Dovolená je čas, na který se každý zaměstnanec těší. V České republice je nárok na dovolenou zakotven v zákoníku práce, konkrétně v § 211 až 223. Tento článek vám poskytne podrobný přehled o tom, jaký máte nárok na dovolenou, jak se počítá a jaká pravidla platí pro její čerpání.
Základní principy dovolené
Právní úprava dovolené je obsažena zejména v § 211 až 223 zákoníku práce. Rozlišuje se dovolená za kalendářní rok či její poměrná část a dále dodatková dovolená, která ale přísluší jen některým zaměstnancům (např. pracovníkům pracujícím pod zemí).
Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (viz § 212 ZP odst. 1 ZP) a k jejímu prodloužení může dojít individuální či kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance platem (nikoliv mzdou), činí 5 týdnů v kalendářním roce.
Zaměstnanci v ČR mají ze zákona nárok na minimálně 20 dní dovolené. Do tohoto nároku sice vstupuje několik faktorů (např. kolik máte odpracovaných dní nebo jaký druh úvazku máte), nicméně v jádru máte své čtyři týdny jisté.
Některé společnosti pak v zájmu zlepšení spokojenosti zaměstnanců dokonce zavedly i neomezenou dovolenou, kdy zaměstnanci nemusí s dovolenou hospodařit a její délka tak závisí čistě jen na domluvě s nadřízeným. Delší dovolená či neomezená dovolená patří k zaměstnaneckým benefitům, které podporují work-life balance.
Kalkulačka dovolené 2025
Kalkulačka Vám pomůže vypočítat, jaký máte nárok na dovolenou a jaká je náhrada mzdy. Spočítejte si, na kolik dní dovolené máte nárok a kolik za ni dostanete.
Nárok na dovolenou vzniká každému zaměstnanci v pracovním poměru, který odpracoval alespoň 60 dní v kalendářním roce. Dovolená je pak za celý rok, nebo se vypočte jako poměrná část, záleží na tom, kdy jste do práce nastoupili.
Podle zákoníku práce je dovolená stanovena na nejméně 4 týdny. Často ale zaměstnavatel nabízí další týden dovolené navíc jako benefit. Po dobu, kdy čerpáte dovolenou, Vám nenáleží mzda, ale náhrada mzdy. Tu snadno spočítáte i s naší kalkulačkou pro výpočet náhrady mzdy 2025.
Výpočet dovolené
Od 1. ledna 2021 se nárok na dovolenou počítá podle odpracovaných hodin, nikoliv podle odpracovaných dní, jako tomu bylo v předchozích letech. Její výše se stanovuje v hodinách, dle toho, jestli se jedná o plný úvazek (40h týdně) nebo o poloviční úvazek (20h týdně).
Právo na dovolenou je vyjádřeno jako určitý počet hodin dovolené. Při čerpání dovolené se rovněž počítá s hodinami, tj. za každý pracovní den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, se mu z celkového práva na dovolenou odečítá počet hodin dovolené odpovídající délce směny, kterou měl rozvrženou na tento den (čerpal-li tedy např. 8 hodin).
Délka dovolené byla dříve tradičně vyjadřována ve dnech. Od roku 2021 se však odvozuje od týdenní pracovní doby zaměstnance a místo dnů je vyjadřována v hodinách.
Pro zaměstnance, kteří mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu 5 dní v týdnu se toho vlastně moc nemění. Jen místo nároku na 20 dnů dovolené bude výše dovolené vyjádřena v hodinách, tzn. 160 hodin dovolené. Tento příklad se vztahuje na základní dovolenou v délce 4 pracovních týdnů.
Změna se však dotýká těch, kterým se během roku mění výše úvazku. Řekněme, že zaměstnanec odpracuje polovinu roku, tedy 26 týdnů, na plný úvazek, ale druhou polovinu roku na úvazek poloviční. V případě nároku na 4 týdny dovolené se pak jeho dovolená vypočítá následovně:
- 1. polovina roku: 40 x 4 týdny = 160 hodin : 52 x 26 týdnů = 79,96 / 80
- 2. polovina roku: 80 hodin : 52 x 26 týdnů = 39,99 / 40
- dovolená celkem: 80 + 40 = 120 hodin dovolené na rok
Tyto změny také napomůžou ke zlepšení situace zaměstnanců, kteří mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, tedy typově především lidem pracujících na směny. Nově budou čerpat tito zaměstnanci dovolenou podle hodin původně naplánovaných směn. Dosud se totiž den dovolené rovnal pracovnímu dni bez ohledu na délku naplánované směny.
Příklad č. 1: Zaměstnanec, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin týdně a výměrou dovolené v délce 4 týdnů, v tomto kalendářním roce odpracoval veškeré rozvržené směny, tj. celkem 2088 hodin (včetně náhradních dob). Odpracoval tedy 52 celých násobků své týdenní pracovní doby (2088:40=52,2), a vzniklo mu tak právo na dovolenou za kalendářní rok o velikosti 160 hodin dovolené (výměra dovolené × týdenní pracovní doba, tj. 4 × 40 = 160).
Příklad č. 2: Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a ve stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin týdně do konce roku odpracoval 529 hodin. Jeho výměra dovolené činí 5 týdnů. Zaměstnanec tedy odpracoval za kalendářní rok 13 celých násobků své týdenní pracovní doby (529/40=13,225), tudíž mu vznikne právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, konkrétně na 13/52 z dovolené za kalendářní rok, tj. 50 hodin (13/52 × 200 = 50).
Poměrná část dovolené
Když pracovní poměr vznikne až v průběhu kalendářního roku (nebo naopak během roku skončí), má zaměstnanec nárok pouze na poměrnou část dovolené. Podmínkou je, že odpracoval aspoň čtyři týdny v kuse. Délka této poměrné části dovolené dělá jednu dvaapadesátinu standardní dovolené za kalendářní rok, a to za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (ať už má klasický 40hodinový rozsah, nebo kratší). Spočítá vám to naše kalkulačka.
Náhrada mzdy za dovolenou
Když čerpáte dovolenou, nenáleží Vám mzda za odpracovanou dobu, ale náhrada mzdy za dovolenou. Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte. Když tedy budete čerpat dovolenou v prosinci, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za třetí čtvrtletí, tj. za červenec až září.
Výpočet průměrné mzdy pro náhrady vychází z hrubé mzdy dělené počtem odpracovaných dní v předchozím čtvrtletí. Do hrubé mzdy se připočítávají i všechny bonusy a prémie, které jste v určeném období dostali. Pozor, do výpočtu průměrné mzdy se ale nezahrnují příjmy z náhrady mzdy za dovolenou čerpanou v předchozím čtvrtletí.
Na jaké příspěvky během mateřské dovolené máte nárok a kdy? | Martina Bolčáková | AZ LEGAL
Dovolená a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP/DPČ)
Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti se zákonná úprava nově od roku 2023 vztahuje také. Podmínky jsou přitom stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr.
Nárok na dovolenou u smlouvy na DPP
Od roku 2024 je vznik nároku na dovolenou pro ty s DPP, kteří splní dvě základní podmínky:
- odpracování minimálně 80 hodin
- doba trvání smlouvy v kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny (tedy minimálně 28 dní)
Pokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, musí ji zaměstnavatel při ukončení smlouvy proplatit.
Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny.
A jak se dovolená pro DPP počítá? Je třeba vzít počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob, který se podělí počtem týdnů v roce a dále se vynásobí fiktivně stanovenou pevnou pracovní dobou (určeno u smluv typu DPP jako 20 hodin týdně). Při odvedení maximálního počtu hodin na DPP, 300 hodin, činí podle tohoto vzorce nárok na dovolenou 24 hodin.
Určování doby čerpání dovolené
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, byť jej zákoník práce v mnoha ohledech limituje (např. nemůže určit dovolenou ze dne na den, neboť tak musí učinit alespoň 14 dní předem, ledaže s tím zaměstnanec souhlasí; nelze určit dobu čerpání dovolené na některé překážky v práci, např. na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným apod.).
Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a požádá o ni zaměstnavatele - nejpozději 14 dnů předem. Zákon neuvádí, do kdy by měl zaměstnavatel dovolenou schválit.
Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil.
Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
Specifické situace
Dovolená ve zkušební době
Specifickým případem je čerpání dovolené ve zkušební době. Pokud nastupujete k novému zaměstnavateli 1. Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci.
Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví. Zejména proto, že na ně ještě patrně ani nebudete mít nárok.
Na druhou stranu zákoník práce takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jestli vám umožní čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv.
Nemoc během dovolené
Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku.
Dovolená a mateřská/rodičovská dovolená
Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená. Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.
Krácení dovolené
Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby. Dříve se při dlouhodobých omluvených překážkách v práci na straně zaměstnance krátila délka dovolené.
Kdy se tedy krátí dovolená? Pokud jste tedy na rodičovské dovolené nebo neschopence celý rok, tak vám žádný nárok na dovolenou nevzniká.
Délka dovolené v různých zemích
Napříč zeměkoulí se pracovní zákony přirozeně velmi liší, i přesto lze ale minimálně 30 dnů dovolené nalézt v řadě států. Štědří jsou zaměstnavatelé například v Bahrajnu, Guinee, Monaku, Ománu nebo Peru. Absolutní rekord v délce dovolené (pokud do ní započítáme i státní svátky) pak drží Írán s max. 53 dny volna.
Vedle toho ale existují i státy, kde žádný nárok na dovolenou neexistuje. Zřejmě největší takovou zemí jsou Spojené státy americké. Neznamená to, že by Američané dovolené neznali - jen se musí smířit s tím, že udělení či neudělení volna závisí čistě na zaměstnavateli. Délka dovolené se tak výrazně liší firmu od firmy - někteří zaměstnavatelé nabízejí štědré volno s úmyslem nalákat kvalifikovanou pracovní sílu, jiné zase dovolenou nenabízí vůbec. V průměru pak Američané pobírají pouhých 11 dní dovolené ročně, a po 15 odpracovaných letech se průměr zvedá na 20 let.
Ve srovnání se zeměmi eurozóny pak Česká republika patří na poli dovolených k lepšímu průměru. Francie nabízí 30 dní dovolené s tím, že za každý odpracovaný měsíc má zaměstnanec nárok na 2,5 dne placeného volna. Šest týdnů dovolené naleznete i v Andoře - malém knížectví mezi Španělskem a Francií. Zde na 30 dní volna zaměstnanci dosáhnou po odpracování jednoho roku. Spojené království (tedy včetně Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska) zaručuje zaměstnancům 28 dní dovolené, tedy 5,6 týdnu ročně. Zaměstnavatelé nicméně mají možnost svým lidem volno prodloužit o státní svátky. Ve Švédsku činí zákonný nárok 25 dní dovolené, kdy v letních měsících mohou zaměstnanci pobírat až 4 po sobě jdoucí týdny. Švédská legislativa zde navíc jde ještě o krok dále, kdy pracovníci na dovolené pobírají více peněz než v pracovní době. Evropský rekord drží San Marino, kde mohou zaměstnanci po započtení státních svátků pobírat až 46 dní volna.
Zanechat komentář