Klub českých turistů (KČT) je zájmové sdružení turistů, které vzniklo v roce 1888 za Rakousko-Uherska a působí dodnes v České republice. Klubu předcházel "Spolek českých turistů v Praze", ze kterého vznikl Klub českých turistů.
Znak Klubu českých turistů
Založení a první léta (1888-1918)
Klub českých turistů byl založen na valné hromadě 11. června 1888 v Praze, v malém sále Měšťanské besedy za účasti 48 členů. Iniciátory byli nadšenci v čele s Dr. Vilémem Kurzem st. (předseda Národní jednoty Pošumavské), Dr. Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským. Za předsedu byl zvolen známý cestovatel a veřejný činitel Vojtěch Náprstek na první výborové schůzi 14. června 1888. Ten plnil svoji úlohu známé osobnosti v čele klubu, ale práci v klubu se mnoho nevěnoval a předsednické místo již po půl roce opustil na první valné hromadě KČT v lednu 1889.
Měl řadu dalších zájmů, funkcí a povinností, a tak tíha klubovní práce se brzy přenesla na skupinu osob, soustředěnou kolem Kurze a Pasovského (plaketa s jeho jménem je dnes nejvyšším vyznamenáním KČT). Četné pobočky klubu zakládaly chaty a stavěly rozhledny (např. Petřínská rozhledna v Praze); od roku 1889 začaly tvořit také hustou síť turistických značek. V lednu 1889 vychází první číslo Časopisu turistů, jehož redakci převzal profesor Dr.
Klub československých turistů (1918-1938)
Po založení Československa v roce 1918 došlo k přejmenování původního Klubu českých turistů a rozšíření jeho působnosti na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Dne 13. listopadu 1918 byl Ústředním výborem KČT rozhodnuto jej přejmenovat na Klub československých turistů. Jeho prvním předsedou byl Jiří Guth-Jarkovský, který byl od roku 1915 předsedou předchozího Klubu českých turistů. O rok později vznikl v Bratislavě odbor KČST Bratislava, pak následovaly na Slovensku odbory další.
Po vzniku samostatného Československa se připojením slovenských turistů organizace změnila na Klub československých turistů, rozšířila svou činnost, stala se masovou zájmovou organizací. Už v letech 1920-1925 bylo investováno přes 9 milionů Kč na stavby, pozemky, značení, vybavení, opravy a další. Vrchol stavební činnosti Klubu československých turistů proběhl v letech 1928-1933. V roce 1938 vlastnil klub 121 hotelů, chat, restaurací a útulen ve své správě. Dalších 28 bylo najatých.
V květnu 1920 valná hromada KČST přijala nové klubové stanovy, došlo ke vzniku žup. V následujících letech klub začal s intenzivním vyznačováním cest i na Slovensku, začal zde budovat síť turistických chat. V roce 1924 provozoval 45 chat a útulen, pečoval o 15 rozhleden, 18 hradů a jejich zřícenin. O rok později založil své Turistické nakladatelství, začal organizovat plesy a jiné zábavy.
V roce 1926 prošla organizace svou první krizí. Byl to důsledek obrovského nárůstu investičních projektů a zajištěných závad kolem jejich financování. Po vnitřních sporech rezignoval téměř celý ústřední výbor včetně předsedy Guth-Jarkovského, k výměně došlo i v redakční radě časopisu Turista. Novým předsedou KČST se stal J. V. Blahoslav (předseda Nejvyššího soudu). Krátce poté jej vystřídal senátor Dr. Emanuel Hrubý, který vytrval v předsednictví 10 let a dovedl klub k absolutnímu vrcholu v počtu členů, chat, rozhleden. Nastolil pevný řád v oblasti hospodaření a docílil uznání klubu v československé společnosti.
Ukázka turistických značek KČT
Období Protektorátu a poválečné roky (1939-1989)
Svou existenci s původním názvem spolek zčásti obnovil na území Protektorátu Čechy a Morava po ztrátě pohraničí, odtržení a vzniku Slovenského státu roku 1939. Zřejmě nejvýraznějším prvkem činnosti klubu byla v období okupace aktivizace Dorostu KČT. Takzvaná „Káčata“ se stala úkrytem po velkou část oddílů mládežnické organizace Junák, kterou nacisté na podzim roku 1940 úředně rozpustili.
Po zániku Československa se v lednu roku 1939 opět slovenští turisté odtrhli a založili si svůj Klub slovenských turistov a lyžiarov (KSTL), který existoval do roku 1949. KČST tak formálně přestal existovat, činnost obnovil KČT. Po roce 1945 byla obnovena činnost Klubu českých turistů, avšak dříve, než mohlo dojít k znovuobnovení KČST, byla uplatněna koncepce jednotné tělovýchovy.
Po převzetí moci v Československu komunisty v únoru 1948 byl Klub českých turistů zrušen, rozpuštěn, jeho majetek byl znárodněn, jeho členská základna byla slučovacími schůzemi v následujících měsících začleněna do sjednocené tělovýchovy. Turistické aktivity se přesunuly převážně pod odbory turistiky tělovýchovných jednot ČSTV.
V letech 1948 až 1990 existoval jako Svaz turistiky v rámci celostátní organizace Československý svaz tělesné výchovy a sportu.
Obnovení činnosti po roce 1989
Obnoven byl až po sametové revoluci roku 1989. Po roce 1989 obnovil svou činnost Klub českých turistů a někdejší KČST obnoven nebyl. Některé kluby (např. Po roce 1990 znovuobnovený klub usiloval o vrácení svého majetku. Uspěl zčásti a některé získané objekty postupně zas ztratil. Dokázal postavit turistickou chatu v Prášilech na Šumavě a Bezručovu chatu na Lysé hoře v Beskydech, zrekonstruovat Jiráskovu turistickou chatu na Dobrošově.
Mimo nich vlastní a udržuje v Krkonoších Brádlerovy boudy, Voseckou boudu, Výrovku, a chatu Pod Studničnou. Od 23. Klub českých turistů je členem Evropské asociace turistických klubů i Internationaler Volkssportverband (IVV). Pořádá turistické akce pro členy a i veřejnost (nejznámější je asi Pochod Praha-Prčice). V roce 2005 uspořádal v Plzni 9. Klub měl počátkem roku 2008 přes 35 000 členů, z nichž je třetina mládež do 26 let, třetina senioři nad 60 let. Dne 24.
Na celostátní konferenci KČT ve dnech 26.-27. března 2022 bylo zvoleno nové vedení KČT. Předsedou se stal Jiří Homolka, místopředsedy se stali Ladislav Macka a Ladislav Jirásko. Po náhlém úmrtí Jiřího Homolky v srpnu 2024 se předsedou stal ing.
Organizační struktura a aktivity
V čele organizace mezi konferencemi je Ústřední výbor (ÚV KČT) s pětičlenným předsednictvem a Ústřední kontrolní komise KČT. Klub má vytvořeno několik sekcí: pěší turistiky, cykloturistiky, lyžařské turistiky, zdravotně postižených, vysokohorské turistiky, mototuristiky, turistiky na koni, speleoturistiky aj. Ústřední sekretariát KČT je v od července 2012 v Praze 1, Revoluční 8. Mládež (tomíci) je organizována převážně v Asociaci turistických oddílů mládeže (A-TOM). Každá z oblastí má pod sebou desítky odborů.
Mimo časopisu Turista přes své pražské vydavatelství (obchodní společnost Trasa, s.r.o.) vydává opakovaně číslované turistické mapy v měřítku 1 : 50 000, které pokrývají celé území České republiky. Dne 6. prosince 2005 klub převzal od ministra RNDr. V roce 2012 byly do Síně slávy české turistiky slavnostně uvedeny další osobnosti a kluby spjaté s historií klubu. Tato akce spojená s konáním Konference KČT se konala podeváté od roku 2004. Oceněni byli tentokrát dne 31.
Současný symbol je chráněn jako ochranná známka, obsahuje graficky upravený text názvu klubu v národních barvách a je používán od roku 1939, jeho užívání bylo obnoveno v roce 1990. Dále klub vnímá jako historický symbol prvky turistického značení cest, tj. Už v roce 1911 bylo v okolí Prahy 380 km značených tras. V klubu bylo v roce 2007 celkem 1384 aktivních značkařů pěších tras, 336 cykloznačkařů a roste počet značkařů turistických tras cest pro turisty na koních (hipoturistika). K 1. lednu 2008 klub udržoval 39 816 km pěších tras, 31 104 km cyklotras, 387 km lyžařských tras a 1300 km hipotras.
Po řadě úvah a plánů, které počítaly s vlastním muzeem už od roku 1920, narušovaných změnami režimů, vnitřními problémy a postavení organizace ve společnosti se vedení KČT dne 1. července 2006 podařilo otevřít Muzeum turistiky v budově bývalé synagogy v Bechyni.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1888 | Založení Klubu českých turistů |
| 1918 | Přejmenování na Klub československých turistů |
| 1939 | Obnovení činnosti KČT na území Protektorátu |
| 1948 | Zrušení KČT komunistickým režimem |
| 1989 | Obnovení činnosti KČT po Sametové revoluci |
Zanechat komentář