Klub českých turistů (KČT) sdružuje zájemce o turistiku a pobyt v přírodě. Pořádá turistické akce pro členy i veřejnost, značí turistické trasy všech typů, vydává mapy a časopis Turista, provozuje síť turistických chat a chrání přírodu. Klub českých turistů byl založen v roce 1888 skupinou vlastenců kolem Vojty Náprstka.
V roce 2018 jsme si připomenuli již 130. výročí založení KČT. Můžeme směle říct, že pro turistiku v českých zemích byl velmi významný rok 1862, kdy byl založen Sokol Pražský jako první sokolská jednota. Již v prvních stanovách, které vypracoval zakladatel Sokola Dr. Miroslav Tyrš, čteme větu: „Účel jednoty jest, aby se pěstoval tělocvik společným cvičením, společnými výlety, zpěvem a šermováním.“ Tímto ustanovením bylo prakticky odstartováno období sokolských výletů a tedy určité formy turistiky před založením Klubu českých turistů.
Je samozřejmé, že tehdejší výlety vypadaly jinak. Pochodovalo se v útvaru, většinou s praporem, v úplném sokolském kroji a za zpěvu pochodových písní. Nedá se však říci, že by byla potlačena poznávací činnost. Výlety byly směrovány do zajímavých nebo historických míst - první výlet byl na Říp. Dr. Čas ale nazrával, potřeby pohybu v přírodě se měnily, a tak nastala vhodná doba k založení prvních turistických klubů u nás. 11. června 1888 byl založen v Praze Klub českých turistů.
Aby pomohl v prvních krůčcích nově založenému Klubu českých turistů, vyslal Sokol svého zkušeného pracovníka Dr. Viléma Kurze, aby přispěl radou i zkušenostmi. Prvním předsedou KČT byl zvolen známý veřejný činitel a cestovatel Vojta Náprstek. Ten plnil spíše úlohu reprezentační, veřejnosti známé osobnosti. Práci v Klubu se mnoho nevěnoval, protože měl spoustu dalších zájmů a povinností. Proto po půl roce předsednické místo opustil a práce v KČT se přesunula hlavně na skupinu pracovníků kolem Dr. Viléma Kurze, profesora, novináře a architekta Vratislava Pasovského.
Prvním velkým počinem mladého KČT byla výprava na Světovou výstavu do Paříže, která byla jedinečnou senzací. Výprava se uskutečnila na jaře roku 1889 a zúčastnilo se jí neuvěřitelných 363 účastníků. Tato výprava nejenže měla velký ohlas v české společnosti, ale byla pro KČT také významná tím, že skončila se ziskem 1000 zlatých rakouských, což bylo na tehdejší dobu celkem slušné jmění. Dalším velkým podnikáním byla účast KČT na „Jubilejní výstavě“ v roce 1891 na Pražském výstavišti, kde měl KČT vlastní velký pavilon s dioramatickým obrazem od bratří Liebscherů. Po skončení výstavy byl pavilon přenesen na Petřín, kde doplněn bludištěm, slouží dodnes.
Vedení KČT se při zájezdu do Paříže inspirovalo také Eiffelovou věží. V lednu 1890 šokoval Dr. Kurz veřejnost novinovým článkem „Rozhledna na Petříně, obrázek blízké budoucnosti Prahy“. Podle tohoto článku se měla uskutečnit již v roce 1891 výstavba zmenšeniny Eiffelovy věže 1:5 (o výšce 60 m) s restaurací a lanovou dráhou. Ačkoli všichni byli přesvědčeni o fantastickém snění, vedení KČT se opravdu podařilo dokončit stavbu věže 2. července 1891 a lanovku 20.
Je samozřejmé, že klub pokračoval také v pravidelné činnosti. Organizoval výlety a vycházky do okolí měst a věnoval se také hromadným zájezdům a výpravám vlakem. V lednu roku 1889 vyšlo první číslo klubového časopisu pod názvem „Časopis turistů“. Práci klubu poznamenala I. světová válka. Došlo k útlumu činnosti i poklesu členů. Skončení války přineslo vznik nového státu. Byla nastartována nová etapa. Klub se změnil na Klub československých turistů a svoji působnost rozšířil na Slovensko i Podkarpatskou Rus. Kromě běžné činnosti se rozvinula také velká výstavba turistických chat i drobných objektů. Velké úsilí se věnovalo značení turistických cest.
