Klub českých turistů (KČT) je zájmové sdružení turistů, které vzniklo v roce 1888 za Rakousko-Uherska a působí dodnes v České republice. Klubu předcházel "Spolek českých turistů v Praze", ze kterého vznikl Klub českých turistů. V letech 1920 až 1938 byl nahrazen Klubem československých turistů. Za nacistické okupace byl jednou ze složek Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. V letech 1948 až 1990 existoval jako Svaz turistiky v rámci celostátní organizace Československý svaz tělesné výchovy a sportu. Obnoven byl až po sametové revoluci roku 1989.
Založení a vývoj KČT
Klub českých turistů byl založen 11. června 1888 v Praze, v malém sále Měšťanské besedy za účasti 48 členů z iniciativy nadšenců v čele s Dr. Vilémem Kurzem st., Dr. Františkem Čížkem a architektem Vratislavem Pasovským. Za předsedu byl zvolen na první výborové schůzi 14. června 1888 známý cestovatel a veřejný činitel Vojtěch Náprstek. Ten plnil svoji úlohu známé osobnosti v čele klubu, ale práci v klubu se mnoho nevěnoval a předsednické místo již po půl roce opustil na první valné hromadě KČT v lednu 1889.
Četné pobočky klubu zakládaly chaty a stavěly rozhledny (např. Petřínská rozhledna v Praze, Kurzova rozhledna); od roku 1889 začaly tvořit také hustou síť turistických značek. V lednu 1889 vychází první číslo Časopisu turistů, jehož redakci převzal profesor Dr. Po vzniku samostatného Československa se připojením slovenských turistů organizace změnila na Klub československých turistů, rozšířila svou činnost, stala se masovou zájmovou organizací. Už v letech 1920-1925 bylo investováno přes 9 milionů Kč na stavby, pozemky, značení, vybavení, opravy a další.
Vrchol stavební činnosti Klubu československých turistů proběhl v letech 1928-1933. V roce 1938 vlastnil klub 121 hotelů, chat, restaurací a útulen ve své správě. Dalších 28 bylo najatých. Svou existenci s původním názvem spolek zčásti obnovil na území Protektorátu Čechy a Morava po ztrátě pohraničí, odtržení a vzniku Slovenského státu roku 1939.
Zřejmě nejvýraznějším prvkem činnosti klubu byla v období okupace aktivizace Dorostu KČT. Takzvaná „Káčata“ se stala úkrytem po velkou část oddílů mládežnické organizace Junák, kterou nacisté na podzim roku 1940 úředně rozpustili. Po převzetí moci v Československu komunisty v únoru 1948 byl Klub českých turistů zrušen, rozpuštěn, jeho majetek byl znárodněn, jeho členská základna byla slučovacími schůzemi v následujících měsících začleněna do sjednocené tělovýchovy. Turistické aktivity se přesunuly převážně pod odbory turistiky tělovýchovných jednot ČSTV.
Některé kluby (např. Po roce 1990 znovuobnovený klub usiloval o vrácení svého majetku. Uspěl zčásti a některé získané objekty postupně zas ztratil. Dokázal postavit turistickou chatu v Prášilech na Šumavě a Bezručovu chatu na Lysé hoře v Beskydech, zrekonstruovat Jiráskovu turistickou chatu na Dobrošově. Mimo nich vlastní a udržuje v Krkonoších Brádlerovy boudy, Voseckou boudu, Výrovku, a chatu Pod Studničnou.
Organizační struktura a aktivity KČT
Klub českých turistů je členem Evropské asociace turistických klubů i Internationaler Volkssportverband (IVV). Pořádá turistické akce pro členy a i veřejnost (nejznámější je asi Pochod Praha-Prčice). Klub měl počátkem roku 2008 přes 35 000 členů, z nichž je třetina mládež do 26 let, třetina senioři nad 60 let. Na celostátní konferenci KČT ve dnech 26.-27. března 2022 bylo zvoleno nové vedení KČT. Předsedou se stal Jiří Homolka, místopředsedy se stali Ladislav Macka a Ladislav Jirásko.
