Nařízení Dovolené: Vzory Zdarma a Důležité Informace

Čerpání dovolené je komplexně upraveno v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vztahuje se na zaměstnance v pracovním poměru i na státní zaměstnance ve služebním poměru. Právní úprava čerpání dovolené je obsažena v ustanoveních § 217 až 220.

V běžné hovorové řeči se často setkáváme s obratem „vezmu si dovolenou“, který může vyvolat nesprávný dojem, že „vzít si dovolenou“ je oprávněním zaměstnance. Právní úprava čerpání dovolené řeší, kdo, kdy, za jakých podmínek a v jakém rozsahu o čerpání dovolené rozhoduje.

Rozvrh Čerpání Dovolené

Zaměstnavatel by měl sestavovat rozvrh čerpání dovolené tak, aby zohlednil nejen své provozní potřeby, ale i oprávněné zájmy jednotlivých zaměstnanců. Zákoník práce stanovuje, že pokud je čerpání dovolené v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku.

Určení Doby Čerpání Dovolené

Samotné určení doby čerpání dovolené vyžaduje písemné určení, které nemusí nutně znamenat dovolenku „na papíře“. Běžnou praxí u některých zaměstnavatelů je, že si zaměstnanci vypisují tzv. dovolenkové lístky. Ačkoliv by se mohlo zdát, že si zaměstnanec určuje dovolenou sám, není tomu tak.

Během trvání jiných překážek v práci na straně zaměstnance (např. ošetřování členy rodiny nebo karanténa) může zaměstnanec sám požádat o čerpání dovolené a zaměstnavatel mu smí vyhovět. Oproti tomu nic nebrání tomu, aby zaměstnavatel určil čerpání dovolené na dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele (např. odstávka provozu).

Zaměstnavatel musí tak učinit písemným rozhodnutím alespoň ve 14denním předstihu. Se souhlasem zaměstnance může zaměstnavatel určit dovolenou v rozsahu kratším, než je délka směny, nejméně však dovolená může činit polovinu délky směny. Ačkoli se nárok na dovolenou vypočítává a čerpá v hodinách, nelze jej určovat po hodinách.

Otcovská dovolená je nejnověji (od 1. 12. 2022) upravenou překážkou v práci na straně zaměstnance, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Čerpání otcovské dovolené je vázáno na dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění.

V zásadě nejsou stanovené žádné formální náležitosti, které by taková žádost měla obsahovat. V případech, kde je třeba souhlasu zaměstnance nebo jeho žádosti, musí jít o dobrovolný projev vůle zaměstnance. Zaměstnanec nesmí být ze strany zaměstnavatele nucen k poskytnutí souhlasu či podání žádosti v souvislosti s čerpáním dovolené.

Vzor Určení Nástupu Dovolené na Zotavenou

Níže naleznete vzor určení nástupu dovolené na zotavenou:

Vzor

Zaměstnanec: ............................ ..............................

V ................... dne ...................

Určení nástupu dovolené na zotavenou

Vážený pane Nováku, v souladu s ustanovením § 217 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, Vám tímto určuji nástup dovolené na zotavenou za kalendářní rok 2024 v trvání 14 dnů, a to v době od ............. do ................. včetně.

Dovoluji si Vás požádat, abyste po dobu své nepřítomnosti v práci předal veškeré nezbytné podklady panu ................., který Vás bude v době Vaší dovolené zastupovat a seznámil jej zejména s úkoly, které nesnesou odkladu. Současně Vás žádám o sdělení telefonického kontaktu pro případ naléhavé potřeby konzultace v době Vaší nepřítomnosti.

S pozdravem

............................................................

(zaměstnavatel)

Dovolená a Dohody Mimo Pracovní Poměr

S účinností od 1. 1. 2024 dle novely Zákoníku práce vzniká nově nárok na dovolenou i zaměstnancům pracujícím na základě dohod konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Pro vznik nároku musí být splněny dvě podmínky, a to že pracovně právní vztah trvá v kalendářním roce alespoň čtyři týdny a současně zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin. Délka dovolené se pak stanoví jako 1/52 týdenní pracovní doby zaměstnance. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin.