Změna poměrů přinesla i rozvoj v turistice. Kromě pěší turistiky se nebývale rychle rozvíjela lyžařská turistika a brzy také vodáctví. V roce 1919 vznikl v Praze a v roce 1922 v Brně Akademický odbor. Zde se sdružovala mládež a studenti, kteří se zasloužili o další rozšíření činnosti o táboření a horolezectví. O celkovém rozvoji klubu svědčí i skutečnost, že v roce 1938 jeho členská základna byla přes 100 000 členů.
Druhá světová válka opět zasáhla hluboko do činnosti. Jednak ztrátou Slovenska a Podkarpatské Rusi, jednak násilným odtržením pohraničí. Přestože činnost klubu nebyla během války zrušena, byla silně omezena. Pod obezřetným vedením Dr. Pavla Páska se klub pak stal útočištěm členů ze zrušeného Sokola a Junáka.
Po skončení války čekalo klub mnoho úkolů. Jednak bylo nutné obnovit pravidelnou činnost, jednak zajistit a převzít zpět majetek a v neposlední řadě navázat kontakt s Klubem slovenských turistov. K obnově Klubu československých turistů již nedošlo, protože sílily tlaky na sjednocení tělovýchovy a zařazení turistiky do tohoto procesu. prof. Dr.
Založení odboru KČT v Brně
V Brně s podnětem založit Klub českých turistů přišli již v roce 1892 členové Čtenářského spolku, který byl tehdy střediskem českého života ve městě. Následovalo několik jednání a hlavně byla nutná změna stanov tak, aby mohl být Klub českých turistů rozšířen na Moravu a do Slezska. Potom, tedy 9. května 1894, požádal Ing. Pětník ústředí KČT o založení odboru v Brně.
Dne 26. května 1894 následovala přednáška Dr. Kurze o turistice v Besedním domě, kde sídlily české spolky a kde se odehrával český život ve městě. Přípravný výbor se sešel 26. srpna 1894 v malém sále Besedního domu a 27. srpna 1894 se konal první společný výlet do Blanska a na Macochu. Řádná valná hromada se konala 17. prosince 1894, kde byl zvolen předsedou brněnského odboru Ing. František Pětník. Ve výboru pracovali čelní představitelé českého veřejného života. Brněnský odbor byl prvním odborem KČT na Moravě.
Zaměřil se na pěstování pěší turistiky, pořádání přednášek, značení cest, provoz studentských turistických nocleháren a ediční činnost. Jedním z hlavních úkolů odboru byla stavba turistické útulny na Macoše, která sehrála významnou úlohu ve zpřístupňování Moravského krasu. Výstavba útulny proběhla od dubna do srpna 1895. Výstavbou útulny a jejím rozšiřováním v dalších letech se dostal brněnský odbor do tísnivé hospodářské situace.
Při jednání s ústředím KČT byla zamítnuta žádost odboru o odepsání poskytnuté půjčky. Valná hromada 10. května 1902 tedy rozhodla o rozchodu brněnského odboru. Činnost byla znovu obnovena až 22. května 1908. Provoz turistické útulny na Macoše svěřilo ústředí odboru v Blansku a provoz Sloupských jeskyní odboru v Boskovicích.
K novému rozmachu klubu došlo až po skončení 1. světové války. Odbor KČT Brno měl narůstající členskou základnu a pestrou činnost. Byly to vycházky, výlety, vícedenní putování i autokarové zájezdy převážně pro pěší turistiku. Již v roce 1926 se ustavila skupina lyžařů. Od roku 1934 pracovali vodáci, kteří u komínského splavu vybudovali loděnici a rekreační zázemí. V tomto areálu byla zahájena činnost 14. července 1936. V odboru působila také skupina cyklistů a horolezců. Koncem třicátých let překročila členská základna 1000 členů.
Působil zde také silný Akademický odbor Klubu čs. turistů, založený v roce 1922. Ten organizoval dny studentské turistiky, prázdninové tábory i zájezdy do slovenských hor. Jeho součástí byl také silný lyžařský oddíl a oddíl horolezců. V roce 1939 se s KČT sloučil Svaz čs. dělnických turistů. Tím v Brně vznikly dva odbory. Původní byl odbor KČT Brno I a nově vzniklý odbor byl odbor KČT Brno II.
