Nárok na dovolenou při výpovědi: Průvodce pro zaměstnance

V životě zaměstnanců mohou nastat různé situace, ke kterým se z pohledu čerpání dovolené vztahují specifická pravidla. Přinášíme přehled informací o čerpání dovolené ve speciálních případech a detailněji se zaměříme na to, jak je to s dovolenou, když v práci končíte.

Dali nebo dostali jste výpověď a teď nevíte, kdy fakticky do práce už nepůjdete? Záleží na množství nevyčerpané dovolené, které vám v daném kalendářním roce ještě zbývá. K tomu, jak řešit nárok na dovolenou při výpovědi, ať už ze strany zaměstnavatele, nebo zaměstnance, poskytují jasné pokyny právní úpravy.

Vysvětlíme si, kdy si dovolenou můžete ve výpovědní době vybrat. Končíte ve stávajícím zaměstnání a stále máte nevyčerpanou dovolenou. Nejprve si spočítáme, zda opravdu na dovolenou máte nárok, abyste nebyli nepříjemně překvapeni.

Vysvětlíme si, že zaměstnavatel vám čerpání může nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě.

Vše, co potřebujete vědět o dovolené, kdy vám na ni vznikne nárok, jsme si pověděli v článku Máte nárok na dovolenou?

Specifické Situace při Čerpání Dovolené

Představíme vám i vztah čerpání dovolené s rodičovským příspěvkem a svátky.

Čerpání Dovolené ve Zkušební Době

Specifickým případem je čerpání dovolené ve zkušební době. Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních měsíců v nové práci.

Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví. Zejména proto, že na ně ještě patrně ani nebudete mít nárok. Čerpání dovolené ve zkušební době zaměstnance nebývá příliš obvyklé, ale oproti rozšířeným pověrám je nutno uvést, že tomu nic nebrání.

Na druhou stranu zákoník práce takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jestli vám umožní čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv.

Rovněž při čerpání dovolené ve zkušební době může dojít k tomu, že bude vyčerpáno více dovolené, než na kterou zaměstnanci vzniklo právo. Důležité je však upozornit na ustanovení § 35 odst. 4 zákoníku práce, které stanovuje, že o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje.

Pokud následně dojde ke skončení pracovního poměru, může vzniknout tzv. přečerpaná dovolená, tedy stav, kdy je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy či platu za dovolenou, na kterou následně nevzniklo právo. Tuto náhradu mzdy či platu si zaměstnavatel smí i jednostranně srazit ze mzdy či platu zaměstnance (viz ustanovení § 222 odst. 4 zákoníku práce ve spojení s ustanovením § 147 odst. 1 písm. e) zákoníku práce).

Pokud skutečně přicházíte k novému zaměstnavateli v letních měsících, snažte se užít si dovolenou ještě v měsících předchozích.

Zkušební doba:

• Pro běžné zaměstnance až 4 měsíce (do roku 2024 to byly 3 měsíce)
• Pro vedoucí zaměstnance až 8 měsíců (do roku 2024 to bylo 6 měsíců)

Prodloužení zkušební doby nelze dodatečně prodlužovat, ale automaticky se zkušební doba prodlouží například z čerpání dovolené ve zkušební době, když se nemůžete do práce dostavit z rodinných důvodů a podobně. Pokud ve zkušební době onemocníte, je ochranná lhůta pouze prvních 14 dní, od 15. dne pracovní neschopnosti může zaměstnavatel pracovní poměr ukončit.

Čerpání Dovolené ve Výpovědní Době

Platí stejná pravidla, jaká jsou uvedena pro čerpání dovolené. Mohou však nastat i případy, kdy zaměstnanec o čerpání dovolené ve výpovědní době usiluje, ale zaměstnavatel mu nevyhoví vzhledem k provozním důvodům na své straně.

Jestliže si chce zaměstnanec vyčerpat dovolenou podle svého uvážení, záleží na zaměstnavateli, zda mu dovolenou schválí. Má to ale podmínku. Zaměstnanec musí o čerpání dovolené požádat ještě před uplynutím výpovědní doby u dosavadního zaměstnavatele.

Zaměstnanec může také o dovolenou požádat během výpovědní doby. Nejlepším způsobem, jak můžete předejít situaci, kdy máte jako zaměstnanec nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru, je plánování.

Změna Čerpání Dovolené a Odvolání z Dovolené

Zaměstnavatel je oprávněn změnit termín čerpání dovolené, kterou zaměstnanci již určil, nebo zaměstnance z dovolené dokonce i odvolat. V takovém případě podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly.

