Cestovní ruch je významným odvětvím české ekonomiky, a to jak na národní, tak i na regionální úrovni. Ačkoli vlivem pandemie je ve srovnání s rokem 2019 počet podnikatelů i zaměstnanců, kteří působí v cestovním ruchu, nižší, stále platí, že turismus významně přispívá do státního rozpočtu České republiky.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) patří do systému ústředních orgánů státní správy České republiky v oblastech, vymezených příslušnými právními dokumenty. Ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 a je ústředním orgánem státní správy ve věcech: regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu, veřejné dražby a realitní činnosti, pohřebnictví.
Ekonomický význam cestovního ruchu
V roce 2022 činil podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství 2,18 %. Bylo to více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Pro srovnání - v roce 2019 to bylo 2,76 %. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství dosáhl 4,15 % (v roce 2019 to bylo 4,41 %). A roste i zaměstnanost v tomto sektoru. V roce 2022 v cestovním ruchu pracoval každý 24. Čech. Nejčastěji v pohostinství a hotelnictví. Nejvyšší zaměstnanost z hlediska sezónnosti pak je dlouhodobě v oblasti kulturních služeb, v nichž pracuje více žen než mužů. Z věkového hlediska pak převažují zaměstnanci mezi 25-34 a 45-55 lety.
V roce 2022 tvořil tento segment 2,22 % hrubého domácího produktu a pracoval v něm 225,5 tisíce lidí. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu k satelitnímu účtu cestovního ruchu. Podle údajů ČSÚ dosáhl v roce 2022 objem výdajů za cestovní ruch 285,9 mld. korun a meziročně vzrostl o 84,3 % (před pandemií to bylo 308,2 mld. korun). Na celkové spotřebě vnitřního cestovního ruchu se 49 % podíleli cestovatelé ze zahraničí, kteří v Česku utratili 139,5 mld. korun. Zbývajících 51 % pak tvořili návštěvníci z tuzemska se 146,4 mld. korun.
Ve spotřebním koši cestovního ruchu převládaly v roce 2022 výdaje na zboží, včetně pohonných hmot, a dále za služby osobní dopravy, stravování a ubytování. V průměru u nás strávili zahraniční cestovatelé 4,21 dne, domácí hosté se ubytovávali na 4,66 dne. „Přestože jde o data z roku 2022, můžeme z nich vyčíst, že oblast cestovního ruchu opravdu nabírá na síle a po covidovém útlumu opět roste. Ostatně to potvrzují i počty turistů z loňského roku, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních v Česku. Nejčastěji mezi nimi byli občané Německa, Slovenska, Polska, USA a Velké Británie. Nejen na ně, ale i na další trhy vybírané exaktní metodou dle jejich bonity, zaměříme naši letošní největší kampaň. Jejím prostřednictvím chceme vzbudit zájem o nové segmenty a produkty a přilákat k nám ještě více cizinců,“ uvádí ředitel České centrály cestovního ruchu - CzechTourism František Reismüller a dodává: „Cestovní ruch nezanedbatelně pomáhá tuzemské ekonomice. Před covidem se na HDP naší země podílel téměř 3 %. Vlivem pandemie tento ukazatel z pochopitelných důvodů klesl, momentálně je ale opět na vzestupu. V roce 2022 rostla meziročně spotřeba v domácím i příjezdovém turismu. Zahraniční hosté u nás meziročně vygenerovali o 90 mld. korun více než rok předtím. A více utráceli i tuzemští cestovatelé.
V roce 2023 tvořil tento obor 2,36 % hrubého domácího produktu České republiky (180 miliard korun). Zaměstnával 224,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,2 % více. Přesto v oblasti turismu pracuje o 15 tisíc, tj. o 6 % osob méně v porovnání s rokem 2019. Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 328,9 miliard korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2023 byl v meziročním srovnání o 15,1 % vyšší. Zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.
Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil více než 56 %, tj. 185,8 miliard korun. Zbývajících 44 % finančních prostředků (143,1 miliard korun) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu. Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2023 výdaje na zboží, zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování. V roce 2023 navštívilo Českou republiku 33,9 miliónu zahraničních návštěvníků (meziročně o 28 % více). Naopak čeští občané realizovali přes 75 miliónů cest v tuzemsku a 13,4 miliónu cest do zahraničí. V případě výjezdového cestovního ruchu byla zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (7,1 dne). Nejvyšší podíl jednodenních návštěv byl zjištěn v příjezdovém cestovním ruchu (61 %)
Během pandemie koronaviru se však stal jedním z nejvíce zasažených sektorů hospodářství. Jeho podíl na tvorbě HDP ČR se v roce 2021 propadl na 1,55 % (95,0 miliard korun) a zaměstnanost v oboru činila 215,2 tisíce osob. Zaměstnanci tvořili 84 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oblasti turismu 16 %.
Počet cest a přenocování podle typu cestovního ruchu a kategorie návštěvníků v ČR
| Ukazatel | Příjezdový CR | Domácí CR | Výjezdový CR | Vnitřní CR | Saldo CR |
|---|---|---|---|---|---|
| Počet návštěvníků celkem | 33 925 777 | 75 075 314 | 13 405 774 | 109 001 092 | 20 520 004 |
| v tom podle kategorie: | |||||
| Jednodenní návštěvníci (bez přenocování) | 20 731 291 | 42 232 868 | 3 286 982 | 62 964 159 | 17 444 309 |
| Turisté (s přenocováním) | 13 194 486 | 32 842 446 | 10 118 791 | 46 036 932 | 3 075 695 |
| Počet přenocování celkem | 41 769 794 | 121 869 551 | 61 841 242 | 163 639 345 | -20 071 449 |
| Průměrný počet přenocování (noci) | 3,2 | 3,7 | 6,1 | 3,6 | x |
| Spotřeba CR (Výdaje CR) v mil. Kč | 185 791 | 143 071 | 99 228 | 328 862 | 86 563 |
| Průměrná spotřeba na 1 návštěvníka (Kč) | 5 476 | 1 906 | 7 402 | 3 017 | x |
| Průmerná spotřeba na 1 den cesty (Kč) | 2 454 | 726 | 1 319 | 1 206 | x |
Kód: CRUD-TSA-T3/6
Značky použité v tabulkách
- ležatá čárka (pomlčka) na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval
- tečka na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý
- ležatý křížek (malé písmeno x) na místě čísla značí, že zápis není možný z logických důvodů
- 0 nula se používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky
- i. d.
Strategie rozvoje cestovního ruchu
Aktuálně pro letošní rok chystá kampaň, jejímž cílem je přilákat do Česka zejména bonitní klientelu. Potvrzuje se, že propagace Česka v zahraničí, ale i na domácí půdě se vyplácí a Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism v této praxi nadále pokračuje.
Strategie CR představuje základní strategický dokument pro rozvoj cestovního ruchu v ČR. Strategie CR definuje věcný, procesní a finanční rámec pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Dne 19. 7. 2021 Vláda ČR svým usnesením č. 640 schválila Strategii rozvoje cestovního ruchu České republiky 2021-2030 (dále také Strategie CR). Strategie CR představuje základní strategický dokument pro rozvoj cestovního ruchu v ČR. Strategie CR definuje věcný, procesní a finanční rámec pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Usnesení vlády ze dne 19. 7. 2 - Usnesení vlády ze dne 19. 7. 2021 č.
Významné turistické destinace
Mimořádné postavení mají kulturní památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě již uvedených (Kroměříž, Český Krumlov, centrum Prahy) jsou to vila Tugendhat v Brně, vesnice Holašovice, historické jádro Kutné Hory, Lednicko-valtický areál, zámek a zámecký areál Litomyšl, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, historické centrum Třebíče s Bazilikou svatého Prokopa, židovským městem a židovským hřbitovem a poutní kostel sv.
Tradičními turistickými magnety bývala lázeňská města jako Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, ovšem lázeňství se dostalo do krize. Karlovy Vary si však zachovávají atraktivitu kupříkladu i díky každoročnímu mezinárodnímu filmovému festivalu. Úspěch pražské zoo souvisí s její prestiží. V roce 2015 uživatelé největšího cestovatelského serveru TripAdvisor pražskou zoo určili jako 4. V Jihomoravském katedrála sv.
Významnou součástí turistického ruchu jsou různé festivaly a přehlídky. K největším festivalům vážné hudby patří Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a Janáčkovy Hukvaldy. Největším tanečním festivalem je Tanec Praha. K velkým divadelním akcím patří tradiční festival amatétského divadla Jiráskův Hronov, loutkářská Skupova Plzeň či na moderní cirkus a akrobacii zaměřená Letní Letná. Divadlo i hudbu spojuje festival v bohnické psychiatrické léčebně Mezi ploty. V oblasti rockové a popové hudby jsou největšími festivaly Rock for People, Colours of Ostrava, Trutnov Open Air Festival, Benátská noc, Hrady CZ, Votvírák, United Islands of Prague, Sázavafest či Mácháč. Největším a nejtradičnějším filmovým festivalem je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Jemu se snaží širokým záběrem konkurovat Febiofest. Další festivaly mají užší žánrové zaměření - na dětský film se zaměřuje Film festival Zlín, na film kreslený a loutkový AniFest, na film dokumentární Jeden svět a Jihlava, výhradně české filmy mohou na festival Finále Plzeň.
Zanechat komentář