Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době.
Každý zaměstnanec, který měl u stejného zaměstnavatele celý rok pracovní poměr a odpracoval 52 týdnů, má podle zákoníku práce nárok na nejméně 4 týdny dovolené ročně.
Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá. Například, pokud zaměstnanec pracuje na plný úvazek a má sjednáno 5 týdnů dovolené ročně (tj.
Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou.
Volno - dohodáři musíte dát pracovní volno například kvůli ošetření u lékaře, účasti na svatbě nebo pohřbu. Žádost o HPP - pokud dohodář požádá o práci na HPP, musíte mu do měsíce poslat odůvodněnou písemnou odpověď. Práce na home office - pokud dohodář pečuje o dítě do 9 let nebo o osobu, která je závislá na jeho pomoci, může požádat o práci na dálku.
Změny v zákoníku práce a dopad na dohodáře
Novela zákoníku práce přinesla podstatné změny, které se týkají dohodářů pracujících na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a dohodu o provedení práce (DPP). Kromě kompenzací za práci ve svátek či na noční nebo nároku na odpočinek, jim musí zaměstnavatel proplácet i dovolenou. Vzhledem k tomu, že se blíží doba letních prázdnin, počítejte s tím, že si i brigádníci začnou vybírat nastřádanou dovolenou.
První polovina novely zákoníku práce, která se týká osob zaměstnaných na DPP a DPČ, platí již od 1. 10. 2023. Tuto novelu najdete v zákoníku práce pod číslem 281/2023 Sb.
Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin.
Zaměstnanec na DPP nebo DPČ má tedy nárok na placenou dovolenou v případě, že u vás odpracuje nejméně 80 hodin za kalendářní rok. Zároveň ale musí splnit podmínku v délce trvání smlouvy nejméně 28 dní.
Jestliže nabízíte dovolenou v délce trvání 4 týdnů, bude mít dohodář za každých 20 odpracovaných hodin (a při splnění výše uvedených podmínek) nárok zhruba na 1,5 hodiny dovolené.
Délka dovolené se určuje podle zákoníku práce, kdy má zaměstnanec za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu nárok na dovolenou v délce 1/52 této týdenní pracovní doby.
Zaměstnanec má za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu nárok na dovolenou v délce 1/52 této týdenní pracovní doby.
Od 1. ledna 2024 mají nárok na placenou dovolenou i lidé, kteří jsou zaměstnaní na DPČ nebo DPP. Dohodáři vznikne nárok na placené volno jen v případě, že má u vás sjednanou smlouvu nejméně na 4 týdny, přesně 28 dní a zároveň odpracuje nejméně 4násobek fiktivní týdenní pracovní doby, která čítá 20 hodin týdně, tj.
Týdenní pracovní doba je u dohodářů fiktivní a stanovená vždy na 20 hodin.
Druhá polovina novely pro dohodáře vešla v platnost na začátku nového roku a týká se dovolených. Než tato novela vešla v platnost, záleželo výhradně na zaměstnavateli, zda si s dohodářem sjedná právo na dovolenou, nebo ne. Přestože se jedná o nové ustanovení, není potřeba kvůli němu uzavírat nové dohody.
Změny, které avizuje novela zákona, se netýkají všech dohodářů. Před novelou nebyla v zákoně pro dohodáře stanovená žádná týdenní pracovní doba. Nyní je stanovená tzv.
Příklady výpočtu dovolené pro dohodáře
Příklad 1: Se zaměstnancem jste uzavřeli dohodu o provedení práce na celý kalendářní rok 2024. Zaměstnanec u vás odpracuje během tohoto roku 300 hodin. Vzhledem k tomu, že dohodář splnil podmínky (pracovní poměr trval déle jak 4 týdny a odpracoval více než 80 hodin za rok), má nárok na dovolenou. 15 : 52 × 4 × 20 = 23,08 hodin.
Příklad 2: Se zaměstnancem jste uzavřeli dohodu o pracovní činnosti na celý rok 2024. Za tuto dobu u vás zaměstnanec odpracoval 410 hodin. Protože zaměstnanec splnil podmínky (pracovní poměr trval déle jak 28 dní a odpracoval více než 80 hodin za rok), má nárok na dovolenou. Stejně jako u DPP se i u DPČ délka dovolené odvíjí od ustanovení v zákoníku práce. Dohodář z tohoto příkladu odpracoval 20,5 týdne. 20 : 52 × 5 × 20 = 38,46 hodin.
Nárok na dovolenou při nástupu v průběhu roku
Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené. Když pracovní poměr vznikne až v průběhu kalendářního roku (nebo naopak během roku skončí), má zaměstnanec nárok pouze na poměrnou část dovolené. Podmínkou je, že odpracoval aspoň čtyři týdny v kuse.
Délka této poměrné části dovolené dělá jednu dvaapadesátinu standardní dovolené za kalendářní rok, a to za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (ať už má klasický 40hodinový rozsah, nebo kratší).
Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno.
Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.
Zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené,“uvádí zákoník práce.
Zaměstnanci stále často zaměňují hodiny a dny, což může vést k nesprávnému výpočtu,“ varuje Halušková.
Vznikl mu totiž nárok na dovolenou, která se vypočítá následovně: Vezme se nejprve číslo, které vyjadřuje standardní výměru dovolené za celý kalendářní rok, a to v hodinách. Řekněme, že půjde o minimální čtyři týdny, tedy 160 hodin. Toto číslo se následně vydělí 52. A posléze vynásobí počtem týdnů, které už člověk odpracoval. V našem případě čtyřmi. Finální rovnice tedy vypadá takto: 160/52 4 = 12,307 hodin*Což v praxi znamená den a půl. Zatím nic moc.
Jestli zaměstnanec na jednom místě vydržel už šest měsíců (vezmeme modelových 24 týdnů), jeho vyhlídky na dovolenou už jsou mnohem lepší. V tomto případě budeme pro změnu počítat s tím, že mu pracovní smlouva za normálních okolností dává právo hned na pět týdnů dovolené (200 hodin). Rovnice bude ve druhém případě taková: 200/52 x 24 = 92,307 hodin To už je hezkých 11 dní, na dovolenou u moře ideální.
U půlúvazkářů nepřekvapí, že se bude dovolená dělit dvěma. Standardní minimální porce volna je na full time 160 hodin, na poloviční úvazek 80 hodin, což musíme zohlednit v naší rovnici. Tentokrát budeme počítat s tím, že student slouží firmě na půl úvazku zhruba třičtvrtě roku (asi 39 týdnů). Rovnice bude v takovém případě vypadat takto: 80/52 x 39 = 60 hodin To dělá sedm a půl dne. Pro učení na státnice tak akorát.
Zaměstnanec změnil zaměstnání 15. června a 16. června nastoupil do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli. Podle § 212 odstavec 3 zákoníku práce přísluší poměrná část dovolené v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují.
Kalkulačka pro výpočet dovolené
Online kalkulačka nároku na dovolenou v roce 2025. Od 1.1.2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené a nárok se od té doby uvádí v hodinách a ne ve dnech. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.
Dále je k výpočtu třeba vědět úvazek, na který pracujete a pokud jste nastoupili v průběhu roku, tak počet týdnů, které v tom daném roce odpracujete.
| Počet dnů dovolené | Denní pracovní doba (h) | Hrubá mzda | Odpracované dny |
|---|---|---|---|
| [Počet dnů] | [Pracovní doba] | [Hrubá mzda] | [Odpracované dny] |
Dovolená a zkušební doba
Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje).
Volno můžete zaměstnancům dopřát i v případě, že jsou zatím ve zkušební době. Za každých 21 odpracovaných dnů náleží novému zaměstnanci 1/12 vyměřené dovolené. A ten má právo ve smlouvě povolit čerpání dovolené až po uplynutí zkušební doby.
