Lom Kobyla, bývalý vápencový lom, se nachází v těsné blízkosti Koněpruských jeskyní. Leží 1500 m jihovýchodně od Koněprus v severním a zalesněném východním úbočí vrchu Kobyla.
Je to další z nových oblastí, která spatřila světlo světa díky aktivitě Jana Kareše a jeho týmu. A pražští sportovní lezci by měli být určitě vděční.
Jelikož jde o vápencový lom, je nasnadě, že se neleze po ničem jiném než po vápenci. Ten je tu stejný jako v celém zbytku Českého krasu (Tetín, Srbsko...), ovšem aktuálně ještě dosti neoklouzaný. Materiál tedy stále nabízí solidní tření a lezení od položených profilů po převislé, nejčasteji po lištách různých velikostí.
Lom je prakticky dostupný i s kočárkem a pod skalami je dost bezpečného místa i pro děti.
Celkově je jich v lomu 6 a nabídnou přes 90 cest v obtížnostech od 4 do 10- UIAA stupnice.
Jak se tam dostat?
Cesta na Kobylu je jednoduchá - autem dojedete až na placené parkoviště u Koněpruských jeskyní (z Prahy cca 30 minut, nebo lze i autobusem), zaparkujete, zaplatíte a vydáte se do lomu. Přejdete přes silnici, pak po vyšlapané cestě přes louku a za chvíli jste u tunelu (maximálně 15 min).
Ano, do lomu se prochází cca 100 m dlouhým tunelem! Po projití tunelem se před vámi rozprostře celá první část lomu. Po pravé ruce budete mít masiv Petr Bok, po levé ruce Pohádka. A přímo před vámi bude velké travnaté prostranství s informační tabulí geologické naučné stezky Zlatý kůň (je dlouhá celkem 3 km a provede návštěvníky národními přírodními památkami Koněpruské jeskyně, vrchol Zlatý kůň a lom na Kobyle).
Tady se buď můžete usadit a začít se připravovat na lezení, nebo se posunout doprava dozadu k dalším stěnám.
Zdroj: mapy.cz
Koněpruské jeskyně
Pravidla lezení a chování
V první řadě zmíníme, že se lom nachází na soukromém pozemku a lezecká činnost je zde tolerována. Zároveň se jedná o národní přírodní památku, a co víc, dokonce se zde vyskytují dva endemitické druhy pampelišek!
Proto je nasnadě, že je nutné v lomu udržovat pořádek, chovat se slušně a opatrně, cokoliv si přinesete, si také odneste a vůbec zanechte prostor pod skalami ideálně hezčí, než když jste přišli!
Co se samotného lezení týká, to je povoleno po celý rok (nejsou povoleny komerční lezecké akce), cesty jsou velmi dobře odjištěny lepenými borháky, slaňáky jsou vybaveny řetězem a s ocelovou karabinou pro spouštění. Lezení s magnéziem je povoleno.
Za téměř jakéhokoliv počasí si najdete lezení na slunci nebo ve stínu. Za mokra se dá najít kus suché skály v převisech.
Lezení v lomu
Už jsme zmínili, že se v lomu nachází cesty od opravdu lehkých po ty velmi těžké. Majorita cest je mezi 5 a 8 UIAA, přičemž je určitě dobré zmínit, že klasa je na Kobyle vcelku měkká, takže pokud si šestkový lezec potřebuje spravit náladu, nějaké sedmičky určitě vyleze.
U většiny cest je název cesty napsaný na skále. V cestě Zničená helma za 6 UIAA.
Co si vylézt?
My jsme strávili v lomu jen jedno odpoledne, je tedy nasnadě, že jsme toho až tak moc nevylezli. Soustředili jsme se na sektor Kobylí hlava, kde se nám líbily cesty: UFO (6+), Zničená helma (6-) a třeba Tea (5+).
