Paprsek (1022 m n.m.) v Rychlebských horách je oblíbeným cílem pro turisty, cyklisty a lyžaře. Tato oblast nabízí krásné výhledy a možnosti pro aktivní odpočinek v přírodě. Jednou z možností, jak se na Paprsek dostat, je trasa ze Starého Města.
Další pěknou trasou ze Starého Města je cesta na Paprsek. Ze Starého Města vede směrem na Malé Vrbno asfaltová silnice, ze které za zotavovnou Morava vlevo odbočuje polní cesta dlouhým táhlým stoupáním na kopec Větrov a poté na Starý kopec. Odsud jsou překrásné výhledy na hlavní hřeben Jeseníků i Králického Sněžníku s hřebenem Sušiny. Pak přes louky a mladým smrkovým lesem vystoupáme k chatě Paprsek. Od chaty jsou překrásné výhledy do Staroměstské kotliny.
V blízkosti chaty je křižovatka tří turistických cest. Zelená značka vede přes Větrov, kde stojí Dalimilova rozhledna, a Starý kopec přímo do Starého Města (7 km). Žlutá značka sestupuje přes Velké Vrbno až k údolí Medvědí rokle, kde se cesta křižuje s modrou značkou (ta vede z Adamovského údolí taktéž do Starého Města) a pokračuje do Branné, starobylého a historického města. Nejvíce využívána je však trasa červené značky. Směrem na 20 km vzdálený Králický Sněžník vede přes Medvědí boudu pod Kunčickým hřbetem (1066 m) k Hraniční boudě a na Hraniční hoře (954 m) se poprvé dotkne Česko-polské hranice, podél níž pak již vede po vrstevnici nejvyššího vrcholu stejnojmenné horské skupiny - Králického Sněžníku (1423 m).
Mnohem užívanější je však trasa z Paprsku na Ramzovou, přesněji, z Ramzové na Paprsek.Ramzová je totiž pro svou snadnou dostupnost autem, vlakem i autobusem nejčastějším výchozím bodem turistických cest jak do oblasti Jeseníků, tak Rychlebského pohoří. Cesta na 7 km vzdálený Paprsek vede nejdříve přes oblíbené lyžařské středisko Petříkov, kde se nachází několik lyžařských vleků, stanice horské služby a celá řada podnikových chat.
Na Císařské boudě, tedy vlastně v křižovatce tras je tradičně větší zalidnění, protože kromě stopy z Petříkova sem přijíždějí i běžkaři z vedlejší Ostružné. Nuže ať si trošku odpočineme od zástupu lyžařů, odbočíme na zeleně značenou cestu, tzv. Kuncův chodník, jinak též součást jednoho z okruhů kolem Paprsku, konkrétně tomu zvanému Pohádka. Od rozcestí pokračujeme lyžařským značením v pokračujícím zeleném odstínu, což je vlastně část té pravé původní Pohádky. Okruhy v prostoru kolem chaty Paprsek vznikaly vlastně postupně i z iniciativy chataře Miloslava Míky a jeho spolupracovníků. V předminulé sezoně ale jejich značení pod svá křídla a do systému zahrnul i Klub českých turistů.
To jsme ale už na vrcholku před kratším sjezdem k Palaši (a Paprsku). Po čase tu jsme kdy je slunečno a viditelno, tak jen můžu vzpomínat na dobu, kdy byl vidět Králický Sněžník. Na Paprsku, respektive všude kolem je narváno. Ani nezkoušíme restauraci v chatě, naštěstí je otevřen i vedlejší stan, kde si můžeme dát byť v omezené nabídce gulášovku (nebo čočkovou), místní proslulý borůvkový knedlík a pivo či limo. Vlastně to bohatě stačí.
Na Paprsku nás opouští jeden člen výpravy (potřebuje být dříve v domově), pokračujeme ve dvou k Růžovce, neboli Růžové chatě. Jde o červenou TZ, od Paprsku jde o spíše rovinatý úsek, od chaty je to zprvu solidní sjezd, později už dosti prudký, navíc je to ve stínu, takže skoro ledovka. V rozcestí Chlupěnkovec se dá odbočit a s polskou zelenou TZ po státní hranici pokračovat na Kladské sedlo, my ale pokračujeme červenou. Mírný sjezd nás přivádí k mýtině k bývalé lovecké chatě. Lesem pokračujeme stále dolů k rozcestí Kunčická hora. Zde změníme značení (ne směr) na žlutou TZ. Ta sice vede v lese (v okraji), stopa je ale podle lesa po louce (pastvině). Už jde jen o sjezdy, bohužel sníh už ztrácí svou kvalitu díky prudkému sluníčku, takže jde už takřka kašovitou hmotu. V sedélku Krupná trasa přejíždí ze severozápadního úbočí na druhou stranu, tedy na východní až jihovýchodní.
