Konec Rodičovské Dovolené a Zdravotní Pojištění: Kdo Platí?

Narození dítěte a následná péče o něj je obvykle spojena s poklesem rodinného příjmu. Při plánování rodičovství byste neměli opomenout ani stránku osobních financí. Narození dítěte totiž téměř vždy představuje vyšší zátěž pro rodinný rozpočet. Jeden z rodičů celodenně pečuje o narozené dítě a přichází tedy o pravidelné příjmy ze zaměstnání či podnikání.

Státem vyplácené dávky zdaleka nepokryjí veškeré potřebné výdaje a některým rodinám nezbývá než hledat dodatečné zdroje příjmu. Jako finanční pomoc rodičům slouží především dávky v podobě peněžité pomoci v mateřství a rodičovský příspěvek. Rodiče by ovšem neměli opomíjet ani rizikové pojištění, které pomůže udržet vyrovnaný rozpočet v okamžiku nepříznivé životní situace.

Nastávající maminky by měly zvážit například pojištění pro případ rizikového těhotenství, které mnohdy vede k neplánované pracovní neschopnosti před nástupem na mateřskou. Pro oba rodiče je rovněž nezbytné pojištění pro případ smrti, vážné nemoci a trvalé invalidity.

Během mateřské nebo rodičovské dovolené, ale i během doby pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo rodičovského příspěvku za vás zdravotní pojištění hradí stát. Každý je pak u své zdravotní pojišťovny veden v jedné ze čtyř kategorií: zaměstnanec, OSVČ, OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů) nebo státní pojištěnec. Pokud by mělo dojít ke změně kategorie, a to např. právě z důvodu nástupu na mateřskou, je třeba s tím obeznámit zdravotní pojišťovnu.

Mateřská Dovolená a Peněžitá Pomoc v Mateřství

Mateřskou dovolenou se nazývá pracovní volno, na které má žena ze zákona nárok od svého zaměstnavatele, a to v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Nástup na mateřskou dovolenou stačí zaměstnavateli oznámit, není tedy potřeba o volno žádat. Doba trvání mateřské dovolené je při narození jednoho dítěte 28 týdnů, v případě dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů. Na mateřskou dovolenou nastupují ženy obvykle šest týdnů před očekávaným dnem porodu, nejdříve však na počátku osmého týdne.

Po nástupu na mateřskou dovolenou je možné získat peněžitou pomoc v mateřství (zkráceně se označuje jako mateřská). Jedná se o jednu z dávek českého systému nemocenského pojištění. K přiznání toto dávky je nutné splnit dvě základní podmínky. Zaprvé musí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství v době nástupu na mateřskou nemocensky pojištěn, nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění (pracovního poměru).

U příjmů ze zaměstnání odvádí nemocenské pojištění automaticky zaměstnavatel, a to v rámci platby pojistného na sociální zabezpečení. OSVČ mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství pouze v tehdy, pokud si doprovodně platili nemocenské pojištění. Pokud OSVČ pobírá mateřskou, nesmí osobně vykonávat podnikatelskou činnost. Může ovšem i nadále podnikat prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob.

V případě, kdy si matka jako OSVČ nemocenské pojištění neplatila, peněžitou pomoc v mateřství nezíská. Druhou podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je splnění minimální doby trvání nemocenského pojištění. Zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech. Po tuto dobu nemusí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud jich bylo více, doby pojištění se v období dvou let sčítají.

V případě OSVČ musí trvat účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Současně musí účast na nemocenském pojištění (ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku. Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila. Nutné je rovněž uzavření písemné dohody s matkou, která potvrzuje, že muž bude o dítě pečovat.

Rodičovská Dovolená a Rodičovský Příspěvek

Rodičovská dovolená obvykle plynule navazuje na mateřskou dovolenou. Výjimkou jsou situace, kdy si matky pracující jako OSVČ před porodem neplatily nemocenské pojištění (nevznikl u nich nárok na peněžitou pomoc v mateřství). Rodičovská dovolená trvá nejdéle do 3 let věku dítěte.

