Nárok na dovolenou před nástupem na mateřskou dovolenou

S otázkami, týkajícími se mateřské dovolené, se setkáváme poměrně často. Mateřská dovolená (§ 195 zákoníku práce) je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnankyně. Mateřskou dovolenou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení.

Žádost o mateřskou dovolenou se podává na formuláři, který vám vydá váš ošetřující lékař - gynekolog. Ten také vyplní v části A tiskopisu předpokládané datum porodu, od něhož se odvíjí možný počátek mateřské dovolené. Následně stačí předat formulář zaměstnavateli, který jej postoupí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství.

Začátek mateřské dovolené se odvíjí od data porodu, které stanovil váš lékař. Šest až osm týdnů před takto stanoveným datem můžete odejít na mateřskou dovolenou. Délka mateřské se už roky nemění a tedy i v roce 2025 platí, že trvá při narození jednoho dítěte 28 týdnů. Prodloužení mateřské dovolené mohou docílit pouze matky dvou a více dětí. V takovém případě činí mateřská 37 týdnů. V případě, že by se dítě narodilo předčasně, ještě před oficiálním možným začátkem ze zákona, platí, že mateřská dovolená začíná tímto okamžikem.

Vzhledem k častému zaměnění pojmu mateřská a rodičovská dovolená se setkáváme i s dotazy na “tříletou mateřskou dovolenou” a “prodloužení mateřské na čtyři roky”. V tomto případě může jít ale výlučně o rodičovskou dovolenou, která po mateřské dovolené následuje. Po uplynutí určité doby může na mateřskou dovolenou nastoupit otec dítěte. Otec dítěte může převzít péči a čerpat peněžitou pomoc v mateřství od počátku sedmého týdne po porodu, pokud uzavře s matkou dítěte písemnou dohodu o převzetí péče.

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich písemnou žádost rodičovskou dovolenou (§ 196 zákoníku práce). Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a zaměstnanci - otci dítěte od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Nárok na dovolenou a mateřská dovolená

Mateřská dovolená (na rozdíl od dovolené rodičovské) se z pohledu nároku na dovolenou považuje za výkon práce. Jste-li před nástupem na dovolenou v pracovním poměru, započítává se vám mateřská do odpracovaných dní a vzniká vám také nárok na řádnou dovolenou. Nezbytnou podmínkou je, že si o ni musíte sama požádat. Pro žádost není třeba dohledávat žádný speciální vzor. Stačí dodržet několik náležitostí. Žádost je nutné podat před nástupem na řádnou dovolenou, tj. nejpozději ke dni skončení mateřské dovolené. V takovém případě je zaměstnavatel povinen vaší žádosti vyhovět.

Před porodem resp. nástupem na mateřskou dovolenou nevyčerpanou dovolenou je - spolu s další dovolenou, na kterou vznikne v daném kalendářním roce nárok - výhodné vybrat mezi mateřskou a rodičovskou. Za absenci v práci kvůli mateřské se dovolená nekrátí, kvůli rodičovské už se krátí, ale ne zpětně.

Dovolenou vyčerpanou mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, tedy před nástupem rodičovské dovolené ve smyslu ust. § 217 odst. 5 zákoníku práce není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit - zákoník práce to zakazuje v ust. § 223 odst. 1 větě druhé (v aktuálním znění do 31. 12. 2020). Proto se doporučuje - a v praxi je to běžné - aby zaměstnankyně nenastupovaly na rodičovskou dovolenou hned po skončení mateřské dovolené, ale využily svého práva dle ust. § 217 odst. 5 zákoníku práce a požádaly zaměstnavatele o to, aby mohly bezprostředně po skončení mateřské dovolené čerpat dovolenou, na kterou jim vznikl nárok, a teprve poté nastoupily rodičovskou dovolenou.

Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět. Má to tu výhodu, že zaměstnankyně a zaměstnanci nepřijdou o tu část dovolené, kterou by jim jinak zaměstnavatel krátil po 100 a více zameškaných pracovních dnech čerpáním rodičovské dovolené v kalendářním roce.

