Rádi bychom vám přiblížili klíčové změny, které přinášejí výrazné zlepšení pro tzv. dohodáře - ať už se jedná o zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Stát se snaží práce na dohody o provedení práce (DPP) nebo o pracovní činnosti (DPČ) víc přiblížit klasickému pracovnímu poměru.
Už ve druhé polovině roku 2023 vstoupila v platnost řada novinek, jejichž rozsah se s příchodem roku 2024 ještě rozšířil. A tím změny nekončí. Rok 2025 přinese další inovace, které mají za cíl zjednodušit pracovněprávní vztahy a usnadnit tak život jak zaměstnancům, tak i zaměstnavatelům.
Jaké změny přinesl rok 2024 pro práci na dohodu v režimech DPP a DPČ? Jaká přesně platí pro dohodáře pravidla a na co mají nárok? V poslední době vstoupila v platnost řada změn, které se týkají zaměstnanců pracujících na tzv. dohody, tedy DPP či DPČ.
Novelou zákoníku práce vzniká s účinností od 1. 1. 2024 nově nárok na dovolenou zaměstnancům, kteří mají sjednanou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a to za stejných podmínek, jako zaměstnancům v pracovním poměru. Tato změna se týká nově uzavřených i všech stávajících smluv na DPP a DPČ.
Nárok na dovolenou u DPP a DPČ
Ano, i zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti mají nárok na dovolenou. A tak od ledna 2024 mají dohodáři mimo jiné také nárok na dovolenou za určitý počet odpracovaných hodin. Dovolená u DPP i DPČ se počítá stejně.
Podmínkou je, aby zaměstnanec na DPP (dohodu o provedení práce) nebo DPČ (dohodu o pracovní činnosti) odpracoval minimálně čtyřnásobek stanovené týdenní pracovní doby, která je v zákoně pro dohodáře stanovena fikcí na 20 hodin týdně. Zároveň musí být naplněn i druhý předpoklad - nepřetržité trvání dohody po dobu 28 dnů po sobě jdoucích.
Dohodáři mají od 1. ledna 2024 nárok na dovolenou za stejných podmínek jako zaměstnanci v pracovním poměru. Jedním z důležitých parametrů, podle kterých se stanovuje nárok na dovolenou, je týdenní pracovní doba.
Zaměstnanec na DPP nebo DPČ má tedy nárok na placenou dovolenou v případě, že u vás odpracuje nejméně 80 hodin za kalendářní rok. Zároveň ale musí splnit podmínku v délce trvání smlouvy nejméně 28 dní.Jestliže nabízíte dovolenou v délce trvání 4 týdnů, bude mít dohodář za každých 20 odpracovaných hodin (a při splnění výše uvedených podmínek) nárok zhruba na 1,5 hodiny dovolené.
Vznik práva na dovolenou za daný kalendářní rok je podmíněn tím, že pracovněprávní vztah založený dohodou v tomto roce nepřetržitě trval po dobu alespoň 28 kalendářních dní a zaměstnanec za jeho trvání v tomto roce odpracoval pro účely dovolené alespoň 4násobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby, tj. 80 hodin (vč. případných náhradních dob). Zda vznikne či nevznikne nárok na dovolenou (za splnění obou výše uvedených podmínek), se posuzuje za každý kalendářní rok samostatně a za každý pracovní poměr samostatně.
Příklad č. 1: Na DPČ zaměstnáváte studenta, který vám vypomáhá s administrativou. Smlouva je na dobu neurčitou. Za kalendářní rok 2025 odpracuje pro účely dovolené celkem 416 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny.
Příklad č. 2: Stěhujete kancelář a uzavřeli jste DPP se studentem, který vám pomůže se stěhováním. Ve smlouvě je uvedeno, že stěhování bude 24.
