x výměra dovolené v týdnech (ze zákona nejméně 4 týdny)
Výsledek bude v hodinách a zaokrouhlí se na celé hodiny nahoru.

Příklad č.1: Skladník Karel Novák bude na DPP pracovat od ledna do března ve firmě, ve které mají zaměstnanci nárok na 4 týdny dovolené. V případě, že odpracuje 295 hodin, což je čtrnáctinásobek fiktivní dvacetihodinové týdenní doby (295:20 = 14,75, zaokrouhleno dolů na 14), bude mít nárok na 22 hodin dovolené (14/52 × 20 × 4 = 21,54, zaokrouhleno nahoru 22).

Příklad č. 2: Student zaměstnaný na DPČ má smlouvu na dobu neurčitou a pracuje 8 hodin týdně. Za kalendářní rok 2024 odpracuje pro účely dovolené celkem 416 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny. Student odpracoval 20násobek fiktivní dvacetihodinové týdenní pracovní doby (416/20 = 20,8). Když je dosadíme do vzorce, bude to (20/52 × 20 × 4 = 30,77), takže mu vznikne právo na 31 hodin dovolené.

Příklad č. 3: Brigádník na DPP pomáhá se stěhováním firmy, které se má uskutečnit 24.