Podpora pro nemocnou matku na rodičovské dovolené

Těsně před porodem a po něm mohou matky čerpat tzv. mateřskou dovolenou. Na ni navazuje rodičovská dovolená, jíž se mohou účastnit i otcové. Během tohoto období mohou čerpat různé dávky. Podmínky upravuje zákoník práce [1].

Mateřská dovolená

Zaměstnankyni (matce) přísluší v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě mateřská dovolená v délce 28 týdnů. Porodila-li zároveň dvě a více dětí, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.

Na mateřskou dovolenou lze nastoupit od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným termínem porodu.

O poskytnutí mateřské dovolené nemusí zaměstnankyně zvlášť žádat. Stačí, aby zaměstnavateli oznámila nástup na mateřskou dovolenou na předepsaném tiskopise podepsaném ošetřujícím lékařem.

Během mateřské dovolené je poskytována sociální dávka peněžitá pomoc v mateřství (PPM).

Rodičovská dovolená

Rodičovskou dovolenou je povinen zaměstnavatel poskytnout na žádost zaměstnankyně-matky po skončení mateřské dovolené a zaměstnance-otce od narození dítěte.

Rodičovská dovolená přímo navazuje na mateřskou dovolenou. Výjimku z tohoto obecného pravidla, při jejímž využití rodičovská dovolená bezprostředně na mateřskou dovolenou nenavazuje, obsahuje ustanovení § 217 odst. 5 zákoníku práce: ten stanoví, že zaměstnankyně může zaměstnavatele požádat o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení její mateřské dovolené. V takovém případě je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni vyhovět a takto poskytnutá a čerpaná dovolená se zaměstnankyni nesmí před následným nástupem na rodičovskou dovolenou krátit právě z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené.

Rozsah rodičovské dovolené si určuje rodič sám, nejdéle je však možné rodičovskou dovolenou čerpat do tří let věku dítěte.

O rodičovskou dovolenou může požádat jak matka, tak otec dítěte.

Rodičovskou dovolenou mohou oba rodiče čerpat současně, rodičovský příspěvek však náleží vždy pouze jednomu z nich.

Za rodičovskou dovolenou se považuje pracovní volno, které poskytuje zaměstnavatel a se kterým souvisí péče o narozené dítě. Rodičovský příspěvek je pak možné pobírat až do 4 let věku dítěte s tím, že za splnění pravidel lze, aby osoba, která příspěvek pobírá, i pracovala.

Pokud by měl rodič nárok na nemocenské dávky v souvislosti s porodem, popř. mu vznikl nárok na mateřskou, rodičovský příspěvek bude náležet souběžně s dávkami nemocenského pojištění, ale jedině pokud by byl vyšší než nemocenská nebo mateřská.

Dávky z nemocenského pojištění

Tyto dávky mohou čerpat jen lidé, kteří byli v době nástupu na dávku nemocensky pojištěni (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění zároveň musí trvat minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let).

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na dávky, jen pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění, a to alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku a současně musí účast na nemocenském pojištění (ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku.

Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se týká žen, které byly ke dni ukončení zaměstnání těhotné.

Více informací najdete na webu České správy sociálního zabezpečení [2].

Druhy dávek z nemocenského pojištění:

• Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) - náleží v souvislosti s péčí o novorozené dítě matce nebo otci dítěte nebo muži či ženě, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů. Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy PPM náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila.
• Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM) - dávka poskytovaná zaměstnankyním, které byly kvůli těhotenství či mateřství (do 9. měsíce po porodu) převedeny na jinou práci a v souvislosti s tímto převedením poklesl jejich započitatelný příjem.
• Otcovská - náleží 14 dnů v souvislosti s péčí o novorozené dítě otci dítěte nebo muži či ženě, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů. Náleží rovněž otci, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.

Dávky státní sociální podpory

Rodiče, kteří pečují o malé dítě, mohou čerpat i další dávky. K nim patří zejména rodičovský příspěvek a v určitých situacích mají nárok i na porodné.

Rodičovský příspěvek

Na rodičovský příspěvek má nárok matka nebo otec dítěte po skončení mateřské. Pro nárok na příspěvek není nutné na rozdíl od peněžité pomoci v mateřství nic splňovat. Dávku je pak možné pobírat pouze na nejmladší dítě v rodině a výše činí 300 000 Kč.

Rodičovský príspevok je štátna sociálna dávka, ktorou štát prispieva oprávnenej osobe na zabezpečenie riadnej starostlivosti o dieťa do troch rokov veku alebo do šesť rokov veku, ak má dieťa dlhodobo nepriaznivý zdravotný stav. Nárok na rodičovský príspevok má len jedna oprávnená osoba určená podľa dohody osôb, ktoré sa o dieťa starajú. Rodičovský príspevok sa vypláca oprávnenej osobe určenej podľa dohody oprávnených osôb.

