Lom Velká Amerika patří k nejkrásnějším a nejvyhledávanějším koutům České republiky. Má přezdívku český Grand Canyon, poskytl kulisy pro řadu českých i zahraničních filmů a dokáže navodit atmosféru pracovního tábora pro politické vězně minulého století. Asi nejznámější zatopený vápencový lom v České republice leží poblíž vesnice Mořina, pouhé čtyři kilometry od majestátního hradu Karlštejn.
Panoramatický pohled na lom Velká Amerika.
Velká Amerika je název pro soustavu jámových vápencových lomů v Českém krasu, které jsou propojené podzemními štolami. Nachází se u obce Mořina v Českém krasu, poblíž hradu Karlštejn. Názvy jednotlivých lomů jsou druhotné a vzešly ze značné části z trampského prostředí.
Velká Amerika - koupání - Krempi
Historie těžby v lomech Amerika
V 19. století v Českém krasu vznikla řada nových vápencových lomů pro potřeby rozvíjejícího se průmyslu, zejména pak kladenských železáren a oceláren. V roce 1878 zde majitel hutí Pražská železářská společnost (Prager Eisen-Industrie Gesellschaft) se sídlem ve Vídni začal zavádět Thomasův způsob výroby oceli. Právě thomasování místních dříve špatně hutnitelných rud znamenalo velkou konjunkturu pro celý kraj a značný nárůst těžby potřebných surovin (železná ruda, uhlí, vápenec, žáruvzdorné suroviny) a další související výroby. Vzhledem k tomu, že staré lomy u Tachlovic nemohly již pokrýt narůstající spotřebu, bylo přikročeno k vyhledání a otevření nových ložisek kvalitního vápence.
Stávající část Kladensko-nučické dráhy byla od Tachlovic protažena do prostoru obce Trněný Újezd, kde 1. října 1891 Pražská železářská společnost otevřela lom Čižovec. Pro malou mocnost ložiska byla trať dále protažena až k obci Velká Mořina (Gross Morzin). Vzhledem k tomu, že už v minulosti tvořily lomy u Trněného Újezda s Mořinou jeden organizační celek, bývá rok 1891 považován i za rok otevření lomů u Mořiny. Vlastní ložisko v prostoru dnešních lomů Amerika bylo ale otevřeno až v roce 1900. Nezbytnou roli zde hrála železnice, tedy již zmíněná Kladensko-nučická dráha.
Dnešní lomy Amerika byly nejprve otevřeny od východu z peronu Kozolupy. Po protažení železnice k místu tehdy zvanému „V soudném“ zde byl vybudován hlavní závod Lomů Mořina. Toto místo dostalo název Amerika podle nedaleké usedlosti Kopanina, zvané též Amerika. Podle směru těžby a dopravy na obě jmenovaná nákladiště zde vznikly dva velké lomy Amerika a Kozolupy. Lom Amerika byl rozdělen výrazným zlomem na dvě vzájemně posunuté části dnes nazývané Velká Amerika a Trestanecký lom (Mexiko). Lom Kozolupy dnes tvoří východní část Velké Ameriky. Pozdější spojení lomu Amerika do jedné těžební jámy znemožnila halda založená na již zmíněném zlomu.
Lomy byly na pěti patrech otevřeny několika štolami (1., 2., 3. patro), nižší obzory úklonnými jámami a hlavní vlečnou jámou. Ložisko bylo též rozfáráno dopravními mezipatrovými úpadnicemi, svážnými a několika kolmými jámami. Průzkumné chodby se až na malé výjimky nerazily. Během války byla prakticky vytěžena západní část lomu Amerika (Trestanecký lom, Mexiko) i se souvisejícími pracovišti 10, 11, 12. Proto se začala připravovat otvírka hlubších pater tehdy opuštěného lomu Kozolupy, kde bylo možno nasadit bagry.
Po válce se těžba soustředila hlavně na východní část lomu Amerika a lom Kozolupy (obojí dnešní lom Východ či Velká Amerika), dále v menším rozsahu na severně ležící lom v Podložním ložisku, dnes zvaný lom u Kozolup, a pracoviště „Nová 12“. V roce 1945 byla celá Pražská železářská společnost znárodněna. Za rok ukončení důlního provozu v oblasti Ameriky lze považovat rok 1963, k definitivnímu ukončení však došlo až v roce 1964. V současnosti probíhá těžba vápenců pro odsiřování elektráren a saturačních vápenců pro cukrovary a výrobu cementu.
