Neschopenka po rodičovské dovolené: podmínky a nároky

Tento článek se zabývá situací, kdy zaměstnankyně po rodičovské dovolené nastoupí na neschopenku. Popíšeme podmínky nároku na nemocenské dávky, výpočet dávek a další související aspekty.

Návrat po rodičovské dovolené

Vrátí‑li se rodič do práce po rodičovské ve dvou letech dítěte či později, nemá zaměstnavatel povinnost jej zařadit na původní práci a pracoviště. Má jen obecnou povinnost přidělovat mu práci podle pracovní smlouvy. Stejnou povinnost má zaměstnavatel i v situaci, kdy se rodič vrací do zaměstnání po neplaceném volnu. Jeho čerpání na platnosti pracovní smlouvy nic nemění.

Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě, může navrhnout dohodu o změně obsahu pracovního poměru, tj. nabídnout rodiči práci jinou. Obsah pracovního poměru je možné měnit jen po vzájemné dohodě zaměstnavatele a rodiče, a dochází‑li i ke změně pracovní smlouvy, je třeba tak učinit písemně. Zaměstnavatel však nesmí nikoho nutit ke změně pracovního poměru (např. doby trvání pracovního poměru, ke zkrácení pracovního úvazku či ke změně druhu práce).

Rozvázání pracovního poměru po skončení rodičovské dovolené

Jestliže zaměstnavatel nemá možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě a nedojde‑li k dohodě mezi rodičem a zaměstnavatelem o změně obsahu pracovního poměru, jedná se o jiné překážky na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel je pak povinen poskytnout rodiči (až do skončení pracovního poměru nebo do odpadnutí překážky v práci) náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.

Nemá‑li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě z organizačních důvodů (např. pro přestěhování pobočky, zrušení části zaměstnavatele či rozhodnutí o snížení počtu pracovních míst), pak je možné s rodičem z těchto důvodů rozvázat pracovní poměr výpovědí nebo dohodou.

Neschopenka po rodičovské dovolené a nárok na nemocenské dávky

Pokud jste na rodičovské dovolené a pobíráte rodičovský příspěvek a onemocníte, popř. se vám stane úraz, nárok na nemocenské dávky zde není. Nemocenská se vyplácí z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a má nahradit ušlý příjem. Zde ale nedochází k tomu, že by daná osoba přicházela o příjem, který by mělo nemocenská nahradit.

Pokud by daná osoba rodičovskou dovolenou ukončila, nastoupila zpět do zaměstnání a z příjmu jí bylo odváděno nemocenské pojištění, v případě dočasné pracovní neschopnosti delší než 14 kalendářních dnů pak samozřejmě bude mít nárok na nemocenské dávky.

Pokud by během souběhu zaměstnání, kde je účastníkem nemocenského pojištění, a čerpání rodičovského příspěvku byla uznána za dočasně práceneschopnou, nemocenské dávky jí také budou náležet, a to od 15. dne DPN. První dva týdny hradí zaměstnavatel prostřednictvím náhrady mzdy.

Konec rodičovské dovolené a další těhotenství

Těhotná matka, vracející se z rodičovské dovolené a nastupující po krátké době opět na mateřskou dovolenou má v mezidobí tyto možnosti:

• nastoupit do zaměstnání na dobu do nástupu na další mateřskou dovolenou,
• požádat zaměstnavatele o neplacené pracovní volno, zaměstnavatel ale není povinen žádosti vyhovět,
• je‑li pro to zdravotní důvod a ošetřující lékař tak rozhodne, nastoupit dočasnou pracovní neschopnost. Více v kapitole Čekáte-li druhé, třetí či další dítě.

Mateřská po rodičáku

Peněžitá pomoc v mateřství? Na co máte nárok? Výpočet peněžité pomoci v mateřství. Vše co potřebujete vědět o rodinných financích.

Nemocenské pojištění

Cílem nemocenského pojištění je finanční zabezpečení ekonomicky aktivních osob v různých životních situacích, jako je např. nemoc, mateřství a rodičovství, a to prostřednictvím dávek nemocenského pojištění. Tato kapitola se zabývá zabezpečením ekonomicky aktivních matek v období rizikového těhotenství, mateřství nebo v případě nemožnosti konat svou práci z důvodu těhotenství či mateřství.

Okruh pojištěných osob

Nemocenské pojištění u většiny zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinné. Okruh těchto osob (tzv. pojištěnců) stanoví zákon. Jedná se především o:

• zaměstnance v pracovním poměru - za předpokladu, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku 4.500 Kč,
• zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) - za předpokladu, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku 4.500 Kč,
• zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce (DPP) - za předpokladu, že výše odměny přesahuje částku 11.499 Kč měsíčně (hranice vyplývá ze zákona o nemocenském pojištění, kde je zakotveno, že účast na pojištění vzniká tehdy, když hrubá odměna z DPP dosáhne výše 25 procent z průměrné mzdy, což pro rok 2025 činí 46.557 Kč).

