Zámek Orlík: Historie, Architektura a Zajímavosti Perly Jižních Čech

Zámek Orlík, tyčící se majestátně nad vodní hladinou Orlické přehrady, je jedním z nejpůsobivějších a nejnavštěvovanějších zámků v jižních Čechách. Tento architektonický skvost nabízí návštěvníkům nejen pohled do bohaté historie, ale také nádherné výhledy na okolní krajinu a množství zajímavých expozic.

Historie Zámku Orlík

Historie zámku Orlík je zajímavá, i když o úplném začátku se toho přesně moc neví. Ačkoliv přesné datum založení Orlíka není známé, je přesto jisté, že zde na vysokém ostrohu nad Vltavou již počátkem 13. století stála pevnost, která sloužila k ochraně obchodní stezky a zároveň jako místo, kde se vybíralo clo z plavby po Vltavě - tak to alespoň dokladují první dochované archivní zprávy.

Z historických dokumentů lze však vyčíst, že na tomto místě stála pevnost už počátkem 13. století a sloužila jako ochrana obchodních stezek. Někdy na přelomu 13. a 14. století byl Orlík přestavěn a nadále sloužil k obraně i jako jedno ze správních center královské moci, jak uvádí správa hradu. Na přelomu 13. a 14. století byl Orlík přestavěn. V rukách českých králů zůstal Orlík až do roku 1357, kdy jej Karel IV. udělil do ušlechtilého manství svému kancléři Dětřichu z Pordic.

Významnými vlastníky byli Zmrzlíkové ze Svojšína, kteří Orlík zakoupili roku 1407 a obývali jej až do roku1508, kdy vypukl na Orlíku zničující požár. Roku 1501 byl hradním pánem Václav Zmrzlík ze Svojšína, za nějž hrad roku 1508 vyhořel. Zpustošený hrad tehdejší majitel Václav Zmrzlík opustil, odstěhoval se na Lnáře a následně roku 1512 prodal orlické panství Kryštofovi ze Švamberka. Kryštof ze Švamberka nechal hrad rozsáhle přestavět.

Během stavovského povstání v letech 1618-1620 zastával funkci jednoho z direktorů za panský stav a podílel se na volbě Fridricha Falckého českým králem. Zemřel už roku 1620, ale ještě za jeho života mu nechal král Ferdinand II. Orlík v té době ovládala stavovská posádka, kterou oblehlo vojsko čtyř tisíc mužů vedených Baltasarem Marradasem a Martinem de Hoeff-Huertou.

V roce 1719 získal zámek první z rodu Schwarzenbergů - Adam František. A to jako dědictví po své tetě kněžně Ernestině Eggenbergové. Roku 1802 se zámek stal sídlem orlické větve rodu Schwarzenbergů. Zakladatelem orlické dynastie Karel Filip Schwarzenberg (1771 - 1820) patřil počátkem 19.století k nejvýznamnějším osobnostem Rakouska. Proslul nejen svými diplomatickými schopnostmi, které osvědčil jako rakouský vyslanec v Paříži při sjednávání sňatku Marie Luisy s Napoleonem, ale vynikl i na poli vojenském.

K naplnění závěti knížete Ferdinanda došlo v roce 1802 - rod se rozdělil na dvě větve. Starší část (primogenitura), reprezentovaná knížetem Josefem, sídlila na Hluboké, mladší větev (sekundogenitura), kterou představoval Josefův bratr Karel Filip, si vybrala za sídlo právě Orlík. Od rozdělení rodu Schwarzenbergů na dvě rodové linie roku 1802 byl Orlík oficiálním sídlem orlické větve rodu.

Po restituci majetku roku 1992 se své funkce vzdal a převzal správu nad rodovým panstvím. Zámek Orlík je dochované sídlo rodiny Schwarzenbergů. V interiérech zámku je dokumentován jejich vliv v politice a vojenství. Nyní je ve vlastnictví syna Karla VII. Schwarzenberga.

Architektura Zámku Orlík

Současnou podobu získal v 19. století. Zámek Orlík je ukázkovým příkladem novogotické architektury. K poslednímu většímu stavebnímu zásahu došlo v šedesátých letech devatenáctého století. Roku 1822 dokončen empírový sál ve druhém patře severozápadního křídla a v letech 1849-1860 proběhly novogotické úpravy podle návrhu pražského architekta Bernharda Gruebera. Část romantizujících stavebních úprav považovaných za dílo Bernharda Gruebera proběhla už po požáru v roce 1802.

Charakteristickým prvkem zámku jsou štíhlé věže, cimbuří a gotická okna. Interiéry zámku jsou bohatě zdobeny a obsahují cenné umělecké sbírky. V letech 1575-1578 byly obytné budovy zvýšeny o jedno patro. Ve stejné době nechal Kryštof II. ze Švamberka opevnit předhradí zdmi, okrouhlou věží a dvěma branami, ale opevnění zaniklo při parkové úpravě v devatenáctém století.

