Nevyčerpaná dovolená při ukončení pracovního poměru: Jaké máte nároky v Česku?

Dovolená není jen zaslouženým odpočinkem za vykonanou práci, ale i vaše právo zaručené zákonem. Mnoho firem ale počet dní roční dovolené navyšuje, leckdy i na 30 dní ročně. Jenže ne všichni zaměstnanci počet dní dovolené využijí do posledního a nevyčerpaná dovolená jim pak přidělává vrásky. Co se tedy stane s nevyčerpanou dovolenou?

Většina zaměstnanců by jistě uvítala ještě více dní volna, starosti o to, co s nevyčerpanou dovolenou tedy neřeší. Jiná situace ale nastane, když jste na dovolenou nemohli nastoupit kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo rodičovské dovolené. Jak se vlastně řeší dovolená, když jste ji z legitmního důvodu ani čerpat nemohli? Propadne? Nebo si ji můžete převést? A můžete si dovolenou opravdu čerpat, kdy se vám zachce?

Čerpání dovolené se může zdát jako rutinní záležitost, ale opak je pravdou - především pokud jde o převod nevyčerpané dovolené do dalšího roku. Zákoník práce nastavuje jasná pravidla, jejichž nerespektování může vést nejen k organizačním problémům, ale i k právním postihům.

Jak si naplánovat den?! - nejlepší metoda time managementu

Zákonný nárok na dovolenou

V České republice má každý zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr právo na čtyři týdny dovolené ročně. Pokud zaměstnanec svůj pracovní poměr ukončí v průběhu roku, nárok na dovolenou se tedy počítá poměrně podle počtu odpracovaných měsíců.

Kdy se musí vybrat dovolená?

Základním pravidlem je, že čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby zaměstnanec dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Pokud z těchto důvodů nebude dovolená vyčerpaná, dochází k převodu dovolené do následujícího roku. Převod dovolené nastává ze zákona, nikoliv na základě rozhodnutí zaměstnavatele.

Jestliže zaměstnavatel dovolenou zaměstnanci v kalendářním roce neurčí, právo na nevyčerpanou část nezaniká, ale přechází do následujícího kalendářního roku. K tomu dochází bez jakéhokoliv dalšího opatření (jednání) přímo na základě ust. § 218 odst.

Zákoník práce od 1. 1. 2021 připouští, aby na základě písemné žádosti zaměstnance, s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům, bylo možné část dovolené převést do následujícího kalendářního roku. Zaměstnanec tedy může využít možnosti dle ust. § 218 odst. 2 zákoníku práce a požádat o převod dovolené do roku následujícího. Zaměstnavatel může, ale nemusí takové žádosti vyhovět.

Pokud není dovolená vyčerpána v kalendářním roce, za který přísluší, dochází k jejímu převodu do roku následujícího a zaměstnavatel má nadále zákonnou povinnost tuto dovolenou zaměstnanci určit, a to tak aby došlo k jejímu vyčerpání nejpozději do konce tohoto kalendářního roku, tj. roku následujícího po roce, ve kterém právo na dovolenou vzniklo.

V případě, že neurčí zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou do 30. června následujícího kalendářního roku, přechází od 1. července právo určit dovolenou na zaměstnance. Právo na určení nevyčerpané dovolené z předchozího roku přechází na zaměstnance a je na zaměstnanci, zda tohoto oprávnění využije.

Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodnou na kratší době. Po 30. červnu následujícího kalendářního roku má právo určit dobu čerpání dovolené, na níž vzniklo zaměstnanci právo v předchozím roce, jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec.

Zákoník práce počítá i s takovou situací, kdy není možné vyčerpat dovolenou ani do konce následujícího roku, za nějž dovolená náleží. Právo na dovolenou nezaniká, ani když není dovolená vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku. Zaměstnavatel je povinen nevyčerpanou dovolenou zaměstnanci určit i v následujících letech.

Dle ust. § 218 odst. 5 zákoníku práce nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.

Dovolená a výpověď

Váš pracovní poměr končí a vy máte stále nárok na část vaší dovolené. V ideálním případě musíte tuto dovolenou vyčerpat ještě než váš pracovní poměr zcela skončí. Ne vždycky je to ale možné, zvlášť když musíte zaškolit svého nástupce nebo to zkrátka z provozních důvodů nejde. V takovém případě vám nevyčerpané dny dovolené zaměstnavatel proplatí, a to z průměrné mzdy za posledních 13 týdnů.

Nejjednodušším řešením samozřejmě je dovolenou vyčerpat ještě před skončením pracovního poměru. O to může zaměstnanec sám požádat, ale záleží jen na zaměstnavateli, zda žádosti vyhoví. Dovolená může být čerpána, resp. nařízena zaměstnavatelem i ve výpovědní době.

Pokud by však měl zaměstnanec k dispozici ještě nevyčerpanou dovolenou z loňského roku (nebo dokonce dovolenou převedenou z let předchozích), aniž by zaměstnavatel určil termín jejího čerpání, třeba právě na dobu před skončením pracovního poměru, může si dobu čerpání dovolené určit sám zaměstnanec.

Pokud k vyčerpání dovolené nedojde, nestihne se to do konce pracovního poměru, vzniká zaměstnanci nárok na tzv. proplacení dovolené. Ostatně je to jediný případ, kdy může být dovolená tzv. proplácena, tedy poskytnuta náhrada mzdy za dovolenou, ovšem aniž by zaměstnanec čerpal volno.

Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku.

Jak spočítat náhradu mzdy?

Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v předchozím kalendářním čtvrtletí a z odpracované doby v tomto období.

  • Pro průměrný výdělek zjištěný k 1. lednu kalendářního roku a používaný v I. čtvrtletí jsou rozhodující výdělkové poměry zaměstnance ze IV.
  • Výdělkové poměry za I. čtvrtletí kalendářního roku ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. dubnu a používaný ve II.
  • Výdělkové poměry za II. čtvrtletí ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. červenci a používaný ve III.
  • Výdělkové poměry za III. čtvrtletí ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. říjnu a používaný ve IV.

Nejvyšší soud dospěl k tomu, že zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy za dovolenou (až) dnem následujícím poté, co pracovní poměr mezi ním a zaměstnavatelem skončí. Jenomže hodně právníků specializujících se na pracovní právo a také účetních ve firemní praxi má za to, že nárok na náhradu mzdy vzniká zaměstnanci již dnem skončení pracovního poměru.

Pokud má zaměstnanec víceméně stále stejně vysoký měsíční příjem, nebude příliš velký rozdíl. Jenomže představme si, že zaměstnanec dostal např. za některý měsíc 3. čtvrtletí roku vysokou mimořádnou odměnu. A ta mu výrazně navýší průměrný příjem za 3. čtvrtletí. Proto bude mít i vyšší mzdovou náhradu za dovolenou, když se bude počítat podle příjmů ze 3. čtvrtletí, oproti tomu, když se bude počítat z nižších příjmů za 4.

Ustanovení § 221 zákoníku práce upravuje dovolenou zaměstnance při změně zaměstnání. Smyslem tohoto ustanovení je zachovat dovolenou, na níž vzniklo zaměstnanci právo i při změně zaměstnání, za účelem jejího čerpání u nového zaměstnavatele.

Z ust. § 221 odst. 1 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnanec může požádat, mění-li v průběhu kalendářního roku zaměstnání, aby mu nový zaměstnavatel poskytl dovolenou nebo její část, na kterou mu vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele. Zaměstnavatel nemá povinnost žádosti vyhovět.

Podmínkou je skutečnost, že skončení pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u zaměstnavatele následujícího na sebe musí bezprostředně navazovat. Nezbytným předpokladem je vzájemná dohoda zaměstnance i obou zaměstnavatelů. Převod dovolené k novému zaměstnavateli je možný pouze po dohodě obou zúčastněných zaměstnavatelů.

Co dělat, aby dovolená nepropadla

Také je vhodné už na začátku roku dobře promyslet, kdy si dovolenou chcete vzít, aby vám to nekolidovalo třeba právě s obdobím, kdy je v práci nejvíc práce, a je tedy víc než jisté, že vám šéf dovolenou neschválí. Nevyčerpaná dovolená je častým tématem při ukončení pracovního poměru, během zkušební doby i při dlouhodobé nemoci.

Zaměstnavatel není povinen dovolenou schválit, i když na ni máte nárok. Zaměstnanec sám o nástupu na dovolenou rozhodnout nemůže.

Situace Řešení
Nevyčerpaná dovolená na konci roku Převod do následujícího roku (automaticky nebo na základě žádosti)
Zaměstnavatel neurčí čerpání do 30. června Právo určit čerpání přechází na zaměstnance
Ukončení pracovního poměru Proplacení nevyčerpané dovolené
Změna zaměstnání v průběhu roku Možnost dohody o převodu dovolené k novému zaměstnavateli
Dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená Převod dovolené na pozdější období

Tento článek poskytuje obecné informace a neměl by být považován za právní radu. V případě konkrétních dotazů se obraťte na odborníka.

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *