Léto a letní prázdniny jsou pro pedagogy typickým obdobím pro čerpání dovolené. Dá se tedy předpokládat, že většina zaměstnanců již svou dovolenou se skončenými letními prázdninami vyčerpala. I přesto je důležité shrnout nejdůležitější postupy a praktické příklady, které při čerpání dovolené mohou nastat.
Délka dovolené pro pedagogy
Podle zákona o pedagogických pracovnících mají všichni pedagogičtí pracovníci (tedy učitelé, asistenti, vychovatelé a další) stejný nárok na dovolenou: 40 dnů za rok, což odpovídá 8 týdnům.
Pokud máte pracovní smlouvu na dobu určitou, nárok na dovolenou se poměrně krátí. Důležité je také vědět úvazek, na který pracujete a počet týdnů, které v daném roce odpracujete.
Příklad výpočtu dovolené pro asistenta pedagoga:
Pokud má asistent pedagoga pracovní smlouvu od 1.11. 2015 do 31.10. 2016, má nárok na 8 týdnů dovolené. Dovolená je placená stejně, jako kdyby byl přítomen v práci. Při úvazku 0,75 to znamená 30 hodin volna týdně.
Zákon vs. školské prostředí
Ve školském prostředí se doba čerpání dovolené pedagogů zpravidla určuje na dobu školních prázdnin. Je to logické, jelikož v tu dobu mají žáci a studenti prázdniny a škola by tedy pro pedagogy práci prakticky neměla. Jen ve výjimečných případech je tomu jinak a ředitel školy určuje dobu čerpání dovolené i na období školního vyučování.
Typicky se tak děje v případě, že práce zaměstnance školy je po dobu prázdnin potřebná - např. práce školníka či uklízečky, nebo pokud v době prázdnin zaměstnanec nemohl čerpat dovolenou.
Určení doby čerpání dovolené
Samotný postup při určení doby čerpání dovolené má svá specifika. V praxi se většinou uplatňuje trochu jiný postup, kdy navrhovatelem termínu dovolené není sám zaměstnavatel, ale zaměstnanec. Obvykle tak zaměstnanec vyplní písemnou „žádanku“ o dovolenou na konkrétní termín. Ačkoliv si stále mnoho zaměstnanců myslí, že zaměstnavatel je povinen jejich žádosti vyhovět, není tomu tak.
Stále totiž platí pravidlo, že zaměstnavatel určuje termíny čerpání dovolené jednostranně a s ohledem na jednotlivá zákonná omezení. Existují pouze dva případy, kdy zaměstnavatel neurčuje dovolenou jednostranně:
- Žádost zaměstnance o čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, které je zaměstnavatel povinen vyhovět.
- Jednostranné určení „staré dovolené“ z předchozího kalendářního roku samotným zaměstnancem za předpokladu, že zaměstnavatel termín takové dovolené neurčil do 30. 6.
Postup při určování dovolené zaměstnavatelem:
- Zaměstnavatel vypracuje písemný rozvrh dovolené, který odsouhlasí odborová organizace a rada zaměstnanců.
- Zaměstnavatel určí zaměstnanci konkrétní dobu čerpání dovolené, a to minimálně 14 dní předem (po dohodě i v kratší době).
Při sestavování rozvrhu dovolené musí zaměstnavatel přihlížet nejen ke svým provozním důvodům, ale též k oprávněným zájmům zaměstnance.
Změna určené dovolené
Teprve změna již určené (nikoliv pouze rozvržené) dovolené či odvolání zaměstnance z dovolené z provozních důvodů zaměstnavatele představuje pro zaměstnavatele negativní následky. Pokud totiž již zaměstnanec na daný termín např. zakoupil letenky, může zaměstnavatele požádat o proplacení letenek i ubytování, a to ve výši, v jaké již nejdou stornovat.
Příklad:
Ředitel školy „schválil“ dovolenou školníkovi na 1. 7. - 14. 7. 2021. Školník si zakoupil letenky do exotické destinace vč. ubytování. Dne 30. 6. 2021 však od ředitele obdržel oznámení, že jeho dovolená se bude muset posunout, neboť první týden v červenci se bude muset se školním pomocným personálem podílet na opravě školy po nenadálé vichřici. Školník tedy může ředitele školy oprávněně požádat o proplacení letenek i ubytování.
Čerpání dovolené v hodinách
Jednou ze zásadních změn týkajících se dovolené je právo na dovolenou vyjádřené nikoliv ve dnech, ale v hodinách. Tato novinka se promítá též do čerpání dovolené, které se nově udává též v hodinách. V praxi to znamená, že příslušný počet hodin čerpané dovolené se vždy odečte od celkového nároku na dovolenou.