DOVOLENÁ PRO DOHODÁŘE | Talkshow s Janou | UOL Účetnictví
Výpočet dovolené
Nárok na dovolenou se při splnění podmínek počítá podle následujícího vzorce. Počet skutečně odpracovaných násobků týdenní pracovní doby děleno 52 krát týdenní pracovní doba (ta je pevně daná 20 hodinami) krát výměra dovolené (ta je ze zákona čtyři týdny ročně).
Dovolenou následně vypočítáme jako počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby (TPD, 20 hodin týdně) : 52 * 20 * výměra dovolené. Nárok na dovolenou v hodinách se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru.
Zaměstnanec má za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu nárok na dovolenou v délce 1/52 této týdenní pracovní doby.
Pokud zaměstnavatel nabízí běžně 4 týdny dovolené ročně, vzniká pracovníkovi na dohodu za odpracování každých dvaceti hodin právo na zhruba jednu a půl hodiny dovolené (přesně 1,54). Ale má to dvě podmínky. Pracovník musí u zaměstnavatele odpracovat alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby - ta je pevně stanovena na 20 hodin týdně, takže nárok na dovolenou vznikne minimálně po 80 hodinách. Dohoda zároveň musí trvat alespoň čtyři týdny.
Pokud tedy například zaměstnanec na dohodu pracoval pět hodin týdně celý rok, a má tedy za 12 měsíců odpracováno 260 hodin (5 × 52 týdnů), vypočítá se mu dovolená následovně: Počet skutečně odpracovaných násobků týdenní pracovní doby je 13 (tedy 260 : 20, což je pevně daná týdenní pracovní doba pro dohodáře). Tedy 13 : 52 × 20 (pevně daná týdenní pracovní doba) × 4 (počet týdnů dovolené, které běžně zaměstnavatele poskytuje). Dohodáři tak vychází 20 hodin dovolené.
Jednoduší výpočet může být následující: v případě, že zaměstnavatel poskytuje čtyři týdny dovolené, tedy 80 hodin, vydělí se skutečný počet odpracovaných hodin dvaceti hodinami pevně stanovené týdenní doby pro dohodáře a vynásobí číslem 1,54 (80 : 52). V případě, že zaměstnavatel poskytuje pět týdnů dovolené (100 hodin), náleží dohodáři za odpracovaných 20 hodin při splnění podmínek už 1,92 hodin dovolené (100 : 52). U zaměstnavatele, který nabízí šest týdnů dovolené (120 hodin), to bude za každých 20 hodin práce na dohodu 2,3 hodiny dovolené (120 : 52).
Délka dovolené se určuje podle zákoníku práce, kdy má zaměstnanec za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu nárok na dovolenou v délce 1/52 této týdenní pracovní doby. Týdenní pracovní doba je u dohodářů fiktivní a stanovená vždy na 20 hodin.
Důvodová zpráva k novele uvádí, že „při této pracovní době zaměstnanci při 4týdenní výměře dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na 1/52 z 80 hodin (20 × 4), tj. 1,54 hodiny dovolené.“Zaměstnanec má za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu nárok na dovolenou v délce 1/52 této týdenní pracovní doby.
Příklad výpočtu: Se zaměstnancem jste uzavřeli dohodu o provedení práce na celý kalendářní rok 2024. Zaměstnanec u vás odpracuje během tohoto roku 300 hodin. Vzhledem k tomu, že dohodář splnil podmínky (pracovní poměr trval déle jak 4 týdny a odpracoval více než 80 hodin za rok), má nárok na dovolenou. 15 : 52 × 4 × 20 = 23,08 hodin.
Příklad výpočtu: Se zaměstnancem jste uzavřeli dohodu o pracovní činnosti na celý rok 2024. Za tuto dobu u vás zaměstnanec odpracoval 410 hodin. Protože zaměstnanec splnil podmínky (pracovní poměr trval déle jak 28 dní a odpracoval více než 80 hodin za rok), má nárok na dovolenou. Stejně jako u DPP se i u DPČ délka dovolené odvíjí od ustanovení v zákoníku práce. Dohodář z tohoto příkladu odpracoval 20,5 týdne. 20 : 52 × 5 × 20 = 38,46 hodin.