Po druhé světové válce se sice úspěšně rozběhla činnost, ale násilný vstup do sjednocené tělovýchovy znamenal útlum.
Vývoj po roce 1948
Prapředkem turistického oddílu KTL Brno je Odbor Brno Klubu českých turistů, založený v roce 1894. Tento odbor byl v roce 1920 přejmenován na Klub československých turistů (KČST) Brno. Pod tímto názvem vyvíjel odbor činnost až do konce roku 1938, kdy byl opět přejmenován na Odbor KČT Brno I. Tak působil v období okupace i poválečné obnovy republiky až do roku 1948. Tehdy byl Klub českých turistů zrušen a jeho organizační části byly buď přičleněny k příslušným složkám Sokola (Ústřední výbor a odbory) nebo likvidovány (župní orgány).
KČT Brno I, byl přičleněn k Tělocvičné jednotě Sokol Brno Žabovřesky. Do této jednoty byl zároveň převeden veškerý spolkový majetek a spolkové jmění, což byl hlavně pozemek a loděnice náležející odboru KČT Brno I. Turistický oddíl Sokola Žabovřesky, později odbor, působil pak v této jednotě, v průběhu let přejmenovávané až do roku 1969.
V dubnu roku 1969 byl ustaven přípravný výbor k založení specializované tělovýchovné jednoty zaměřené na lyžování a turistiku všech druhů. Tato iniciativa vznikla z popudu turistů, lyžařů a kanoistů TJ Sokol Brno Žabovřesky. Činnost těchto složek byla v TJ Sokol Brno Žabovřesky okrajovou, protože dominantní postavení měla košíková, základní tělovýchova a fotbal. Tomu odpovídala i pozornost a finanční podpora.
Ustavující schůze nové tělovýchovné jednoty s názvem TJ Klub turistů a lyžařů Brno se konala 24. září 1969 v závodním klubu „Justičního paláce“. Tehdy zvolený devítičlenný výbor vedl Ing. Dr. Zdeněk Lenhart. Nově vzniklá tělovýchovná jednota navazovala na tradice Klubu českých turistů Brno 1 a Lyžařského klubu Brno. Po svém předchůdci KČT Brno 1 jsme zdědili loděnici v Komíně „Káčata“. Ta se stala nejen základnou vodáckého oddílu, ale také sportovištěm pro všechny členy Klubu turistů a lyžařů Brno (KTL Brno) a širokou veřejnost. V době založení přešlo do nové tělovýchovné jednoty asi 350 členů. Sekretariát pro kontakty se členy a také pro jednání výboru byl zřízen v pronajatých prostorách na ulici Pekařské.
V roce 1969 byla vytvořena specializovaná tělovýchovná jednota Klub turistů a lyžařů Brno a do této jednoty vstoupili turisté, vodáci a lyžaři Sokola Žabovřesky a byl sem převeden i bývalý nemovitý majetek KČT Brno I, areál KáČaTa s loděnicí v Komíně a pozemky na břehu Kníničské přehrady. Od této doby tvoří odbor turistiky jeden ze tří pilířů KTL Brno.
Základem turistického oddílu je Odbor turistiky KČT KTL. Tento odbor navázal v roce 1969 na bohatou činnost odboru turistiky TJ Sokol Žabovřesky a tuto činnost nebývalým způsobem rozšířil. Během několika let vzrostl počet členů odboru téměř na tisícovku a odbor organizoval akce všech forem turistiky. Byl průkopníkem dálkových pochodů, lyžařských přejezdů, náročné zimní a vysokohorské turistiky a outdoorového sportu mladých, sdružených v tzv. Chase. V několika turistických oddílech mládeže provozovali žáci a dorostenci celoroční systematickou činnost. V sedmdesátých a osmdesátých letech tvořil odbor turistiky KTL základ organizované turistiky v Brně, rozvíjel a podporoval progresivní formy turistiky pro všechny věkové kategorie.