Rodiče, kterým se v lednu 2024 a později narodí jedno dítě, mohou do 3 let věku tohoto dítěte vyčerpat celkem 350 000 korun (do konce roku 2023 byla tato částka 300 000 korun). V případě více dětí narozených současně má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 525 000 korun. Rodičovský příspěvek získá rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně a celodenně řádně pečuje o dítě. U této podpory rodičů není rozhodující výše příjmu. Při pobírání rodičovského příspěvku může rodič pracovat a zlepšovat tak sociální situaci rodiny.

U tohoto příspěvku není zkoumán ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. O rodičovský příspěvek je třeba požádat. K vyřízení žádosti není nutné chodit na úřad, vše totiž můžete vyřídit online z pohodlí domova na stránkách ČSSZ. Naleznete zde nejen praktické informace, ale také praktického průvodce rodičovským příspěvkem.

Zdravotní Pojištění Během Rodičovské Dovolené

Před odchodem na mateřskou je třeba myslet i na zdravotní pojištění v rodičovství. Pokud žena odchází na mateřskou dovolenou ze zaměstnání, platí za ni zdravotní pojištění po dobu mateřské stát. Jedná se totiž o osobu spadající do kategorie státních pojištěnců.

Žena, která je příjemcem rodičovského příspěvku a byla před porodem zaměstnána, spadá do kategorie státních pojištěnců. S platbou zdravotního pojištění si tedy nemusí dělat žádné starosti. V případě OSVČ záleží na konkrétní situaci. Pokud se žena jako OSVČ rozhodne po dobu mateřské dále podnikat, má povinnost hradit zálohy na pojistné. Při přerušení nebo zrušení živnosti a oznámení této skutečnosti pojišťovně je plátcem zdravotního pojištění stát.

OSVČ a Zdravotní Pojištění

V případě OSVČ je situace o něco komplikovanější. Po dobu mateřské mohou OSVČ dále provozovat svou živnost, ovšem musí také dále platit předepsané zálohy na zdravotní a sociální pojištění. V případě přerušení nebo ukončení živnosti musí OSVČ oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně.

Při opomenutí plateb pojišťovně vás čeká doplatek na zdravotní pojištění. Výši částky určí výpočet doplatku. V průběhu roku musí OSVČ platit vyměřené měsíční zálohy na zdravotní pojištění (tzn. příspěvek na zdravotní pojištění). Výše této zálohy je vypočtena v rámci podaného ročního přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (výjimkou jsou podnikatelé využívající paušální daň).

Vypočtený doplatek na zdravotním pojištění musí OSVČ zaplatit nejpozději do 8 dnů od podání přehledu.

Jak snadno zjistit, zda vám vznikl nárok na doplatek zdravotního či sociálního pojištění? V případě zdravotního pojištění se podívejte na přehled pojištění u vaší zdravotní pojišťovny.

Důležité je vědět, kdo platí zdravotní a sociální pojištění při rodičovské dovolené OSVČ. Zdravotní pokrytí během mateřství se vyplatí v předstihu probrat například se zkušeným účetním či daňovým poradcem. Samozřejmě zeptat se můžete i pracovníků vaší pojišťovny. Důležité je rovněž sledovat změny ve zdravotním pojištění.

Zaměstnavatel a Oznamovací Povinnost

V případě, kdy žena ukončí mateřskou nebo rodičovskou dovolenou a zůstane nadále zaměstnancem, oznámí zaměstnavatel pouze kódem „U“ ukončení povinnosti státu platit pojistné. Čerpá-li žena po ukončení řádné mateřské dovolené bez přerušení rodičovskou dovolenou, případně po ukončení rodičovské dovolené je jí bez přerušení stále vyplácen rodičovský příspěvek, nemusí zaměstnavatel v této souvislosti oznámení provádět. Tato osoba je zařazena ve „státní“ kategorii nepřetržitě.

Nastoupí-li žena v průběhu rodičovské dovolené do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, než který oznámil její odchod na mateřskou dovolenou (kódem „M“), oznámí tuto skutečnost zdravotní pojišťovně nový zaměstnavatel kódem „P“ současně s kódem „M“.

Po ukončení mateřské a rodičovské dovolené může být žena (nebo muž) nadále zařazena u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, kde hradí pojistné stát, a to jako příjemce rodičovského příspěvku. Může však nastat i opačná situace, kdy po ukončení pobírání rodičovského příspěvku následuje období rodičovské dovolené.

Ukončení „státní“ kategorie oznámí zaměstnavatel podle toho, která situace (pobírání rodičovského příspěvku, resp. rodičovská dovolená) nastala. V tomto případě je nutné myslet na zákonnou osmidenní lhůtu pro splnění této povinnosti.

Souběh Zaměstnání a Péče o Dítě

V případech, kdy osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (s výjimkou osob osobně celodenně a řádně pečujících o dítě), mají příjmy ze zaměstnání, jsou plátci pojistného stát i tyto osoby.

V případě výkonu práce v pracovním poměru, na dohodu o pracovní činnosti (s měsíční odměnou alespoň 11.500 Kč) se odvádí pojistné na zdravotní pojištění. Zaměstnanec je povinen odvádět měsíční pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění se odvozuje od minimální mzdy, která pro zaměstnance v roce roce 2025 činí 20.800 Kč měsíčně. Minimální odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance činí 13,5 % z minimální mzdy, tj. 2.808 Kč měsíčně (z toho 4,5 % odvádí sám zaměstnanec a 9 % za zaměstnance zaměstnavatel).

Povinnost odvést pojistné alespoň v minimální výši však nemají osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jedná se např.:

• o osoby na mateřské i rodičovské dovolené,
• o osoby, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek,
• o osoby pečující o dítě, které splňují výše uvedené podmínky.

Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem, který nemusí dosahovat minimální mzdy. Nemusí tedy odvádět minimální pojistné. Výše pojistného činí 13,5 % z příjmu za daný měsíc.

Osoby Osobně Celodenně Řádně Pečující o Dítě

Jestliže rodič osobně celodenně pečuje o dítě, tj. jedná se zejména o situaci, kdy čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené a po skončení rodičovského příspěvku, je za něj stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění. Důvodem je péče o dítě.

Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, buď otec, nebo matka dítěte (nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů). Rodič ovšem musí zároveň splnit tyto podmínky:

• Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. Tato podmínka není splněna především v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
• Dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a pokud jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování (dítě nechodí do družiny).
• Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na DPP s odměnou v měsíci nepřesahující 11.499 Kč či práce na DPČ s odměnou v měsíci nižší než 4.500 Kč.

Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky. Po skončení rodičovského příspěvku zdravotní pojišťovna požaduje i předložení rozhodnutí o odnětí rodičovského příspěvku. Stejnou oznamovací povinnost má i zaměstnavatel, pokud pracovní poměr trvá (tj. u neplaceného volna u dítěte staršího tří let). Jestliže rodič čerpá rodičovskou dovolenou nebo rodičovský příspěvek, pak stát platí pojistné na zdravotní pojištění z těchto důvodů.

Vzor Čestného Prohlášení

Čestné prohlášení osoby pečující o dítě (děti) podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění:

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Pečuji o dítě (děti) ……………………………….. (jméno a příjmení), datum narození ………………. Dítě, které je předškolního věku, není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně. (Dítě, které plní povinnou školní docházku, je umístěno ve školním zařízení po dobu návštěvy školy, tj. nenavštěvuje družinu.) Nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.

Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list dítěte (předkládá se jen v případě, že dítě je pojištěno u jiné pojišťovny než pojištěnec). Dále prohlašuji, že tento nárok neuplatňuje žádná jiná osoba.

V …………………….. dne ……………………. Jméno a příjmení, datum narození, bydliště ………………………………………. …………………………………………………… Podpis

Státní Pojištěnci - Kdo Jsou?

Stát za vás platí pojistné, pokud spadáte do jedné z kategorií, které definuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. Jste-li státním pojištěncem, nezapomeňte, že pro vás platí tzv. oznamovací povinnost - své pojišťovně musíte oznámit a doložit skutečnosti, které mají vliv na vznik/zánik povinnosti státu platit za vás pojistné. Změny oznamujete prostřednictvím Přihlášky a evidenčního listu vždy do 8 dnů.

Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, určuje § 7 odst. 1 zákona č. Za vyjmenované osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem.

Mezi tyto osoby patří například:

• a) nezaopatřené děti
• b) poživatele důchodů z důchodového pojištění
• k) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku
• o) osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 5 a 10 zákona č. 48/1997 Sb.
• q) příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění
• s) osoby poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči

Došlo-li k situaci, že jste se zařadili do některé z výše uvedených skupin, za něž platí pojistné na zdravotní pojištění stát, musíte tuto skutečnost neprodleně oznámit vaší zdravotní pojišťovně.

Podrobnější Kategorie Státních Pojištěnců

• A, B - Nezaopatřené děti: Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a končí dosažením 26.
• D - Osoby studující starší 26 let: Jedná se o osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými.
• E - Příjemci rodičovského příspěvku: Příjemci rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
• G - Uchazeči o zaměstnání: Uchazeč o zaměstnání po dobu, po kterou je v evidenci úřadu práce.
• I - Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby: Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost).
• K - Osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby: Za účastníka veřejného zdravotního pojištění v ČR, který je ve výkonu zabezpečovací detence nebo ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, platí zdravotní pojištění stát.
• U - Mladiství, umístění ve školských zařízeních pro výkon ustavní výchovy a ochranné výchovy: Jedná se o mladistvé, umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, kteří nemají nárok na zařazení mezi nezaopatřené děti.
• L - Osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku: Podmínka se považuje za splněnou jen tehdy, pokud jde o osobní, řádnou a celodenní péči.
• N - Osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod: Do této kategorie může být osoba zařazena jen tehdy, pokud nemá příjmy ze zaměstnání, ani ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívá důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy.
• W - manželé nebo registrovaní partneři státních zaměstnanců vyslaných do zahraničí: Zařazení do výše uvedené kategorie je podmíněno tím, že následování manžela / registrovaného partnera do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí je se souhlasem vysílající organizační složky státu a současně nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou osobami samostatně výdělečně činnými.

Péče o Dítě a Důchodové Pojištění

Podmínkou nároku na starobní důchod je pojištění v rozsahu nejméně 35 let. Dobou pojištění je především doba zaměstnání, ze kterého se odvádí pojistné na důchodové pojištění, popř. výkonu SVČ, a dále také náhradní doby pojištění. Další podmínkou je dosažení důchodového věku, který je odstupňován podle roku narození pojištěnce.

Náhradní dobou pojištění je mj. doba osobní péče o dítě do čtyř let věku. Po dobu trvání náhradní doby pojištění nevzniká osobě povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Tato povinnost nevzniká ani státu. Náhradní doby důchodového pojištění se započítávají do celkové doby důchodového pojištění pro vznik nároku na důchod.

Doba péče ženy i muže o dítě do čtyř let věku nebo doba péče započatá dříve a ukončená po tomto datu se dokládá čestným prohlášením při uplatnění žádosti o důchod. Dobu péče o dítě nelze započítat současně otci i matce. V případě, že o dítě pečovalo současně více osob, započte se doba péče o dítě té osobě, která o dítě pečovala v největším rozsahu.

Zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou nebo pečující o děti nemusejí povinně platit pojistné na sociální pojištění (zahrnuje pojistné na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud zaměstnanec pracuje, pojistné odvádí z dosaženého příjmu zaměstnavatel a péče o děti není zohledněna. Zaměstnanec nemá žádné povinnosti vůči státu.

Pojistné na sociální zabezpečení se neodvádí zejména z těchto příjmů:

• na základě dohody o provedení práce do výše přijmu 11.499 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele;
• ze zaměstnání malého rozsahu, tj. sjednaný příjem je nižší než 4.500 Kč;
• ze zákonného odstupného.

Každý může podat žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění na adrese ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, a to buď písemně, elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem, datovou schránkou či prostřednictvím ePortálu ČSSZ.

Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu nebo ID datové schránky, na kterou bude informativní list zaslán. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list zašle Česká správa sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.