Nastoupili jste do nového zaměstnání, máte tříměsíční zkušební dobu a nejste si jisti, od kdy již můžete využít dovolenou? Můžete ji využít ve zkušební lhůtě? Dovolená za kalendářní rok náleží zaměstnanci, když byl v pracovním poměru alespoň rok a z toho odpracoval alespoň 60 dní.
Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje.
Záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv.
Práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně dovolené
Zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené tak, aby si zaměstnanec celou dovolenou za příslušný kalendářní rok mohl vyčerpat do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo.
Zaměstnavatel určuje čerpání dovolené podle písemného rozvrhu vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace.
Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil. Zaměstnavatel v tomto případě je povinen uhradit náklady, které tím zaměstnanci bez jeho zavinění vznikly.
Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
Další důležité informace o dovolené
- Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku.
- Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená.
- Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.
Pokud si člověk v daném roce nechce vybrat vypočítané hodiny volna, na které má právo, může si některé z nich (většinou jde v přepočtu maximálně o pět pracovních dní) převést do dalšího roku. Převod dovolené by ale neměl být standardní praxí, podle zákoníku práce musí zaměstnavatel převod do dalšího roku umožnit, ale zároveň má usilovat o to, aby jeho podřízený spotřeboval dovolenou v řádném termínu.
Lidé mohou na klasickou dovolenou nastoupit po domluvě se zaměstnavatelem okamžitě po skončení mateřské nebo rodičovské dovolené. Pokud tak neučiní, měli by si dát zaměstnanci pozor na promlčecí lhůtu čerpání dovolené, která činí dva roky.
Příklad: Zaměstnanec pracoval na plný úvazek od 1. ledna do 30. dubna a odpracoval tak 17 týdnů.
Pokud zaměstnanec z určitých důvodů do práce nechodí a zamešká tak směny, zaměstnavatel mu může dovolenou krátit. K tomu může přikročit, pouze pokud šlo o překážky v práci, které se podle zákona neposuzují jako výkon práce.
Zaměstnavatel může krátit dovolenou za prvních 100 dní takovéto absence o 1/12 a za každých dalších 21 dní opět o 1/12. Vedle toho může zaměstnavatel krátit dovolenou za neomluvenou absenci. Za takto zameškaný den může zaměstnavatel škrtnout z dovolené 1 den. Kratší úseky neomluvené absence se mohou sčítat.
Nemocenská:O dovolenou nepřicházíte, ani když jste na nemocenské. Nebo alespoň ne do nějaké doby.
Dovolená je důležitou součástí pracovního života, která zaměstnancům umožňuje odpočinout si a načerpat nové síly. Aby vše probíhalo hladce, je třeba znát základní legislativu spojenou s volnem zaměstnanců. Připomeňte si, jak se dovolená počítá a jaké jsou podmínky jejího čerpání.
Zaměstnanci mají v Česku garantovanou minimální délku dovolené. Ta činí 4 týdny. Vybrané skupiny jmenované v § 109 odst. 3 si ale odpočinou 5 nebo 8 týdnů. I pokud mají vaši zaměstnanci ze zákona nárok pouze na 4 týdny, můžete jim přidat dovolenou navíc jako firemní benefit.
Dobu čerpání dovolené musíte jako zaměstnavatel stanovit písemně alespoň 14 dní předem (není-li dohodnuto jinak). Při rozvrhování ale musíte brát ohled na oprávněné zájmy zaměstnanců. Například na to, že rodiče školou povinných dětí by měli dostat volno o letních prázdninách, pokud si o něj požádali. V ideálním případě by měl pracovník čerpat alespoň dva týdny dovolené vcelku. Za dobu, kdy byl pracovník na dovolené, dostane náhradu mzdy či platu. Ta odpovídá jeho průměrnému výdělku.
V roce 2021 se začala dovolená určovat a čerpat v hodinách, namísto dní. V praxi to pak znamená, že pokud člověk pracuje standardně 40 hodin týdně a firma mu dává zákonné 4 týdny volna, pak má nárok na 160 hodin dovolené za rok.
Zanechat komentář