Plánujete druhé dítě, nebo ho již čekáte? Pak vás jistě zajímá, na jaké dávky v souvislosti s druhým mateřstvím máte nárok. Protože můžete být v rozdílných pracovních vztazích a vaše děti budou v různých věkových odstupech, bude nejjednodušší, když si z následujících bodů vyberete ten, který nejvíce odpovídá vaší výchozí situaci. Pro lepší orientaci v typech dávek vám doporučuji si předem přečíst informace v článku Mateřská dovolená a v článku Rodičovská dovolená.
Co znamenají zkratky použité v textu:
- PPM = peněžitá pomoc v mateřství - dávka vyplácená po 28 týdnů z nemocenského pojištění
- RP = rodičovský příspěvek - sociální dávka pro rodiče
- OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná
- OSSZ = Okresní správa sociálního zabezpečení
Obecné Podmínky Nároku na PPM
Obecně platí, že nárok na PPM vzniká, byl-li rodič alespoň 270 dnů účastníkem nemocenského pojištění (v posledních dvou letech). Do účasti na nemocenském pojištění (270 kalendářních dnů) se započítává celá doba trvání pracovního poměru, dny nemoci, doba mateřské a rodičovské dovolené, řádná dovolená. Výpočet se provádí z denního vyměřovacího základu zpravidla za posledních 12 měsíců. Nastupuje-li žena na další PPM do 3 let předchozího dítěte za trvání stále stejného zaměstnání, vypočítá se další PPM ze stejného denního vyměřovacího základu jako předchozí PPM, pokud je tento základ vyšší než ten aktuální.
Specifické Situace a Nároky
Zaměstnankyně s pracovní smlouvou na dobu neurčitou
Situace: S prvním dítětem měla nárok na PPM. V době, kdy se narodí druhé dítě, bude ještě pobírat RP. Ano, pracovní poměr trvá, nárok na PPM mít bude - vypočítá se ze stejného vyměřovacího základu jako předchozí PPM, pokud je tento základ vyšší než aktuální.
Pokud nestihne vyčerpat rodičovský příspěvek na první dítě před nástupem na další PPM, má nárok po narození dítěte na doplacení zbývající části nevyčerpaného rodičovského příspěvku na starší dítě. Úřad práce nevyčerpaný rodičovský příspěvek doplatí po oznámení narození dalšího dítěte (je nutné si požádat).
Původně zaměstnankyně, ale pracovní smlouva byla ukončena
Situace: S prvním dítětem nárok na PPM měla. Druhé dítě se narodí v době, kdy ještě bude pobírat RP. Bude mít s druhým dítětem nárok na PPM?
Nárok na PPM by v takovém případě byl pouze v případě, že by se žena vešla s nástupem na PPM do 180denní ochranné lhůty po zániku pracovního poměru. Jinak nárok nevzniká a žena může po porodu zažádat o RP na druhé dítě do výše 13.000, - Kč/měsíc. Pokud je partner účasten nemocenského pojištění, lze volit vyšší částku při doložení jeho vyměřovacího základu (potvrdí zaměstnavatel nebo ČSSZ). A jen v tomto případě lze dočerpat zbývající výši částku RP, tj. Pokud rodič uvedené podmínky nesplňuje, nevyčerpaná částka rodičovského příspěvku zůstane státu a nelze ji vymáhat. Pro rodiče, kteří uvedené podmínky nesplňují, je proto vhodné co nejdříve po zjištění těhotenství navýšit rodičovský příspěvek na maximální možnou částku.
Zaměstnankyně, která se chce po skončení RP vrátit na několik měsíců do zaměstnání
Situace: Je znovu těhotná. S prvním dítětem nárok na PPM měla. Musí odpracovat nějakou konkrétní dobu, aby měla nárok na PPM s druhým dítětem?
Žádná taková doba stanovena není, takže na PPM nárok vznikne. Při stanovování výše PPM se porovná vyměřovací základ pro předchozí PPM s aktuálním vyměřovacím základem a použije se ten vyšší - za předpokladu, že se jedná o stále stejné zaměstnání a nástup na další PPM bude do 3 let předchozího dítěte.
OSVČ - minimálně 270 kalendářních dnů (z toho 180 dnů v posledním roce) před narozením prvního dítěte si platila nemocenské pojištění
Situace: Měla tedy nárok na PPM, pak nastoupila na rodičovský příspěvek, který stále ještě pobírá. Druhé dítě se narodí ještě před koncem pobírání RP. Bude i s ním mít nárok na PPM?
Záleží na tom, zda si i nyní platila dobrovolné nemocenské pojištění a splňuje tedy podmínku alespoň 270 dnů nemocenského pojištění za poslední 2 roky a z toho alespoň 180 dnů za poslední rok před nástupem na tuto další PPM.
OSVČ - s prvním dítětem nesplnila délku placení nemocenského pojištění a neměla nárok na PPM
Situace: Plánuje další dítě. Co může udělat, aby měla nárok na PPM alespoň s ním?
Má jedinou možnost, a to je platit si dobrovolné nemocenské - alespoň 270 kalendářních dní. Platit si ho může i v době, kdy pobírá rodičovský příspěvek. Pak nárok na PPM mít bude - jen nezapomeňte, že v době pobírání PPM nesmíte vykonávat samostatnou výdělečnou činnost osobně.
Žena v domácnosti - např. pečující o první dítě po skončení RP
Situace: Má nárok na PPM s dalším dítětem?
Za ženy nahlášené na zdravotní pojišťovně jako osoby celodenně pečující o dítě do 7 let (nebo alespoň 2 děti do 15 let) platí stát pouze zdravotní pojištění. Nemocenské pojištění placeno není a nelze ho platit ani dobrovolně (to mohou jen OSVČ), proto nevzniká nárok na PPM. Žena může od porodu požádat o RP.
Žena nezaměstnaná
Situace: Která z tohoto důvodu neměla nárok na PPM s prvním dítětem.
Nebude mít nárok ani s dalším dítětem - na PPM bude mít nárok až po 270 dnech placení nemocenského pojištění.
Překážky v práci na straně zaměstnance
Mateřská a rodičovská dovolená patří mezi důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance podle § 191 a podle § 195 až § 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“ nebo „zákoník práce“). Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších přepisů.
Zákoník práce hovoří v ustanovení § 196 o tom, že k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. Rodičovskou dovolenou mohou podle § 198 odst. 1 zákoníku práce čerpat zaměstnankyně a zaměstnanec současně.
Při ukončení mateřské dovolené by měla zaměstnankyně oznámit zaměstnavateli úmysl čerpat rodičovskou dovolenou a sdělit její plánovanou délku. Pokud tak neučiní, vychází se z předpokladu, že bude pečovat o dítě do tří let jeho věku. Z pohledu zaměstnavatele je nejvýhodnější, když žena požádá o rodičovskou dovolenou v co možná nejdelší výměře, protože může na dobu její nepřítomnosti přijmout jiného pracovníka na dobu určitou. Kdyby se však žena chtěla vrátit do zaměstnání dříve, než o jakou dobu rodičovské dovolené požádala, je na zaměstnavateli, zda takové žádosti vyhoví. V tomto případě není právního nároku na dřívější přijetí zpět do práce. Zaměstnankyně je naopak v jiné pozici, protože může požádat o rodičovskou dovolenou na kratší dobu, a poté se rozhodnout, zda do práce nastoupí, nebo si rodičovskou dovolenou prodlouží. Zaměstnavatel je totiž povinen poskytnout zaměstnankyni rodičovskou dovolenou v rozsahu, o jaký požádá, nejdéle však do tří let věku dítěte. To znamená, že zaměstnankyně může žádat o rodičovskou dovolenou i opakovaně.
Protože mohou být oba rodiče současně na rodičovské dovolené, i u jednoho dítěte mohou být jak otec, tak matka vedeni u zdravotní pojišťovny ve státní kategorii zdravotního pojištění - osoba na rodičovské dovolené dle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., zákon o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“).
Rodičovský příspěvek
Podmínky nároku na rodičovský příspěvek upravuje zákon o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednomu, a to rodiči určenému na základě dohody o předání dítěte do péče. Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů o nemocenském pojištění, a to v době ode dne narození dítěte. V případě péče o potomka oběma rodiči současně jim náleží pouze jedna peněžitá dávka.
O rodičovský příspěvek jako dávku státní sociální podpory žádá zaměstnanec na příslušném Úřadu práce.
Státní kategorie v souvislosti s péčí o dítě
Pokud je žena zaměstnána, oznamuje její nástup na mateřskou dovolenou zaměstnavatel kódem M na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele. U každé státní kategorie je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro oznámení takové změny, neboť nedodržením lhůty, resp. neoznámením vzniku nároku na zařazení do této kategorie přichází zdravotní pojišťovna měsíčně o pojistné, hrazené ze státního rozpočtu, ve výši 1 767 Kč. V případě, že žena ukončí mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou nebo pobírání rodičovského příspěvku a zůstane nadále zaměstnancem, oznámí zaměstnavatel pouze kódem U ukončení povinnosti státu platit pojistné. Kód P se při nástupu do práce znovu nepoužívá, neboť žena byla tímto kódem již přihlášena a pracovněprávní vztah trvá.
Jestliže na skončení mateřské dovolené (pobírání peněžité pomoci v mateřství) bezprostředně navazuje výplata rodičovského příspěvku nebo rodičovská dovolená, nemusí zaměstnavatel v této souvislosti oznámení provádět. Oznámí kódem U až ukončení pobírání rodičovského příspěvku nebo ukončení rodičovské dovolené podle toho, která kategorie končí později, neboť v obou případech je za osobu plátcem pojistného stát. Pokud se však v daném časovém období objeví přerušení, například z důvodu čerpání řádné dovolené, musí zaměstnavatel na tuto situaci průběžně reagovat použitím kódů U (ukončení mateřské dovolené) a M (počátek pobírání rodičovského příspěvku, nástup na rodičovskou dovolenou).
Neplacené volno do čtyř let věku dítěte
Osoba, která by chtěla pečovat o dítě do čtyř let jeho věku, se může po skončení rodičovské dovolené dohodnout se zaměstnavatelem na čerpání neplaceného volna; samozřejmě také může dojít k rozvázání pracovního poměru. Zákoník práce neukládá v takovém případě zaměstnavateli povinnost zaměstnanci vyhovět a umožnit čerpání neplaceného volna. Dojde-li k dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a neplacené volno je poskytnuto, nabízí se z hlediska zdravotního pojištění následující řešení.
Obecně totiž platí, že pojistné se v případě poskytnutí neplaceného volna odvádí, resp. musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část. Výjimkou z této zásady je použití postupu podle ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), jedná-li se o osobu celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
Splňuje-li žena (osoba) stanovené podmínky celodenní osobní a řádné péče a nemá-li současně příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, vystaví svému zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení (viz Příklad č. 1) a z důvodu poskytnutého neplaceného volna zaměstnavatel pojistné odvádět nebude. Za této situace zaměstnavatel neřeší odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ. Čestné prohlášení zaměstnankyně si pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve své mzdové evidenci. Nesmí však opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem L (v podstatě ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem T ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat.
Když bude v průběhu neplaceného volna zaměstnankyně ještě podnikat, záleží na tom, která činnost bude hlavním zdrojem příjmů - zda zaměstnání nebo podnikání, a také na tom, zda podmínky celodenní osobní a řádné péče podle zákona budou, resp. nebudou splněny.
Hlavní zdroj příjmů zaměstnání - podmínky péče splněny:
- zaměstnankyně vystaví zaměstnavateli čestné prohlášení, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče a z důvodu neplaceného volna se pojistné platit nebude,
- jako OSVČ nemusí platit zálohy a pojistné doplatí po zúčtování roku 2021, tedy v roce 2022.
Hlavní zdroj příjmů podnikání - podmínky péče splněny:
- pokud v roce 2021 podnikání zahajuje, platí minimální zálohy (nejedná se o osobu, za kterou platí pojistné stát, protože má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti),
- pokud podnikala již v roce 2020, platí v roce 2021zálohy podle výsledků roku 2020,
- v zaměstnání se žádné pojistné neplatí, zaměstnankyně vystaví zaměstnavateli čestné prohlášení, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče.
Hlavní zdroj příjmů zaměstnání - podmínky péče nesplněny (např. dítě je ve školce více než čtyři hodiny denně):
- v zaměstnání musí být po dobu neplaceného volna dodržen minimální vyměřovací základ (čestné prohlášení nelze vystavit, v tomto směru informovat zaměstnavatele),
- jako OSVČ nemusí platit zálohy a pojistné doplatí po zúčtování roku 2021, tedy v příštím roce.
Hlavní zdroj příjmů podnikání - podmínky péče nesplněny (např. dítě je ve školce více než čtyři hodiny denně):
- OSVČ platí alespoň minimální zálohy,
- z důvodu neplaceného volna se žádné pojistné platit nebude - OSVČ vystaví zaměstnavateli čestné prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.
Muži na rodičovské dovolené
Do konce března 2012 byl stát plátcem pojistného mj. za ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Pokud byl na rodičovské dovolené muž, zaměstnavatel za něj pojistné platit nemusel, neboť se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce. Tato okolnost snižovala minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., a to až na nulu, pokud tato překážka trvala po celý kalendářní měsíc - obdobně jako například v případě nemoci.
Zákonem č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla s účinností od 1. 4. 2012 provedena změna v ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy je stát od tohoto data plátcem pojistného za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Tím došlo ve zdravotním pojištění ke zrovnoprávnění postavení mužů při rodičovské dovolené za podmínek uvedených v předcházejícím odstavci. Od data 1. 4. 2012 je rovněž za muže na rodičovské dovolené plátcem pojistného stát, což znamená, že i v těchto případech používají zaměstnavatelé kódy M, resp. U.
Otcovská poporodní péče
Při uplatnění nároku na otcovskou poporodní péči žádá zaměstnanec zaměstnavatele o čerpání rodičovské dovolené, proto oznámí zdravotní pojišťovně prostřednictvím kódů M a U počátek a konec této péče. Kdyby v souvislosti s otcovskou žádal o neplacené volno, pak by kódy M a U nepoužil, pouze by řešil v daném měsíci odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně z jeho poměrné části.
| Situace | Nárok na PPM | Výpočet PPM | Rodičovský příspěvek |
|---|---|---|---|
| Zaměstnankyně na dobu neurčitou, pobírá RP | Ano | Ze stejného vyměřovacího základu jako předchozí PPM (pokud je vyšší) | Doplatek nevyčerpaného RP na starší dítě |
| Bývalá zaměstnankyně, pobírá RP | Pouze v ochranné lhůtě 180 dní | - | RP na druhé dítě, možnost vyšší částky při doložení příjmu partnera |
| Zaměstnankyně se vrací do práce, opět těhotná | Ano | Z vyššího vyměřovacího základu (předchozí vs. aktuální) | - |
| OSVČ, platila nemocenské, pobírá RP | Záleží na placení nemocenského pojištění | - | - |
| OSVČ, neplatila nemocenské | Pouze při placení dobrovolného nemocenského pojištění | - | - |
| Žena v domácnosti | Ne | - | RP od porodu |
| Nezaměstnaná žena | Ne | - | RP od porodu |
Zanechat komentář