Nejprve proběhl průzkum pomocí malých sond a průzkumných rýh, který vytyčil ložisko, byly ověřeny technologické vzorky kamene, průzkumné štoly se zde v zásadě nikdy nerazily. Ložisko bylo směrně rozfáráno hlavní chodbou, z které se otevíraly odbočky, z nichž byly vyraženy dovrchní komíny, sloužící pro sypání materiálu. Dole v chodbě se kámen ručně roztloukal a nakládal do vozů. Tento způsob těžby se nazývá nálevkování či mlýnkování. Systém Amerika - Budňany je nejrozvinutějším příkladem nálevkovací dobývací metody v České republice.
Nejvhodnější část ložiska pro těžbu byl lom Amerika (Trestanecký), kde vrstvy vápence zapadaly prudce až skoro kolmo - zde se v těžbě rychle pokračovalo do hloubky. V části na východě, zvané Kozolupy, byly vrstvy vápence ukloněné, ložisko bylo vytěženo v užším pruhu a před 2. sv. válkou opuštěno. Za 2. sv. války byla západní část lomu Amerika skoro vytěžena a bylo přikročeno k přibírce jihovýchodní stěny v celé její výšce - dělo se tak členitými zálomy (lávkováním), kde odstřelený kámen padal hluboko na dno lomu.
Lomy Amerika po ukončení těžby
Lomy Amerika se již brzy po ukončení těžby v 60. letech staly oblíbeným cílem především pro trampy a nudisty. Převážně pololegálně působila na území lomů Mořina také řada jeskyňářských a montanistických skupin, zabývajících se dokumentací krasových jevů i historického podzemí. Až do počátku 90. let tak na místě probíhaly policejní zátahy zaměřené proti návštěvníkům. Kolem roku 2000 byla okolím lomů vyznačena turistická značená trasa.
Popis jednotlivých lomů
Oblast Východ, tak, jak je chápána dnes, se nachází východně od areálu Lomů Mořina.
- Lom Velká Amerika (Východní lom, lom Východ): velikost asi 750×150 metrů, hloubka bývá udávána v rozmezí 67 až 80 metrů, největší ze zdejších lomů. Dno lomu je na úrovni 322 m n. m.
- Lom U Kozolup (též Starý lom u Kozolup, Kouřící lom, Severní ložisko, Askalona, Sluneční lom): na západě navazuje malý Půlnoční lom či Půlnoční lůmek.
- Mexiko (Trestanecký lom, Deštivý lom, lom Schniloušák): 300 m dlouhý, 100 m široký, 80 metrů hluboký. Lidové názvy vycházejí z toho, že na dno lomu nesvítí nikdy slunce.
Oblast Západ se nachází západně od areálu lomů Mořina, kromě Kanady a Stotřicítky na území NPR Karlštejn.
- Kanada (Nové dvanáctky): lom s Azurovým jezerem přímo u areálu Lomů Mořina, je zde skládka a odkaliště.
- Stotřicítka (Staré dvanáctky, Zasypaný lom): vraty do ní ústí Hlavní sběrná štola ve 3.
- Lom Malá Amerika (Rešná, Nákladový lom, Amerika, Školka): na dně Rešenské jezero, asi 150 metrů dlouhý lom. Dno lomu je zatopeno, poloostrůvek u severní strany lomu je přístupný jen po vodě nebo horolezecky z tzv. galerie.
- Podkova (Budňanský lom): dno na úrovni 3.
- Modlitebna: dno je na úrovni 2.
- Liščí lom (Foxárna): dno je na úrovni 2.
- Želva: propojená s Liščím lomem, dno je na úrovni 2.
- Lom Malé Kamensko (Malý přírodní lom)
- Lom Kamensko (Velké Kamensko, Amerika, Velký přírodní lom): dno je na úrovni 2.
- Lom Soví ráj (Velikonoční lom, Fotbalák)
- Supí lom (Ptačí lom)
- Pustý lom (Rokle růží)
- Lom Jižní kříž (Ascalona, Kamzičí lom, Malý pustý lom)
- Červený lom
- Černý lom (Lom u výjezdu)
- Rybízový lom (Lom specialistů, Šamoťák, Západní lom, Srnčí lom): nejzápadnější lom.
Oblíbenou ilegální výletní trasou býval průchod z Pustého lomu, z něj tzv. Diabásovou štolou k hlavní štole a hlavní štolou přes Galerii ve stěně lomu Malá Amerika až k lomu Kanada. Přibližně ve dvou třetinách cesty mezi Diabásovou štolou a Galerií odbočuje doleva Hagenova štola, v níž visí traverza spjatá s pověstmi o Hagenovi.