Zatímco vloni byly hory celou sezonu v podstatě bez sněhu, letos paní Zima s nadílkou nešetřila. S půlkou února se nepřiplížilo, ale rovnou přihnalo jaro. Samozřejmě asi ne hned na stálo, ale na datum s číslem kolem 14. února je předpověď, která slibuje místy až stejně vysoké teploty přeci jen poněkud nadstandardní. Vyrážíme od vlakové zastávky Ramzové klasicky smět Větrolam (červená TZ), to jest na Petříkov. Sjezd do Petříkova je rovněž namrzlý a mezi smrčky je stopa vydřená, tak už je jednodušší běžky sundat a sejít pěšky. Běžky nasadíme až na kraji lesa směr pravé údolí, tzn. modrá TZ. Stoupání údolím kolem vodního toku je naštěstí mírné a lišta na rolbě dokáže částečně rozrušit ztvrdlý povrch, který už je spíš ledem než sněhem. Navíc kdo umí a baví ho to, může zvolit techniku volného kroku, neboli bruslení, kde se běžka nemusí mazat stoupacím voskem. Od rozcestí Černý potok pokračujeme magistrálo, která už v těchto místech skutečně magistrálou je, širší lesní cesta umožňuje zdvojit šířku rolby, takže je tu prostor kolem 5-6 m.
Horský Hotel Paprsek: Historie a Současnost
Původně turistická chata byla postavena v roce 1932 na náhorní plošině V ráji na rozhraní Králického Sněžníku, Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku. O tomto místě rozhodla německá turistická organizace Moravskoslezský sudetský horský spolek (Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein (MSSGV)), která se snažila zaplnit místo na hlavní hřebenové trase vedoucí od 20 km vzdáleného Králického Sněžníku přes Paprsek na Ramzovou a zabezpečit turistům občerstvení a nocleh. Chata měla být vybavena ústředním topením, měla být zavedena teplá a studená voda, zabezpečeno elektrické osvětlení z vlastní vodní elektrárny.
Projekt vypracoval stavební mistr Otta Helda z Hanušovic. Na výkup pozemků, stavbu chaty a vodní elektrárnu byla uspořádána veřejná sbírka, která úspěšně proběhla v roce 1931. Na podzim roku 1931 byl tehdejší předseda spolku dr. Herbert Buhla pověřen, aby jménem spolku zajistil nákup pozemků a povolení k výstavbě chaty. V květnu 1932 zahájila stavbu firma bratří Vodičkových ze Starého Města. V červnu 1932 byla postavena vodní elektrárna a přiveden vodovod a ke konci července probíhaly dokončovací práce. Chata byla otevřena 21. srpna 1932 pod názvem Schleslerhaus (Slezský dům). Chata byla na svou dobu velmi dobře vybavena jak na letní turistiku, tak na zimní období. Měla restaurační prostory, osm samostatných pokojů se čtyřiceti lůžky a dvě společné noclehárny se třiceti šesti lůžky. Byla zavedena teplá a studená voda a vlastní elektrický proud.
Po ukončení druhé světové války byla přejmenována na chatu U Ráje, jejími majiteli byla Jednota, Státní lesy a pak národní podnik TOS Olomouc, který ji už vlastnil pod názvem Paprsek. V sedmdesátých letech byla v blízkosti chaty postavena nová budova, ve které bydlel personál (z jedné třetiny) a byly zde apartmány pro zvláštní hosty. Hotel si uchoval svůj vzhled po celou dobu, byl dobře udržován bez rekonstrukcí a přestaveb. V květnu 1993 byl hotel privatizován společností Mika s. r. o.
Základní informace o Horském hotelu Paprsek:
| Informace | Hodnota |
|---|---|
| Výstavba | 1932 |
| Materiál | Dřevo |
| Poloha | Staré Město, Česko |
| Souřadnice | 50°12′35,9″ s. š., 16°59′25,08″ v. d. |
A na Paprsku si můžete dát např. vyhlášené borůvkové knedlíky! Vlastně je to taková varianta k výletu, který jsme absolvovali před časem. Jsou místa návštěvníky vyhledávaná, ale jsou i místa, která už svým určením zas tak přitažlivá nejsou.
Zanechat komentář