OSVČ, Mateřská a Rodičovská Dovolená: Podmínky a Vedlejší Činnost

Mateřská a rodičovská dovolená je výjimečné období, kdy novopečení rodiče zažívají plno radostí i strastí. Kromě péče o dítě a domácnost ovšem řada šikovných rodičů v tomto náročném čase zvládá provozovat i vlastní podnikání. Chcete být jedním z nich? Předtím, než se pustíme do vysvětlování podmínek, za kterých můžete podnikat, je potřeba si ujasnit pojmy mateřská a rodičovská dovolená. Ty lidé běžně často zaměňují.

Pojmy mateřská a rodičovská se většině z nás slévají do jednoho. A co teprve, když k nim přibydou pojmy jako peněžitá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek.

Mateřská dovolená je volno, které rodič dostává od svého zaměstnavatele, aby mohl pečovat o sebe, a především o svého novorozence. Obvykle trvá 28 týdnů (u dvou a více dětí 37 týdnů). Mateřská se ovšem říká i peněžité pomoci v mateřství (PPM). Tu vyplácí stát a nárok na ni mají nejen zaměstnankyně, ale i podnikatelky, které si platí nepovinné nemocenské pojištění.

Rodičovská dovolená je volno od zaměstnavatele, které následuje po skončení mateřské dovolené. Rodičovský příspěvek je pak dávka od státu, která se vyplácí na nejmladší dítě. Jedná se o částku 350 000 Kč na jedno dítě nebo 525 000 Kč v případě dvojčat (a vícerčat). Tuto částku dostane jak zaměstnankyně, tak i podnikatelka.

Důležité na tom všem je, že délku rodičovského příspěvku si můžete do jisté míry volit a průběžně měnit. Díky tomu můžete ovlivnit i výši pojištění, které budete z podnikání platit. Jen si ověřte, jestli ke svému podnikání nepotřebujete souhlas zaměstnavatele. (§304 zákona č.

Jako OSVČ máte v mnohém horší postavení než zaměstnanci. To se může ale nemusí týkat i peněžité pomoci v mateřství. Tu totiž OSVČ v některých případech nedostanou vůbec nebo dostanou podstatně nižší částku. Podmínky rodičovského příspěvku jsou pak v podstatě stejné jako u zaměstnanců.

Podmínky pro OSVČ na Mateřské a Rodičovské Dovolené

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Mateřská (peněžitá pomoc v mateřství) je dávkou nemocenského pojištění, na kterou má OSVČ nárok pouze při dobrovolném přihlášení k pojištění. Je potřeba platit pojištění alespoň 180 dní za poslední rok a 270 dní za dva roky před nástupem na mateřskou. Výše dávky se odvíjí od denního vyměřovacího základu a činí 70 % jeho redukované hodnoty.

První podmínkou je nutnost být nemocensky pojištěn nebo být v tzv. ochranné lhůtě (180 dnů po zániku pojištění). OSVČ si musí nemocenské pojištění platit minimálně 180 dnů v součtu za jeden rok před nástupem na mateřskou dovolenou a zároveň musí splnit podmínku minimální doby trvání nemocenského pojištění, která je stanovena na 270 dnů ve dvou letech předcházející mateřské dovolené.

Výše mateřské se určuje z denního vyměřovacího základu. U OSVČ se vyměřovací základ určuje z toho, kolik si platily na nemocenském pojištění.

Pokud OSVČ nesplňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, ale platí si nemocenské pojištění, stále může mít nárok na nemocenské dávky. Na ty vzniká nárok šest týdnů před termínem porodu a šest týdnů po porodu.

Jako OSVČ se musíte k nemocenskému pojištění přihlásit, protože se jedná o dobrovolnou záležitost. Přihlášení je nutné vyřídit na okresní správě sociálního zabezpečení, pod kterou spadáte. Zálohy se vypočítávají podle vyměřovacího základu, který si volíte sami. Sazba pojistného je aktuálně 2,7 % z vyměřovacího základu.

Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek je státní dávka dostupná všem rodičům bez ohledu na pojištění. Celková částka činí 350 000 korun (525 000 korun pro vícerčata) a lze ji čerpat až do 3 let věku dítěte.