Řešení Nevyčerpané Dovolené

Mezi zaměstnanci někdy panuje mylná představa, že si nevyčerpanou dovolenou mohou nechat proplatit. To je ale možné, jen pokud přechází do nového zaměstnání. Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.

Zaměstnavatel má ale právo zaměstnanci vybrání dovolené nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě. Ne vždy ale zaměstnanec stihne všechnu dovolenou vybrat. Pokud nastane situace, kdy zaměstnance propouštíte pro nadbytečnost, kvůli organizačním změnám a podobně, obvykle jde o překážku v práci. Místo toho ale můžete zaměstnanci přikázat čerpání dovolené.

Další možností je převedení dovolené k novému zaměstnavateli. O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu. Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět.

Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1. 10.). Nezapomeňte, že pokud zaměstnanec končí během roku, nárok na dovolenou se mu poměrově krátí podle toho, kolik dnů bude mít při odchodu odpracováno.

Situace	Možnost proplacení dovolené
Ukončení pracovního poměru	Ano
Přechod k novému zaměstnavateli během roku	Možnost převedení po dohodě
Proplácení po mateřské dovolené	Ne
Jiné okolnosti	Ne

Vnitřní Předpisy Zaměstnavatele

Pro správné fungování čerpání dovolené je důležité, aby zaměstnavatel vydal vnitřní předpisy, které upravují proces a pravidla pro poskytování dovolené. Níže uvádíme příklady vnitřních předpisů:

Vnitřní Předpis o Prodloužení Dovolené

Podle § 305 ZP a § 212 odst. 1 ZP vydává zaměstnavatel vnitřní předpis o prodloužení dovolené.

Alternativa I - bez stanovení podmínek

1. Dovolená se prodlužuje o .........(uvést počet týdnů - např. jeden týden, dva týdny apod., nebo počet dnů - např. 2 dny, 3 dny apod.) nad výměru stanovenou v § 212 odst. 1 ZP a celková výměra dovolené zaměstnanců za kalendářní rok činí ......týdnů (dnů).

Alternativa II - se stanovením podmínek

1. Dovolená zaměstnanců, kteří
   1. vykonávají práce ...........(uvést například druh práce nebo pracoviště) se prodlužuje o .....(uvést počet týdnů nebo dnů) nad výměru stanovenou v § 212 odst. 1 ZP a celková výměra dovolené těchto zaměstnanců za kalendářní rok činí ......týdnů (dnů).
   2. jsou u zaměstnavatele zaměstnáni v pracovněprávním vztahu nejméně po dobu ......(uvést dobu trvání pracovněprávního vztahu - např. 3 roky, 5 let apod.) se prodlužuje o .....(uvést počet týdnů nebo dnů) nad výměru stanovenou v § 212 odst. 1 ZP a celková výměra dovolené těchto zaměstnanců za kalendářní rok činí ......týdnů (dnů).
2. Tento vnitřní předpis se vydává na dobu .........(nejméně jednoho roku).
3. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem......... .

