Tato webová stránka pro správné zobrazení obsahu používá technologie Cookies a JavaScript. Doporučujeme tyto technologie ve vašem prohlížeči aktivovat.
Společná vízová politika je dalším prvkem schengenské spolupráce a zároveň jedním ze základních předpokladů fungování schengenského prostoru. Stejně jako podílení se na vytváření a následné uplatňování stejných pravidel a standardů ochrany vnějších hranicích, i vytváření a dodržování jednotných postupů při vydávání krátkodobých (schengenských) víz si klade za cíl zejména eliminovat potencionální migrační či bezpečnostní rizika pro schengenský prostor.
Pravidla pro vydávání krátkodobých víz jsou upravena unijním předpisem, tzv. vízovým kodexem (nařízení EP a Rady (ES) č. Dalším prvkem společné vízové politiky je uznávání společného seznamu třetích zemí, jejichž občané mají vízovou povinnost nebo které byly od této povinnosti osvobozeny. I při utváření těchto seznamů je zohledňováno zejména bezpečnostně-migrační hledisko, zároveň však nelze opomenout mezinárodně-politický rozměr této problematiky.
"Vízový" a "bezvízový" seznam stanoví v příloze I a II nařízení Rady (ES) č.
Co je Krátkodobé Schengenské Vízum?
Jednotné krátkodobé (schengenské) vízum opravňuje cizince k pobytu na území států schengenského prostoru po dobu v něm vyznačenou, nejdéle 90 dnů. Schengenské vízum zpravidla umožňuje svému držiteli pobyt v rámci celého schengenského prostoru. Maximální délka krátkodobého pobytu na území členských států Schengenu je unijními předpisy stanovena na 90 dní v jakémkoli 180denním období. Tato max. délka se uplatní jak v případě příslušníků třetích zemí bez vízové povinnosti, tak v případě těch s vízovou povinností.
Občané třetích zemí s vízovou povinností jsou však dále pro konkrétní pobyt „limitování“ počtem dnů, na které je jim vízum vydáno. Tato doba se odvíjí od informací, které konzulát obdrží od občana třetí země při žádosti o vízum.
Schengenská víza jsou navíc sjednocena i vizuálně, jsou tištěna na tzv. jednotný vzor vízového štítku. Ten je stanoven nařízením Rady (ES) č.
Krátkodobým pobytem je pobyt v max. délce 90 dní v jakémkoli 180denním období, kterým se rozumí období 180 dnů bezprostředně předcházející každému dni pobytu (pozn. délka pobytu je určována podle vstupních a výstupních razítek vyznačených na hraničním přechodu do příslušného cestovního dokladu). Pokud délka pobytu dosáhla 90 dnů, je nutné opustit schengenský prostor. Návštěvník je povinen si sám hlídat délku pobytu. V případě vícenásobného víza lze počet dní spočítat podle vstupních/výstupních razítek.
Podmínky pro Udělení Krátkodobého Schengenského Vízum
Podmínky udělení krátkodobého víza stanoví nařízení ES č. 810/2009, tzv. Jednotné schengenské vízum se uděluje cizinci, který splní všechny podmínky pro vstup a pobyt na území všech států schengenského prostoru, a který hodlá pobývat na území schengenského prostoru po dobu nepřesahující tři měsíce během půl roku ode dne prvního vstupu.
Jednotné schengenské vízum lze udělit při splnění následujících podmínek ze strany žadatele (Ve výjimečných případech je možné vydat krátkodobé vízum i tehdy, pokud žadatel nesplňuje všechny podmínky pro vydání jednotného schengenského víza. Jedná se o tzv. vízum s omezenou územní platností. Držitel víza s omezenou územní platností, které není jednotným schengenským vízem, je oprávněn pobývat pouze na území toho schengenského státu, pro který bylo vízum uděleno (např.
- má platný cestovní doklad a předložil vyplněný formulář žádosti o vízum spolu s dalšími náležitostmi (např.
- není veden jako osoba, které má být odepřen vstup (tj.
Žádost se všemi stanovenými náležitostmi podává cizinec osobně na zastupitelském úřadu ČR ve třetí zemi (tj. mimo území schengenského prostoru) na předepsaném tiskopise „Žádost o udělení schengenského víza“.
Požadované Dokumenty
Pro podání žádosti o vízum je nutné mít všechny podpůrné dokumenty. Ujistěte se, že všechny dokumenty jsou úředně přeloženy do anglického jazyka. Velvyslanectví předložené podpůrné dokumenty žadateli nevrací. Pokud si žadatel přeje vrátit určitý dokument, je nutné předložit i jeho kopii.