Jako OSVČ máte na rodičovský příspěvek stejný nárok, jako zaměstnanec. Co však na rozdíl od zaměstnance nedostanete, je rodičovská dovolená.

Nárok na rodičovský příspěvek vzniká po skončení mateřské nebo v případě, že jste mateřskou nepobírali pak můžete rodičovský příspěvek začít čerpat ihned po narození dítěte.

Jaké platí podmínky pro rodičovský příspěvek v letošním roce a jaké změny se chystají do budoucna?

Rodičovský příspěvek je stanoven jednotně na 350 000 korun (525 000 korun v případě vícerčat). Rodič má pak možnost si vyplácení tohoto příspěvku rozvrhnout tak, jak se mu to hodí. Může tak pobírat vyšší měsíční příspěvek, s tím, že ale celkovou částku vyčerpá např.

Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku je odvozena od denního vyměřovacího základu stanoveného při výpočtu peněžité pomoci v mateřství.

Obecně pak platí, že lze maximálně čerpat částku odpovídající 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. Pokud jste nepobírali mateřskou, pak je měsíční výše rodičovského příspěvku zastropovaná na 13 000 korunách měsíčně.

Abyste mohla podnikat, potřebujete k tomu nějaké oprávnění, většinou živnostenské oprávnění. Kromě toho se přihlašte k finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a na sociálce. Rodiče na mateřské dovolené nebo s rodičovským příspěvkem mají podnikání jako vedlejší činnost. Je to velká výhoda hlavně ze začátku podnikání.

Vedlejší Činnost OSVČ během Mateřské a Rodičovské Dovolené

Většina lidí si pod pojmem OSVČ představí klasického živnostníka, který má podnikání jako svůj hlavní zdroj příjmu. V praxi však mnoho osob provozuje podnikání jako vedlejší činnost.

Vedlejší činnost OSVČ znamená, že máte podnikání pouze jako doplněk k hlavnímu zdroji příjmů, například k zaměstnání, studiu, rodičovské dovolené nebo důchodu. Typickým příkladem může být zaměstnanec, který si po večerech přivydělává tvorbou webových stránek nebo student, který prodává své fotografie online.

Ale pozor, pokud během roku například ukončíte zaměstnání, mění se vám status OSVČ na hlavní.

Pokud podnikáte jako OSVČ na vedlejší činnost - tedy při zaměstnání, studiu, rodičovské nebo důchodu - máte oproti hlavní činnosti řadu výhod, zejména v odvodech.

Živnost při mateřské i rodičovské je vedlejší činností (bez ohledu na to, kolik si vyděláte). V praxi to znamená, že v prvním roce podnikání nebudete platit žádné průběžné zálohy. Sociální a zdravotní pojištění zaplatíte až zpětně při podání Přehledu o příjmech a výdajích, který na jaře pošlete své zdravotní pojišťovně a ČSSZ.

Sociální pojištění vůbec neplatíte, pokud váš roční zisk nepřekročí 25 % průměrné mzdy za rok 2025; zdravotní pojištění se doplácí jen ze skutečného zisku a neplatí se zálohy, pokud jste současně zaměstnaní, student, na rodičovské nebo v důchodu.

Pokud chcete podnikat jako OSVČ na vedlejší činnost, jako první budete potřebovat získat živnostenské oprávnění (často nazývané živnostenský list). Zřízení živnosti na vedlejší činnost probíhá stejně jako při hlavní činnosti, živnostenský úřad vás v tomto případě nerozlišuje.

Jste-li například studentem, musíte doložit potvrzení o studiu, které vám zajistí výhodnější podmínky pro podnikání. Studenti mají další výhodu: až do 26 let mohou doložit potvrzení o studiu a ušetřit na odvodech.

Zásadní limit pro OSVČ na vedlejší činnost na sociální pojištění se každý rok mění dle průměrné mzdy. Jestliže vaše příjmy tuto hranici nepřesáhnou, nemusíte sociální pojištění platit vůbec. Výpočet sociálního pojištění pro OSVČ na vedlejší činnost lze jednoduše provést online pomocí různých kalkulaček dostupných na internetu.

Zdravotní pojištění je pro OSVČ vedlejší vždy povinné, nicméně opět závisí na vašem reálném příjmu. Zdravotní pojištění se při vedlejší činnosti často neplatí, pokud jste současně zaměstnaní, student, důchodce nebo za vás pojistné platí stát z jiného důvodu.

Přesto je nutné přehledy podat, aby zdravotní pojišťovna i ČSSZ měly správné informace o vašich příjmech a o tom, že podnikání bylo skutečně vedlejší.

Povinnost podat daňové přiznání vzniká, když příjmy z podnikání přesáhnou 20 000 Kč za rok, nebo pokud máte příjmy ze zaměstnání, protože zaměstnavatel nemůže provést roční zúčtování.

Povinnost podat daňové přiznání vzniká, když příjmy z podnikání přesáhnou 20 000 Kč za rok, nebo pokud máte příjmy ze zaměstnání, protože zaměstnavatel nemůže provést roční zúčtování. Do paušálního režimu můžete vstoupit i při vedlejší činnosti, pokud splníte podmínky, a platíte tak jednu pevnou měsíční částku bez nutnosti podávat daňové přiznání a přehledy.

Pokud podnikání přerušíte nebo máte nulové příjmy, přehledy na zdravotní pojišťovnu i ČSSZ podat musíte, ale pokud jste zůstali pod limitem, nic neplatíte.

Jako OSVČ na vedlejší činnost máte povinnost podat daňové přiznání, pokud váš příjem z podnikání (tedy obrat před odečtením výdajů) za rok přesáhne 20 000 Kč. Povinnost se vztahuje i na ty, kteří mají současně příjmy ze zaměstnání, zaměstnavatel jim totiž nemůže provést roční zúčtování daně.

Pokud jsou vaše příjmy z vedlejší činnosti nižší než 20 000 Kč a nemáte jiné důvody pro podání přiznání, přiznání podávat nemusíte. Přesto se to často vyplatí dobrovolně - například pokud vám v zaměstnání sráželi zálohovou daň.

Možná vás napadlo, zda můžete jako OSVČ na vedlejší činnost vstoupit do paušálního režimu. Odpověď zní: ano, můžete, pokud splníte základní podmínky. Paušální daň je dostupná pro všechny OSVČ, ať už podnikají na hlavní, nebo vedlejší činnost. To platí i pro zaměstnance, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost.

Paušální daň naopak není možná, pokud máte vedlejší příjmy z pronájmu, kapitálu nebo ostatní příjmy přesahující 50 000 Kč ročně, nebo pokud jste plátcem DPH. Výhodou paušální daně je jednoduchost. Neřešíte totiž daňové přiznání ani přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, pouze platíte jednu pevnou částku měsíčně.

Někdy se stane, že se podnikání nerozběhne tak, jak byste si představovali, nebo ho během roku přerušíte. Pokud máte nulové nebo dokonce záporné příjmy, stále máte povinnost podat přehledy na zdravotní pojišťovnu i ČSSZ, pokud byla živnost v průběhu roku aktivní.

Paušální režim u OSVČ

Od 1. 1. 2021 byl zaveden institut paušální daně. Tzv. paušální režim je založený na dobrovolné bázi a záleží tedy na OSVČ (za splnění podmínek), zda bude chtít fungovat v tomto režimu či bude pokračovat postaru.

Hlavní výhody tzv. paušálního režimu:

• významné snížení administrativní náročnosti pro poplatníky ve vazbě na povinnosti související s daní z příjmů a s pojistným na důchodové a zdravotní pojištění,
• paušalizace uvedených tří plnění do jedné platby uskutečněné poplatníkem vůči správci daně,
• splnění povinnosti k dani z příjmů a veřejným pojistným bez nutnosti podávat daňové přiznání a pojistné přehledy.

V roce 2023 došlo k výrazným změnám. Podstatnou změnou bylo zvýšení hranice příjmů ze samostatné činnosti z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že důsledkem této změny je velmi široké rozpětí příjmů, není již všem stanovena paušální daň ve stejné výši, ale byla zavedena 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka.