Ošetřovné

Uvedený dotaz směřuje k poskytování dávky ze systému nemocenského pojištění tzv. ošetřovného. Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodů uvedených v ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (např.

Zákon o nemocenském pojištění dále stanoví, v jaké situaci zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné. Toto je zakotveno v ustanovení § 39 odst. 3, které stanoví: „Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu; to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm.

V praxi to znamená, že pokud manželka pobírá rodičovský příspěvek a je zdravá, respektive neonemocněla, neutrpěla úraz či neporodila, tak manžel nárok na ošetřovné mít nebude. Jiná situace by ale nastala právě v případě, že by manželka onemocněla, utrpěla úraz nebo porodila další dítě, a nemohla tak o dítě pečovat.

Ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění. Nárok na ošetřovné má pojištěnec, který je účasten nemocenského pojištění a který nemůže vykonávat práci nebo samostatnou výdělečnou činnost z důvodu:

• ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz,
• ošetřování člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, tento důvod se týká i ošetřování dětí starších 10 let,
• péče o dítě mladší 10 let, protože:
  • školské zařízení, jehož je žákem (nebo jiné dětské zařízení, v jehož péči se nachází, např. jesle), je uzavřeno z nařízení příslušného orgánu (např. z důvodu havárie, epidemie, povodní);
  • fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, byla hospitalizována, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat;
  • mu byla nařízena karanténa, a proto nemůže docházet do školy či navštěvovat dětské zařízení.

Na ošetřovné mají od tohoto roku nárok také domáčtí zaměstnanci a zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, a také osoby samostatně výdělečně činné. Domáčtí zaměstnanci jsou zaměstnanci, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sami rozvrhují.

Vystřídání rodičů na ošetřovném

Vystřídání při ošetřování člena rodiny je možné, a to pouze jednou. Doba ošetřování druhou osobou se započítává do celkové doby ošetřovného. Nemusí se ovšem jednat pouze o rodiče dítěte, vystřídat se může kdokoli z oprávněných (např. matka s babičkou).

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba o kterou je třeba pečovat žije s pojištěncem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé a sourozence pojištěnce nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) pojištěnce, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) pojištěnce. O dítě tak může pečovat (a mít nárok na ošetřovné) například zaměstnaná babička, i když nežije s rodinou v jedné domácnosti.

Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle devět kalendářních dnů na jedno ošetřování. U pojištěnce - sólo rodiče, jenž má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů.

Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování. Jako nový případ potřeby ošetřování se posuzuje případ, kdy mezi dvěma onemocněními netrvá potřeba ošetřování alespoň jeden kalendářní den. Tedy ošetřující například nastoupí alespoň na jeden den do práce nebo má mezi dny ošetřování den dovolenou. O stejný případ ošetřování jde vždy, když potřeba ošetřování nepřetržitě trvá, a není rozhodné, zda v průběhu onemocnění došlo ke změně diagnózy.

Příklad: Příklad: 1. 3. onemocnělo první dítě (3 roky) - potřeba ošetřování činí deset dnů. 6. 3. onemocnělo druhé dítě (5 let) - potřeba ošetřování činí dvanáct dnů. Ošetřovné se poskytuje na první dítě do posledního dne nároku na dávku, tj. od 1. 3. do 9. 3. U druhého dítěte běží podpůrčí doba od 6. 3. do 14. 3. Ve dnech 6. 3. až 9. 3. se obě podpůrčí doby překrývají, ošetřovné z důvodu péče o druhé dítě se tedy vyplácí až po skončení podpůrčí doby prvního dítěte, tj. od 10. 3. do 14. 3.

Při pobírání ošetřovného po skončení zaměstnání mohou nastat dvě možnosti:

• Potřeba ošetřování vznikla v době trvání zaměstnání zaměstnance, ale tuto dobu přesáhla. V tomto případě náleží ošetřovné po celou dobu trvání potřeby ošetřování, tj. i po skončení zaměstnání, nejdéle do skončení podpůrčí doby. Výjimkou jsou pouze poživatelé starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, jimž se ošetřovné vyplácí nejdéle do dne, kterým jim končí zaměstnání.
• Potřeba ošetřování vznikla až po skončení zaměstnání. U ošetřovného ochranná lhůta neběží, a nárok na ošetřovné proto nevzniká.

Pojištěnec nemá nárok na ošetřovné při ošetřování/péči o dítě, na které pobírá PPM nebo rodičovský příspěvek jiná osoba. To však neplatí, pokud jiná osoba porodila, onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata do ústavní péče v nemocnici (léčebném ústavu), byla jí nařízena karanténa nebo ze zákonných důvodů nemůže o dítě pečovat.

Pozor! Pokud se jedná o tutéž osobu, pak je možné, aby pobírala zároveň rodičovský příspěvek a ošetřovné. Matka, která pracuje a pobírá rodičovský příspěvek, má v případě nemoci dítěte nárok na ošetřovné. Pokud by nárok na ošetřovné v tomto případě uplatnil otec dítěte, nemá na něj nárok, protože matka dítěte na dítě pobírá rodičovský příspěvek.

Příklad: Matka dvouletého dítěte je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Dítě onemocnělo, o ošetřovné požádal otec dítěte. Otec dítěte nemá na ošetřovné nárok, protože jiná fyzická osoba (matka dítěte) na dítě pobírá rodičovský příspěvek.

Příklad: Matka dvouletého dítěte je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek. Matka byla přijata do nemocnice, otec dítěte požádal o ošetřovné. Otec dítěte má na ošetřovné nárok, protože jiná fyzická osoba (matka dítěte), která na dítě pobírá rodičovský příspěvek, byla přijata do ústavního ošetřování.

Ošetřovné a vycházky

Smyslem ošetřovného je náhrada ucházejícího výdělku v době péče o dítě. Pro dávku není stanoven léčebný režim, a proto se žádné vycházky nestanovují (lze odejít kdykoli).

Postup rodiče - žadatele o dávku:

Při onemocnění dítěte nebo jiného člena rodiny, při péči o dítě do 10 let věku z důvodu, že mu byla nařízena karanténa, nebo proto, že osoba, která jinak o dítě pečuje, ze zákonem stanovených důvodů nemůže o dítě pečovat, se nárok na dávku uplatňuje na e-formuláři „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“, který vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla.

Nemocenské

Lékař uzná rodiče dočasně práce neschopným v případě, že je přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého do lůžkové péče. Toto právo mají oba rodiče, matka i otec dítěte. Nárok na nemocenské vznikne v situaci, kdy je rodič hospitalizován s dítětem, které ještě nedosáhlo 6 let věku. U dětí starších šesti let musí být pro hospitalizaci průvodce splněny podmínky revizního lékaře, jedná se o situace, kdy je potřeba průvodce odůvodněna specifickým zdravotním nebo psychickým stavem dítěte (například těžká forma autismu).

Nemoc dítěte - nárok na pracovní volno

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost rodiče v práci především po dobu:

• nemoci dítěte a z jiných důvodů, kdy má rodič nárok na ošetřovné,
• dočasné pracovní neschopnosti (např. z důvodu doprovodu malého dítěte do zdravotnického zařízení za účelem pobytu).

Délka pracovního volna není pevně stanovena. Poskytuje se po dobu nezbytně potřebnou a není omezena podpůrčí dobou poskytování dávek nemocenského pojištění.

Doprovod dítěte - nárok na pracovní volno s náhradou mzdy

Rodič má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy (platu) k doprovodu:

• dítěte k vyšetření a ošetření ve zdravotnickém zařízení,
• zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb (max. šest pracovních dnů v kalendářním roce).

Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.

Je‑li překážka v práci rodiči předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je rodič povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Rodič musí vznik, trvání, popř. i zánik překážky v práci (z důvodu péče nebo ošetřování), zaměstnavateli prokázat, a to například potvrzením lékaře či školského zařízení.

Uplatnění nároku na dávku nemocenského pojištění

Rodič předá žádost o nemocenské, kterou zpravidla vystavuje lékař, svému zaměstnavateli, který ji spolu s podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu zašle příslušné správě sociálního zabezpečení.

Ochrana pracovního poměru v době nemoci dítěte

Zaměstnavatel nesmí dát výpověď rodičům, kteří jsou v tzv. ochranné době. To je i v době, kdy rodič je v dočasné pracovní neschopnosti (např. z důvodu doprovodu dítěte ve zdravotnickém zařízení) nebo ošetřuje či pečuje o dítě mladší než 10 let nebo ošetřuje jiného člena domácnosti (např. manžela).

Doba ošetřování a dovolená

Doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladší než 10 let z důvodů upravených zákonem se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. To znamená, že tato doba se z pohledu nároku na dovolenou posuzuje stejně, jako by rodič chodil do práce. Pokud rodič během dovolené začne ošetřovat nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje. To neplatí, určil‑li zaměstnavatel čerpání dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny na žádost rodiče.

Výpověď před počátkem ochranné doby

Byla‑li dána rodiči výpověď před počátkem ochranné doby (např. dočasná pracovní neschopnost z důvodu doprovodu dítěte do zdravotnického zařízení) tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby. Zaměstnanec ovšem může sdělit zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

Nemocenské pojištění

Cílem nemocenského pojištění je finanční zabezpečení ekonomicky aktivních osob v různých životních situacích, jako je např. nemoc, mateřství a rodičovství, a to prostřednictvím dávek nemocenského pojištění. Tato kapitola se zabývá zabezpečením ekonomicky aktivních matek v období rizikového těhotenství, mateřství nebo v případě nemožnosti konat svou práci z důvodu těhotenství či mateřství.

Okruh pojištěných osob

Nemocenské pojištění u většiny zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinné. Okruh těchto osob (tzv. pojištěnců) stanoví zákon. Jedná se především o:

• zaměstnance v pracovním poměru - za předpokladu, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku 4.500 Kč,
• zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) - za předpokladu, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku 4.500 Kč,
• zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce (DPP) - za předpokladu, že výše odměny přesahuje částku 11.499 Kč měsíčně (hranice vyplývá ze zákona o nemocenském pojištění, kde je zakotveno, že účast na pojištění vzniká tehdy, když hrubá odměna z DPP dosáhne výše 25 procent z průměrné mzdy, což pro rok 2025 činí 46.557 Kč).

Finanční zabezpečení

1. Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. V době dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy, a to od 1. do 14. kalendářního dne jejího trvání.
2. Správa sociálního zabezpečení vyplácí tyto dávky nemocenského pojištění související s těhotenstvím:
   • nemocenské,
   • peněžitá pomoc v mateřství (PPM),
   • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM).

Výpočet dávek

Výše dávek nemocenského pojištění (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství) a náhrady mzdy se určuje z vyměřovacího základu. Ten se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem (denní vyměřovací základ) se ještě podle zákonem stanoveného postupu upravuje (redukuje).

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Výplata nemocenských dávek

Dávky nemocenského pojištění vyplácí Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), a to prostřednictvím účtu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v ČR nebo se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou. V případě výplaty dávky v hotovosti poštovní poukázkou hradí náklady na její doručení příjemce. To znamená, že vyplacená dávka bude o tyto náklady snížena.

Nemocenské v těhotenství

Finanční zabezpečení náleží zaměstnankyni, jestliže byla lékařem uznána dočasně práce neschopnou z důvodu těhotenství (tzv. rizikového těhotenství) k výkonu své dosavadní práce. Na finanční podporu má samozřejmě nárok také tehdy, jestliže byla uznána dočasně pracovně neschopnou z jiných důvodů (např. chřipka, angína, úraz).

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci pouze za dny (nebo za směny), které jsou jeho pracovními dny, a dále za svátky, za které zaměstnanci jinak přísluší náhrada mzdy. Právo na náhradu mzdy má zaměstnanec jen tehdy, když ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti splňuje podmínky nároku na nemocenské a když trvá zaměstnání (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, popř. i dohoda o provedení práce).

Podmínky pro nárok na nemocenské

Nemocenské náleží, jestliže:

• dočasná pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů,
• dočasná pracovní neschopnost vznikla v době pojištění (tj. v době trvání zaměstnání) nebo po skončení pojištění v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání (pokud zaměstnání trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů poslední pojištění trvalo). Ochranná lhůta mj. neplyne ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce,
• pojištěnka nevykonává práci v zaměstnání, ze kterého je nemocenské poskytováno.

Od 1. 1. 2020 byl zaveden systém eNeschopenky. Pojištěnec už nemusí předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy i nemocenské mu přijde automaticky. Nemocnému dál zůstává v papírové podobě jen průkaz práce neschopného. Více informací zjistíte na stránkách ČSSZ.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny (na rozdíl od náhrady mzdy, jež se poskytuje pouze za dny pracovní). Začíná se vyplácet od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a končí dnem skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, nejdéle je však vyplácena po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtu předchozích období dočasných pracovních neschopností).

Nemocenské v souvislosti s porodem

Nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem vzniká tehdy, jestliže těhotná žena k počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu:

• nesplnila podmínky pro nárok na PPM (doloží potvrzením OSSZ),
• je účastna na nemocenském pojištění, tj. zaměstnána, nebo je v ochranné lhůtě (ochranná lhůta činí 7 kal. dnů).

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti ženy, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodne lékař. Po šesti týdnech ode dne porodu lékař tuto dočasnou pracovní neschopnost ukončí. Na další nemocenské může mít žena nárok z jiného důvodu, než je těhotenství nebo porod.

Příklad: Těhotné ženě skončilo zaměstnání. Je v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství a pobírá nemocenské. Nárok na PPM jí nevzniká, protože nesplnila podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Bude-li ženě trvat dočasná pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, bude ženě náležet tzv. nemocenské v souvislosti s porodem. Lékař ukončí tuto dočasnou pracovní neschopnost uplynutím šesti týdnů po porodu.