Pokud tedy má pedagog nárok na dovolenou za rok ve výši 320 hodin (8 týdnů x 40 hodin „úvazek“) a vyčerpá týden dovolené (40 hodin), zbyde mu 280 hodin dovolené.
Tato změna je citelná především při různě dlouhých směnách v jednotlivých dnech. Pravidlem je čerpání dovolené v délce směny. Pouze výjimečně a se souhlasem zaměstnance může zaměstnavatel určit čerpání dovolené kratšího rozsahu - minimem je však polovina směny.
Převod dovolené do dalšího roku
Nově se zjednodušil převod části dovolené do dalšího roku. Zatímco pedagogové si mohou písemně zažádat o převod dovolené, která přesahuje 6 týdnů (tedy zpravidla až 2 týdny) do dalšího roku, nepedagogičtí pracovníci a další zaměstnanci školy si mohou zažádat o převod dovolené, která přesahuje 4 týdny (tedy zpravidla až 1 týden).
Převod dovolené musí přitom zaměstnanec odůvodnit svými oprávněnými zájmy. I zde však platí, že zaměstnavatel žádosti nemusí vyhovět.
Čerpání dovolené ve svátek
Obecně platí pravidlo, že svátek „přebije“ dovolenou a do dovolené se nezapočítává. Typicky se tedy červencové svátky (5. a 6. 7.), nebo Velký pátek a Velikonoční pondělí nezapočítávají do dovolené, a tedy o tyto dny se zaměstnancům dovolená „nezkrátí“.
Krácení dovolené
Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.
Dovolenou zaměstnavatel může krátit za prvních 100 dní takovéto absence o 1/12 a za každých dalších 21 dní opět o 1/12. Vedle toho může zaměstnavatel krátit dovolenou za neomluvenou absenci. Za takto zameškaný den může zaměstnavatel škrtnout z dovolené 1 den. Kratší úseky neomluvené absence se mohou sčítat.
Dovolená ve zkušební době
Zákoník práce nijak neomezuje čerpání dovolené ve zkušební době a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. Záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje.
Dlouhý a krátký týden
Práce na krátký a dlouhý týden je takzvaně nerovnoměrně rozložená pracovní doba. To znamená, že zaměstnanec při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby může odpracovat v některých týdnech více hodin, než je v pracovní smlouvě stanovená týdenní pracovní doba.
Stejně jako u rovnoměrného rozložení pracovní doby zaměstnavatel stanovuje začátek a konec směny, i v rozvržení pracovní doby krátký dlouhý týden je zaměstnavatel ten, kdo písemně určuje pracovní směny. Konkrétně, v režimu krátký dlouhý týden směny určí zaměstnavatel tak, že zaměstnanec 5 dní pracuje a 2 dny má volno.
I zaměstnanci, který pracuje krátký dlouhý týden, vzniká nárok na dovolenou podle počtu odpracovaných hodin. Tedy, čím více hodin odpracujete, tím více hodin dovolené si můžete vybrat.
Krátký dlouhý týden zákoník práce nezmiňuje konkrétně, hovoří o povinnostech zaměstnavatele při rozvrhování pracovní doby. Nejčastěji zaměstnavatelé porušují pravidlo, že směna nesmí přesáhnout 12 hodin a musí být dodržené zákonné přestávky mezi směnami.
Kalkulačka dovolené
Od 1.1.2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené a nárok se od té doby uvádí v hodinách a ne ve dnech. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.
Výpočet náhrady mzdy za dovolenou 2025
Pro výpočet je třeba vědět:
- Počet dnů dovolené
- Denní pracovní doba (h)
- Hrubá mzda
- Odpracovaných dnů v měsících ze čtvrtletí před dovolenou
Pedagogičtí zaměstnanci mají nárok na dovolenou dokonce v délce 8 týdnů. Dále je k výpočtu třeba vědět úvazek, na který pracujete a pokud jste nastoupili v průběhu roku, tak počet týdnů, které v tom daném roce odpracujete.
Tabulka: Nárok na dovolenou v závislosti na úvazku
| Úvazek | Počet týdnů dovolené | Počet hodin dovolené |
|---|---|---|
| Plný úvazek (1.0) | 8 | 320 |
| Poloviční úvazek (0.5) | 8 | 160 |
| Čtvrtinový úvazek (0.25) | 8 | 80 |
Ovšem minimální nárok jsou 4 týdny dovolené za rok. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené.
Zanechat komentář