Příklady z praxe u DPP a DPČ
Dlouhodobý přivýdělek při studiu VŠ: Student si přivydělává na DPČ, kterou má uzavřenou na dobu neurčitou. Pracuje v rozsahu 8 hodin týdně, a to pravidelně dvakrát za týden po dobu 4 hodin. Za kalendářní rok 2024 odpracuje pro účely dovolené celkem 416 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny.
Výpočet dovolené: Zaměstnanec odpracoval dvacetinásobek fiktivní dvacetihodinové TPD (416 : 20 = 20,8). Vznikne mu právo na 31 hodin dovolené (20/52 x 20 x 4 = 30,77).
Třítýdenní brigáda v rychlém občerstvení na DPP: Zaměstnanec uzavřel DPP od 1. do 25. března 2024 a odpracoval 82 hodin.
Zatímco podmínka odpracování alespoň čtyřnásobku fiktivní dvacetihodinové TPD splněna byla, druhá z podmínek, tedy aby dohoda trvala alespoň 28 po sobě jdoucích kalendářních dnů v tomto případě splněna není. Nárok na dovolenou tedy nevznikne.
Brigáda v supermarketu přes letní prázdniny na DPP: Student o letních prázdninách pracuje na základě DPP v supermarketu v rozsahu 300 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny.
Zaměstnanec odpracoval patnáctinásobek fiktivní dvacetihodinové TPD (300 : 20 = 15), za což mu vnikne právo na 24 hodin dovolené (15/52 x 20 x 4 = 23,08). Pokud tyto hodiny nevyčerpá, budou mu při skončení DPP proplaceny.
Příklad č. 1: Na DPČ zaměstnáváte studenta, který vám vypomáhá s administrativou. Smlouva je na dobu neurčitou. Za kalendářní rok 2025 odpracuje pro účely dovolené celkem 416 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny.
Příklad č. 2: Stěhujete kancelář a uzavřeli jste DPP se studentem, který vám pomůže se stěhováním. Ve smlouvě je uvedeno, že stěhování bude 24.
A. celé násobky odprac.:
- a) Paní Zrzková na DPP odpracovala v roce 299 hodin.
- b) Paní Zrzková na DPČ odpracovala v roce 489 hodin.
| Zaměstnanec | Typ dohody | Odpracované hodiny | Nárok na dovolenou |
|---|---|---|---|
| Paní Zrzková | DPP | 299 | Ano (při splnění podmínky trvání dohody) |
| Paní Zrzková | DPČ | 489 | Ano (při splnění podmínky trvání dohody) |
| Student (DPČ) | DPČ | 416 | Ano (31 hodin) |
| Student (DPP) | DPP | 82 | Ne (nesplňuje podmínku trvání dohody) |
| Student (DPP) | DPP | 300 | Ano (24 hodin) |
Další důležité informace o dovolené u DPP a DPČ
Počet hodin dovolené by měl každý dohodář zjistit na výplatní pásce od zaměstnavatele. Dovolená z dohod se chová stejně jako klasická dovolená z pracovního poměru. Nejsou u ní žádné výjimky. Tedy: o čerpání dovolené je potřeba požádat, přičemž konečné slovo má zaměstnavatel, který musí termín dovolené schválit. Dovolenou je také dobré vybrat v kalendářním roce, ve kterém na ní vznikl nárok.
„I v případě DPP či DPČ musí zaměstnavatel - stejně jako u pracovního poměru - zajistit vyčerpání dovolené v kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo. Právo na nevyčerpanou dovolenou nikdy za trvání pracovněprávního vztahu nezaniká. Proplatit dovolenou je možné pouze po skončení práce, tedy po skončení dohody. Pokud ale hned po ukončení jedné dohody uzavře pracovník se zaměstnavatelem bezprostředně další dohodu, dovolenou proplatit nelze.