Zaměstnavatel může kdykoliv dovolenou přerušit či ukončit a povolat zaměstnance zpět do práce s tím, že pak ale zaplatí například dopravu zpět domů, storno poplatky v hotelu či zálohy uhrazené cestovní kanceláři.

Vztah Čerpání Dovolené s Rodičovským Příspěvkem

Pro řadu zaměstnanců je otázkou, zda spolu nějak souvisí čerpání dovolené a rodičovský příspěvek. Pokud zaměstnankyně či zaměstnanec čerpají dovolenou, tak jim to rozhodně nebrání v tom, aby mohli osobně, celodenně a řádně pečovat o dítě.

Dovolená a Svátek

Režim svátku má obecně přednost před čerpáním dovolené, protože v tento den by zaměstnanec stejně nepracoval. Existuje však jedna výjimka, a to v případě, kdy na den státního svátku je práce zaměstnavatelem nařízena, což je možné pouze za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 91 odst. Aby mohlo dojít k čerpání dovolené v den svátku, musí se vždy jednat o žádost zaměstnance o čerpání dovolené ve svátek, na který byl zaměstnavatelem nařízen výkon práce.

Rovněž pokud by zaměstnanec požádal o čerpání dovolené na delší dobu (např. od pátku do pondělí) a mezi těmito dny by byl státní svátek, pak se mu tento den do dovolené nezapočítává.

Práva a Povinnosti Zaměstnance a Zaměstnavatele

Obvyklou praxí je nařízení čerpání dovolené ještě před skončením pracovního poměru. Musí však být dodrženy podmínky stanovené zákoníkem práce, tj. Je třeba dávat pozor na situaci, kdy vám zaměstnavatel z organizačních důvodů na jeho straně, které mají za následek zánik pracovního poměru, nepřiděluje práci.

„Pokud v takovém případě zaměstnavatel nepřiděluje či nemůže přidělovat zaměstnanci práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel vám nemůže nařídit čerpání dovolené po dobu, kdy jste již na překážkách z důvodu na straně zaměstnavatele. Za dobu čerpání dovolené vám přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, která je splatná v obvyklých termínech pro výplatu mzdy.

Další možností je vyčerpání zbývající části dovolené po skončení pracovního poměru v novém zaměstnání, které bezprostředně navazuje na původní pracovní poměr. Dosavadní a nové zaměstnání na sebe musí neprodleně navazovat, jinak převod dovolené nelze využít. Rovněž pokud by další zaměstnání začalo až 1.

Ukončení Pracovního Poměru a Dovolená

Končíte v zaměstnání a máte na kontě stále několik hodin dovolené? Můžete si ji vyčerpat i ve výpovědní době? Dříve se doba dovolené stanovovala počtem dnů, od 1. ledna 2021 došlo ale k právní úpravě a dovolená se začala udávat podle počtu odpracovaných hodin. Stále ovšem mají zaměstnanci nárok na minimálně 20 dní dovolené, tedy 160 hodin.

O čerpání dovolené rozhoduje zaměstnavatel, a to tak, že minimálně 14 dní před začátkem dovolené informuje písemně zaměstnance. Jestliže si chce zaměstnanec vyčerpat dovolenou podle svého uvážení, záleží na zaměstnavateli, zda mu dovolenou schválí.

Zaměstnavatel musí zaměstnanci proplatit nevyčerpanou dovolenou pouze tehdy, když skončí pracovní poměr. Nelze tedy proplatit dovolenou ještě za trvání výpovědní doby. Nevyčerpaná dovolená se vyplácí ve výši průměrného výdělku zaměstnance.

Zbývající dovolenou lze proplatit pouze při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolená vám bude proplacena automaticky, není třeba o ni žádat, a to s poslední mzdou. I ve výpovědní době vám dovolenou může nařídit, a to minimálně 14 dní předem a písemně.

Výpočet Dovolené

Než se dostaneme k samotnému výpočtu, měli bychom si připomenout, co to nárok na dovolenou vlastně je. V České republice má každý zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr právo na čtyři týdny dovolené ročně. Pokud zaměstnanec svůj pracovní poměr ukončí v průběhu roku, nárok na dovolenou se tedy počítá poměrně podle počtu odpracovaných měsíců.

Představte si, že jste podali výpověď v květnu a máte nevyčerpaných 10 dní dovolené. Při výpočtu zbylé dovolené je třeba vzít v úvahu, kolik měsíců jste v daném kalendářním roce odpracovali. Pro zaměstnance, kteří si chtějí nárok na dovolenou při výpovědi zjistit sami, je k dispozici řada nástrojů, jako jsou online kalkulačky dovolené. Tyto kalkulačky pracují na základě jednoduchých údajů, které zaměstnanec zadá, jako je délka pracovního poměru v roce, počet dnů dovolené, na kterou má nárok, a již vyčerpaná dovolená.

U zaměstnavatele jste odpracovali 12 týdnů. Připomínáme, že na dovolenou můžete nastoupit pouze, pokud je schválena zaměstnavatelem. Zaměstnavatel dle zákona určuje čerpání dovolené. Jsou zaměstnavatelé, kteří schvalují čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě. A naopak, váš zaměstnavatel čerpání schválit nemusí z důvodu hladkého předání vaší práce, zaučení nového kolegy a podobně. Pokud váš zaměstnavatel neschválí, abyste si vyčerpali zbývající dovolenou, dojde k proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru.

Novela Zákoníku Práce - Flexinovela

Aktuálně: Novela zákoníku práce, tzv. Flexinovela by měla přinést důležitou změnu při výpovědi. Tou je, že výpovědní doba poběží doručením výpovědi a ne až od 1. dne následujícího měsíce jak tomu je doposud. Předpokládaný datum účinnosti je od 1.4.2025.

Výpověď musí být podaná vždy písemně. Ze strany zaměstnavatele musí být prozatím vždy s uvedením důvodů podle § 52. Výpověď ze strany zaměstnance může být s uvedením důvodů i bez nich. Pokud by výpověď měla být odvolána, musí tak vždy být se souhlasem obou smluvních stran a odvolání musí být písemné.

Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo nemusí uvádět důvod žádný. Zaměstnanec tedy nemusí nic vysvětlovat, ale musí výpověď provést písemně a zaměstnavateli doručit. Dále musí dodržet výpovědní dobu, která bývá zpravidla dvouměsíční a aktuálně běží od začátku měsíce následujícího. Novela by mohla přinést změnu, a to takovou, že výpovědní lhůta již běží dnem doručení výpovědi.

Zaměstnavatel může dát výpověď jen z důvodů uvedených v Zákoníku práce. Zaměstnavatel vždy musí ve výpovědi uvést z jakého důvodu výpověď dává. organizační důvody (zrušení zaměstnavatele či části, přemisťování zaměstnavatele či jeho části atd.

Naopak v některých případech zaměstnavatel výpověď dát nemůže. Bývá to v tzv. ochranné lhůtě. Například, když je žena těhotná, či v případě, kdy čerpá mateřskou dovolenou. Dále to bývá v případě nemoci zaměstnance (nesmí to být při úmyslném způsobení úrazu, nebo nesmí být pracovní neschopnost z důsledku užití omamných látek nebo v opilosti). Zaměstnavatel dále nesmí dát zaměstnanci výpověď v případě výkonu vojenského cvičení nebo ve vykonávání veřejné funkce. Dále nesmí být výpověď ze strany zaměstnavatele v případě čerpání ošetřovného.

Momentálně se častěji také diskutuje o ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele bez udání důvodů. Aktuální velmi přísná pravidla pro propouštění zaměstnanců (jedna z nejpřísnějších v Evropě) by se tím mohla uvolnit, umožnit firmám větší flexibilitu a zároveň rozhýbat trh práce, kde je aktuálně enormní přebytek volných pracovních pozic. Dlouhodobá nízká nezaměstnanost této úpravě nahrávají. Stále se ale ještě diskutuje o podmínkách pro zaměstnance v případě tohoto propouštění. Nabízí se možnost vyplácení několikanásobně vyššího odstupného či pobírání podpory delší dobu.

Způsoby Ukončení Pracovního Poměru

Pracovní poměr může být ukončen různými způsoby. Nejjednodušším způsobem je ukončení dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. Pokud se nedohodnou, tak výpověď může být podaná ze strany zaměstnavatele s uvedením důvodu. Ze strany zaměstnavatele být důvod ukončení být nemusí. Pracovní poměr může být ukončen ve zkušební době oběma stranami a také může skončit uplynutím doby na dobu určitou. Pracovní poměr může být ukončen i okamžitě a to například z hrubého porušení.

Skončení pracovního poměru může proběhnout i vzájemnou dohodou. V této dohodě nemusí být ani dodržená výpovědní lhůta. Dále může být podaná výpověď ve zkušební době. Ve zkušební době může být výpověď ukončená ze strany zaměstnance i zaměstnavatele bez udání důvodů.