Zámecký areál vznikal postupně v 19. století výsadbou mnoha druhů listnatých i jehličnatých stromů, původních i exotických. Byly budovány procházkové trasy, později oddělen park od okrasné zahrady, kde vznikl skleník. Zatopením údolí vznikající orlickou nádrží v roce 1960 přišel park o část své plochy, hlavně o krásné přírodní vyhlídkové scenerie do údolí.

Co Uvidíte Při Prohlídce Hradu?

Prohlídka hradu je volná bez průvodce. V pokladně hradu si můžete zakoupit jednoduchého průvodce hradem, který vás zavede podle jednoduché navigace na ty nejzajímavější místa, kam by běžného návštěvníka možná ani nenapadlo zavítat, a představí vám, co vlastně ty romantické zbytky starých zdí byly a představovali v době své největší slávy. Tak zjistíte jak se u nás žilo, vařilo či spalo v dobách dávných.

Při prohlídce se zastavíte:

• V hradním muzeu: Nově otevřeno v horním patře provozního objektu nové hradní muzeum. Expozice vás nejen provede slovem i obrazem historií hradu, ale představí vám i archeologické nálezy především o oblasti kachlářského umění středověku, odhalí vám technologie a předměty používané k výrobě rekonstrukcí středověkých kachlových kamen, které vznikají na Orlíku, dále zde naleznete architektonické kamenické články nebo autentický mohutný trám ze stropu přihehlého hradního objektu datovaný před rok 1376. Je tu zde i sádrový model hradu, jak si jeho podobu ze 16.st. představovali v bobách před prvními vykopávkami hradu, tak i kreslené rekonstrukce na úrovni dnešních poznatků a původní podobě hradu v dobách jeho největší slávy.
• V hradní galerii: Pro každou sezónu připravuje několik krátkodobých výstav - aktuální přehled naleznete v sekci Akce na hradě. Hradní galerie je umístněna ve spodním sále provozní budovy. Zde se konají v případě nepřízně počasí koncerty, přednáška atd...
• Z hradní věže: Severní, nejsnáze napadnutelnou stranu i starou vstupní bránu chránila nakoso postavená čtverhranná věž o základně 5,5 metru. Byla do své poloviny výšky plně vyzděná a dále pak od vstupu do svého vrcholu dutá s vnitřním schodištěm. Celkem pak vysoká asi 25 metrů. Chodilo se do ní po dřevěném můstku z protilehlého starého paláce. Můstek mohli obránci v době nebezpečí odstranit a tím se věž stala nepřístupnou. Dnes na její vrchol můžete vystoupat po ocelových stupních vestavěné rozhledny a rozhlédnout se do okolí jak naši předci.
• Na vyhlídkových terasách starého paláce: Se vám otevře krádní rozhel na nový i starý hrad.
• Ve sklepeních a prostorách starého paláce: Starý hradní palác tvořil jižní a západní část jádra. Zřejmě se skládal se třech prostor určených k obývání a z podkroví. Podle nálezů byly interiéry vybaveny několika kachlovými kamny, které prostory vyhřívaly. Součástí paláce se stala později i malá hradní kaple z níž můžete v hradním muzeu vidět z žuly tesaný klenební svorník se znakem tehdejších majitelů hradu - pánů z Dubé.
• V druhé hradní bráně: Druhá brána a tři bašty (plně dchována je pouze prostřední navazující na druhou bránu) jsou součástí opevnění, které vzniklo někdy v první polovině 15. století za pánů z Leskovce. Dnes jsou tyto dvě stavby jedny z nejzachovalejších na celém hradě. Na bráně je dobře patrné, že vstup do ní chránil malý dvojkladkový padací most a dvojice vrat. Boční branka pak vedla do prostoru před věží, původně zřejmě chráněného parkánem. V podlaze průjezdu brány pak neleznete vstup do údajné hladomorny, která se nechází pod její podlahou.
• V interiérové expozici v prostřední z bašt: Prostřední bašta je pak hezkou ukázkou opevňovací techniky z poloviny 15. století s důrazem na využití nově zaváděných střelných zbrani. Systém tří bašt umožňoval tzv. flankování - tj. boční křižovou palbu chránící nejen přiléhající patu parkánu či hradby, ale i vedlejší baštu. Jižní bašta se nám zachovala pouze v torzu přízemí s krásnou navazující ukázkou parkánové stavby. Severní bašta se nám taktéž dochovala pouze v úrovni přízemí, ale zato v úpravě na hradní kuchyni. V současné době byla dokončena stavbu funkční repliky středověkých kachlových kamen a interiér doplněn replikami středověkého nábytku, jehož část doposun návštěvníci mohli spatřit v hradním muzeu. V doplním patře bašty vzniká hradní zbrojnice prozatím s dřevnovými zbraněmi. V budoucnu bychom zde rádi ukazovali i repliku středověké tarasnice a dalších střelných zbrani, která by odpovídaly určení hradních bašt.
• V hradní kuchyni: Tato stavba poblíž první brány byla původně baštou, v které Leskovcové nebo Trčkové zřídili hradní kuchyni. V roce 1996 zde archeologický výzkum nalezl zbytky chlebové pece, otevřené ohniště a rožniště (chlebová pec byla později obnovená a je dnes funkční).
• U nového paláce: V severní části areálu vznikl v 16. století nový renesanční palác s přilehlým bastionem, jenž chránil hlavní vstup do hradu. Z celého nového komplexu se do dnešních dnů dochovalo obvodové zdivo.