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.

Změny v zákoníku práce od 1. 1. 2021

S účinností od 1. ledna 2021 novela zákoníku práce - zákon 285/2020 Sb. ruší krácení dovolené pro omluvenou absenci. Podle nového (s účinností od 1. 1. 2021) znění ust. § 216 odst. 2 písm. c) a odst. Výměra dovolené bude nadále uvedena v týdnech, její výše však bude odvozena od týdenní pracovní doby daného zaměstnance. Proto se často hovoří o tom, že dovolená nově nebude již počítána na dny, ale na hodiny.

Pro zaměstnance s rovnoměrně rozvrženou stanovenou (plnou) týdenní pracovní dobou, který bude u zaměstnavatele pracovat celý rok, se prakticky nic nezmění. Místo základního nároku 4 týdnů resp. Vždy bude moci být započten pro nárok na dovolenou (resp.

Podle ust. § 348 odst. 1 písm. b) zákoníku práce se za výkon práce se považuje doba dovolené (to nebude platit od 1. 1. 2021 podle ust. § 215 odst.

Výpočet dovolené

Zaměstnavatel bude pravděpodobně váš nárok na dovolenou počítat v účetním /mzdovém/ softwaru, takže vy sama přesný vzorček nepotřebujete. Co se týče délky nároku na dovolenou, pak je nutné mít na paměti, že nárok vzniká i během samotného čerpání dovolené. Je tedy potřeba započítat jako odpracovanou dobu i tu, která byla strávená samotným čerpáním dovolené.

Byť je v tomto případě dovolená čerpána mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, je nutné si uvědomit, že i přes to se stále jedná o řádnou dovolenou a platí pro ni všechna ustanovení zákoníku práce týkající se dovolené.

Pro určení délky dovolené, potažmo pro vznik samotného práva na typ dovolené je rozhodující, které doby se počítají jako výkon práce a které nikoliv. Pro účely vzniku nároku na dovolenou je rozhodující, které doby se obecně posuzují jako výkon práce. Přestože tedy zaměstnankyně reálně odpracovala 0 hodin, díky výše uvedenému ustanovení zákoníku práce je třeba dobu mateřské dovolené považovat za odpracované směny a z nich vypočítat nárok na dovolenou.

Žádost o dovolenou

Zaměstnavatelé však tuto dovolenou neposkytují automaticky. Běžná je praxe, že zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené požádá o nevyčerpanou dovolenou a až následně po jejím vyčerpání nastoupí na rodičovskou dovolenou, případně obě žádosti spojí do jedné.

Žádost o dovolenou je doporučeno podat písemně, aby se předešlo případným budoucím sporům o jejím podání. Žádost je nutné podat před nástupem na dovolenou.

Vzor žádosti o poskytnutí dovolené v návaznosti na skončení mateřské dovolené

V souvislosti s narozením mého syna (mé dcery).................. čerpám od ........ mateřskou dovolenou, která mi končí dnem .........

Nicméně to neznamená, že by zaměstnankyně čerpala zároveň dovolenou na zotavenou a rodičovskou dovolenou. Z pohledu zaměstnavatele zaměstnankyně nejprve vyčerpá dovolenou na zotavenou a až poté nastoupí na rodičovskou dovolenou. Jinak je to s čerpáním rodičovského příspěvku. Čerpání řádné dovolené nemá na rodičovský příspěvek žádný vliv.

Je třeba také uvést, že zákoník práce preferuje řádné čerpání dovolené před jejím „proplacením“. Vyplacení náhrady mzdy za dovolenou namísto jejího řádného čerpání je proto možné pouze v zákonem stanovených případech, a to v souvislosti se skončením pracovního poměru.

Obvykle se pro výpočet náhrady mzdy/platu za dobu čerpání dovolené používá průměrný nebo pravděpodobný výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek.