Nevyčerpaná dovolená při výpovědi: Jaké máte nároky a jak postupovat?

Mezi zaměstnanci někdy panuje mylná představa, že si nevyčerpanou dovolenou mohou nechat proplatit. To je ale možné, jen pokud přechází do nového zaměstnání. Přečtěte si, jak může zaměstnavatel nevyčerpanou dovolenou zaměstnance řešit.

Na začátek si připomeneme, že nárok na dovolenou zaměstnanci nikdy nezaniká. Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.

Zaměstnavatel má ale právo zaměstnanci vybrání dovolené nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě. Ne vždy ale zaměstnanec stihne všechnu dovolenou vybrat. Místo toho ale můžete zaměstnanci přikázat čerpání dovolené.

Možnosti řešení nevyčerpané dovolené

• Proplacení dovolené: Zaměstnavatel musí zaměstnanci proplatit nevyčerpanou dovolenou pouze tehdy, když skončí pracovní poměr. Nelze tedy proplatit dovolenou ještě za trvání výpovědní doby.
• Nařízení čerpání dovolené: Čerpání dovolené může zaměstnavatel nařídit i ve výpovědní době. Dovolená může být čerpána, resp. nařízena zaměstnavatelem i ve výpovědní době. Je přitom lhostejné, zda dal výpověď zaměstnavatel zaměstnanci, nebo zaměstnanec zaměstnavateli.
• Převod dovolené k novému zaměstnavateli: Další možností je převedení dovolené k novému zaměstnavateli. O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu.

O to může zaměstnanec sám požádat, ale záleží jen na zaměstnavateli, zda žádosti vyhoví. Jestliže si chce zaměstnanec vyčerpat dovolenou podle svého uvážení, záleží na zaměstnavateli, zda mu dovolenou schválí. Má to ale podmínku. Zaměstnanec musí o čerpání dovolené požádat ještě před uplynutím výpovědní doby u dosavadního zaměstnavatele.

Dosavadní a nové zaměstnání na sebe musí neprodleně navazovat, jinak převod dovolené nelze využít. Rovněž pokud by další zaměstnání začalo až 1. Zákoník práce umožňuje převod dovolené jen za podmínky, změní-li zaměstnanec zaměstnání v průběhu téhož kalendářního roku. Jestliže tedy zaměstnanci končí pracovní poměr 31. 12. 2024 a nový sjednal od 1. 1. následujícího roku 2025, resp. od prvního pracovního dne tohoto kalendářního roku (2. 1.

Určení termínu čerpání převedené dovolené je už plně v kompetenci nového zaměstnavatele. Převod dovolené k čerpání u nového zaměstnavatele přichází v úvahu ovšem jen tehdy, jde-li o změnu zaměstnání v průběhu kalendářního roku, nikoliv na přelomu kalendářních roků.

Pokud nastane situace, kdy zaměstnance propouštíte pro nadbytečnost, kvůli organizačním změnám a podobně, obvykle jde o překážku v práci. Pokud jste u soudu zneplatnili vyhazov a vracíte se do práce, máte za dobu sporu nárok na dovolenou.

Výpočet náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou

Nevyčerpaná dovolená se vyplácí ve výši průměrného výdělku zaměstnance. Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1.

Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v předchozím kalendářním čtvrtletí a z odpracované doby v tomto období. Průměrný výdělek se stanovuje čtyřikrát do roka k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1.

Nezapomeňte, že pokud zaměstnanec končí během roku, nárok na dovolenou se mu poměrově krátí podle toho, kolik dnů bude mít při odchodu odpracováno.

Příklady výpočtu průměrného výdělku:

• Pro průměrný výdělek zjištěný k 1. lednu kalendářního roku a používaný v I. čtvrtletí jsou rozhodující výdělkové poměry zaměstnance ze IV.
• Výdělkové poměry za I. čtvrtletí kalendářního roku ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. dubnu a používaný ve II.
• Výdělkové poměry za II. čtvrtletí ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. červenci a používaný ve III.
• Výdělkové poměry za III. čtvrtletí ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. říjnu a používaný ve IV.

Pokud ovšem končí poslední den kalendářního čtvrtletí, třeba právě zrovna koncem letošního roku (k 31. 12. 2024), může problém vzniknout. V praxi se totiž objevují dvě různé metody počítání průměrného výdělku a náhrady mzdy, jak nás upozornil právník Richard W. Fetter.

Nejvyšší soud dospěl k tomu, že zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy za dovolenou (až) dnem následujícím poté, co pracovní poměr mezi ním a zaměstnavatelem skončí. Když končí pracovní poměr 31. 12. 2024, vzniká podle soudu nárok na náhradu mzdy 1. 1. 2025 a potom by se mělo vycházet z průměrného výdělku za 4. Jenomže hodně právníků specializujících se na pracovní právo a také účetních ve firemní praxi má za to, že nárok na náhradu mzdy vzniká zaměstnanci již dnem skončení pracovního poměru, tudíž již 31. 12. 2024, a proto se vychází při výpočtu náhrady z průměrného výdělku za 3.

Pokud má zaměstnanec víceméně stále stejně vysoký měsíční příjem, nebude příliš velký rozdíl. Jenomže představme si, že zaměstnanec dostal např. za některý měsíc 3. čtvrtletí roku 2024 vysokou mimořádnou odměnu. A ta mu výrazně navýší průměrný příjem za 3. čtvrtletí 2024. Proto bude mít i vyšší mzdovou náhradu za dovolenou, když se bude počítat podle příjmů ze 3. čtvrtletí 2024, oproti tomu, když se bude počítat z nižších příjmů za 4.

Evidenci dovolené zaměstnanců a výpočet náhrady za nevyčerpanou dovolenou vám usnadní mzdový systém Money S3. V modulu Mzdy a personalistika najdete vše potřebné na záložce Dovolená, kde program počítá nárok na dovolenou u zaměstnance. Stáhněte si bezplatnou verzi programu Money S3 Start, ve které zdarma zpracujete až 15 mezd. Money vám usnadní přípravu podkladů pro mzdy, evidenci pojištění zaměstnanců a vůbec celou personální agendu.

Dovolená a výpovědní doba

Končíte v zaměstnání a máte na kontě stále několik hodin dovolené? Můžete si ji vyčerpat i ve výpovědní době? Dříve se doba dovolené stanovovala počtem dnů, od 1. ledna 2021 došlo ale k právní úpravě a dovolená se začala udávat podle počtu odpracovaných hodin. Stále ovšem mají zaměstnanci nárok na minimálně 20 dní dovolené, tedy 160 hodin.

O čerpání dovolené rozhoduje zaměstnavatel, a to tak, že minimálně 14 dní před začátkem dovolené informuje písemně zaměstnance.

Dali nebo dostali jste výpověď a teď nevíte, kdy fakticky do práce už nepůjdete? Záleží na množství nevyčerpané dovolené, které vám v daném kalendářním roce ještě zbývá. K tomu, jak řešit nárok na dovolenou při výpovědi, ať už ze strany zaměstnavatele, nebo zaměstnance, poskytují jasné pokyny právní úpravy. Než se dostaneme k samotnému výpočtu, měli bychom si připomenout, co to nárok na dovolenou vlastně je.

V České republice má každý zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr právo na čtyři týdny dovolené ročně. Pokud zaměstnanec svůj pracovní poměr ukončí v průběhu roku, nárok na dovolenou se tedy počítá poměrně podle počtu odpracovaných měsíců.

Při podání výpovědi ze strany zaměstnance mohou na pracovišti vznikat spory, kdy se v krajních případech zaměstnavatel uchýlí ke krokům, které přesahují běžný rámec jeho práv. Pokud jste se dostali do situace, kdy vám zaměstnavatel nechce proplatit dovolenou, aniž by vám umožnil si ji vybrat, obraťte se na naši právní kancelář.

V ideálním případě by měl zaměstnanec čerpat dovolenou během výpovědní doby. To znamená, že neskončí až k poslednímu dni daného měsíce, ale odejde například o tři dny dříve. Ne vždy je však možné, aby si zaměstnanec zbytek dovolené vybral, ať už z důvodu pracovních povinností nebo provozních potřeb zaměstnavatele.

Takže pokud si nemůže zbytek dovolené vybrat, má zaměstnanec ze zákona nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru. Představte si, že jste podali výpověď v květnu a máte nevyčerpaných 10 dní dovolené. Při výpočtu zbylé dovolené je třeba vzít v úvahu, kolik měsíců jste v daném kalendářním roce odpracovali.

Pro zaměstnance, kteří si chtějí nárok na dovolenou při výpovědi zjistit sami, je k dispozici řada nástrojů, jako jsou online kalkulačky dovolené. Tyto kalkulačky pracují na základě jednoduchých údajů, které zaměstnanec zadá, jako je délka pracovního poměru v roce, počet dnů dovolené, na kterou má nárok, a již vyčerpaná dovolená.

Zákoník práce mluví jasně - zaměstnanci podle něj mají právo na finanční náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nemá na nárok zaměstnance žádný vliv - i pokud dostane zaměstnanec výpověď, stále mu zůstává nárok na proplacení dovolené, pokud si ji nemůže vybrat. Zaměstnanec může také o dovolenou požádat během výpovědní doby.

Nejlepším způsobem, jak můžete předejít situaci, kdy máte jako zaměstnanec nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru, je plánování. Představte si, že pracujete pro zaměstnavatele, který vám dal jako benefit 5 týdnů dovolené ročně. V březnu se rozhodnete, že podáte výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou, která skončí na konci května.

Ukončení pracovního poměru s sebou přináší řadu změn a povinností. Proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru je jedním z důležitých kroků, kterými se zaměstnanec může vyhnout ztrátě části své mzdy.

Otázka poskytování výhod ze strany zaměstnavatele má několik aspektů. Některé zaměstnanecké výhody plynou přímo ze zákona. Jestliže výhody nevyplývají ze zákona, je pak na rozhodnutí zaměstnavatele, zda je poskytne a za jakých podmínek.

Obvyklou praxí je nařízení čerpání dovolené ještě před skončením pracovního poměru. Musí však být dodrženy podmínky stanovené zákoníkem práce, tj. Je třeba dávat pozor na situaci, kdy vám zaměstnavatel z organizačních důvodů na jeho straně, které mají za následek zánik pracovního poměru, nepřiděluje práci.

„Pokud v takovém případě zaměstnavatel nepřiděluje či nemůže přidělovat zaměstnanci práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel vám nemůže nařídit čerpání dovolené po dobu, kdy jste již na překážkách z důvodu na straně zaměstnavatele. Za dobu čerpání dovolené vám přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, která je splatná v obvyklých termínech pro výplatu mzdy.

Další možností je vyčerpání zbývající části dovolené po skončení pracovního poměru v novém zaměstnání, které bezprostředně navazuje na původní pracovní poměr. Zaměstnavatel není povinen poskytovat příspěvek na stravování. Pokud tak činí, konkrétní podmínky se zpravidla řeší v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu.

„Pokud jsou stravenky poskytovány dopředu, učiní se následně vyrovnání, aby zaměstnavatel zjistil, zda má ještě další stravenky poskytnout nebo zda má zaměstnanci strhnout adekvátní částku ze mzdy. Papírové stravenky mají obvykle platnost do konce příslušného kalendářního roku. V případě stravenkového paušálu vám firma vyplácí přímo peněžní částku, a je na vaší volbě, jak tyto peníze využijete. I stravenkový paušál se vyplácí za odpracované směny a zaměstnavatel může určit nebo se se zaměstnancem dohodnout, zda bude vyplácen předem či zpětně.

Oblíbeným zaměstnaneckým benefitem je poskytování vzdělávacích kurzů, typicky jazykových (např. Pokud takovou výhodu čerpáte, podívejte se do vnitřního předpisu (pokud neexistuje dohoda mezi vámi a zaměstnavatelem), do kdy je možné čerpat tento příspěvek. Váš pracovní poměr skončil, ale vaše MultiSport karta je stále platná? V prvé řadě záleží na dohodě mezi vaším zaměstnavatelem a společností, která tuto výhodu poskytuje.

