Kolik Dní Dovolené Nárok Ze Zákona v České Republice

Dovolená je důležitou součástí pracovního života, která zaměstnancům umožňuje odpočinout si a načerpat nové síly. Standardně činí nejméně čtyři týdny ročně, u některých profesí i více. Dovolená je základním pracovním právem zaměstnance a její čerpání se řídí zákoníkem práce. Aby vše probíhalo hladce, je třeba znát základní legislativu spojenou s volnem zaměstnanců.

Právní úprava dovolené je obsažena zejména v § 211 až 223 zákoníku práce. V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době.

Základní Výměra Dovolené

Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (viz § 212 ZP odst. 1 ZP) a k jejímu prodloužení může dojít individuální či kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance platem (nikoliv mzdou), činí 5 týdnů v kalendářním roce (např.

Každý zaměstnanec má podle zákoníku práce nárok na čtyři týdny dovolené, tedy 20 dní. Ovšem existují i profese, kde je dovolená delší. Pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol náleží dovolená 8 týdnů v kalendářním roce. Také zaměstnancům, jimž přísluší dle zákona plat, zákoník práce stanovuje dovolenou v délce pěti týdnů v kalendářním roce.

Kdo Má Nárok Na Dovolenou?

Každý zaměstnanec, který měl u stejného zaměstnavatele celý rok pracovní poměr a odpracoval 52 týdnů, má podle zákoníku práce nárok na nejméně 4 týdny dovolené ročně (tj. Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené.

Volno u zaměstnanců na HPP. První zásadní věcí je, kdo a kdy má na dovolenou nárok. V plné výši na ni mají ze zákona nárok pouze zaměstnanci na plný úvazek. A to pouze za předpokladu, že u vás odpracovali alespoň 52 týdnů. Pokud například nastoupili v polovině roku, stále mají na volno nárok. Ale už pouze na poměrnou část. Aby mohli dovolenou čerpat, musí u vás nejprve odpracovat alespoň 4 týdny.

Dovolená náleží zaměstnancům, kteří byli v pracovním poměru alespoň rok a odpracovali si v daném roce 52 týdnů. V opačném případě se bude jednat o poměrnou dovolenou. Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok. Pokud čerpáte týden dovolené, odečte se vám při plném úvazku 5 x 8 hodin, tedy 40 hodin dovolené.

Výpočet Dovolené

Od 1. ledna 2021 se nárok na dovolenou počítá podle odpracovaných hodin, nikoliv podle odpracovaných dní, jako tomu bylo v předchozích letech. Její výše se stanovuje v hodinách, dle toho, jestli se jedná o plný úvazek (40h týdně) nebo o poloviční úvazek (20h týdně). Dle zákona má zaměstnanec nárok minimálně na 160h dovolené (4x40h).

Nárok na dovolenou se stanovuje dle počtu odpracovaných hodin, přesněji od týdenní pracovní doby zaměstnance určené v hodinách. Zákoník práce stanovuje zaměstnanci nárok na dovolenou v délce čtyř týdnů, tedy 20 dnů. Zaměstnancům, jimž náleží dle zákona plat (státní zaměstnanci) mají nárok na 5 týdnů dovolené.

Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý. Například, pokud zaměstnanec pracuje na plný úvazek a má sjednáno 5 týdnů dovolené ročně (tj.

Příklad: Zaměstnanec pracoval na plný úvazek od 1. ledna do 30. dubna a odpracoval tak 17 týdnů. Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá.

Délka dovolené se poté v hodinách stanoví tak, že v případě dovolené za kalendářní rok přísluší zaměstnanci dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.

Dovolená a Dohody o Práci

Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti se zákonná úprava nově od roku 2023 vztahuje také. Podmínky jsou přitom stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny.

Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin. Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené.

Vzhledem k tomu, že zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr mají právo na dovolenou v zásadě za stejných podmínek jako zaměstnanci v pracovním poměru (dle § 77 odst. 2 zákoníku práce se na ně vztahuje úprava o pracovním poměru, není-li stanoveno jinak), uplatní se i na ně obecná podmínka pro vznik práva na dovolenou uvedená v § 213 odst. 3 zákoníku práce, tj. že pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli musí v příslušném kalendářním roce trvat nepřetržitě alespoň 4 týdny a zaměstnanec musí v rámci tohoto pracovněprávního vztahu odpracovat alespoň 4násobek fiktivní týdenní pracovní doby.

Protože zaměstnanci, konající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nemají pevnou „týdenní pracovní dobu“, stanovuje zákoník práce, že jen pro účely dovolené u těchto zaměstnanců činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin. Čtyřnásobek fiktivní týdenní pracovní doby tedy vždy u všech zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr činí 80 hodin. V těchto případech tak není rozhodující to, v jakém skutečném rozsahu byla práce v dané dohodě sjednána, ale je rozhodující jen to, kolik hodin daný zaměstnanec skutečně odpracoval.

Dodatková Dovolená

Na dovolenou navíc, tzv. dodatkovou dovolenou, mají nárok zaměstnanci pracující v obtížných podmínkách, například horníci, nebo zaměstnanci záchranné služby. Česká legislativa pak myslí i na vybrané skupiny pracovníků, kteří vykonávají obzvlášť náročné profese. pracovníci pracující pod zemí (např.

Dovolená ve Zkušební Době

Volno můžete zaměstnancům dopřát i v případě, že jsou zatím ve zkušební době. Za každých 21 odpracovaných dnů náleží novému zaměstnanci 1/12 vyměřené dovolené. A ten má právo ve smlouvě povolit čerpání dovolené až po uplynutí zkušební doby.

Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje).

Kdy Zaměstnavatel Může Nařídit Dovolenou?

Zaměstnavatel může podle zákoníku práce nařídit zaměstnanci čerpání dovolené. „Avšak musí vždy zaměstnanci písemně oznámit konkrétní dobu čerpání minimálně 14 dní předem.

Dobu čerpání dovolené musíte jako zaměstnavatel stanovit písemně alespoň 14 dní předem (není-li dohodnuto jinak). Při rozvrhování ale musíte brát ohled na oprávněné zájmy zaměstnanců. Například na to, že rodiče školou povinných dětí by měli dostat volno o letních prázdninách, pokud si o něj požádali. V ideálním případě by měl pracovník čerpat alespoň dva týdny dovolené vcelku. Pokud to provozní situace umožňuje, měli byste také umožnit zaměstnancům vyčerpat dovolenou v roce, ve kterém na ni vznikl nárok. Nejpozději pak v roce následujícím.

Krácení Dovolené

Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.

Dříve se při dlouhodobých omluvených překážkách v práci na straně zaměstnance krátila délka dovolené. Pokud jste tedy na rodičovské dovolené nebo neschopence celý rok, tak vám žádný nárok na dovolenou nevzniká.

Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost (nebo neplacené volno, atd.) nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Ta je u plného úvazku 40 hodin.

Náhrada Mzdy Za Dovolenou

Za dobu, kdy byl pracovník na dovolené, dostane náhradu mzdy či platu. Ta odpovídá jeho průměrnému výdělku. Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou.

Převod a Proplacení Dovolené

Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.

Ano, v případě, že Vám skončí pracovní poměr, zbývající dovolená bude proplacená do Vaší výplaty.

Čerpání Dovolené a Nemoc

Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená. Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.

Závěr

Dovolená je základním právem každého zaměstnance a její správné pochopení a uplatňování je klíčové pro spokojenost na pracovišti. Ať už se jedná o výpočet nároku, pravidla pro čerpání nebo specifika pro různé typy pracovních poměrů, tento článek by měl sloužit jako užitečný průvodce pro každého zaměstnance i zaměstnavatele.

S HR systémem GIRITON získáte výhody v podobě všech dat na jednom místě, generování dokumentů naplněné vašimi daty, včetně jejich digitálního podepisování. Využít můžete jednotlivé agendy pro správu zaměstnanců i majetku firmy. Příkladem je Agenda Personalistika, Školení, Kniha úrazů, Lékařské prohlídky nebo Evidence vozového parku.

Neodpověděl vám článek na váš problém? Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč.