Nevyčerpaná dovolená po mateřské dovolené: Práva a postupy

Většina lidí má zažité, že po mateřské následuje rodičovská dovolená a po rodičovské se zaměstnankyně vrací zpět do práce. Co ale někteří nevědí, je, že po mateřské dovolené, tedy před nástupem na rodičovskou, má žena ještě nárok na čerpání řádné dovolené. Mateřská a rodičovská dovolená nejsou jedno a to samé.

V obou případech sice matka pobírá dávky od státu, ale v jiné výši a rozsahu. Na mateřskou dovolenou se nastupuje ještě v těhotenství a trvá jen několik týdnů. Rodičovská dovolená následuje po mateřské a matka během ní pobírá takzvaný rodičovský příspěvek. Na rozdíl od mateřské může být podstatně delší, a to až do 3 let věku dítěte. V tomto případě však záleží jen na matce, jak dlouho chce zůstat s dítětem doma. Pokud jí to situace umožňuje, může nastoupit zpět do zaměstnání klidně hned po mateřské.

Na mateřskou žena nastupuje nejdříve 8 týdnů před termínem porodu, většinou však nastávající matky odchází z práce 6 týdnů před porodem. V případech rizikového těhotenství je nicméně možné být na základě nařízení lékaře doma po celou dobu těhotenství. Mateřská dovolená pak trvá ze zákona standardně 28 týdnů za předpokladu, že maminka porodí jen jedno dítě. Pokud se narodí dvojčata nebo vícerčata, je doba trvání mateřské delší, a to celých 37 týdnů.

Zaměstnavatel má povinnost držet zaměstnankyni, jež čerpá mateřskou dovolenou, její původní pracovní místo. Většinou se tak jako náhrada za ztrátu pracovní síly hledá pracovník, který funguje jako zástup za mateřskou. Mateřská dovolená se na rozdíl od rodičovské počítá jako výkon práce, což znamená, že za dobu jejího čerpání náleží zaměstnankyni řádná dovolená. Po skončení mateřské má tedy matka možnost ještě před nástupem na rodičovskou tuto řádnou dovolenou vyčerpat.

Jak o dovolenou požádat a na co má zaměstnaná matka nárok?

Matka, která má v plánu čerpat po skončení mateřské dovolené řádnou dovolenou, si o ni musí sama požádat. Žádost je nutné podat před nástupem na řádnou dovolenou, tj. nepozději ke dni skončení mateřské dovolené. V případě, že není o dovolenou včas požádáno, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět.

Obvykle se postupuje tak, že zaměstnankyně si chtějí tuto dovolenou vyčerpat před nástupem na rodičovskou dovolenou. Ano, je to jistě výhodnější. Protáhne se doba, kdy máte většinou vyšší příjem a také můžete rodičovský příspěvěk rozložit do méně měsíců a tím pádem rovněž dosáhnout vyššího měsíčního příjmu. Je důležité pamatovat na to, že během čerpání řádné dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou není žena v ochranné době!

Před porodem nevyčerpanou dovolenou je výhodné vybrat mezi mateřskou a rodičovskou. Podle § 216 odst. 2 věty druhé ZP (v aktuálním znění do 31. 12. 2020) se doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.

Proto se doporučuje - a v praxi je to běžné - aby zaměstnankyně nenastupovaly na rodičovskou dovolenou hned po skončení mateřské dovolené, ale využily svého práva (dle § 217 odst. 5 ZP) a požádaly zaměstnavatele o to, aby mohly bezprostředně po skončení mateřské dovolené čerpat dovolenou, na kterou jim vznikl nárok, a teprve poté nastoupily rodičovskou dovolenou. Má to tu výhodu, že zaměstnankyně a zaměstnanci nepřijdou o tu část dovolené, kterou by jim jinak zaměstnavatel krátil po 100 a více zameškaných pracovních dnech čerpáním rodičovské dovolené v kalendářním roce.

Dovolenou vyčerpanou mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, tedy před nástupem rodičovské dovolené, ve smyslu § 217 odst. 5 ZP není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit - zákoník práce to zakazuje v § 223 odst. 1 větě druhé (v aktuálním znění do 31. 12. 2020).

Jestliže zaměstnavatel poskytuje 4 týdny (20 dnů) dovolené, bude jí dovolená zkrácena o 8,5 dne, takže bude mít nárok jen na 11,5 dne. Pokud ovšem nastoupí dovolenou ihned po ukončení mateřské dovolené a před nástupem na rodičovskou dovolenou, tedy bezprostředně po mateřské dovolené, dovolená jí krácena nebude, zůstane jí nárok na plnou výměru, a získá tak navíc náhradu mzdy nebo platu za oněch 8,5 nebo 10,5 dne dovolené. Je tedy vhodné a výhodné využít dobrodiní ust. § 217 odst. 5 zákoníku práce a požádat o to, aby čerpání dovolené bezprostředně navazovalo na čerpání mateřské dovolené.

Každá zaměstnankyně má ze zákona právo požádat o čerpání řádné dovolené po skončení mateřské. Nejčastěji si maminky vybírají řádnou dovolenou v plném rozsahu, jelikož je to pro ně nejvýhodnější. Proplacení nevyčerpané dovolené je možné pouze v případě rozvázání pracovního poměru, tudíž ani po skončení mateřské nemůže být zbývající řádná dovolená proplacena. Jediná možnost, jak za ni získat peníze, je dočerpat si ji před nástupem na rodičovskou.

Podání žádosti o čerpání dovolené

Lze tak však učinit pouze za předpokladu, že o ni zaměstnankyně včas zažádá. Žádost o čerpání dovolené po mateřské musí být podána zaměstnavateli v písemné podobě a nesmí v ní chybět datum, místo a podpis žadatelky. Ve chvíli, kdy zaměstnankyně požádá o čerpání řádné dovolené bezprostředně po skončení mateřské, má zaměstnavatel povinnost jí vyhovět. Takže se prakticky nejedná o žádost, ale spíše o jakési oznámení. Žádost se podává nejpozději poslední den mateřské. Pakliže by byla doručena později, zaměstnavatel jí už nemusí vyhovět. Byť nárok na řádnou dovolenou v případě nedodržení tohoto termínu zaměstnankyni nezaniká, není již možné, aby si pracovnice sama zvolila období jejího čerpání.

Zaměstnankyně může dle svého uvážení v žádosti uvést, v jakém rozsahu chce dovolenou po mateřské čerpat. Buď může požádat jen o část řádné dovolené, která jí náleží za působení v zaměstnání před nástupem na mateřskou i po něm, nebo je možné rovnou vyčerpat řádnou dovolenou v plném rozsahu. V praxi se častěji využívá druhá možnost, která je pro novopečené maminky výhodnější. Do řádné dovolené, kterou může zaměstnankyně po mateřské čerpat, se tak počítá veškerá nevyčerpaná dovolená z předchozích let a dovolená, na níž jí vznikl nárok za odpracované hodiny v aktuálním kalendářním roce.

Dovolenou bezprostředně po skončení mateřské může čerpat zaměstnankyně na základě včas podané žádosti. Tu je potřeba doručit zaměstnavateli nejpozději v poslední den mateřské dovolené. Zaměstnavatel má povinnost této žádosti vyhovět, byla-li doručena ve stanoveném termínu. Nárok na dovolenou po mateřské nevzniká mamince, která dala před nástupem na mateřskou výpověď.

Proplácení dovolené

Nárok na proplacení dovolené po mateřské vzniká zaměstnankyni automaticky. Jedná se v podstatě o stejnou situaci, jako kdyby chodila do práce a vybírala si řádnou dovolenou. V takovém případě náleží zaměstnankyni náhrada mzdy za čerpání dovolené a stejné je to právě i s čerpáním dovolené po mateřské.

Během mateřské dovolené je to však s příjmy trošku jiné. Maminka nedostává náhradu mzdy, ale takzvanou peněžitou pomoc v mateřství, která představuje dávku ze systému nemocenského pojištění. Výpočet mateřské není tak úplně jednoduchý, jelikož se odvíjí od redukovaného denního vyměřovacího základu, který se stanovuje na základě průměrného denního příjmu zaměstnankyně za rozhodné období.

Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1. 10.).

Je třeba také uvést, že zákoník práce preferuje řádné čerpání dovolené před jejím „proplacením“. Vyplacení náhrady mzdy za dovolenou namísto jejího řádného čerpání je proto možné pouze v zákonem stanovených případech, a to v souvislosti se skončením pracovního poměru.