V čele organizace mezi konferencemi je Ústřední výbor (ÚV KČT) s pětičlenným předsednictvem a Ústřední kontrolní komise KČT. Klub má vytvořeno několik sekcí: pěší turistiky, cykloturistiky, lyžařské turistiky, zdravotně postižených, vysokohorské turistiky, mototuristiky, turistiky na koni, speleoturistiky aj. Ústřední sekretariát KČT je v od července 2012 v Praze 1, Revoluční 8. Mládež (tomíci) je organizována převážně v Asociaci turistických oddílů mládeže (A-TOM).
Mimo časopisu Turista přes své pražské vydavatelství (obchodní společnost Trasa, s.r.o.) vydává opakovaně číslované turistické mapy v měřítku 1 : 50 000, které pokrývají celé území České republiky. Dne 6. prosince 2005 klub převzal od ministra RNDr. V roce 2012 byly do Síně slávy české turistiky slavnostně uvedeny další osobnosti a kluby spjaté s historií klubu. Tato akce spojená s konáním Konference KČT se konala podeváté od roku 2004. Oceněni byli tentokrát dne 31.
Současný symbol je chráněn jako ochranná známka, obsahuje graficky upravený text názvu klubu v národních barvách a je používán od roku 1939, jeho užívání bylo obnoveno v roce 1990. Dále klub vnímá jako historický symbol prvky turistického značení cest, tj. Už v roce 1911 bylo v okolí Prahy 380 km značených tras. V klubu bylo v roce 2007 celkem 1384 aktivních značkařů pěších tras, 336 cykloznačkařů a roste počet značkařů turistických tras cest pro turisty na koních (hipoturistika).
K 1. lednu 2008 klub udržoval 39 816 km pěších tras, 31 104 km cyklotras, 387 km lyžařských tras a 1300 km hipotras. Po řadě úvah a plánů, které počítaly s vlastním muzeem už od roku 1920, narušovaných změnami režimů, vnitřními problémy a postavení organizace ve společnosti se vedení KČT dne 1. července 2006 podařilo otevřít Muzeum turistiky v budově bývalé synagogy v Bechyni.
KČT v Liberci
Po vzniku krajů bylo rozhodnuto, že se dřívější oblasti se přeskupí do krajského členění. Od 1. 1. 2001 proto vznikla Ještědská oblast, která nově sdružila oblasti Labsko-lužickou, Jizersko-ještědskou, Krkonoše-Podkrkonoší (část) a Český ráj-Pojizeří (část) v okresech Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Později byla přejmenována na oblast Liberecký kraj. V roce 2024 působí v oblasti 23 odborů KČT, rozmístěných v okresech.
Odbory KČT se zaměřují zejména na pořádání turistických akcí určených nejen pro organizované turisty, ale i pro širokou veřejnost, značení, údržbu a opravy turisticky značených tras pro pěší a cykloturisty, lyžařskou i vodní turistiku. Od konce 19. stol. byl střediskem libereckých Čechů spolek Česká beseda, jehož zakladatelem a vedoucí osobností byl MUDr. V. Šamánek. Za jeho předsednictví se 9.12.1899 uskutečnila zakládající schůze místního odboru KČT a již 10.3.1900 se v České besedě konala ustavující valná hromada libereckého odboru za přítomnosti 18 členů.
První vycházky směřovaly do blízkého okolí, poznávací výlety sloužily i jako podklad pro vydání českého průvodce Libercem a okolím. Odbor vydával propagační pohlednice a navázal spolupráci s okolními odbory, zejména s KČT v Jilemnici. Za pomoci KČT Praha vybudoval v České besedě turistickou noclehárnu pro české turisty přijíždějící do převážně německého pohraničí z Prahy a vnitrozemí Čech. Liberec byl nejen východiskem k putování severočeskými horami, ale i nástupním místem k dalším cestám za nejmenším slovanským národem - Lužickými Srby v sousedním Prusku.
