Dotační Programy Ministerstva pro Místní Rozvoj na Podporu Cestovního Rouchu

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) hraje klíčovou roli v podpoře a rozvoji cestovního ruchu v České republice. Co to vlastně místní rozvoj je a co vše pod něj spadá? Konkrétnější představu je možné získat díky široké škále dotačních programů, které MMR nabízí. Z důvodu pandemie čelí cestovní kanceláře, agentury i průvodci výrazným ztrátám. Ministerstvo pro místní rozvoj, zkráceně MMR.

Dotační programy na rozvoj regionů mají za úkol pomoci pozitivně ovlivnit zejména znevýhodněné a strukturálně postižené regiony. Postiženým regionům pomůže program Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách, případně Revitalizace území 2021 zaměřená tento ročník na demolici budov v sociálně vyloučených lokalitách. Dotační programy jsou vypsány i na podporu územního plánování a architektonických nebo urbanistických soutěží v souladu se Soutěžním řádem České komory architektů.

Podpora Cestovního Rouchu zasaženého pandemií COVID-19

Velkou skupinou dotací MMR jsou dotace na podporu cestovního ruchu po situaci kolem Covidu-19. COVID Lázně 2021 je program určen pro lázeňská zařízení. Dotace je určena k podpoře odvětví cestovního ruchu, respektive cestovních kanceláří zasažených důsledky opatření vlády a Ministerstva zdravotnictví souvisejících s pandemií COVID-19. Podpora je zaměřena na posílení likvidity, zachování provozu těchto zařízení a udržení nabídky stávajících služeb a pracovních míst.

Cestovní kanceláře (CK), agentury a průvodci mohli od středečního poledne žádat o dotaci z programu Covid - podpora cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které program připravilo, na něj ze svého rozpočtu vyčlenilo 500 milionů korun. Zájemci o podporu mohli žádosti podávat do 11. ledna do 12:00.

Žadatelé o dotaci museli vyplnit elektronický formulář. Žádost bylo třeba následně poslat ministerstvu datovou schránkou. Žádost bylo možné poslat poštou nebo doručit osobně na podatelnu resortu.

Rozdělení Dotací

Pro cestovní kanceláře bylo vyčleněno zhruba 345 milionů korun. Mohly získat 2,5 procenta z plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a z prodeje spojených cestovních služeb na letošní rok. Dotaci bylo možné použít na provoz a úhradu nároků zákazníků za zájezdy zrušené z důvodu pandemie v období od 20. února do 10. října.

Cestovním agenturám by z programu mělo připadnout přibližně 55 milionů korun. Agentury mohly získat 500 korun na pokrytí ztrát za zrušený zájezd či lázeňský pobyt kvůli koronaviru od 20. února do 10. října. Pro agentury, jejichž hlavní činností je příjezdový cestovní ruch, byl připraven druhý typ dotace, a to ve výši paušálu podle příjmů, které agentura měla vloni. Podmínkou je více než 50procentní propad. Agentury nemohly žádat o oba druhy podpory.

Průvodcům bylo v programu vyčleněno asi 25 milionů korun. Průvodce mohl získat dotaci padesát tisíc korun, pokud poskytne školskému zařízení minimálně deset vyučovacích hodin výchovně vzdělávacích služeb. Druhou možností bylo absolvování dalšího vzdělávání či rekvalifikačního kurzu akreditovaným ministerstvem školství do konce příštího roku. Pokud ani jednu podmínku dotyčný nesplnil, měl nárok na příspěvek ve výši čtyřicet tisíc korun.

Především na neadekvátnost vyčleněné sumy na program poukazují CK, upozornil na ni i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Podpora Velkých Cestovních Kanceláří

Velké cestovní kanceláře byly v již vyhlášeném dotačním titulu svým způsobem znevýhodněny, a to vzhledem k velikosti obratů a dosažením limitů veřejné podpory. Po notifikaci ze strany Evropské komise vyhlásíme dotační titul pouze pro ně, kde bude limit veřejné podpory podstatně vyšší. Jejich schopnost udržet se na trhu je velmi důležitá a my ji chceme touto formou podpořit. V případě současného dotačního titulu je podpora poskytována v režimu de minimis, tzn., že jednomu podniku nesmí být za jakákoliv tři po sobě jdoucí účetní období poskytnuta podpora přesahující v součtu částku 200 tisíc EUR za jeden členský stát. Ministerstvo tak v první polovině února plánuje vyhlásit výzvu pro 8 největších cestovních kanceláří, tedy cestovních kanceláří s plánovanými tržbami pro rok 2020 převyšujícími 0,5 mld. Kč. Tyto cestovní kanceláře tvoří až 80 % trhu zájezdů v ČR. Podpora podle Dočasného rámce umožní alespoň mírně srovnat míru podpory, kterou ČR poskytuje postiženým cestovním kancelářím. Výše dotace bude pro jednotlivé způsobilé žadatele vypočtena proporcionálně podle výše příspěvků do garančního fondu, alokace tak bude rozdělena poměrně dle objemu tržeb jednotlivých CK.

Podpora Rozvoje Infrastruktury Cestovního Rouchu

Rozvoj turistických, cyklistických i lyžařských tras, informačních systémů nebo systémů pro řízení návštěvnosti, zlepšení dostupnosti destinací nebo odstraňování bariér pro osoby se zdravotním postižením, ale i podpora turistické infrastruktury po živelních pohromách. Výzva má za cíl podpořit udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využít jeho pozitivní dopady na rozvoj regionů.