Obvykle se pro výpočet náhrady mzdy/platu za dobu čerpání dovolené používá průměrný nebo pravděpodobný výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek.

Při zjišťování pravděpodobného výdělku vychází zaměstnavatel především z hrubé mzdy, které zaměstnanec v rozhodném období skutečně dosáhl. Není-li tento způsob zjištění pravděpodobného výdělku dostatečně přesný a objektivní, popř. pokud zaměstnanci nebyla v rozhodném období poskytována žádná mzda (např. Ačkoliv zákoník práce nestanoví konkrétní postup při zjišťování pravděpodobného výdělku, zavazuje zaměstnavatele, aby při užití všech metod a konstrukcí tohoto výdělku přihlédl k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance, nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Vliv překážek v práci na dovolenou

Pro posouzení rozsahu odpracované doby je nutné vzít v úvahu překážky v práci, které se v daném období vyskytly. Překážkami v práci rozumíme situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nemůže vykonávat práci, ale nejedná se o neomluvenou absenci (zameškanou směnu). Některé z nich se v neomezeném rozsahu považují za výkon práce a nárok na dovolenou během nich vzniká, u jiných existují určité podmínky a limity.

V následujících situacích se tedy nevyžaduje skutečný výkon práce, ovšem platí, že nelimitované překážky nebo jejich součet spolu se skutečně odpracovanou dobou musí trvat alespoň 4 týdny v kalendářním roce.

• Nelimitované překážky - započítávají se v celém rozsahu:
  • dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
  • mateřská dovolená a rodičovská dovolená příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
  • důležité osobní překážky v práci uvedené v nař. vl. č. 590/2006 Sb. (tj. vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, účast zaměstnance na svatbě, pohřbu rodinného příslušníka, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení atd.),
  • doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladší než 10 let podle § 191 ZP nebo dlouhodobé péče podle § 191a ZP - viz § 348 odst. 1 písm. a) ZP,
  • další překážky v práci na straně zaměstnance upravené v právních předpisech; jedná se například o překážky v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu - např. dárcovství krve, pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 zákoníku práce), školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 zákoníku práce), překážky na straně zaměstnavatele - § 207 až § 209 zákoníku práce, např. prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
  • doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce, například dovolená nebo náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek.
• Limitované překážky v práci jako výkon práce pro účely dovolené Některé překážky v práci se pak do odpracované doby počítají jen částečně - maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby a za podmínky, že kromě nich trvalo v daném roce alespoň 12 týdnů výkonu práce a/nebo nelimitovaných překážek. Jde o tyto překážky v práci:
  • dočasná pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
  • karanténa nařízená podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
  • rodičovská dovolená, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
  • jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o překážky v práci sjednané v kolektivní nebo jiné smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu (např. sick days, doprovod dítěte první školní den), které nejsou upraveny v právních předpisech.

Dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny vždy nahoru. Při výpočtu se nepřihlíží k hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby - vždy se počítá jen celý odpracovaný týden, typicky 40 hodin. Při výpočtu může docházet k odchylkám.

Pravidla pro čerpání dovolené v souvislosti s čerpáním mateřské/rodičovské dovolené

Požádá‑li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět. Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.

Žádost o dovolenou po skončení mateřské dovolené

Nárok na dovolenou vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. V případě, že matka o dovolenou včas nepožádá, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět, ale její nárok na dovolenou tím nezaniká. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Žádost o dovolenou je doporučeno podat písemně, aby se předešlo případným budoucím sporům o jejím podání. Žádost je nutné podat před nástupem na dovolenou.

Vzor žádosti o dovolenou

Vzor: Dne 16. 10. 2024 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 22. 11. 2024 se mi narodil syn Jan. Dne 30. 4. 2025 mi skončila mateřská dovolená. Mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na dovolenou za výkon práce. Žádám o čerpání dovolené za rok 2024 a 2025 tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou. Po dočerpání celé dovolené, na kterou mi v roce 2024a 2025 vznikl nárok, žádám o čerpání rodičovské dovolené, a to do 2 let věku mého syna. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Co se týče délky nároku na dovolenou, pak je nutné mít na paměti, že nárok vzniká i během samotného čerpání dovolené. Je tedy potřeba započítat jako odpracovanou dobu i tu, která byla strávená samotným čerpáním dovolené.