Při přestavbě České besedy na Národní dům v r. 1905 vznikla v nové budově i studentská turistická noclehárna, počet členů odboru však poklesl na pouhých 10 osob. Krize byla naštěstí překonána a činnost odboru pokračovala i po rozpadu monarchie a vzniku republiky. V kraji přibývalo značených cest a publikační činnost z Čechy dosud málo navštěvovaného kraje získala své pravidelné čtenáře v celé ČSR. Turistika se výrazně změnila po r. 1945 a zejména po začlenění turistických oddílů do tzv. sjednocené tělovýchovy. V Liberci vznikl turistický odbor TJ Ještěd a z něho se následně vyčlenily další odbory turistiky TJ Lokomotiva Liberec, TJ Textilana, TJ Slovan.
Výročí 125 let od založení si v roce 2025 připomíná Klub českých turistů v Liberci. Turisté výročí oslavili už 1. ledna 2025 už 50. novoročním výstupem na vrchol Ještědu. Během roku si ho ale připomenou i při dalších výletech.„Projdeme ty nejznámější trasy v okolí Liberce, určitě Ještědský hřeben, který se stal velmi významným tahákem na turistické výlety s pěknými výhledy. A pochopitelně páteřní trasy v Jizerských horách,“ naznačil Bořivoj Pohl, předseda Klubu českých turistů - TJ Lokomotiva Liberec.
Významná výročí a ocenění
Klub českých turistů slaví významné jubileum. K jeho 130. narozeninám byla ve vestibulu Krajského úřadu v Liberci zahájena výstava, která potrvá až do 29. června. „Je zajímavé si dát toto výročí do historických souvislostí. Ve stejném roce, kdy byl založen Klub českých turistů, bylo v Praze otevřeno Nové německé divadlo, dnes Státní opera Praha, František Křižík postavil na Žižkově elektrárnu nebo začal vycházet Ottův slovník naučný. Najednou si uvědomíte tu dlouhověkost Klubu českých turistů, ve kterém vyrostly generace milovníků turistiky,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Výstava má aktuální regionální charakter se představuje většina turistických oddílů pod hlavičkou KČT z celého Libereckého kraje od České Lípy až pod Krkonoše. Každý oddíl zde v rámci nově zpracované textové a fotografické prezentace seznamuje návštěvníky se svojí historií, významnými osobnostmi podporovatelů turistiky a se svými charakteristickými akcemi pro veřejnost. V expozici jsou také k vidění zajímavé turistické artefakty. „Klub českých turistů je velmi odolná organizace, která přečkala obě války, nástup a éru komunismu, sovětskou okupaci i následnou normalizaci. Díky ní dnes máme turistické značení, které obdivuje celý svět. Těší mě, že si pro svou výstavu vybrali právě sídlo Libereckého kraje,“ doplnila Květa Vinklátová.
Klub českých turistů finišuje v přípravách na třídenní oslavy výročí v Praze. „Nesou název ʹ100 let republiky, 130 let v pohybuʹ a budou završeny bohatým programem v rámci třídenních oslav obou v názvu zmíněných výročí,“ poznamenal Vratislav Chvátal, předseda Klubu českých turistů. Záštitu nad výstavou ve vestibulu krajského úřadu převzala Ing. Květa Vinklátová, členka rady kraje pověřená řízením oboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu a Mgr. Petr Tulpa, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro rezort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.
Přehled významných milníků v historii KČT
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1888 | Založení Klubu českých turistů v Praze |
| 1889 | Vydáno první číslo Časopisu turistů |
| 1920 | Přeměna na Klub československých turistů |
| 1939 | Obnovení spolku pod původním názvem na území Protektorátu Čechy a Morava |
| 1948 | Zrušení a rozpuštění KČT komunistickým režimem |
| 1989 | Obnovení činnosti po Sametové revoluci |
| 2006 | Otevření Muzea turistiky v Bechyni |
Zanechat komentář