„V regionech ví nejlépe, kde je nejvíc tlačí pomyslná turistická bota. Proto ve výzvě z podprogramu Oživení cestovního ruchu podporou infrastruktury cestovního ruchu poskytneme 235 milionů přímo do rozpočtu krajů. Jmenovaný podprogram směřuje ke sjednocení, zkvalitnění a větší provázanosti veřejné návštěvnické infrastruktury v destinacích bez ohledu na to, kde končí nebo začínají administrativní hranice samosprávných celků. Je součástí nového programu Podpora obnovy a rozvoje regionů.

Výzva se skládá z dvojice dotačních titulů, kde jeden je koncipovaný jako krajské grantové schéma - právě v něm MMR poskytne dotace krajům, které je navýší o vlastní prostředky a přes své programy je poskytnou úspěšným žadatelům. Proměna brownfieldů a rozvoj podnikání v cestovním ruchu. Konkrétně se o dotace až do výše 30 % z celkově uznatelných nákladů mohou ucházet například projekty zaměřené na výstavbu turisticky značených tras, modernizaci ferrat nebo lezeckých tras, budování cyklotras nebo úpravu tratí pro běžkaře, podporující monitoring a řízení návštěvnosti prostřednictvím elektronických sčítačů. Podporované je i budování odpočívadel, sociálních zařízení, lávek a další doprovodné infrastruktury nebo modernizace či vznik informačních a návštěvnických center.

Garanční fond

Garanční fond je tvořen peněžními prostředky z příspěvků cestovních kanceláří, pokut za určité přestupky a peněžními prostředky obstaranými Státním fondem podpory investic. Prostředky sdružené v garančním fondu jsou vlastnictvím České republiky a hospodaření s nimi přísluší Státnímu fondu podpory investic. Cestovní kanceláře jsou povinny hradit příspěvek do garančního fondu. Povinnost hradit příspěvek má tedy podnikatel, který disponuje živnostenským oprávněním pro provozování cestovní kanceláře, s výjimkou poboček cestovních kanceláří usazených na území jiného státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (ty jsou pro případ svého úpadku zajištěny podle práva státu, v němž jsou usazeny).

Základem pro výpočet ročního příspěvku cestovní kanceláře do garančního fondu pro rok 2019 jsou roční plánované tržby (pro rok 2019) cestovní kanceláře z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb. Pokud ale mají být tyto tržby nižší než tržby dosažené cestovní kanceláří v předchozím roce, pak jsou základnou pro výpočet ročního příspěvku tržby z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb v předchozím roce, tj. v roce 2018. Výše ročního příspěvku cestovní kanceláře činí 0,1 % ze základu pro výpočet ročního příspěvku do garančního fondu.

Základem pro výpočet ročního příspěvku stávající cestovní kanceláře do garančního fondu pro rok 2020 jsou roční plánované tržby (pro rok 2020) cestovní kanceláře z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb. Pokud ale mají být tyto tržby nižší než tržby dosažené cestovní kanceláří v předchozím roce, pak jsou základnou pro výpočet ročního příspěvku tržby z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb v předchozím roce, tj. Výše ročního příspěvku cestovní kanceláře činí 0,05 % ze základu pro výpočet ročního příspěvku do garančního fondu.

Vyhláškou č. 372/2020 Sb., o výši ročního příspěvku cestovní kanceláře do garančního fondu pro rok 2021, byl roční příspěvek stanoven ve výši 0 % ze základu. Stávající cestovní kanceláře ani nově vznikající cestovní kanceláře, které podají žádost o koncesi po 31. Výše ročního příspěvku pro rok 2022 je určena vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 314/2021 Sb. Základem pro výpočet ročního příspěvku do garančního fondu pro rok 2022 jsou u stávajících cestovních kanceláří roční plánované tržby (pro rok 2022) z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb. Pokud ale mají být tyto tržby nižší než tržby dosažené cestovní kanceláří v předchozím roce, pak jsou základnou pro výpočet ročního příspěvku tržby z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, dosažené v předchozím roce, tj.

Vzhledem k tomu, že do konce září 2022 nebyla vydána nová vyhláška, zůstává výše příspěvku shodná s rokem 2022, tedy 0,03 % ze základu. Základem pro výpočet ročního příspěvku do garančního fondu pro rok 2023 jsou tedy opět u stávajících cestovních kanceláří roční plánované tržby (pro rok 2023) z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb. Pokud ale mají být tyto tržby nižší než tržby dosažené cestovní kanceláří v předchozím roce, pak jsou základem pro výpočet ročního příspěvku tržby z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, dosažené v předchozím roce, tj. Ani v roce 2023 nedošlo k vydání nové vyhlášky, a tak výše příspěvku zůstává i nadále ve stejné výši jako v předchozích dvou letech, tedy 0,03 % ze základu. Postup pro výpočet příspěvku je tedy shodný jako v předchozím roce. Nová vyhláška nebyla vydána ani v roce 2024. Výše příspěvku pro rok 2025 tedy setrvává ve výši 0,03 % ze základu. Postup pro výpočet je shodný jako v předchozích letech.

Plán tržeb si na základě svých kvalifikovaných odhadů a zkušeností stanovuje každý podnikatel samostatně. Tržbou je jakákoliv skutečně přijatá platba za prodej zájezdu nebo jiné cestovní služby, která je součástí spojených cestovních služeb, bez ohledu na to, zda jde o zálohu, doplatek nebo celkovou platbu. Účetní předpisy nestanoví závazný postup pro účtování příspěvků cestovních kanceláří do garančního fondu, které mají podle zákona č. 159/1999 Sb. povahu povinné platby. Tyto příspěvky souvisejí s provozní činností cestovních kanceláří, a proto je lze podle bodu 3. 6. 7. Stávajícím cestovním kancelářím bude Státní fond podpory investic zasílat potvrzení postupně dle obdržení platby, nejpozději však do 10. 3. 2025.