Dovolená u dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ)

Stát se snaží práce na dohody o provedení práce (DPP) nebo o pracovní činnosti (DPČ) víc přiblížit klasickému pracovnímu poměru. A tak od ledna 2024 mají dohodáři mimo jiné také nárok na dovolenou za určitý počet odpracovaných hodin.

Pokud zaměstnavatel nabízí běžně 4 týdny dovolené ročně, vzniká pracovníkovi na dohodu za odpracování každých dvaceti hodin právo na zhruba jednu a půl hodiny dovolené (přesně 1,54). Ale má to dvě podmínky. Pracovník musí u zaměstnavatele odpracovat alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby - ta je pevně stanovena na 20 hodin týdně, takže nárok na dovolenou vznikne minimálně po 80 hodinách. Dohoda zároveň musí trvat alespoň čtyři týdny.

Nárok na dovolenou se při splnění podmínek počítá podle následujícího vzorce. Počet skutečně odpracovaných násobků týdenní pracovní doby děleno 52 krát týdenní pracovní doba (ta je pevně daná 20 hodinami) krát výměra dovolené (ta je ze zákona čtyři týdny ročně).

Pokud tedy například zaměstnanec na dohodu pracoval pět hodin týdně celý rok, a má tedy za 12 měsíců odpracováno 260 hodin (5 × 52 týdnů), vypočítá se mu dovolená následovně: Počet skutečně odpracovaných násobků týdenní pracovní doby je 13 (tedy 260 : 20, což je pevně daná týdenní pracovní doba pro dohodáře). Tedy 13 : 52 × 20 (pevně daná týdenní pracovní doba) × 4 (počet týdnů dovolené, které běžně zaměstnavatele poskytuje). Dohodáři tak vychází 20 hodin dovolené. Zaokrouhluje se nahoru.

Jednoduší výpočet může být následující: v případě, že zaměstnavatel poskytuje čtyři týdny dovolené, tedy 80 hodin, vydělí se skutečný počet odpracovaných hodin dvaceti hodinami pevně stanovené týdenní doby pro dohodáře a vynásobí číslem 1,54 (80 : 52). V případě, že zaměstnavatel poskytuje pět týdnů dovolené (100 hodin), náleží dohodáři za odpracovaných 20 hodin při splnění podmínek už 1,92 hodin dovolené (100 : 52). U zaměstnavatele, který nabízí šest týdnů dovolené (120 hodin), to bude za každých 20 hodin práce na dohodu 2,3 hodiny dovolené (120 : 52).

Počet hodin dovolené by měl každý dohodář zjistit na výplatní pásce od zaměstnavatele. Dovolená z dohod se chová stejně jako klasická dovolená z pracovního poměru. Nejsou u ní žádné výjimky. Tedy: o čerpání dovolené je potřeba požádat, přičemž konečné slovo má zaměstnavatel, který musí termín dovolené schválit.

Dovolenou je také dobré vybrat v kalendářním roce, ve kterém na ní vznikl nárok. „I v případě DPP či DPČ musí zaměstnavatel - stejně jako u pracovního poměru - zajistit vyčerpání dovolené v kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo. Právo na nevyčerpanou dovolenou nikdy za trvání pracovněprávního vztahu nezaniká. Proplatit dovolenou je možné pouze po skončení práce, tedy po skončení dohody. Pokud ale hned po ukončení jedné dohody uzavře pracovník se zaměstnavatelem bezprostředně další dohodu, dovolenou proplatit nelze.

Co je ale podle zákona chápano jako bezprostředně?„Pojem bezprostředně v tomto kontextu znamená, že nová dohoda následuje ihned po skončení předchozí, tedy bez jakéhokoli časového odstupu. Pokud například jedna dohoda končí 31. prosince a nová je uzavřena 1. ledna, považuje se to za bezprostřední navázání. V takovém případě se nevyčerpaná dovolená neproplácí, ale převádí se do nové dohody,“ vysvětluje právník Ondřej Preuss, zakladatel webu dostupnyadvokat.cz.

Doplňuje, že bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru je tedy splněn v případě, kdy zaměstnanec nastoupil k výkonu práce první pracovní den po skončení předchozího pracovního poměru. „Uvedená podmínka bude považována za splněnou i v případě, že mezi skončením předchozího pracovního poměru a vznikem nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli byly dny pracovního klidu,“ upozorňuje Preuss.

Řada pracovních dohod je uzavírána s pracovníky na kalendářní rok. Pokud by tedy dohoda skončila k 31. prosinci 2024 a nová dohoda byla uzavřena 1. ledna (respektive 2. ledna, což už je pracovní den), dovolená by nemohla být proplacena. Ale pokud dojde k uzavření dohody 3. ledna, proplacení už by mělo být bez problémů.

Čerpání dovolené z dohod je trochu komplikovanější v případě, kdy má zaměstnanec u stejného zaměstnavatele souběžně dohodu i klasický pracovní poměr. Takových lidí je podle statistik České správy sociálního zabezpečení hodně u dohod o provedení práce (DPP). Od července mají zaměstnavatelé nově povinnost hlásit počty uzavřených DPP. Většina má se zaměstnavatel uzavřenou jen jednu dohodu, někteří ale i dvě a více. Počty DPČ se zatím nesledují.

„Pokud má zaměstnanec se zaměstnavatelem současně uzavřeno vícero pracovněprávních vztahů, například pro něj vykonává práci na základě DPP a odlišnou práci v rámci pracovního poměru, každý typ pracovního poměru i každá dohoda se řeší samostatně. To platí pro posouzení podmínek pro vznik dovolené, výpočet dovolené i její čerpání,“ říká Jaromír Hrazdira, předseda Komory certifikovaných účetních.

Jenže jak skloubit obě dovolené - z pracovního poměru i z dohody? Bude zaměstnanec čerpat dovolenou z hlavního pracovního poměru a zároveň pracovat na dohodu? Ministerstvo radí čerpat obě dovolené naráz.

„Zaměstnanec například čerpá z hlavního pracovního poměru 40 hodin dovolené, což se mu i strhne z jeho celkového práva na dovolenou vzniklého z pracovního poměru. Pokud má zaměstnanec současně uzavřenou DPP/DPČ a z té mu vzniklo právo také například na 40 hodin dovolené, zaměstnanec tak ve stejném týdnu jako čerpá dovolenou v rámci pracovního poměru, bude z rozhodnutí zaměstnavatele rovněž čerpat dovolenou v rámci DPP/DPČ. Ostatně nedávalo by smysl, aby zaměstnavatel zaměstnanci v pracovním poměru určil dovolenou a pak by po něm vyžadoval práci na základě DPP/DPČ,“ vysvětluje Augusta.

Pokud si ale už zaměstnanec v letošním roce dovolenou z pracovního poměru vyčerpal, měl by se se zaměstnavatelem dohodnout, jak vyčerpá i dovolenou z dohody, případně na jejím převedení do příštího roku.

Kromě dovolené získali dohodáři už v loňském roce další výhody. Nově mají nárok na příplatky za práci o víkendech, svátcích a v noci, včetně náhradního volna. Zaměstnavatel také musí tyto pracovníky informovat o průběhu práce a sdělovat jim harmonogram práce nejméně tři dny dopředu, nedohodnou-li se jinak. Pokud dohodář pracoval pro zaměstnavatele v předchozích dvanácti měsících aspoň 180 dní, může ho písemně požádat o přechod na klasickou zaměstnaneckou smlouvu. Když to firma odmítne, musí mu písemně sdělit, proč žádosti nevyhoví.

Dohodáři mají nově nárok také na takzvané překážky na straně zaměstnance a z důvodů obecného zájmu: můžou si tedy dojít k lékaři, vzít si volno na svatbu nebo darovat krev či odjet na tábor.