Krkonoše jsou jedinečné české hory s vysokohorským rázem. Najdete zde hluboká údolí, voňavé horské louky, skalní hřebeny, rašeliniště i vodopády. Na mnoha místech vás potěší pohled na malebné roubenky a další stavby lidové architektury. Celá oblast je protkána množstvím značených turistických tras a v zimě se mění v ráj lyžařů, kteří si tu užívají na upravených sjezdovkách a běžkařských trasách.
Z důvodu ochrany přírody Krkonoš bylo toto území prohlášeno roku 1963 národním parkem a v roce 1992 biosférickou rezervací UNESCO. Krkonoše jsou nejvyšší hory v České republice a jsou také jediným českým pohořím s vysokohorským charakterem. Malebná krajina a kvalitní turistické služby lákají do té oblasti každým rokem tisíce turistů. V zimě patří Krkonoše k nejvíce vyhledávaným lyžařským oblastem. Pro návštěvníky jsou k dispozici perfektně upravené sjezdovky, všech stupňů obtížnosti. Samozřejmostí jsou lyžařské školy, půjčovny nebo skibusy. Krkonoše jsou taktéž protkány hustou sítí upravených a značených běžkařských tratí. V létě jsou Krkonoše oblíbeným cílem turistů a cykloturistů. Trasy jsou udržované a dobře značené. Příroda Krkonoš je naprosto jedinečná. Návštěvníci mohou obdivovat kvetoucí horské louky, skalnaté hřebeny, malebná údolí s půvabnými chalupami a četnými vodopády.
Hory mnoha NEJ
Krkonoše jsou hory mnoha NEJ. Hora Sněžka je nejvyšším bodem ČR.
1. Sněžka
Sněžka je svými 1602 m nejvyšší horou nejen Národního parku Krkonoše, ale i celé České republiky. Jejím skalnatým vrcholem prochází česko-polská hranice. Na české straně její svahy sestupují do Obřího dolu, na Úpské rašeliniště a východní část přechází v Obří hřeben. Na skalnatém vrcholu stojí rotundová kaple sv. Vavřince a nejvýše položená poštovna republiky, Česká poštovna. Spatřit je možné i základovou desku dnes již neexistující České boudy a kamenný trigonometrický obelisk.
Nejvyšší česká hora Sněžka (1603 m n.m)., tvoří významnou dominantu východní části Krkonoš. Můžete sem dojet lanovkou s přestupem na Růžové hoře. Vrchol je i cílem turistických cest. Lze sem dojít z Pomezních Bud v Horní Malé Úpě přes Jelenku, z Pece pod Sněžkou Obřím dolem nebo přes Richtrovy boudy, Výrovku a Luční, případně ze Špindlerova Mlýna Bucharovou cestou. Na Sněžce se nachází horní stanice lanovky, kaple sv.
Při úpatí Sněžky se rozkládá mohutný Obří důl. Pohled na něj nabízí vyhlídku na tři ledovcové kamenné valy protnuté řekou Úpou, Úpské jámy a Velké a Malé Studniční jámy. V létě se tu daří vysokohorské květeně a v biologicky cenném území Krakonošovy zahrádky roste řada vzácných rostlin. Obřím dolem vede turistická stezka z Pece pod Sněžkou až do Obřího sedla a v létě jím lze vystoupat až na Sněžku.
2. Labský pramen
Labe vyvěrá na Labské louce v Krkonoších, v blízkosti státní hranice s Polskem. U pramene Labe se nachází skruž s přítokem a odtokem vody a upraveným vydlážděným okolím, socha alegorie vody, dvojice pamětních desek věnovaných významnému propagátorovi české turistiky v Krkonoších, učiteli Janu Bucharovi a kamenná zíďka s kovovými erby měst, kterými řeka na své daleké pouti k Severnímu moři protéká. Na místě je také rozcestník turistických tras a končí tu červeně značená Bucharova cesta z Jilemnice. Pramen Labe je místo upravené pro turistické účely. Skutečné prameniště leží nedaleko a je nepřístupné.
S řekou Labe souvisí řada turisticky atraktivních krkonošských míst. Pramen Labe najdete v rašeliništi na Labské louce. Dojdete k němu např. z Horních Míseček přes Vrbatovu boudu. U pramene je kovová deska s erby měst, jimiž řeka protéká. Nedaleko, nad hranou Labské rokle a Navorské jámy, se ve výšce 1340 m n. m. nachází zrekonstruovaná Labská bouda. Je epicentrem zimních i letních tras. Levostranným přítokem řeky Labe je Bílé Labe. Turistická trasa, kterou projedete i s kočárky, vede kolem Bílého Labe ze Špindlu k Boudě u Bílého Labe. S řekou Labe pochopitelně úzce souvisí i Labská přehrada ve Šindlerově Mlýně, sloužící jako ochrana před povodněmi. Celkový objem vody činí 3,292 mil. m³.
