Správné pochopení pravidel týkajících se dovolené je důležité jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Možná jste nedávno nastoupili do nové práce a potřebovali byste si ještě ve zkušební době vzít alespoň pár dní volna. Máte vůbec nárok na dovolenou během zkušební doby? Ano, placené volno si dopřát můžete, ale s trochu odlišnými pravidly. Vše důležité okolo nároku na dovolené vám vysvětlíme níže.
Podle zákoníku práce mají zaměstnanci nárok na dovolenou i během zkušební doby, pokud splní podmínky pro její vznik. Nicméně je to zaměstnavatel, kdo určuje, kdy si zaměstnanec dovolenou může vybrat. To znamená, že zaměstnanec nemá automatické právo na dovolenou v určitém termínu, který si zvolil. Tento termín mu musí zaměstnavatel schválit.
O celodenní dovolenou se však zkušební doma zaměstnance prodlužuje. O dovolenou ve zkušební době můžete v práci požádat i dřív, než vám vznikne nárok. Zaměstnavatel vám ji opět může, ale také nemusí schválit. Podle zákoníku práce (§ 217 zákona č. 262/2006 Sb.) vám může dovolenou přiznat před tím, než vám na ni vznikne nárok, pokud předpokládá, že podmínky nutné k čerpání dovolené splníte později.
Kdy vzniká nárok na dovolenou?
Nárok na dovolenou vzniká podle zákoníku práce všem zaměstnancům, kteří pracují na základě pracovní smlouvy. Nárok na dovolenou vzniká zaměstnanci po odpracování alespoň 60 dnů u zaměstnavatele v kalendářním roce. Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část náleží zaměstnanci, pokud odpracoval u zaměstnavatele alespoň 60 dnů v kalendářním roce.
Řádný nárok na dovolenou však vzniká až po odpracování 60 dnů nepřetržitého pracovního poměru. Pokud je vaše zkušební doba kratší než 60 dnů, nárok proplacení dovolené ve zkušební době nevzniká. Nicméně zákoník práce čerpání dovolené ve zkušební době nezakazuje a s novým zaměstnavatelem se můžete domluvit jinak.
Podle zákona vzniká nárok na dovolenou po odpracování čtyřnásobku týdenní pracovní doby. Jinak řečeno - nárok na dovolenou má každý po odpracování prvního měsíce, ať už pracuje na plný nebo zkrácený úvazek.
Stejně jako u běžného pracovního poměru platí i během zkušební doby to, že zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc. Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje méně než rok a odpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část se počítá jako jedna dvanáctina roční výměry dovolené za každý celý kalendářní měsíc práce u daného zaměstnavatele.
Od 1. ledna 2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené. Dovolená se stanovuje podle počtu odpracovaných hodin, a ne již za odpracované dny jako doposud. Novela zákona č. 285/2020 Sb. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.
Nárok na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní doby v daném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Zaměstnanci přísluší plná výměra dovolené za kalendářní rok, pokud v daném roce odpracuje 52 celých násobků své týdenní pracovní doby. Při méně než čtyřech celých násobcích týdenní pracovní doby nemá zaměstnanec na dovolenou nárok.
Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené. Konkrétně to je 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Podobně tomu je za 42 odpracovaných dnů.
Právní úprava dovolené je popsána zejména v § 211 až 223 zákoníku práce. Podle zákoníku práce je dovolená stanovená na nejméně 4 týdny (§ 212 ZP odst. 1 ZP). Mnoho zaměstnavatelů jako benefit nabízí dnů dovolené více. Od roku 2021 je délka dovolené odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance a je místo ve dnech vyjadřována v hodinách.
Kalkulačka dovolené
Pokud se vám nechce pouštět do výpočtu svépomocí, můžete využít dostupné online kalkulačky dovolené. Na našich stránkách můžete na přesné určení dovolené použít naší kalkulačku.
Jak vypočítat dovolenou ve zkušební době?
Pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době v roce 2024 tedy potřebujete znát:
- počet odpracovaných týdnů ve zkušební době
- vaši standardní týdenní pracovní dobu
- roční výměru dovolené v týdnech
Minimální zákonná výměra dovolené činí 4 týdny za kalendářní rok, zaměstnavatel vám ale může poskytnout i více - obvykle 5 týdnů a ve státní sféře až 8 týdnů.