Legendy o Hansi Hagenovi
K lomům Amerika se vztahuje řada moderních pověstí. Pro lokalitu charakteristické jsou zkazky o fantomovi podzemí Hansi Hagenovi, který je v nejčastějších podáních nacistickým vojákem, jenž se zde ukryl po skončení 2. světové války. Zcela neočekávaně se objevuje a během malé chvilky opět zmizí, občas v noci okrádá spící trampy o jídlo, vraždí a podobně. Pověsti o Americe byly několikrát beletristicky zpracovány, převážně trampy a jeskyňáři.
Velká Amerika ve filmu
Lom Velká Amerika propůjčil svou půvabnou scenérii také slavné české westernové parodii Oldřicha Lipského Limonádový Joe. Místo je vyhledávané filmovými společnostmi. Byly zde natáčeny scény do filmů Limonádový Joe a Akumulátor.
Bezpečnost a ochrana přírody
Přístup přímo do lomu a na nezabezpečených místech ani těsně k jeho okrajům není dovolen a správa lomů zde po desetiletí bojuje s ilegálními návštěvníky, kteří nerespektují zákazové tabule, překonávají zábrany a využívají jezero k rekreaci nebo nedovoleným průzkumům. Opakovaně zde při podobných návštěvách došlo k vážným úrazům. V minulosti se dokonce uvažovalo o vypuštění medvědů na dno vápencového lomu. Tento nápad ale neprošel!
Turistické informace
Lom však začal být turistickému zájmu přizpůsobován. U východního konce lomu je v současné době parkoviště. Přibližně od roku 2008 vede podél severního okraje lomu žlutě značená pěší turistická trasa č. Nedaleko východního okraje lomu vede silnice z Mořiny ke křižovatce mezi Bubovicemi a Kozolupy. Po této silnici projíždí několik spojů linky 311 Pražské integrované dopravy, nedaleko lomu mají zastávku „Mořina, odb. lom“.
Lom Velká Amerika láká turisty svými úchvatnými výhledy.
Od roku 2022 je možné si projít naučnou stezku okolo lomů Velká Amerika a Mexiko. Komentované prohlídky jsou možné štolovým systémem Malé Ameriky. Provádí je Spolek Hagen Mořina.
Lom Mexiko - Český Mauthausen
Lom Mexiko si v minulosti vysloužil označení jako Deštivý lom, Trestanecký lom nebo vůbec nejkrutější z nich Český Mauthausen. V 50. letech minulého století zde muselo pracovat na 2000 politických vězňů. Muži odsouzení k likvidaci zde museli v naprosto nelidských podmínkách lámat kámen a většina z nich skončila v pankrácké vězeňské nemocnici. Pro tehdejší mukly se toto místo stalo peklem na zemi. Prvního června roku 2001 zde byl na počest památky 1 400 vězňů, kteří zde v letech 1949-1953 pracovali a mnozí zemřeli, odhalený pomník.
Dostupnost Lomu Velká Amerika
Autem:
- Z Prahy: Před I. hradní bránou se dáte doprava pořád rovně až do obce Mořina. V Mořině se dáte na první křižovatce ve tvaru T doleva a budete pokračovat rovně až na konec obce ke křižovatce ve tvaru Y. Na ní se dáte doleva, pak přejdete železniční trať až dojdete k malému parkovišti vpravo od silnice.
- Z Karlštejna: Z parkoviště v Kalštejně se dáte doprava směr Hlásná Třebaň. V Hlásné Třebani se za samoobsluhou dáte doleva a dojedete do obce Mořina. Dojedete nakonec obce a budete se držet doleva směr Bubovice. Až přejedete železniční trať, dojedete po cca 400 metrech na malé parkoviště přímo u silnice. Lom Velká Amerika je přímo proti parkovišti.
Autobusem:
Několik spojů linky 311 Pražské integrované dopravy, nedaleko lomu mají zastávku „Mořina, odb. lom“.
Shrnutí zajímavostí o Velké Americe
| Zajímavost | Popis |
|---|---|
| Přezdívka | Český Grand Canyon |
| Poloha | Obec Mořina, Český kras |
| Hloubka | 67 - 80 metrů |
| Filmové lokace | Limonádový Joe, Akumulátor |
| Legenda | Hansi Hagen, nacistický voják |
| Lom Mexiko | Český Mauthausen, pracovní tábor |
Zanechat komentář