3. Špindlerův Mlýn
Špindlerův Mlýn se rozkládá v údolí řeky Labe při soutoku s Dolským potokem. Je oblíbeným střediskem Krkonoš, které po celý rok nabízí aktivní odpočinek a možnost sportovního vyžití. Okolní svahy jsou ideální pro milovníky lyžování. Nejvýznamnějším centrem zimních sportů ve Špindlerově mlýně je lyžařský areál ve Svatém Petru, dalšími jsou Medvědín, Horní Mísečky, Hromovka a nejnovější Labská. V letní sezóně je město ideálním výchozím místem pro turistiku a cykloturistiku. Častým cílem je nedaleká Labská přehrada, která se nachází na okraji města. Strmé přehradní břehy a absence potřebného zázemí sice neumožňují koupání, ale můžete zde zažít netradiční adrenalinový zážitek nazvaný „Přemostění přehrady“.
4. Sněžné jámy
Mohutné ledovcové kary Sněžné jámy se nacházejí na polské straně Krkonoš. Protože dnem obou Sněžných jam prochází značená cesta, jsou, byť s trochou nepohodlí, dostupné a nabízí neopakovatelné pohledy z méně známého úhlu. Mnozí turisté se spokojí s pohledem na Sněžné jámy od boudy Wawel, která v současné době plní roli polského televizního vysílače. Je to škoda, protože výhled z druhé strany přináší nezapomenutelný zážitek.
5. Labský důl
Divoké skalnaté údolí Labský důl se rozkládá podél toku řeky Labe v délce 8 km. Na jeho území jsou vodopády, vyskytují se tu alpské loučky a rozkvetlé květiny vytvářejí nádhernou podívanou. Labský je jedním z vodopádů Labského dolu a řadí se mezi naše nejmohutnější. Jeho výška dosahuje 30 metrů. Zabezpečená vyhlídka nad jeho horní hranou nabízí krásný pohled na hlavní vodopád i několik kaskád nad ním. Zajímavou podívanou poskytuje i v zimě, kdy se vlivem mrazu mění na ledopád. Nedaleko stojí Labská bouda, která byla vybudována na místě objektu, jehož historie se začala psát v roce 1830.
Za pozornost stojí Labský důl, ledovcové území na horním toku řeky Labe u jejího pramene. Divoká skalnatá rokle ve tvaru podkovy s krásnými vodopády a na horním okraji s Labskou boudou vás nadchne.
6. Pančavský vodopád
Pančavský vodopád je svou výškou 148 m nejvyšším v České republice. Nabízí nádhernou podívanou na kaskády, které stékají z Pančavské louky do Labského dolu. U vodopádu je Ambrožova vyhlídka, která otevírá pohled na Labský důl a panoramata východních Krkonoš.
Říčka Pančava stupňovitě překonává příkrou stěnu Labského dolu, vysokou 248 m. Pančavský vodopád je jedním z nepůsobivějších. Nachází se též kousek od Labské boudy. U Pančavského vodopádu je Ambrožova vyhlídka, ze které spatříte Labský důl, Labské jámy, Kozí hřbety, Kotel a Lysou horu.
7. Úpské rašeliniště
Přírodní rezervace Úpské rašeliniště se rozkládá mezi Studniční horou, Luční boudou a Hraničním hřebenem. Tato připomínka subarktické tundry z doby ledové je svou rozlohou téměř 73 ha největším vrchovištním rašeliništěm Krkonoš. Na jeho ploše se nacházejí rašelinná jezírka i vyvýšená místa, tzv. bulty. Typickým zástupcem zdejší flóry je odolná kleč. Rašeliništěm vede dlouhý dřevěný chodníček, jinak není vstup na území dovolen.
Úpské rašeliniště se svým charakterem podobá rašeliništím v severní Evropě. Začíná u Luční boudy ve výšce 1400 m n. m a jeho hranici tvoří Studniční hora a Hraniční hřeben.
8. Plesa Wielki Staw a Maly Staw
Plesa ledovcového původu Wielki Staw a Maly Staw leží na severní straně Krkonoš na území Polského krkonošského národního parku a dělí je od sebe asi půlhodina chůze. Wielki Staw o rozloze 8,2 hektarů a délce 606 m, s maximální hloubkou 25 m se nalézá v nadmořské výšce 1125m. Menší pleso je ve výšce 1183 m, rozloha činí cca 2,80 ha, a jeho hloubka místy dosahuje více jak sedm metrů. Obě jsou krásně viditelná z hlavního hřebene Krkonoš, kam vede cesta ze Špindlerovy boudy. Pokud se rozhodnete prohlédnout si plesa zblízka a zamíříte přes hranici do Polska, nemělo by vaší pozornosti ujít lázeňské město a zároveň lyžařské středisko Karpacz.
Dvě největší ledovcová jezera na polské straně Krkonoš leží v nadmořské výšce 1225 a 1183 m n. m. Jde o Wielki Staw (8 ha) a Mały Staw (2,8 ha). Po modré turistické stezce se k nim přes Obří důl dostanete, ale trasa patří k nejtěžším.
9. Černá hora
Černá hora se výškou 1299 m řadí do rodiny velikánů Krkonoš. Vypíná se nad Janskými Lázněmi, městečkem typicky lázeňského rázu, zdobeným secesní kolonádou. Je vyhledáváno pacienty s obtížemi pohybového aparátu, lidmi prahnoucími po relaxačním lázeňském pobytu, a turisty, kteří jej vnímají jako příjemné výchozí místo pro výlety a horské túry. Z Janských Lázní vede na Černou horu kabinová lanovka Černohorský expres. Na vrcholu hory se nachází lyžařský areál a sáňkářská dráha, která vede od horní stanice lanovky po Zvonkové cestě dolů do Janských Lázní. K Černé hoře neodmyslitelně patří Sokolská bouda, od které se klikatí cesta s výhledy na Sněžku, Obří a Modrý Důl, k hotelu Černá bouda. Kolem něho vede značená trasa k Černohorskému rašeliništi. Prochází jím 3,5 km dlouhá naučná stezka po dřevěných poválkových chodníčcích a rozhlédnout se můžete i z 6,5 m vysoké vyhlídkové věže.
10. Harrachov
Toto významné horské město se rozkládá v údolí říčky Mumlavy. Proslulo lyžařským areálem s monumentálními skokanskými můstky, ze kterých míří za úspěchem naši i zahraniční sportovci. Harrachovský mamutí můstek K180 se dokonce řadí mezi šest největších na světě. Nedaleko centra se rozkládá vyhlášená přírodní památka Anenské údolí se šafránovou loukou. Šafrán bělokvětý tu na jaře rozkvétá v tisících kusů a nabízí nádhernou podívanou. V sousedství protéká říčka Mumlava, jejíž tok na okraji Mumlavského dolu vytváří proslulé Mumlavské vodopády. Voda se řítí malebnou krkonošskou kotlinou a s hlasitým hukotem dopadá ze skalních bloků do hloubky zhruba 10 m. Dole vytváří tak zvaná Čertova oka, která do žulového podkladu vymlela voda s pískem.
K vodopádům vede nenáročná modře značená cesta, která míjí muzeum Šindelka s lesnickou a mysliveckou expozicí a restauraci Mumlavská bouda. Za zmínku stojí, že u vodopádu se natáčela scéna filmu Svatební cesta do Jiljí s Libuškou Šafránkovou a Josefem Abrahámem. Z Harrachova si můžete vychutnat jízdu po netradiční železniční trati „Zubačka“ do Tanvaldu.
Další zajímavosti a aktivity v Krkonoších
- Obrana hranic: Vojenská pevnost Stachelberg připomíná plány na obranu hranic před válkou.
- Sklárna Harrachov: Nejstarší sklárna, dodnes produkující luxusní nápojové sklo a lustry.
- Rozhledny: Rozhledna Panorama na Černé hoře, Rozhledna Žalý u Vrchlabí, Rozhledna Hnědý vrch nad Pecí pod Sněžkou, Rozhledna Eliška u Pevnosti Stachelberg.
- Přírodní výhledy: Liščí hřeben, Harrachova skála, Vyhlídka na Čertově hoře, Vyhlídka Liška nad Rokytnicí nad Jizerou, Vyhlídka Šeřín, Ambrožova vyhlídka u Pančavského vodopádu, Šmídova vyhlídka.
- Bobové dráhy a dětská hřiště: Baldův svět v Mladých Bukách, Měďánkovo letteringové hřiště na Medvědíně, Herní krajina Pecka ve Velké Úpě, Farmapark Muchomůrka v Janských Lázních.
- Aquapark Špindlerův Mlýn: Tobogány, vířivky, divoká řeka a Wellness Centrum.
Krkonošské pivní stezky
Známý slogan Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, platí i pro krkonošské lokální pivovary. Nacházejí se v horských střediscích a jeden z nich je dokonce nejvýše položeným v republice. Všechny jsou součástí Krkonošské pivní stezky. Posledně jmenovaným je Pivovar Paroháč na Luční boudě. V Peci pod Sněžkou si zase pochutnáte na pivu z Pivovaru Sněžka, který se nachází u hotelu Bouda Máma na úpatí Sněžky. Na Friesových boudách ve Strážném potěší pivo Pivovaru Fries. V Malé Úpě vévodí pivu Pivovar Trautenberg. Ve Vrchlabí se zapsal do povědomí milovníků zlatého moku Pivovar Hendrych a objevíte tu ještě Pivovar Krkonošský Medvěd.
| Zajímavost | Popis |
|---|---|
| Sněžka | Nejvyšší hora ČR (1602 m), česko-polská hranice, kaple sv. Vavřince, Česká poštovna |
| Labský pramen | Místo, kde vyvěrá řeka Labe, upravené pro turisty |
| Špindlerův Mlýn | Oblíbené horské středisko, lyžařské areály, turistika, Labská přehrada |
| Sněžné jámy | Mohutné ledovcové kary na polské straně Krkonoš |
| Pančavský vodopád | Nejvyšší vodopád v ČR (148 m), Ambrožova vyhlídka |
| Úpské rašeliniště | Největší vrchovištní rašeliniště Krkonoš, dřevěný chodníček |
Zanechat komentář