Vzorec pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době vypadá následovně:
1/52 x odpracované týdny x týdenní pracovní doba x roční výměra dovolené v týdnech
Příklad výpočtu dovolené
Klára nastoupila 1. 5. 2024 do práce na úvazek 40 hodin týdně do firmy, která poskytuje pět týdnů dovolené. Podle výše uvedeného vzorce si snadno spočítá, že po odpracování čtyřech týdnů bude mít nárok na 16 hodin: 40 x 5 : 52 x 4 = 15,3 (zaokrouhluje se nahoru).
Nastoupili jste 1. února 2024 na plný úvazek 40 hodin týdně, ve firmě mají 5 týdnů dovolené. Za únor a březen jste odpracovali celkem 8 týdnů.Výpočet nároku na dovolenou: 1/52 x 8 x 40 x 5 = 30,77 hodin = 31 hodin dovolené (necelé 4 dny)
Kdy nárok na dovolenou nevzniká?
Nárok na dovolenou nevzniká, pokud jste našli uplatnění jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Mezi takové činnosti mohou patřit i v současné době populární kurýrní služby nebo jiné profese na volné noze. Tito pracovníci nejsou v pracovním poměru, a tudíž se na ně nevztahují pracovní výhody, které mají zaměstnanci, jako je placená dovolená.
Co dělat, když vám zaměstnavatel nechce přiznat nárok na dovolenou?
Pokud vám nechce zaměstnavatel přiznat nárok na dovolenou, nebojte se ozvat a případně zvažte i právní poradenství.
Nárok na dovolenou při výpovědi
Pokud během kalendářního roku podá zaměstnanec výpověď, dojde ke krácení dovolené poměrově podle toho, kolik dní bude mít odpracováno. Zbývající dovolenou si může vybrat před skončením pracovního poměru, nechat proplatit, případně po vzájemné domluvě nechat převést k novému zaměstnavateli.
Pokud má při ukončení poměru vybráno více dovolené, než na kolik má nárok, zaměstnavatel tyto chybějící odpracované dny může strhnout z poslední výplaty. Skončil váš pracovní poměr dřív, než jste podmínky pro její čerpání splnili, tedy než jste si ji odpracovali? Připravte se, že přečerpanou dovolenou vám zaměstnavatel strhne z výplaty.
Váš zaměstnavatel vám může schválit dovolenou i v případě, že vám na ni ještě nevznikl nárok. Je na jeho rozhodnutí, zda vám čerpání dovolené umožní. Se zaměstnavatelem jste se domluvili na čerpání dovolené. Z jakéhokoliv důvodu jste se rozhodli, že svůj pracovní poměr ve společnosti ukončíte. V takovém případě vám bude ponížeme poslední výplata o dovolenou, na kterou vám ještě nevznikl nárok.
Pokud pracovní poměr skončí dříve, než si stihnete dovolenou ve zkušební době vybrat, musí vám ji zaměstnavatel proplatit. Pozor si dejte na případy, kdy pracovní poměr ukončíte předtím, než si vyčerpanou dovolenou odpracujete. Následně má zaměstnavatel právo vám dovolenou strhnout z poslední výplaty.
Kdy může vzniknout nárok na placené volno?
Dle zákona vám musí být od zaměstnavatele poskytnuto v některých předem stanových situacích placené volno. Jedná se o následující případy:
- vlastní svatba
- narození vlastního dítěte
- úmrtí a pohřeb rodinného příslušníka
- stěhování
Ve zmíněných situacích máte ze zákona nárok na 1 až 2 dny volna, bez ohledu na to, zda jste nebo nejste ve zkušební době. Mimo tyto případy vám může zaměstnavatel žádost o dovolenou zamítnout například kvůli nedostatku pracovníků v provozu ve vybranou dobu.
Další důležité informace
- V případě, že si zaměstnanec svoji dovolenou za daný kalendářní rok nevybere, může si ji nechat převést do dalšího roku.
- Zaměstnavatel má právo určit čerpání dovolené. Oznámit to zaměstnancům musí písemně minimálně 14 dní předem. Například ve směnném provozu se mnohdy jedná o hromadné čerpání dovolené, známé také jako celozávodní dovolená.
- Počet zbývajících hodin dovolené naleznete vždy na výplatní pásce.
- Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené (to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost).
- Zaměstnavatel může podle zákoníku práce přistoupit ke krácení dovolené z důvodu neomluvené absence zaměstnance. Konkrétně se dovolená pokrátí o tolik hodin, kolik neomluvená absence trvala.
- Zaměstnavatel by vám měl dovolenou naplánovat tak, abyste si ji vyčerpali v roce, ve kterém vám na ni vznikl nárok. Dovolenou mohou převést pouze zaměstnanci, kteří mají nárok na dovolenou vyšší než 4 týdny.
Zanechat komentář