Mezi základní dokumenty patří:
- cestovní doklad (např.
- doklad uvádějící účel cesty - příkladný seznam podpůrných dokladů je obsahem Přílohy č.
- doklad o cestovním zdravotním pojištění platný pro celé území schengenského prostoru na celou dobu předpokládaného pobytu. Minimální pojistné krytí činí 30 000 EUR. Žádá-li cizinec o udělení tohoto víza jako víza vícenásobného, je dále povinen k žádosti připojit čestné prohlášení, že ke každému dalšímu pobytu na území schengenského prostoru bude mít uzavřeno cestovní zdravotní pojištění (Viz Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. 7. 2009, o kodexu Společenství o vízech (tzv.
- doklady prokazující zajištění nákladů spojených s obživou během předpokládané doby pobytu, s vycestováním z území ČR do země původu či bydliště nebo na průjezd do třetí země, ve které je zaručeno jeho přijetí. Nebo je schopen si tyto prostředky opatřit legálním způsobem (Viz Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. 7. 2009, o kodexu Společenství o vízech (tzv.
- na požádání další doklady prokazující údaje uvedené v žádosti o vízum (Viz Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. 7. 2009, o kodexu Společenství o vízech (tzv.
Veškeré náležitosti k žádosti o udělení víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.
Proces žádosti o schengenské vízum
Vízový Poplatek
Žadatelé o krátkodobé vízum musí uhradit vízový poplatek ve výši 60 EUR, děti ve věku 6-12 let ve výši 35 EUR, pokud není žadatel od platby poplatku osvobozen nebo jeho výše omezena. Vízový poplatek za podání žádosti o schengenské vízum je dále upraven na základě dohod o usnadnění vízového režimu mezi Evropským společenstvím a příslušnými třetími zeměmi.
Lhůty pro Vyřízení Žádosti
Zákonná lhůta pro vyřízení žádosti o udělení víza je maximálně 15 dnů, ale obvykle jsou žádosti vyřizovány ve lhůtě kratší (obvykle jeden pracovní týden). O žádosti je obvykle rozhodnuto do 15 dní, ale odůvodněných případech může být lhůta pro rozhodnutí prodloužena až na 45 dní. Žádosti s dobou odletu kratší než za 15 dní nejsou přijímány bez zdůvodnění.
Specifické Situace
Občané Třetích Zemí s Povolením k Pobytu
Občané třetích zemí mohou pobývat na území ČR bez víza po dobu nepřesahující 90 dnů v každém 180denním období za podmínky, že jsou držiteli platného cestovního dokladu a dokladu o povolení k pobytu vydaného jiným schengenským státem, nebo dlouhodobého víza vydaného jiným schengenským státem. Stejně tak mohou občané třetích zemí pobývat na území ostatních schengenských států po dobu nepřesahující 90 dnů v jakémkoli 180denním období za podmínky, že jsou držiteli platného cestovního dokladu a povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza vydaného Českou republikou.
Před vypršením platnosti dlouhodobého víza/povolení k pobytu je třeba schengenský prostor opustit; to však neplatí pro občany těch třetích zemí, které jsou od vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty osvobozeni. Ti mohou po skončení platnosti dlouhodobého víza či povolení k pobytu započít svůj krátkodobý bezvízový pobyt v rámci schengenského prostoru po max.
V návaznosti na diskusi o pravidlech cestování po schengenském prostoru pro držitele národních dlouhodobých víz (tj. Praktickým problémem v „prostoru bez hranic“ zůstává prokazování doby strávené mimo stát, který udělil vízum D/D+C. Každý cizinec by se proto měl informovat o ohlašovací povinnosti ve státě, který hodlá navštívit.
Držitelé povolení k (dlouhodobému či trvalému) pobytu mohou až 3 měsíce strávit na území jiných schengenských států než státu, jehož povolením k pobytu disponují.
V případě ČR je třeba rozlišovat mezi dlouhodobým vízem (vízum k pobytu nad 90 dnů) a dlouhodobým povolením k pobytu (povolení k dlouhodobému pobytu). Cizinec podléhající vízové povinnosti, který žije v ČR na základě dlouhodobého víza (tzv.
Pro případ cestování do jiných schengenských států potřebují schengenské vízum také držitelé dlouhodobého víza typu D+C, u kterých uplynuly první tři měsíce platnosti víza.