Co je ale podle zákona chápano jako bezprostředně?„Pojem bezprostředně v tomto kontextu znamená, že nová dohoda následuje ihned po skončení předchozí, tedy bez jakéhokoli časového odstupu. Pokud například jedna dohoda končí 31. prosince a nová je uzavřena 1. ledna, považuje se to za bezprostřední navázání. V takovém případě se nevyčerpaná dovolená neproplácí, ale převádí se do nové dohody,“ vysvětluje právník Ondřej Preuss, zakladatel webu dostupnyadvokat.cz.
Doplňuje, že bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru je tedy splněn v případě, kdy zaměstnanec nastoupil k výkonu práce první pracovní den po skončení předchozího pracovního poměru. „Uvedená podmínka bude považována za splněnou i v případě, že mezi skončením předchozího pracovního poměru a vznikem nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli byly dny pracovního klidu,“ upozorňuje Preuss.
Řada pracovních dohod je uzavírána s pracovníky na kalendářní rok. Pokud by tedy dohoda skončila k 31. prosinci 2024 a nová dohoda byla uzavřena 1. ledna (respektive 2. ledna, což už je pracovní den), dovolená by nemohla být proplacena. Ale pokud dojde k uzavření dohody 3. ledna, proplacení už by mělo být bez problémů.
Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle písemného rozvrhu. Rozvrh dovolených ještě neznamená, že v daném termínu má zaměstnanec dovolenou schválenou. Následně ještě zaměstnavatel určuje vlastní čerpání dovolené, a to buď nařízením dovolené zaměstnanci anebo schválením žádosti zaměstnance o poskytnutí dovolené v konkrétním termínu.
Umožnit čerpání dovolené musí zaměstnavatel do konce kalendářního roku, za který vznikl na dovolenou nárok. V zákonem stanovených případech lze nevyčerpanou dovolenou převést do následujícího roku. Žádosti o dovolenou zaměstnance zaměstnavatel sice nemusí vyhovět, při rozhodování však musí vzít v potaz oprávněné zájmy zaměstnance.
Existuje však i výjimka. „Neurčí-li zaměstnavatel termín přebývající dovolené do 30. června následujícího roku, máte právo si dny čerpání dovolené určit sami. Zaměstnavatel pak nesmí vámi zvolený termín změnit, což ovšem nebrání tomu, aby vás z dovolené odvolal,“ vysvětluje šéfka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová. Hraniční datum 30. června platí pro rozhodnutí o datu čerpání dovolené, k samotnému čerpání ale může dojít i později.
Právo zaměstnavatele dovolenou určit tím ale nezaniká, od 1. A pro oba také platí stejná pravidla - druhé straně musí oznámit čerpání alespoň čtrnáct dnů předem.
Dalším případem, kdy musí zaměstnavatel žádosti o dovolenou vyhovět, stanoví zákoník práce v § 217 odst. 5. „Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět,“ stojí v citovaném ustanovení.
Odvolání z dovolené
Zaměstnavatel má právo kdykoliv zrušit čerpání dovolené, především vyžadují-li to provozní důvody. Nesmí tak ale činit svévolně. Podle zákoníku práce může zaměstnavatel zaměstnance též z dovolené odvolat.
„Zaměstnanec není v žádném případě povinen být v době čerpání dovolené k zastižení a v praxi tak může být problematické danému zaměstnanci informaci o zrušení jeho dovolené doručit,“ podotýká Eduarda Hekšová.
Vzniknou-li zaměstnanci v souvislosti se zrušením dovolené, změnou doby čerpání anebo odvoláním z dovolené bez jeho zavinění náklady, je zaměstnavatel povinen je nahradit. Typicky půjde o zálohu na dovolenou nebo storno poplatky, případně další související náklady.