Finanční zabezpečení

1. Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. V době dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy, a to od 1. do 14. kalendářního dne jejího trvání.
2. Správa sociálního zabezpečení vyplácí tyto dávky nemocenského pojištění související s těhotenstvím:
   • nemocenské,
   • peněžitá pomoc v mateřství (PPM),
   • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM).

Výpočet dávek

Výše dávek nemocenského pojištění (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství) a náhrady mzdy se určuje z vyměřovacího základu. Ten se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem (denní vyměřovací základ) se ještě podle zákonem stanoveného postupu upravuje (redukuje).

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Výplata nemocenských dávek

Dávky nemocenského pojištění vyplácí Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), a to prostřednictvím účtu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v ČR nebo se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou. V případě výplaty dávky v hotovosti poštovní poukázkou hradí náklady na její doručení příjemce. To znamená, že vyplacená dávka bude o tyto náklady snížena.

Nemocenské

Důvody dočasné pracovní neschopnosti v těhotenství

Finanční zabezpečení náleží zaměstnankyni, jestliže byla lékařem uznána dočasně práce neschopnou z důvodu těhotenství (tzv. rizikového těhotenství) k výkonu své dosavadní práce. Na finanční podporu má samozřejmě nárok také tehdy, jestliže byla uznána dočasně pracovně neschopnou z jiných důvodů (např. chřipka, angína, úraz).

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci pouze za dny (nebo za směny), které jsou jeho pracovními dny, a dále za svátky, za které zaměstnanci jinak přísluší náhrada mzdy. Právo na náhradu mzdy má zaměstnanec jen tehdy, když ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti splňuje podmínky nároku na nemocenské a když trvá zaměstnání (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, popř. i dohoda o provedení práce).

Podmínky pro nárok na nemocenské

Nemocenské náleží, jestliže:

• dočasná pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů,
• dočasná pracovní neschopnost vznikla v době pojištění (tj. v době trvání zaměstnání) nebo po skončení pojištění v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání (pokud zaměstnání trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů poslední pojištění trvalo). Ochranná lhůta mj. neplyne ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce,
• pojištěnka nevykonává práci v zaměstnání, ze kterého je nemocenské poskytováno.

Od 1. 1. 2020 byl zaveden systém eNeschopenky. Pojištěnec už nemusí předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy i nemocenské mu přijde automaticky. Nemocnému dál zůstává v papírové podobě jen průkaz práce neschopného.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny (na rozdíl od náhrady mzdy, jež se poskytuje pouze za dny pracovní). Začíná se vyplácet od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a končí dnem skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, nejdéle je však vyplácena po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtu předchozích období dočasných pracovních neschopností).

Nemocenské v souvislosti s porodem

Nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem vzniká tehdy, jestliže těhotná žena k počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu:

• nesplnila podmínky pro nárok na PPM (doloží potvrzením OSSZ),
• je účastna na nemocenském pojištění, tj. zaměstnána, nebo je v ochranné lhůtě (ochranná lhůta činí 7 kal. dnů).

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti ženy, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodne lékař. Po šesti týdnech ode dne porodu lékař tuto dočasnou pracovní neschopnost ukončí. Na další nemocenské může mít žena nárok z jiného důvodu, než je těhotenství nebo porod.

Vycházky či změna pobytu při dočasné pracovní neschopnosti

Vycházky a jejich dobu může povolit ošetřující lékař. Rozsah vycházek musí odpovídat zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a nenarušovat stanovený léčebný režim. Ošetřující lékař může vycházky povolit nejvýše v celkovém rozsahu šest hodin denně, a to v době od 7 do 19 hodin. Vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek.

Ošetřující lékař může ve výjimečných případech na žádost pojištěnce povolit, aby si pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Takto povolit vycházky lze nejvýše na dobu tří měsíců, a to i opakovaně. Je však potřeba mít písemný souhlas OSSZ, o který požádá ošetřující lékař.

Režim dočasně práce neschopného pojištěnce, tedy ani vycházky, se nestanoví v případě dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s porodem (tedy v období od 6. týdne před očekávaným termínem porodu do 6. týdne po porodu).

Změna pobytu je možná na základě žádosti. Rozlišují se dvě situace:

• Změna pobytu v rámci ČR - povoluje pouze ošetřující lékař, a to na základě žádosti pojištěnce. Byla‑li pojištěnci povolena změna místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti, je povinen zaměstnavateli změnu místa pobytu předem písemně (nebo jinak prokazatelně) oznámit.
• Změna pobytu z důvodu pobytu v cizině - povoluje ošetřující lékař, a to na základě předchozího písemného souhlasu OSSZ. O souhlas OSSZ žádá ošetřující lékař v elektronické podobě.

Nemocenské a rodičovská dovolená

V době čerpání rodičovské dovolené nevzniká nárok na nemocenské.

Je‑li matka nemocná nebo je‑li její těhotenství rizikové, je ošetřující lékař povinen rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, a to v den, kdy zjistil, že zdravotní stav jí nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání (bez ohledu na to, je‑li matka právě na rodičovské dovolené či neplaceném volnu). Pokud lékař dočasnou pracovní neschopnost uzná, náleží matce nemocenské až ode dne, od kterého by měla opět nastoupit do zaměstnání (popř. náhrada mzdy, pokud by den jejího nástupu do zaměstnání připadl do období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti).

