Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) patří do systému ústředních orgánů státní správy České republiky v oblastech, vymezených příslušnými právními dokumenty. Ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 a je ústředním orgánem státní správy ve věcech: regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu, veřejné dražby a realitní činnosti, pohřebnictví.
MMR podporuje rozvoj regionů a soustředí se na jejich soudržnost a zvyšování konkurenceschopnosti. Zaměřuje se také na rozvoje měst a venkovských oblastí. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje komplexní informace o oblasti regionální politiky, cestovního ruchu, pohřebnictví a státní pomoci při obnově území po pohromách. MMR pomáhá vytvářet optimální podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v našich krajích a stanovuje pravidla k ochraně spotřebitelů a pro provoz cestovních kanceláří a agentur. MMR je ústředním orgánem státní správy v oblasti pohřebnictví. Obce v přenesené působnosti obstarávají agendu pohřbívací povinnosti a zajišťují slušné pohřbení. MMR dává finanční prostředky na obnovu území postiženého živelní nebo jinou pohromou, při které byl vyhlášen krizový stav.
Základním nástrojem regionální politiky pro období 2014 - 2020 je Strategie regionálního rozvoje České republiky. Pro období 2014 - 2020 vytvořilo Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR. Tato státní pomoc je upravena zákonem č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a vyhláškou Ministerstva financí č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, výkon státní správy v oblasti poskytování státní pomoci při obnově území postiženého živelními a jinými pohromami podle zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území, a zabezpečování úkolů výzkumu a vývoje v oblastech souvisejících s působnostmi ministerstva. Odbor dále spravuje Katalog agend v Registru práv a povinností v rámci své působnosti dle zákona č.
Dne 19. 7. 2021 Vláda ČR svým usnesením č. 640 schválila Strategii rozvoje cestovního ruchu České republiky 2021-2030 (dále také Strategie CR). Strategie CR představuje základní strategický dokument pro rozvoj cestovního ruchu v ČR. Strategie CR definuje věcný, procesní a finanční rámec pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Usnesení vlády ze dne 19. 7. 2 - Usnesení vlády ze dne 19. 7. 2021 č.
Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+
Strategie regionálního rozvoje ČR (2021 - 2027) - usnesení vlády č. 775/2019 Sb. Ambicí Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ je stanovit hlavní cíle regionálního rozvoje v horizontu 7 let, resp. definovat v souladu se zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje hlavní cíle regionální politiky státu v období let 2021-2027.
Hlavním smyslem SRR je identifikovat, ve kterých tematických oblastech je potřebný či žádoucí územně specifický přístup, a definovat, jaké (odlišné) intervence by měly být realizovány v odlišných územních kontextech tak, aby byla podporována konkurenceschopnost, snižovány regionální disparity a nalézána řešení podporující udržitelný rozvoj území. Akční plán je naplňován jak finančními, tak nefinančními nástroji. Nejvýznamnějším finančním nástrojem pro realizaci Akčního plánu jsou Evropské strukturální a investiční fondy, tematické zaměření národních dotačních programů je širší a pokrývá i oblasti, které není možné z evropských zdrojů financovat (např. podpora cestovního ruchu).
Analýza disparit, rozvojových potřeb a růstového potenciálu je zpracována za problémové oblasti v Dohodě o partnerství. Na ni navazují operační programy a PRV, v rámci kterých byly identifikovány regionální problémy, rozvojové potřeby a priority, na které je následně zaměřena podpora fondů ESI pro období 2014-2020 v ČR. Na základě Dohody o partnerství a programů byly analyzovány níže uvedené problémové oblasti.
Územní dimenze je přístupem regionální politiky, jehož cílem je koncentrovat finanční prostředky evropských i národních zdrojů do specifických typů území. Územní dimenze tak zajišťuje co možná nejefektivnější využití disponibilních finančních zdrojů.
Národní dokument k územní dimenzi
Národní dokument k územní dimenzi (NDÚD) navazuje na problémy stanovené Dohodu o partnerství a identifikuje konkrétní územní průměty relevantních programů ESI fondů na úrovni specifických cílů a opatření. NDÚD pro každý specifický cíl či opatření uvádí typ identifikované územní dimenze, aktivity, kterých se územní dimenze týká, rozsah územního zacílení, kritéria pro vymezení území, podklad pro vymezení a další podmínky, které musí být splněny (např. Alokace (mld.
V České republice je integrovaný přístup s využitím ESI fondů realizován prostřednictvím dvou integrovaných nástrojů - Integrovaných územních investic (ITI) a Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD). Integrovaná strategie musí být odvozena od stanovených závazných ukazatelů příslušných programů ESI fondů a přispívat k jejich naplnění. Dále musí respektovat popis problémových oblastí v Dohodě o partnerství a intervenční strategii programů, z nichž bude financována. Alokace finančních prostředků na územní dimenzi, která je naplňována výše uvedenými integrovanými nástroji, vyčleněné v jednotlivých operačních programech a Programu rozvoje venkova, jsou uvedeny v Národním dokumentu k územní dimenzi.