Vnitřní Předpis o Poskytování Dovolené

1. Čerpání dovolené se určuje podle rozvrhu čerpání dovolené. Při sestavení rozvrhu čerpání dovolené se postupuje podle těchto pravidel:
   1. Příslušní vedoucí zaměstnanci jsou povinni předat .......... (uvést komu - např. personálnímu útvaru) podklady pro sestavení rozvrhu čerpání dovolené za jednotlivá pracoviště do ........(uvést datum);
   2. ............ (uvést vedoucího útvaru pověřeného sestavením rozvrhu čerpání dovolené - např. personální ředitel) předloží návrh rozvrhu čerpání dovolené odborové organizaci a radě zaměstnanců (v případě, že u zaměstnavatele působí) do .........(uvést datum) a vyžádá si její předchozí souhlas s tímto rozvrhem;
   3. ............ (uvést vedoucího útvaru pověřeného sestavením rozvrhu čerpání dovolené) seznámí do ............ (uvést datum) s rozvrhem čerpání dovolené všechny zaměstnance prostřednictvím .......... (uvést způsob seznámení - např. nástěnka).
2. Určení doby čerpání dovolené
   1. Určenou dobu čerpání dovolené oznamuje příslušný vedoucí zaměstnanec svým podřízeným písemně alespoň 14 dnů předem, a to v souladu se schváleným rozvrhem čerpání dovolené. V odůvodněných případech může příslušný vedoucí zaměstnanec určit zaměstnanci čerpání dovolené i mimo rozvrh čerpání dovolené.
   2. Čerpání dovolené se určuje nejméně v rozsahu jedné směny. Čerpání dovolené v rozsahu kratším, než činí délka směny, může zaměstnavatel zaměstnanci určit pouze se souhlasem zaměstnance. Dovolená však i v tomto případě musí být určena nejméně v délce jedné poloviny směny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.
   3. Určení doby čerpání dovolené jednotlivých zaměstnanců příslušný vedoucí zaměstnanec předá na předepsaném tiskopise ............ (uvést pověřený útvar - např. personální a mzdový) alespoň............. dnů před jejich nástupem na dovolenou.
   4. Změnit určenou dobu čerpání dovolené a odvolat zaměstnance z dovolené lze jen .......... (uvést případy, popř. podmínky, za kterých tak lze učinit).
   5. Zaměstnanci je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené tak, aby zaměstnanec dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
   6. S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku. Převedení lze provést poprvé u práva na dovolenou za rok 2021. Písemnou žádost zaměstnanec podává ............ (uvést pověřený útvar - např. personální a mzdový). O převedení rozhoduje ............................ (uvést vedoucího útvaru pověřeného rozhodováním).
   7. Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle bodu 2e) nebo převedena podle bodu 2f), je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci dovolenou tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku s výjimkami uvedenými v bodě 2h). Není-li čerpání dovolené zaměstnavatelem určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. Písemné oznámení zaměstnanec doručuje................. (uvést komu - např. personálnímu útvaru).
   8. Zaměstnanci, kterému nemohla být určena dovolená ani do konce příštího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je příslušný vedoucí zaměstnanec povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení rodičovské dovolené.
   9. Zaměstnanci, který nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, lze dovolenou určit jen v případě, že lze očekávat, že do konce kalendářního roku nebo do skončení pracovního poměru tyto podmínky splní.
   10. Požádá-li zaměstnankyně o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, anebo jestliže zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je příslušný vedoucí zaměstnanec povinen jejich žádosti vyhovět.
   11. Vedoucí zaměstnanec nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance lze určit zaměstnanci čerpání dovolené jen na jeho žádost.
3. Tento vnitřní předpis se vydává na dobu ......................... (nejméně jednoho roku).
4. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem......... .

Žádost o Dovolenou

Zaměstnavatel určuje čerpání dovolené i v případě, že zaměstnanec požádá o čerpání dovolené a jeho nadřízený, do jehož kompetence spadá určení doby čerpání dovolené tohoto zaměstnance, mu k čerpání dovolené v požadovaném termínu dá souhlas. Pokud by totiž zaměstnavatel zaměstnanci souhlas k čerpání dovolené nedal, zaměstnanec by dovolenou čerpat nemohl a jeho případná nepřítomnost v práci by nebyla považována za dovolenou.

Zákoník práce však v jednom případě ukládá zaměstnavateli žádosti zaměstnance o čerpání dovolené vyhovět. Povinnost je uložena v § 217 odst. 5 ZP. Jsou-li splněny níže uvedené podmínky, znamená žádost zaměstnance v podstatě to, že dovolená je určena.

• požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené,
• zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.

Aby byl zaměstnavatel povinen žádosti zaměstnance nebo zaměstnankyně vyhovět, musí být žádost podána do skončení čerpání mateřské (u zaměstnance rodičovské) dovolené.

Vzor Žádosti o Dovolenou

Zaměstnanec ................................... (jméno a příjmení), narozen dne ..................... číslo OP ....................... trvale bytem .........................

Zaměstnavatel .......................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený ..............................................

Zaměstnanec žádá o dovolenou / dodatkovou dovolenou v době od ................. do ....................

Datum: ..............................

Podpis zaměstnance .........................

Čerpání dovolené schválil: ............................ (podpis oprávněného zaměstnance)