Totéž platí, když byla matka uznána práce neschopnou v první den nástupu do zaměstnání. Matka se nemusí fakticky do zaměstnání dostavit, neboť v první den návratu nastoupí na dočasnou pracovní neschopnost.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

PPM je dávka nemocenského pojištění, kterou pobírá (obvykle) žena v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozeně. Někdy se tato dávka označuje jako „mateřská“. Pokud je žena zaměstnána, nastupuje během pobírání PPM na mateřskou dovolenou. Smyslem dávky je nahrazení příjmu, o který pojištěnec přichází v souvislosti s mateřstvím či převzetím dítěte do péče.

PPM je podmíněna předchozí pracovní činností a účastí pojištěnce na nemocenském pojištění v předcházejícím období.

PPM z důvodu porodu

PPM z důvodu porodu náleží matce, jestliže je účastna nemocenského pojištění (tj. je zaměstnaná) nebo je v ochranné lhůtě a těhotenství skončilo porodem (dítě je zapsáno do knihy narození). Při potratu PPM nenáleží. Dále musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM alespoň po dobu 270 kalendářních dnů.

V případě, že se dítě narodí předčasně a matka nesplňuje podmínku účasti ke dni narození dítěte, může být podmínka splněna k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. V tomto případě se pak považuje podmínka účasti na pojištění za splněnou ke dni nástupu na PPM.

Do doby 270 dnů se započítává také:

• doba studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři) považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno či přerušeno z důvodu těhotenství, či doba prezenčního studia v doktorském studijním programu, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno či přerušeno z důvodu těhotenství (dobu studia lze započíst pouze v případě, že po ukončení studia započne nemocenské pojištění, tedy zpravidla, když je uzavřen pracovní poměr),
• doba rodičovské dovolené,
• doba neplaceného volna,
• doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Do doby 270 dnů účasti na nemocenském pojištění se nezapočítává doba nároku na nemocenské po skončení zaměstnání či doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Výjimkou je nově od 1. 1. 2024 případ, kdy matka, která porodila dítě a splnila potřebné doby pojištění (viz výše), má nárok na PPM taktéž v případě, jestliže až do dne nástupu na PPM pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění.

PPM náleží po skončení zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. U matky, jejíž pojištění skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání.

Ochranná lhůta PPM a rizikové těhotenství

Jestliže těhotná žena po skončení např. tříletého zaměstnání nastoupí v ochranné lhůtě (7 dnů) na tzv. rizikové těhotenství a pobírá nemocenské, lze rozlišit tři situace:

• Trvá‑li ženě 180denní ochranná lhůta (ze skončeného zaměstnání) ještě ke dni nástupu na PPM (na kterou nastupuje počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu) a splňuje i ostatní podmínky nároku na tuto dávku, má nárok na PPM bez ohledu na to, zda je v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství či nikoliv. Doba dočasné pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání se do počtu 270 dnů účasti na nemocenském pojištění nezapočítává.
• Netrvá‐li ženě 180denní ochranná lhůta (ze skončeného zaměstnání) počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu a není-li splněna potřebná doba pojištění (viz výše), nárok na PPM nevzniká. V takovém případě pobírá‐li žena ze skončeného zaměstnání nemocenské až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, pak jí náleží, a to od počátku tohoto týdne, nemocenské poskytované v souvislosti s porodem.
• Netrvá‐li ženě 180denní ochranná lhůta (ze skončeného zaměstnání) počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu, avšak je-li splněna potřebná doba pojištění (viz výše), je nově od 1. 1. 2024 stanovený případ, kdy matka, která porodila dítě, má nárok na PPM taktéž za situace, jestliže až do dne nástupu na PPM pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění.

PPM uchazečky o zaměstnání

U uchazeček o zaměstnání je nutné rozlišit dvě situace:

• Uchazečce trvá ochranná lhůta (tzn. je v 180 denní ochranné lhůtě od skončení zaměstnání počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu) - má nárok na PPM.
• Ostatním uchazečkám o zaměstnání PPM nenáleží.

Doba poskytování PPM

PPM se matce poskytuje maximálně po dobu 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě ženy, která porodila více dětí. Tato doba se nazývá podpůrčí dobou. U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u PPM kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. PPM nemůže být vyplácena za dobu, kdy zaměstnankyně nadále vykonává zaměstnání, ze kterého jí PPM náleží.

Nástup na PPM

Podpůrčí doba PPM začíná nástupem na PPM, a to:

• dnem, který pojištěnka sama určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, nastává nástup na PPM počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu,
• dnem porodu, pokud k porodu došlo dříve, než bylo výše uvedeno.

Další PPM do čtyř let věku předchozího dítěte

Pro nárok na PPM se doba rodičovské dovolené i neplaceného volna do čtyř let věku dítěte posuzuje jako doba účasti na nemocenském pojištění. PPM náleží při ...