Prohlídková trasa je na zámku Orlík pouze jedna. Trvá zhruba hodinu.

• První patro - seznamuje s historií zámku, ale i historií orlické větve rodu Schwarzenbergů. Je zde i rozsáhlá sbírka řádů a vyznamenání například pro maršála Karla Filipa, které obdržel za porážku Napoleona v bitvě u Lipska (ruský Řád sv. Jiří I. Třídy, rakouský Řád Marie Terezie I.
• Druhé patro - Zde jsou empírové sály se skvostným empírovým nábytkem, rytířský sál s krbem a erbem rodu vyřezaným z lipového dřeva a také Teskův sál, který dříve sloužil jako jedna z jídelen. Je zde také malá zbrojnice s palnými zbraněmi rovnou ze čtyř století. Zbraně jsou pak k vidění i v takzvané Puškové chodbě a jejich využití prezentováno zase v takzvané Trofejní chodbě, kde lovecké úspěchy významných osobností rakouské monarchie dokumentují téměř dvě tisícovky vystavených trofejí. Je tu také knihovna s 18 tisíci svazky.

Zajímavosti a Aktivity v Okolí Zámku

Zámek Orlík je pak zasazený do poměrně rozlehlého parku, který měl původně 180 hektarů. I když kus z něho byla zatopena vodní nádrží Orlík, půvab mu to rozhodně nesebralo. Ta se stala dominantou severovýchodní části parku a cílem hlavních promenád vycházejících od zámku po proudu řeky.

Dominantou severovýchodní části parku je rodinná hrobka. Vedle stojící budova bývala hájovnou pro strážce hrobky a současně promenádního hajného. Tato hrobka je o deset let starší než známější domanínská hrobka rodu Schwarzenbergů a slouží pro orlickou větev jejich rodu.

Blízko u zámku je kotviště pro parník, ve kterém lze přejet ke hradu Zvíkovu a poté zpět, což doporučuji. Při návštěvě zámku Orlík můžete spojit prohlídku s dalšími zajímavými místy v okolí: romantický hrad na soutoku Vltavy a Otavy, dostupný i lodí z Orlíku, Orlická přehrada s možností plavby výletní lodí nebo půjčení lodičky, historické město Písek s nejstarším kamenným mostem v Čechách.

Prostranství okolo hrobky je rozsáhlé a upravené. Posezení je zajištěné lavičkami a pro turisty, kteří chtějí posvačit na zajímavém místě, jsou k dispozici sezení včetně stolu.

Praktické Informace pro Návštěvníky

Z Prahy to sem je autem necelých 100 kilometrů, cesta trvá něco přes hodinu.

Pokud chcete ušetřit za parkovné, lze zaparkovat ve stejnojmenné obci a ujít o pár desítek metrů delší trasu. U zámku je také bistro, kde se můžete občerstvit. Ceny jsou sice vyšší, ale jídlo zákazníci chválí.

Od listopadu do března je zde jako na většině zámků zavřeno. V dubnu a květnu se brány otevírají o víkendech a státních svátcích mezi 9 a 16 hodinou. Stejně tomu je v září a říjnu. Vstupné pak úplně nízké není. Dospělý totiž zaplatí 450 korun, mládež a senioři pak o 100 Kč méně. Rodinné vstupné 3+2 vyjde na 900 Kč. V prostorách je zakázáno fotografování.

Celý zámecký park je opravdu rozlehlý, a pokud příliš nechvátáte, je ideální věnovat procházce parkem patřičnou dobu. Ať už po trase zeleně značené naučné stezky, která ovšem v terénu není nijak patrná, nebo po červené turistické, která vás povede po vyhlídkách na zámek nad hladinou přehrady okolo Schwarzenberské hrobky.

Typ Vstupenky	Cena
Dospělí	450 Kč
Mládež a senioři	350 Kč
Rodinné vstupné (3+2)	900 Kč