Devadesátá léta přinesla změnu vnějších podmínek pro organizovanou turistiku, které se odbor turistiky musel přizpůsobit. Dnes je těžiště činnosti v oblasti všestranné turistiky seniorů, kdy kvalitou a rozsahem akcí, přístupných i členům jiných odborů a neorganizované veřejnosti, patří odbor opět ke špičce. Současně kvalifikovaní lektoři a cvičitelé organizují cykloturistiku, vysokohorskou turistiku a orientační sport nejen pro vlastní členy, ale i v KČT prostřednictvím odborných školení. Pole působnosti v odboru je i pro značkaře cykloturistických tras a značených cest pro pěší turistiku.
Současnost KTL Brno
V roce 2012 jsme projednali a schválili nové Stanovy KTL Brno a jsme organizováni následujícím způsobem stále stejně jako při založení, tj. ve třech oddílech - turistickém, lyžařském a vodáckém. Každý oddíl má z řad svých členů zvolen výbor v čele s předsedou oddílu. Kromě toho má každý oddíl své tři zástupce ve výboru KTL Brno a z něj jsou voleni tři statutární zástupci: předseda, místopředseda a tajemník. Výbor KTL Brno má v rámci klubu koordinační funkci a dále vně zastupuje KTL Brno.
KTL Brno o.s. se skládá ze tří samostatných sportovních oddílů - VODÁKŮ, TURISTŮ a LYŽAŘŮ. Vodácký oddíl je největší v Brně a má jak rozsáhlou základnu vodáků, tak rozsáhlou činnost s širokým rozpětím pro různé výkonnosti, zájmy a věkové kategorie. Plán akcí zahrnuje jak akce pro širokou vodáckou veřejnost, akce výkonnostní i expediční, rekreační a výcvikové, zimní program v tělocvičnách, výcvik eskymáckých obratů v bazénu i jiné aktivity volejbalové, lyžařské, cyklistické, turistické a poznávací. Významná je spolupráce s Vodáckým výcvikovým centrem mládeže (VVCM).
Členská základna je členěna na vlastní kmenové vodáky, kteří tvoří aktivní základ oddílu a příspěvkové - „klubové“ členy, kterými jsou stálí účastníci našich vodáckých akcí a dále uživatelé našich hřišť, volejbalisté, nohejbalisté a stálí rekreační návštěvníci. Umístění našeho areálu, jeho vybavení, dostupnost a „genius loci“ tvoří ze střediska KáČaTa jedno z hlavních brněnských tělovýchovných a rekreačních center. Logo je odvozeno od zkratky KČT - Klubu českých turistů a nevymysleli jsme si je sami, vzniklo obecným užíváním během dlouhé historie tohoto prostoru. A je nejstarším, prvním a bohužel také jediným střediskem s vazbou na Klub českých, původně československých turistů v Brně. Vždy sloužilo vodákům, lze ale říci i volejbalistům i dalším turistům a to kontinuálně během celé téměř osmdesátileté historii.
Oddíly mládeže a vodácká základna Káčata
V rámci Turistického oddílu působí dva oddíly mládeže - Horolezčata a Ještěrky. Vodácký oddíl má základnu na loděnici v Komíně, Svratecká 449, která byla postavena v roce 1936 a je známá pod názvem „KÁČATA“ (odvozeno od zkratky KČT - Klub českých turistů). Historická stavba slouží po dodatečných úpravách dodnes a je největší vodáckou základnou v Brně. Od jejího založení se na loděnici koncentrovala závodní činnost. První rychlostní závody od postavení loděnice byly uskutečněny na trati Bystrc - Komín v roce 1936 a první slalom byl uspořádán cca 2 km nad loděnicí u zbořeného jezu v roce 1937.
Činnost členů oddílu byla po dlouhá léta členěna do třech odvětví - rychlostní kanoistika na hladkých tratích, vodní slalom na divoké vodě a vodní turistika všech obtížností. V závodních činnostech dosáhli členové oddílu výrazných úspěchů. Nyní je činnost téměř výhradně směřována na vodní turistiku a vodácké soutěže. V roce 1996 byla postavena další budova, ve které je sociální zázemí, klubovna a turistická ubytovna. Objekty a pozemek obhospodařuje a spravuje vodácký oddíl za účasti všech členů oddílu.
