Dovolená je pro každého zaměstnance důležitou součástí pracovního života. Ale co se stane, když onemocníte? Jak nemocenská ovlivňuje váš nárok na dovolenou? V minulosti byla dovolená zaměstnancům krácena za jak omluvené, tak neomluvené absence, včetně dlouhodobé nemoci nebo rodičovské dovolené. Naštěstí, od roku 2021 se situace změnila a dovolená za omluvené absence se již nekrátí.
Podívejme se na to, jaká pravidla platí v roce 2025 a jaké situace mohou ovlivnit délku vaší dovolené.
Kdy může dojít ke krácení dovolené?
Dle zákoníku práce přichází v úvahu krácení dovolené pouze v případě neomluvené absence. Krácení dovolené se vztahuje pouze na neomluvené absence během jednotlivého kalendářního roku. Zaměstnavatel může krátit dovolenou, pokud zaměstnanec zamešká celou směnu (8 hodin) nebo jinou kombinací absencí dosahuje alespoň jednu směnu.
Zaměstnavatel může dovolenou krátit podle svého uvážení, ale musí tuto skutečnost projednat s odbory, pokud u něj působí, a zjistit, zda došlo k neomluvené absenci. Zaměstnanci, kteří pracovali u stejného zaměstnavatele celý kalendářní rok (od 1. ledna do 31. prosince), se musí v případě krácení dovolené poskytnout alespoň 2 týdny dovolené.
Co je to neomluvená absence?
Neomluvená absence zaměstnance je jediným důvodem, na základě kterého je možné skutečně krátit dovolenou. Právní úprava krácení dovolené je obsažena v § 223 zákoníku práce. Pouze za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou zkrátit o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí směn lze sčítat. Přitom musí být zaměstnanci vždy ponechána dovolená v rozsahu minimálně 2 týdnů.
Nemoc a nárok na dovolenou
Naštěstí ne každá nemoc dovolenou zkracuje. Z hlediska nároku na dovolenou se nemoc (přesněji řečeno pracovní neschopnost), případně také karanténa počítá jako výkon práce, a to do zákoníkem stanoveného limitu.
Dle zákoníku práce se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná z důvodu pracovní neschopnosti (resp. karantény) v témže kalendářním roce jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby. Zákoník práce však zároveň uvádí, že za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba překážek v práci v podobě pracovní neschopnosti.
Řečeno zjednodušeně, dovolená se vám bude krátit v případě, že součet trvání pracovní neschopnosti v témže kalendářním roce překročí limit, kterým je dvacetinásobek týdenní pracovní doby, a zároveň v daném roce odpracujete mimo tuto pracovní neschopnosti alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby, což je 480 hodin při klasickém 40hodinovém týdenním úvazku.
Pokud jste v pracovní neschopnosti déle než 20 týdnů, každý další týden nad tento limit už se už nepovažuje pro účely dovolené za výkon práce. Aby vám nárok na dovolenou vůbec vznikl, musíte odpracovat minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby. Tedy při 8hodinové pracovní době se jedná minimálně o 160 odpracovaných hodin v kalendářním roce.
Důležité: Pokud jste v pracovní neschopnosti déle než 20 týdnů a zároveň odpracoval alespoň 12 týdnů v kalendářním roce má nárok na to, aby se 20 týdnů nemoci bralo jako konání práce. Ale cokoliv nad rámec těchto pardonovaných 20 týdnů nemocí už má vliv na výpočet dovolené. Z každého takového týdne nad 20 týdnů už nevzniká nárok na dovolenou. Jde zároveň i říct, že o každý takový týden se krátí dovolená. O kolik? Dovolená se krátí o 1/52 (jedna dvaapadesátina) za každý týden. 1/52 proto, že nárok na celou dovolenou vzniká odpracováním 52 týdnů v roce.
Dlouhodobá nemoc a nárok na dovolenou
Pakliže pracovní neschopnost trvala po celý kalendářní rok a zaměstnanec tedy neodpracuje dvanáct týdnů, nevzniká při dlouhodobé nemoci nárok na dovolenou vůbec.
Pokud je naplněna podmínka minimálního odpracovaného rozsahu, je třeba ještě posoudit, zda pracovní neschopnost nemá původ v pracovním úraze nebo nemoci z povolání. Je-li totiž důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítává se jako výkon práce v plném rozsahu a vzniká nárok na dovolenou tak, jako by zaměstnanec celou dobu pracovní neschopnosti pracoval.
Nejde-li o pracovní neschopnost z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítá se jako výkon práce do limitu dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.
Příklady
Příklad 1: Zaměstnanec je během roka dvakrát nemocný s chřipkou a má jeden nepracovní úraz (zlomená noha na lyžích). Dohromady jsou to 3 dočasné pracovní neschopnosti v celkové délce 6 týdnů dohromady. Zbytek roku zaměstnanec odpracoval. V tomto případě se dovolená nekrátí.
Příklad 2: Zaměstnanec v lednu onemocněl a léčba si vyžádala 6 týdnů léčby a dočasné pracovní neschopnosti. V červenci se v práci zranil (pracovní úraz) a léčba si vyžádala 26 týdnů pracovní neschopnosti (celý půlrok). Za pracovní úraz se dovolená nekrátí, tzn. zaměstnanec má nárok na plnou délku dovolené a zároveň délka dočasné pracovní neschopnosti z důvodů nepracovních úrazů a nemocí (chřipka z ledna) se vejde do limitu 20 týdnů nekonání práce osvobozených "o krácení dovolené".
Příklad 3: Zaměstnanec byl z důvodu vážné nemoci, která nebyla pracovním úrazem ani nemocí z povolání, být v dočasné pracovní neschopnosti po dobu 30 týdnů od ledna do července. Po doléčení ale nastoupil zpět do práce a zbytek roku už měl jen zápal plic, který si vyžádal 2 týdny léčby. Protože zaměstnanec odpracoval minimálně 12 týdnů v roce, tak má nárok na odpočet 20 týdnů z dočasných pracovních neschopností a za ně se dovolená nekrátí (resp. má na dovolenou nárok za těchto 20 týdnů). Zjednodušeně - pokud bychom to počítali na dny - jde říct, že zaměstnanci vznikl nárok na 40 týdnů v roce a nevznikl nárok za 12 týdnů v roce. Dovolené je 6 týdnů, tedy 6*5 = 30 dní. Zaměstnanec má nárok na 40/52 z 30 dnů dovolené = 23,125 dní dovolené.
Další situace ovlivňující nárok na dovolenou
Výpověď
Pokud zaměstnanec ukončí z nějakého důvodu pracovní poměr v průběhu roku, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené za daný kalendářní rok, podle počtu odpracovaných týdnů.
Mateřská dovolená
Doba mateřské dovolené se započítává pro účely výpočtu nároku na dovolenou v plném rozsahu. Za dobu mateřské dovolené se dovolená nekrátí, protože se počítá jako výkon práce.
Rodičovská dovolená
Překážky v práci se pro nárok na dovolenou zohledňují jako odpracovaná doba jen do dvacetinásobku týdenní pracovní doby, což při pětidenní pracovní době odpovídá maximálně 100 dnům ročně.
Dovolená při neplaceném volnu
Jelikož zaměstnanec práci nekoná, nemůže se mu doba neplaceného volna započítávat do nároku na dovolenou. Pokud tedy zaměstnanec odpracoval například 10 týdnů v daném kalendářním roce a zbytek roku má se zaměstnavatelem sjednáno neplacené volno, nárok na dovolenou vzniká v poměrné výši.
Výpočet dovolené: Praktický příklad
Podívejme se na příklad, jak se počítá nárok na dovolenou v případě nemoci:
Zaměstnanec pracuje pro zaměstnavatele, který poskytuje 4 týdny dovolené. Byl během roku dlouhodobě pracovně neschopný z důvodu nemoci, kterou si způsobil sám a nebyla pracovním úrazem ani nemocí z povolání. Neschopenka trvala 19 týdnů. Po zbytek roku byl ještě dvakrát v pracovní neschopnosti dohromady v délce 5 týdnů. Zbylých 28 týdnů v roce pracoval a tím získal nárok, aby 20 týdnů nemocenské bylo uznáno jako konání práce a vznikal tak za tuto dobu nárok na dovolenou.
Celkem byl zaměstnanec na neschopence 24 týdnů (19 + 5) - 20 týdnů mu bude pardonováno a za 4 zbývající týdny nevznikne nárok na dovolenou, tzn. celková dovolená se zkrátí o 4/52 (1/52 za každý týden) z jejího celkového počtu. Zaměstnanec tak získá nárok jen na 48/52 z celkové maximální dovolené - tj. 18,46 dne dovolené.
Správně bychom to měli přepočítat na hodiny podle délky úvazku (který je 40 hodinový) - tj. 48/52 (nárok na část dovolené) * 4 (týdny dovolené) * 40 (délka pracovního týdne v hodinách) = 147.69 hodin.
Tabulka: Vliv různých situací na nárok na dovolenou
| Situace | Vliv na nárok na dovolenou |
|---|---|
| Neomluvená absence | Krácení dovolené o počet neomluveně zameškaných hodin |
| Nemoc (do 20 týdnů) | Počítá se jako výkon práce |
| Nemoc (nad 20 týdnů) | Každý týden nad 20 týdnů snižuje nárok o 1/52 |
| Pracovní úraz/nemoc z povolání | Počítá se jako výkon práce v plném rozsahu |
| Mateřská dovolená | Počítá se jako výkon práce v plném rozsahu |
| Neplacené volno | Nezapočítává se do nároku na dovolenou |
Zanechat komentář