Jsou nástrojem realizace územní dimenze v metropolitních oblastech / aglomeracích celostátního významu. Je veden Místními akčními skupinami (dále MAS) a je uskutečňován na základě integrovaných a víceodvětvových strategií místního rozvoje. Rozvoj je koncipován s ohledem na místní potřeby.
Gestorem výzkumu je na platformě MMR Odbor strategií a analýz regionální politiky a politiky bydlení. Ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR zajišťuje certifikace metodik výzkumu, vývoje a inovací v rámci výzkumných programů.
Podpora cestovního ruchu
Vzhledem k očekávané vysoké poptávce, vyplývající z průzkumu absorpční kapacity, a nízké alokaci výzev (81. výzva - 560 mil. Kč, 82. výzva - 295 mil. - výše podpory z EU: 60 % v 81. výzvě (MRR), 45 % v 82. - výše podpory ze státního rozpočtu: 0 % v 81. výzvě (MRR), max. 5 % v 82. - dotace (EU + SR): 60 % v 81. výzvě (MRR), 50 % v 82. - vyhlášení výzev jen pro Hospodářsky a sociálně ohrožená území (HSOÚ), tzn. pro obce na území správních obvodů 73 obcí s rozšířenou působností v HSOÚ a 59 obcí v bývalých vojenských újezdech dle Strategie regionálního rozvoje 2021+ (viz další přílohy Usnesení vlády č.
Ministerstvo pro místní rozvoj v létě 2023 vyhlásí i další možnosti podpory cestovním ruchu; z IROP je pro území s ITI alokováno 469 mil. Kč v 90. výzvě IROP a pro území s CLLD dalších 398 mil. Kč v 86. Dále je potřeba zmínit zejména programy INTERREG (Bavorsko - Česko, Rakousko - Česko, Slovensko - Česko, Sasko - Česko, Česko - Polsko), kde je připraveno v souhrnu 4,7 miliardy Kč pro oblast cestovního ruchu a kultury. Každoročně jsou také vyhlašovány výzvy z Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech, kde pro oblast infrastruktury plánujeme vyhlásit výzvy pro nadcházející dva roky s alokací 270 mil. Kč. Zásadním impulzem v dotační podpoře by bylo získání podpory z Národního plánu obnovy, kde se ve velké konkurenci snažíme obhájit alokaci více jak 5 mld. Kč.
TO DO list pro Regiony příležitostí
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) představuje pátou a zároveň závěrečnou část opatření z TO DO listu pro Regiony příležitostí. Poslední tematická oblast - Oživení turismu a spolupráce přes hranice - se zaměřuje na rozvoj cestovního ruchu a posílení mezinárodní a přeshraniční spolupráce. Nově představená opatření reagují na potřebu lépe využít potenciál českých regionů, podpořit udržitelný rozvoj turismu a posílit propojení s okolními státy. Dokument přináší jak praktické nástroje pro destinační agentury nebo poskytovatele služeb, tak systémová řešení v oblasti dopravy, legislativy a vzdělávání.
„Cestovní ruch je pro Česko nejen významným hospodářským odvětvím, ale také důležitým faktorem pro kvalitu života v regionech. Chceme, aby z rozvoje turismu těžila nejen tradiční centra, ale i méně známé oblasti s vysokým potenciálem. Zároveň posilujeme mezinárodní spolupráci a odstraňujeme překážky, které brání rozvoji příhraničních regionů.
První velká oblast opatření se soustředí na systematickou podporu státu při rozvoji cestovního ruchu. Soubor kroků zahrnuje zavedení motivačních mechanismů pro destinační agentury a organizace v Regionech příležitostí, jako jsou vouchery, zvýhodněné dotace nebo tematické výzvy. Dále se klade důraz na propagaci méně známých lokalit, aby se staly plnohodnotnými destinacemi s vyváženou návštěvností během roku. Součástí podpory jsou také nadregionální projekty - například přeměna území především po povrchové těžbě, budování páteřních cyklotras napojených na evropské sítě a posílení významných památek včetně objektů UNESCO.
Navrhovaná opatření zahrnují i rozvoj infrastruktury pro turismus, sport a volný čas, systematické vzdělávání pracovníků cestovního ruchu a lázeňství v oblasti jazykové vybavenosti, zákaznického servisu a profesní přípravy. TO DO list podporuje propojení turismu s kulturou, folklorem, festivaly a gastroturistikou a rozvoj konceptu „otevřených továren“ pro průmyslové dědictví. Součástí návrhů je také pokračování programu Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech, investice do národních kulturních památek ve správě Národního památkového ústavu a specifická podpora bývalých vojenských újezdů, například Brd a Milovic.
Zvláštní důraz se klade na lázeňství. Z prostředků Operačního programu Spravedlivá transformace 2021-2027 se již nyní realizují projekty, které posilují konkurenceschopnost českých lázní, vzniká balneologická knihovna a informační systém pro lázeňské provozy.
Plán pro Regiony příležitostí usiluje o posílení mezinárodní a přeshraniční spolupráce. To zahrnuje investice do dopravní infrastruktury - silnic, dálnic a železničních koridorů. Další investice jsou potřeba kvůli odstranění legislativních bariér ve zdravotnictví, integrovaném záchranném systému, dopravě a pracovním trhu. Důležitou součástí je maximální využití programu Interreg 2021-2027 pro projekty, které mají zamezit odlivu obyvatel, například v oblasti zdravotních a sociálních služeb, dostupnosti práce a meziregionální spolupráce. Součástí opatření je rovněž podpora jazykového vzdělávání v pohraničních oblastech a rozvoj projektů, které umožní neformální setkávání samospráv, spolků, institucí a občanů napříč hranicemi.
Pátá část TO DO listu tak završuje komplexní strategii, která je odpovědí na potřeby jednotlivých regionů a přináší praktické návrhy pro jejich budoucnost. MMR na základě požadavků ostatních resortů, krajů a obcí zvolí ta opatření, která mají největší potenciál pozitivního dopadu a zároveň je možné je realizovat v dohledné době. Výsledky resort představí v září na jednání Výboru pro regionální politiku. Už během sběru dat a vyhodnocení se přitom některá navrhovaná opatření dostala do fáze realizace. Resort bude seznam pravidelně aktualizovat podle zpětné vazby a zkušeností z regionů.
Na přípravě TO DO listu se podílely desítky partnerů z celé republiky - od krajů a obcí přes místní akční skupiny až po jednotlivá ministerstva. Výsledkem je komplexní dokument se 150 konkrétními opatřeními, který reflektuje potřeby území, zkušenosti z praxe a reaguje na dlouhodobé výzvy v oblasti ekonomiky, služeb a kvality života v těchto regionech. Resort pracovní dokument na podzim převede do finální podoby jako Plán pro Regiony příležitostí.
Priority EU pro udržitelný cestovní ruch
V době polského předsednictví Radě Evropské unie (EU) se ve Varšavě ve dnech 23.-24. června uskutečnilo neformální zasedání Rady pro konkurenceschopnost a růst ve formaci ministrů odpovědných za cestovní ruch. Klíčovým tématem byly priority připravované strategie EU pro udržitelný cestovní ruch. Za ministerstvo pro místní rozvoj se jednání zúčastnil náměstek ministra Jan Fluxa.
Připravovaný strategický rámec pro ekosystém cestovního ruchu má řešit výzvy a příležitosti uvnitř sektoru s cílem zajistit, že cestovní ruch zůstane konkurenceschopným, udržitelným a inkluzivním systémem. Fluxa ve svém vystoupení dále zdůraznil nutnost podpořit odolnost organizací destinačního managementu a prioritizaci rozvoje vysoce kvalitních a porovnatelných dat a v neposlední řadě také otázku bezpečnosti.
„Posílení role organizací destinačního managementu je pro Česko důležité, protože podporují ekonomický růst konkrétních lokalit a zároveň přispívají k ochraně místních obyvatel a kulturního a přírodního dědictví míst. V ohledu udržitelnosti a bezpečnosti cestovního ruchu vyzdvihl český zástupce také úsilí ČR v rámci mezinárodní organizace UN Tourism.
V první polovině roku 2025 Ministerstvo pro místní rozvoj iniciovalo sérii workshopů k tématu bezpečnosti destinací. Náměstek ministra k tomu sdělil: „Uvedené webináře se zabývaly klíčovými aspekty krizového řízení, včetně připravenosti, reakce na krizi a obnovy destinací. Ministerstvo pro místní rozvoj se v rámci své účasti na neformálním zasedání aktivně postavilo k debatě o tvorbě nového strategického rámce pro oblast cestovního ruchu na evropské úrovni.
Řídicí orgán oznamuje, že zveřejnil avíza 81. a 82. výzvy IROP Cestovní ruch, které jsou v plánu k vyhlášení dne 14. 3. 2024. 81. a 82. výzva IROP jsou zaměřeny na veřejnou infrastrukturu cestovního ruchu, např.
Koncepce vymezuje pět typů venkova, k nimž jsou přiřazeny jednotlivé rozvojové aktivity. Díky jejich realizaci bude venkov při úspěšné realizaci koncepce „územím, ve kterém se dobře žije, a o němž se zároveň říká, že se v něm dobře žije.“ Tak, aby byl venkov atraktivní pro bydlení, práci a podnikání, rozvoj cestovního ruchu apod.
Zanechat komentář