Činnost vodáckého oddílu je směřována hlavně na výcvik mládeže. V oddílu mládeže je registrováno cca 45 členů včetně cvičitelů. V sezoně se pravidelně schází na loděnici, kde je pro výcvik potřebné materiální a technické vybavení a hlavně dostatek patřičně vyškolených cvičitelů, kteří kladou velký důraz na bezpečnost. V zimních měsících probíhá výcvik v pronajatém bazénu, kde je kladen největší důraz na nácvik eskymáckých obratů, potřebných při sjíždění divokých řek. Fyzická příprava je organizována také v pronajaté tělocvičně.
Součástí loděnice je populární rekreační středisko pro veřejnost, vybavené třemi hřišti na plážový volejbal, dvěma klasickými hřišti na volejbal a nohejbal, stolním tenisem, prolézačkami a pískovištěm. K dispozici je také půjčovna lodí a šlapadel.
Lyžařský oddíl a středisko Vrtěříž
O získání či vybudování své základny usilovali rovněž lyžaři již v rámci TJ Sokol Brno Žabovřesky, ale neuspěli při projednávání stavby lyžařského vleku na svahu „Nutrie“ za Nedvědicemi. V roce 1970 v rámci činnosti nově vzniklé TJ KTL Brno začala příprava a následně v roce 1971 i stavba lyžařského vleku v obci Vrtěříž u Štěpánova nad Svratkou v rámci akce tamějšího Místního národního výboru.
Mimořádná brigádnická aktivita členů TJ KTL Brno a zejména členů lyžařského oddílu umožnila zahájit provoz lyžařského vleku již v lednu roku 1972. V roce 1973 byla pak dokončena základní obslužná chata včetně zázemí pro děti, což umožnilo organizování lyžařského výcviku a vznik veřejné lyžařské školy mládeže. Celá stavba byla po dokončení předána KTL Brno do vlastnictví.
V souvislosti se společenskými změnami po roce 1989 a s postupnou změnou klimatu nám ale vrtěřížské středisko začalo čím dál méně vyhovovat. Sněhové podmínky v některých sezónách nám bohužel vůbec neumožnily středisko provozovat. Navíc se začaly zvyšovat nároky našich členů na kvalitu sjezdovek, vleků, atd. Naše amatérsky provozované středisko nemohlo konkurovat větším, profesionálně vedeným ski resortům. Po několika letech vášnivých interních diskuzí jsme se nakonec rozhodli v r. 2011 vrtěřížský areál prodat a najít novou základnu v Orlických horách. Uzavřela se tím dlouholetá historie naší Vrtěříže, ale věříme, že se tím odstartovala historie nová, která snad bude obdobně úspěšná a dlouholetá.
Hledání vhodné nemovitosti, která by odpovídala našim potřebám a zároveň finančním možnostem nebylo vůbec jednoduché, ale na konec se nám to podařilo a v roce 2017 jsme zakoupili chalupu v obci Čenkovice v Orlických horách, kterou postupně zvelebujeme. Stalo se tak po 7 letech hledání a prověřování různých nabídek realitních kanceláří.
Hlavní činností Lyžařského oddílu KTL Brno od počátku existence je nezávodní lyžování dětí a mládeže. Toto je specifikum, které nás odlišuje od většiny ostatních lyžařských oddílů v Brně. Naší snahou je naučit naše členy dobře sportovně lyžovat, aniž bychom kladli důraz na závodní činnost. Již od 70. let minulého století náš oddíl provozuje lyžařskou školu pro děti a mládež ve věku od 6 do 18 let. Od roku 2006 jsme rozšířili naše aktivity o výuku snowboardingu a v posledních letech také o výuku dospělých.
Vzhledem k tomu, že po celou dobu existence našeho oddílu každou sezónu provozujeme 3-4 autobusy (tj. cca 120-160 účastníků), můžeme odhadnout, že za 50 let naší existence prošlo oddílem více než 1500 členů (za předpokladu, že člen zůstává průměrně v oddílu cca 4 roky). V tomto období v oddílu pracovala více než stovka cvičitelů lyžování či snowboardingu, většinou absolventů naší lyžařské školy.
Brněnské vodáctví a Káčata
Brněnské vodáctví obecně začíná již v devatenáctém století, kdy jeho koncem vznikají první veslařské kluby a snad i první loděnice. Prvními vodáky v Brně byli Oldskauti, kteří navázali na předválečnou tradici v Praze a postavili pod jundrovským mostem chatku s loděnicí. Ve dvacátých letech je možno doložit prvé pokusy jednotlivců a menších skupinek o sjíždění některých úseků našich řek, Svratky, Dyje a Moravy a někteří se vydávají na vodnatější toky, zejména na Váh, Dunaj a rakouské řeky.
V roce 1929 vznikla skupinka nadšených propagátorů vodní turistiky, která si dala název AITUTAKI, podle ostrova v Tichomoří a postavili si chatku na Svratce mezi Jundrovem a Pisárkami. Značná vodácká aktivita probíhala v letech 1933, 1934, kdy byly uskutečněny plavby po Jihlavě, Dyji, Moravě, Dunaji, Drávě , Bistrici v Rumunsku a dalších. Výsledkem aktivit bylo založení organizované vodácké skupiny při brněnském odboru KČST a to na schůzi 14. prosince 1934. Vstoupilo 25 členů, byl zvolen výbor a předsedou František Čech.
Mimo bohatou činnost turistickou i závodní vyvinuli tito brněnští vodáci mimořádné úsilí pro vytváření materiálních podmínek a výsledkem bylo postavení a otevření loděnice roku 1936 v Brně Komíně na pravém břehu Svratky. Vybudování loděnice a rekreačního střediska bylo pionýrským činem nově vzniklé vodácké skupiny a umožnilo pevné zakotvení vodácké činnosti v Brně v dalších letech, až dodnes. Rekreační středisko se stalo i významným centrem rekreačního volejbalu a tato tradice stále trvá a dále se rozvíjí.
Brněnská vodácká skupina při KČST se intenzivně zabývala vodní turistikou, ale věnovala se také závodní činnosti svých členů. Podníceni pokusy vodáků Vysokoškolského sportu v letech 1932-34 zorganizovali vodáci KČST „První závod kanoí a kajaků“ z Komína do Pisárek a zpět. Od roku 1936 se závody konaly na trati Bystrc - Komín. Brněnští závodníci se zúčastňovali dalších závodů v Čechách i na Slovensku s dobrými výsledky na předních místech. Do velké šíře se rychlostní kanoistika v Brně rozrostla v posledních předválečných letech 1937-1939. Rychlostní závody se pořádaly i v prvých válečných letech, kdy okupanti zakázali činnost Sokola a dalších tělovýchovných organizací, ale tolerovali dosud činnost KČT a Svazu kanoistů.
Brněnská vodácká skupina KČT má i průkopnickou zásluhu na uvedení a propagaci vodního slalomu u nás. Na základě těchto pravidel se konal první závod ve vodním slalomu v ČSR 9. asi dva kilometry nad komínskou loděnicí u rozbořeného jezu na Svratce. Vítězem prvního slalomu se stal Jaroslav Dřevo. Další slalom se konal 15.května 1938 opět na Svratce mezi bystrckým splavem a staveništěm kníničské přehrady na trati dlouhé 400m.
Z historického přehledu je jasné, že vodácký oddíl KáČaTa má spolu s loděnicí a rekreačním střediskem dlouhou a bohatou historii, na kterou navázal po přechodném útlumu v letech druhé světové války, kdy ale zde ale činnost úplně nezanikla, další rozvoj v letech poválečných. Po roce 1948 KČT přechází do sjednocené tělovýchovy - do Svazu turistiky, ale zaměření a ideová základna zůstávají. 0bjekt a organizace je pod různými subjekty a až v roce 1969 je založen Klub turistů a lyžařů, jako pokračovatel turistů, vodáků KČT a lyžařů. De fakto tak došlo k obnovení KČT. Načas mu byl sice odebrán název klub, ale od roku 1990 je opět Klubem.
Rekreační středisko je i centrem volejbalu a nohejbalu na tradičních mlatových hřištích, ale v roce 1988 byla uvedena do provozu jako prvá v Československu dvě hřiště s hlubokým pískem pro beach volejbal. Konaly se zde i prvé velké turnaje v tomto sportu.
Logo Klubu českých turistů
Loděnice Káčata v Brně Komíně
Zanechat komentář