Příklady výpočtů

Příklad: Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v rozsahu 4 týdnů. Zaměstnankyně čerpá v roce 2022 mateřskou dovolenou (plyne již z roku 2021) od 1. 1. 2022 do 10. 4. 2022. Má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Tato doba reprezentuje 14,286 týdnů, čímž je splněna podmínka, že v rámci kalendářního roku je odpracováno alespoň 12 týdnů.

a) Zaměstnankyně požádá o rodičovskou dovolenou a nepožádá o čerpání dovolené

Od 11. 4. 2022 plyne rodičovská dovolená do tří let věku dítěte (dítě se narodilo 31. 10. 2021). V roce 2022 se doba rodičovské dovolené započte jako doba odpracovaná v rozsahu 20 týdnů.

Celkový nárok na dovolenou v r. 2022 = 14,286 + 20 = 34,286 týdnů

Redukce na celé týdny = 34 týdnů

Stanovená týdenní pracovní doba = 40 hodin

Nárok v hodinách = 40: 52 x 34 x 4 = 104,615, zaokrouhleno 105 hodin.

Protože o čerpání dovolené nepožádala, převede se nevyčerpaný zůstatek ve výši 105 hodin do roku 2024, kdy končí rodičovská dovolená. Zaměstnavatel je povinen po návratu z rodičovské dovolené určit čerpání dovolené a učiní tak bezprostředně, neboť se jedná o dovolenou z před-předchozího roku.

aa) Z rodičovské dovolené se vrací 1. 11. 2024

Dovolená v rozsahu 105 hodin dovolené činí 2,625 týdne (105 : 40). Poté bude do konce roku pracovat tak, že odpracuje 244 hodiny, v rámci čerpání dovolené se bude jednat o 105 hodin, celkem 244 + 105 = 349 hod.

349 : 40 = 8,725 týdnů, korekce na celé týdny 8

Nárok v r. 2024 = 40 : 52 x 8 x 4 = 24,615 hod., zaokr. 25 hodin.

ab) Z rodičovské dovolené se vrací dříve - 1. 7. 2024

Zaměstnavatel je povinen po návratu z rodičovské dovolené určit čerpání dovolené a učiní tak bezprostředně, neboť se jedná o dovolenou z před-předchozího roku. Pak bude do konce roku pracovat v rozsahu 40 hodin týdně a odpracuje 946 hodin. Období od 1. 7. do 31. 12. 2024 činí 184 kalendářních dnů, tj. 26,286 týdne, čímž je splněna podmínka pro započtení doby rodičovské dovolené v rozsahu 20 týdnů.

b) Požádá po mateřské dovolené o čerpání dovolené a po jejím skončení o rodičovskou dovolenou

Žena je oprávněna požádat o čerpání dovolené po ukončení mateřské dovolené, a to nejpozději poslední den trvání mateřské dovolené. Zaměstnavatel je povinen její žádosti vyhovět. Doba čerpání dovolené se považuje pro účely nároku na dovolenou za dobu odpracovanou. V roce 2023 jí nevznikne žádný nárok a v roce 2024 se vrátí do práce. Opět bude záležet na době, kdy se z rodičovské dovolené vrátí, tedy zda splní podmínku odpracování alespoň dvanáctinásobku stanovené pracovní doby.

Příklad: Žena nastoupila na mateřskou dovolenou již v roce 2021, která trvá do 23. 3. 2022. Stanovená týdenní pracovní doba je v rozsahu 40 hodin týdně s délkou směny 8 hodin. Z předchozího roku nemá žádný zůstatek. Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v rozsahu 4 týdnů. Žena požádala o čerpání dovolené bezprostředně po ukončení mateřské dovolené a pak o čerpání rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte.

Protože se dovolená určuje za každý kalendářní rok samostatně, bude doba mateřské dovolené posuzována v rámci období od 1. 1. do 23. 3. 2022. Pro účely nároku na dovolenou se mateřská dovolená posuzuje jako doba odpracovaná. S ohledem na stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, která je rozvrhována rovnoměrně, je možný výpočet dvojím způsobem.