Pokud se tedy nejedná o okamžitou výpověď či ukončení ve zkušební době, tak výpovědní doba bývá zpravidla dvouměsíční. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem domluví na dohodě, tak může být i kratší. Pokud jedna strana s dohodou nesouhlasí, tak musí být podaná výpověď klasicky podle zákona a výpovědní dobu po dobu 2 měsíců je třeba dodržet. Do této doby bylo důležité, kdy výpověď byla podaná. Pokud výpověď byla například 1.března, tak výpověď neběžela od tohoto data, ale vždy od prvního měsíce následujícího. Výpovědní doba tedy v tomto případě skončila až k 31.5.

Odstupné se odvíjí od odpracované doby u zaměstnavatele. Na odstupné vznikne nárok v případě výpovědi podané zaměstnavatelem. Při podání výpovědi zaměstnancem na odstupné nárok ze zákona nevzniká. Od ledna 2025 by měla zaměstnanci při skončení pracovního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (pracovní úraz nebo nemoc z povolání) vyplácet odstupné přímo pojišťovna, u níž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn. Nově se od 1.1.2024 podpora v nezaměstnanosti neposouvá o vyplacené odstupné, ale podpora v nezaměstnanosti vyplácí hned od prvního dne.

Často Kladené Otázky

Jaká je výpovědní doba a jak zjistím odstupné při výpovědi zaměstnavatele?

Výpovědní doba je v délce 2 měsíce, může být ale se souhlasem obou stran domluvená i delší. Nárok na odstupné se stanovuje podle odpracované doby.

Musí vám šéf umožnit vybrat si dovolenou, když jste ve výpovědní době?

Může vám tedy umožnit, abyste si dovolenou během výpovědní doby vyčerpal, ale také to umožnit nemusí. Musí vám šéf umožnit vybrat si dovolenou, když jste ve výpovědní době? A jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním, když do nové práce nastupujete až v polovině nového měsíce? 17. 6. Otázka: V práci mě to štve a chci dát výpověď. Mám smlouvu na dobu neurčitou. Zbývá mi ještě hodně dovolené. Může vám tedy umožnit, abyste si dovolenou během výpovědní doby vyčerpal, ale také to umožnit nemusí. V tom případě by vám nevybranou dovolenou musel proplatit - peníze by dorazily společně s poslední výplatou. » 7 otázek o dovolené. Otázka: Na konci srpna mi končí dvouměsíční výpovědní doba. Do nové práce ale nastupuji až 15. září. Musím se na ty první dva týdny v září hlásit na úřad práce? Prace.cz: Nemusíte mít žádné obavy. Otázka: Má zaměstnavatel právo vědět, zda jdu k lékaři osobně nebo jako doprovod? Prace.cz: Zaměstnavatel má právo vědět, zda jdete k lékaři sám nebo jako doprovod blízkého příbuzného. Bude se totiž řešit, zda to spadá mezi případy, kdy máte nárok na náhradu mzdy. Otázka: V pracovní smlouvě mám uvedeno, že mzda zahrnuje práci přesčas v délce max. 150 hodin ročně. Prace.cz: Pokud máte ve smlouvě toto ustanovení, tak prvních 150 hodin přesčasů ročně se skutečně neproplácí. Ani nemáte nárok brát si za ně náhradní volno. Bere se to tak, že těchto 150 hodin je už nějakým způsobem promítnuto do mzdy. Zaměstnavatel se přestěhoval. Otázka: Když se zaměstnavatel odstěhuje a zaměstnanci nemají spojení na nové pracoviště, vzniká právo na to, aby je zaměstnavatel vozil? Prace.cz: Záleží, jaké máte ve smlouvě sjednané místo výkonu práce. Pokud je to konkrétní adresa (město, ulice, číslo), tak zaměstnavatel nemůže jen tak rozhodnout, že se přestěhuje. Musel by vám dát dodatek ke smlouvě s novou adresou. Pokud byste s dodatkem nesouhlasili, zaměstnavatel vám může dát výpověď z organizačních důvodů (měli byste nárok na odstupné). Pokud však ve smlouvě máte jako místo výkonu práce uvedeno jen město jako celek (např. Ostrava), bere se to tak, že pracoviště můžete mít kdekoliv v rámci Ostravy. Slíbili mi ukončení dohodou, ale jen ústně. Otázka: Se zaměstnavatelem jsme se dohodli na ukončení pracovního poměru dohodou ke konci srpna. Zatím tedy jen ústně. Prý nemám nic sepisovat a všechno dořešíme koncem srpna. Mám na to spoléhat? Prace.cz: Jak výpověď, tak dohodu o ukončení pracovního poměru je potřeba uzavřít písemně. K ústní domluvě se bohužel nepřihlíží.