Při podání žádosti o jednotné schengenské vízum je i nadále nutné respektovat pravidla pro stanovení příslušnosti států k vydání daného víza.
Bezvízový Styk
Občané těchto zemí (např. USA, Kanada či Japonsko) mají právo pobývat za turistickým účelem na území Schengenu bez jakéhokoli víza až 3 měsíce během každého půl roku ode dne prvního vstupu na schengenské území (tzv. schengenská klauzule). Doba strávená na území ČR anebo jiného schengenského státu, ve kterém pobývají s dlouhodobým vízem, se přitom do této „schengenské klauzule“ nově nezapočítává. Příklad: Americký občan se 1. června 2008 stal držitelem českého víza k pobytu nad 90 dnů s platností 1 rok. Předcházející 3 měsíce strávil v Česku bez víza, čímž si vyčerpal tříměsíční bezvízový pobyt v Schengenu. Nyní může zůstat v ČR nebo vycestovat přímým leteckým spojem do země mimo Schengen. Jiný schengenský stát může navštívit počínaje 1.
Nová interpretace nic nemění na pravidlech cestování pro cizince nepodléhající vízové povinnosti v případě pobytů do 3 měsíců. I nadále nepotřebují vízum v případě, že chtějí strávit v Schengenu z turistických důvodů max. 3 měsíce během půl roku ode dne vstupu na území Schengenu. Pokud si však chtějí svůj pobyt v Schengenu prodloužit či chtějí v některém schengenském státu pracovat, musí se stát držiteli dlouhodobého víza či povolení k pobytu. Občané těchto zemí pobývající v ČR na základě víza typu D potřebují pro cestování do jiných schengenských států i nadále vízum, a sice jednotné schengenské vízum typu C. Vízum typu D je opravňuje pouze k jednomu tranzitu ve směru do státu, který vízum vydal; vízum není třeba pouze při vycestování přímým leteckým spojem do třetí země nepožadující vízum. Oproti dřívější praxi si o toto schengenské vízum mohou požádat i na zastupitelském úřadu schengenského státu uvnitř Schengenu, tzn. i v ČR - kvůli podání žádosti či vyzvednutí víza přitom nemusí vycestovat mimo Schengen. Příklad: Ukrajinský občan pracuje v ČR a disponuje dlouhodobým vízem. Dosud mu bylo umožněno cestování do jiných schengenských států na základě jednotného schengenského víza, o které si však mohl požádat pouze ve třetí zemi. Musel tedy přímým leteckým spojem doletět na Ukrajinu, zde požádat o vízum, vrátit se do ČR a po vyřízení žádosti se pro vízum na Ukrajinu opět vrátit.
Ohlašovací Povinnost
Cizinci ze třetích zemí, kterým bylo uděleno krátkodobé vízum, mají povinnost do tří pracovních dnů ode dne vstupu na území ČR ohlásit místo pobytu na odboru cizinecké policie příslušném podle místa pobytu cizince na území ČR. Tato povinnost se nevztahuje mj.
Zamítnutí Vízum
V případě neudělení krátkodobého schengenského víza (nebo jeho zrušení nebo prohlášení za neplatné) žadatel obdrží jednotný formulář pro oznámení důvodů neudělení, zrušení nebo prohlášení víza za neplatné, ve kterém je uveden důvod, příp.
Kde Žádat o Vízum
Žádost o udělení krátkodobého víza se na území JAR a Botswany podává osobně ve vízových centrech VFS Global. Žádost mohou podat občané následujících států: Jihoafrické republiky, Botswanské republiky, Lesothského království, Mauricijské republiky, Namibijské republiku, Svazijského království, Angolské republiky a Madagaskarské republiky a dále cizinci, kteří mají v daných zemích udělený dlouhodobý či trvalý pobyt. Žádost lze podat nejdříve 6 měsíců a nejméně 15 dní před zamýšlenou cestou.
Velvyslanectví České republiky v Teheránu využívá outsourcingových služeb společnosti VFS Global pro podání žádosti. Žádost o vízum lze podat až šest měsíců před plánovaným odletem.
Letištní Průjezdní Vízum
Letištní průjezdní vízum - opravňuje k pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území ČR nebo schengenského prostoru po dobu čekání cizince na další letecký spoj, tj. při mezipřistání nebo při přestupu mezi dvěma úseky mezinárodního letu. Okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území ČR na základě letištního víza, je stanoven vyhláškou č. 446/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zanechat komentář