Hned vlevo od Kobylí hlavy je sektor U jeskyně, kterému vévodí spíš těžší převislé cesty. My jsme lezli v pravé části lehčí Lezci na cestách (6+) a Ode zdi ke zdi (7), obě pěkné a ne náročné.
U jeskyně pak mají velkou popularitu kousky jako Eiger (8+) nebo Puma (8-). V úplně prvním sektoru u tunelu s názvem Pohádka pak stojí za vylezení populární cesty Hlupáček (6+) a Rudovous (7).
V sektoru Petrbok je hodně vyrovnaná klasa, majorita z 22 cest je v sedmím a osmém stupni obtížnosti.
Geologický význam lomu Na Kobyle
Lom Na Kobyle v Českém krasu je geologicky významným odkryvem se zřetelným tzv. voškovským přesmykem, tektonickou poruchou z doby variského vrásnění (došlo k němu v prvohorách během devonu, cca před 416-359 miliony lety). Většina odkrytých hornin jsou masivní, světlé, místy narůžovělé krinoidové vápence slivenecké (stupeň prag, spodní devon). Jedná se "výčnělek" koněpruských vápenců z oblasti Zlatého koně.
Na severním okraji lomu jsou tyto vápence tektonicky ohraničené voškovským přesmykem. Jedná se o směrnou poruchu, podél které byly při procesech variského vrásnění v mladších prvohorách od severu v podobě překocené vrásy přesunuty starší vápence lochkovského souvrství i silurské vápence požárského souvrství.
Těžbou v lomu byly odkryty i četné krasové jevy, které jsou významné z hlediska archeologie a čtvrtohorní geologie. Nejvýznamnější z nich je jeskyně Chlupáčova sluj s významnými nálezy kostí savců z poslední doby meziledové (např. jeskynní lev, hyena, medvěd, stepní kůň, dva druhy nosorožců), které zde především v posledních deseti letech svého života učinil významný český badatel Jaroslav Petrbok (1881-1960).
Fauna a flóra lomu
Bývalý lom Na Kobyle je domovem pro mnoho bezobratlých - vyskytují se zde některé reliktní druhy brouků, jako je bezkřídlý nosatcovitý brouk Acalles hypocrita nebo stepní mravenec Myrmica deplanata. Na svídu krvavou je potravně vázána vzácná bejlomorka, na skalních stěnách v lomu žije vzácná teplomilná snovačka Theridion betteni. Žije zde rovněž vzácný litobiontní plž Chondrina avenacea a teplomilná páskovka žíhaná Cepaea vindobonensis.
V jezírku v lomu lze pozorovat čolka obecného, z žab je lom domovem ropuchy obecné a skokana hnědého. Žije zde také velký počet ptáků, hnízdí jich tu až 60 druhů (např. datel černý, strakapoud velký, žluna zelená a šedá, puštík obecný, budníček lesní a sedmihlásek hajní). Na stepi každoročně hnízdí skřivan lesní.
Rostliny jsou přizpůsobeny stepní povaze místa - rostou tu kostřavovité trávníky, silně ohrožený koniklec luční český, chrpa chlumní, trávy kostřava waliská a smělek štíhlý či byllina devaterník tmavý. Z dřevin zde najdete dub šípák, jeřáb břek a jeřáb muk. Na malé slatinném mokřadu v lomu Na Kobyle rostou mokřadní pampelišky, na výslunných až polozastíněných stěnách lomu se vyskytuje ohrožený druh mechu prutník zdobný. Z vřeckovýtrusných hub je odtud znám např.
| Živočich | Rostlina |
|---|---|
| Bezkřídlý nosatcovitý brouk Acalles hypocrita | Koniklec luční český |
| Stepní mravenec Myrmica deplanata | Chrpa chlumní |
| Teplomilná snovačka Theridion betteni | Kostřava waliská |
| Litobiontní plž Chondrina avenacea | Smělek štíhlý |
| Páskovka žíhaná Cepaea vindobonensis | Devaterník tmavý |
Koniklec luční český
Zanechat komentář