Pro paušální režim platí, že:

• poplatník na místo standardních záloh na daň z příjmů placených správci daně, záloh na pojistné na důchodové pojištění placených OSSZ a záloh na veřejné zdravotní pojištění placených zdravotní pojišťovně platí správci daně jednu paušální zálohu,
• uvedená tři plnění se platí dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši,
• poplatník nemusí specifikovat, na které plnění peníze posílá (zda na daň z příjmů, na důchodové pojištění, nebo na veřejné zdravotní pojištění),
• při splnění všech zákonných podmínek již není nutno po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani nevznikají přeplatky,
• paušální zálohy jsou placeny měsíčně po celou dobu, po kterou je poplatník v paušálním režimu,
• při splnění všech zákonných podmínek není nutno podávat daňové přiznání a pojistné přehledy.

Paušální záloha (I. pásmo) se v roce 2025 zvyšuje na 8.716 Kč a platba zahrnuje:

• minimální zdravotní pojištění ve výši 3.143 Kč,
• pojistné na důchodové pojištění vy výši 5.473 Kč,
• daň z příjmů v symbolické částce 100 Kč, která kompenzuje vyšší odvod na sociálním pojištění.

Záloha je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Paušální záloha se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně (finančního úřadu).

Upozornění: Platby pojistného na nemocenské pojištění nejsou součástí paušálních záloh, které OSVČ v paušálním režimu zasílá měsíčně správci daně, ale tyto je nutné hradit samostatně ve lhůtě splatnosti na účet příslušné SSZ a se správnou identifikací (variabilním symbolem).

Výše záloh na paušální pojistné na důchodové pojištění je odvozena od výše měsíčního vyměřovacího základu pro zvolené paušální pásmo a OSVČ v paušálním režimu je tak vždy povinně účastna důchodového pojištění.

Má-li OSSZ evidován důvod pro výkon SVČ vedlejší nebo OSVČ tento důvod v průběhu daného roku oznámí, nebude k tomuto přihlédnuto. Pokud ovšem OSVČ bude povinna z jakéhokoliv důvodu podat přehled, tzn., že její daň nebude rovna paušální dani, může skutečnost, že její SVČ je vedlejší, na podaném přehledu oznámit a vedlejší SVČ bude při zúčtování přehledu zohledněna.

Paušální daň nemůže využít OSVČ, která vedlejší činnost vykonává z důvodu výkonu zaměstnání, v němž je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.

Další odchylkou od klasického režimu je nemožnost uplatnění daňových slev a úlev v paušálním režimu. Není tedy možné uplatnit např. slevu na poplatníka, na manžela či manželku, na děti či slevu na invaliditu. Stejně tak nebude možné odečíst úroky z hypoték a příspěvky na penzijní a životní pojištění atp.

Doporučení pro podnikání během mateřské a rodičovské dovolené

Podnikání během mateřské nebo rodičovské dovolené je skvělá možnost, jak se profesně realizovat, ale zároveň přináší výzvy. Pro úspěšné podnikání je důležité:

• Využijte dětský spánek: Mnoho úkolů se dá zvládnout, když děti spí.
• Najděte si tým: Nebojte se požádat o pomoc i rodinu nebo přátele.
• Buďte flexibilní: Naučte se přizpůsobit nečekaným situacím. Když plány nevychází, klidně improvizujte nebo změňte priority.
• Nebojte se říct ne: Odmítejte zakázky, o které nemáte zájem, narušily by váš čas s rodinou nebo vás dostaly do zbytečného stresu.
• Sdílejte své zkušenosti: Hledejte podporu v komunitě.
• Delegujte: Nebojte se svěřit některé činnosti někomu jinému.

Je fajn zvolit obor, který umožní realisticky spojit práci a péči tak, ať vše zvládáte a netrpí vaše spokojenost, duševní zdraví ani celková rodinná pohoda.

Tip: Víte, že existují i činnosti, které můžete vykonávat a pobírat za ně finanční odměnu, aniž byste museli být registrovanou živnost?

Jakmile vaše vedlejší podnikání začne vydělávat víc, může nastat situace, kdy je výhodnější přejít z vedlejší činnosti na hlavní.