„Zaměstnanec je povinen náklady, které v souvislosti se zrušením dovolené vznikly, zaměstnavateli prokázat prostřednictvím dokladů o zaplacení. Jestliže zaměstnavatel odvolá zaměstnance z dovolené a je předpoklad, že se dotyčný na dovolenou ještě bude vracet, musí mu zaplatit obě cesty,“ uzavírá Hekšová.
Dovolená ve zkušební době
Zákoník práce nevylučuje, aby byla dovolená čerpána již ve zkušební době, není to však obvyklé. „Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví,“ míní advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby Dostupný advokát.
Vyhoví-li zaměstnavatel žádosti o dovolenou ve zkušební době, je třeba myslet také na to, že o celodenní dovolenou se zkušební doba automaticky prodlužuje.
Další práva dohodářů
Kromě dovolené získali dohodáři už v loňském roce další výhody. Nově mají nárok na příplatky za práci o víkendech, svátcích a v noci, včetně náhradního volna. Zaměstnavatel také musí tyto pracovníky informovat o průběhu práce a sdělovat jim harmonogram práce nejméně tři dny dopředu, nedohodnou-li se jinak. Pokud dohodář pracoval pro zaměstnavatele v předchozích dvanácti měsících aspoň 180 dní, může ho písemně požádat o přechod na klasickou zaměstnaneckou smlouvu. Když to firma odmítne, musí mu písemně sdělit, proč žádosti nevyhoví. Dohodáři mají nově nárok také na takzvané překážky na straně zaměstnance a z důvodů obecného zájmu: můžou si tedy dojít k lékaři, vzít si volno na svatbu nebo darovat krev či odjet na tábor.
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) v roce 2025
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) je flexibilní pracovní vztah, který umožňuje pracovat v průměru maximálně 20 hodin týdně u jednoho zaměstnavatele. Uzavírá se písemně a musí obsahovat druh práce, odměnu, dobu trvání a pracovní rozsah. V roce 2025 činí minimální hodinová mzda 124,40 Kč. Pokud měsíční příjem přesáhne 4 500 Kč, odvádí se sociální (6,5 %) a zdravotní pojištění (4,5 %), přičemž zaměstnavatel platí dalších 33,8 %. U nižších příjmů se pojištění neplatí a daň je 15 % srážková.
U DPČ vzniká nárok na dovolenou, pokud dohoda trvá alespoň 4 týdny a je odpracováno min. 80 hodin. Při odvádění sociálního pojištění vzniká nárok i na nemocenské dávky a započtení do důchodu. Výpověď je možná s 15denní lhůtou. DPČ je vhodná i pro studenty, důchodce nebo rodiče na rodičovské - ti mají zdravotní pojištění hrazené státem a do limitu 4 500 Kč měsíčně neodvádí žádné pojistné. Práci na DPČ lze za určitých podmínek kombinovat s podnikáním nebo hlavním pracovním poměrem.
Uzavření dohody o pracovní činnosti může být někdy paradoxně komplikovanější, než podpis zaměstnanecké smlouvy. Tím, že tento typ pracovního vztahu není zákonem chráněn tak, jako klasický pracovní poměr, je třeba si ve smlouvě ohlídat mnohem více věcí.
Počet hodin, které je možné na DPČ odpracovat je limitován. Tento limit je dán polovinou stanovené týdenní pracovní doby, který se hodnotí za dobu její platnosti, nejdéle za 52 týdnů.
Povinnost platit sociální a zdravotní pojištění a daně u DPČ vzniká tehdy, pokud hrubý měsíční příjem překračuje tzv. rozhodnou částku 4500 Kč (platnou v roce 2025). Pokud zaměstnanec na DPČ dosáhne nebo překročí měsíční odměnu ve výši 4 500 Kč, vzniká mu povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Z jeho hrubé mzdy se odvádí celkem 11,6 % - z toho 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění.
Pro rok 2025 platí, že minimální hodinová mzda nesmí být nižší než 124,40 Kč.
Zanechat komentář