Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) poskytuje informace o podmínkách finančního zabezpečení pro osoby, které nemohou pracovat z důvodu těhotenství a péče o novorozence. Dávka, známá jako peněžitá pomoc v mateřství (PPM), lidově nazývaná mateřská, pokrývá období mateřské dovolené.
Maminky často neví, jak postupovat, když potřebují vyřídit mateřskou dovolenou nebo žádost o rodičovský příspěvek. Ten si rodič, který je doma s dítětem, začíná vyřizovat po porodu dítěte nebo v případě, že se ho týká mateřská dovolená ze zaměstnání, tak před skončením této doby.
Je všeobecně doporučováno nahlásit těhotenství v práci. Ačkoli není zákonem stanovené, že těhotná žena musí tuto skutečnost nahlašovat, je výhodnější pro obě strany, pokud tak učiní. Těhotná žena totiž dle zákona nesmí pracovat přesčas, má právo si upravit pracovní dobu dle potřeb a hlavně, nesmí dostat výpověď, a to až do konce rodičovské dovolené. Zaměstnavatel se na druhé straně může na tuto skutečnost lépe připravit a může již aktivně hledat dočasnou náhradu za těhotnou ženu. Těhotenství se doporučuje oznamovat až po 1. trimestru.
V tomto článku se dozvíte veškeré důležité informace o tom, kdy a jak žádat o mateřskou dovolenou, kdo má na ni nárok a jaké jsou podmínky pro získání peněžité pomoci v mateřství.
Kdo může žádat o peněžitou pomoc v mateřství?
Požádat o dávku peněžité pomoci v mateřství (PPM) může:
- Maminka dítěte
- Tatínek dítěte
- Manžel maminky dítěte
- Osoba, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (např. osvojení nebo pěstounská péče)
Žádost o dávku 6-8 týdnů před porodem podává maminka novorozence. Po šestinedělí může maminku s jejím souhlasem vystřídat jiná pečující osoba (manžel, tatínek dítěte, pěstoun).
Těmto osobám se od nároku na nejvýše 22 týdnů peněžité pomoci v mateřství (resp. 31 týdnů v případě dvojčat a vícerčat) odečítá doba vyčerpaná maminkou novorozence před porodem a v šestinedělí.
Žadatel/ka o dávku musí být v den nástupu na mateřskou účasten/účastna nemocenského pojištění, protože je tato dávka vyplácena z nemocenského pojištění.
Žadatel/ka má nárok na dávku také tehdy, pokud je v den nástupu v tzv. ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání. Standardní ochranná lhůta trvá 7 dnů, ovšem u žen, které byly v den ukončení zaměstnání těhotné, je prodloužena až na 180 dnů.
Kratší je ochranná lhůta pouze tehdy, pokud bylo kratší i zaměstnání (např. pokud předchozí zaměstnání trvalo 30 kalendářních dnů, ochranná lhůta potrvá pouze 30 kalendářních dnů).
Studentky nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, neboť studium nezakládá účast na nemocenském pojištění (studium se počítá pouze jako doba pojištění). Mohou však ode dne porodu požádat o rodičovský příspěvek poskytovaný Úřadem práce.
Žadatel/ka o dávku musí mít nemocenské pojištění alespoň 270 kalendářních dnů (to je zhruba 9 měsíců) ve dvou letech přecházejících dni nástupu na PPM (např. při nástupu na PPM 10. 10. 2023 v období od 10. 10. 2021 do 9. 10. 2023).
Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) musí mít zároveň nemocenské pojištění alespoň 180 kalendářních dnů (to je zhruba 6 měsíců) v roce předcházejícím dni nástupu na dávku.
Pokud dojde k porodu předčasně, podmínka požadovaných dnů účasti na nemocenském pojištění se zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Dny účasti na nemocenském pojištění se v rámci požadovaného období sčítají. Pokud žena během těhotenství čerpá nemocenskou dávku (je např. na rizikovém těhotenství), tato doba se do požadovaných dnů nemocenského pojištění započítá, jestliže ji pobírá za trvání pojištěné činnosti.
Doba studia se do 270 kalendářních dnů započítává pouze tehdy, pokud dotčená osoba studium úspěšně ukončila a v den nástupu na PPM již byla nemocensky pojištěna (případně je v ochranné lhůtě).
Den nástupu na PPM si určuje žena v rozmezí 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu, který stanoví lékař. Pokud si den nástupu neurčí, je jím počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Dojde-li k porodu předčasně, tj. před datem určeným podle předchozího odstavce, dnem nástupu na dávku je den porodu.
Pokud žena čerpá před porodem nemocenské (např. u rizikového těhotenství), lékař jí ukončí neschopenku dnem předcházejícím dni nástupu na PPM.
Maminky-zaměstnankyně mohou pracovat a zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství v případě, že jde o jiné zaměstnání, než ze kterého se jim tato dávka vyplácí.
Maminky-podnikatelky (OSVČ), které uplatňují nárok na PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí v době pobírání dávky přerušovat nebo ukončovat činnost. Samostatnou výdělečnou činnost sice nesmí vykonávat osobně, ale mohou ji vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob. Např. chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod..
Pokud žena nárok na PPM nemá, může čerpat nemocenské až do konce šestého týdne po porodu. Jestliže chce nastávající maminka pracovat až do dne porodu, den nástupu na PPM se neposouvá.
Podmínky pro zaměstnance a OSVČ
Nárok na dávku mají zaměstnanci/zaměstnankyně, neboť účast na nemocenském pojištění je ze zákona povinná při práci na pracovní smlouvu, na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) s hrubým měsíčním příjmem (sjednaným nebo dosaženým) alespoň 4 000 Kč a na dohodu o provedení práce (DPP) s dosaženým hrubým měsíčním příjmem přes 10 000 Kč.
Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) mají nemocenské pojištění ze zákona dobrovolně volitelné.
Pokud zaměstnanec/zaměstnankyně pracuje na DPP nebo v pracovní smlouvě (či DPČ) nemá sjednaný příjem alespoň 4 000 Kč měsíčně a v měsíci nástupu nedosáhne částek uvedených v prvním odstavci, znamená to, že v daném měsíci není účasten/účastna nemocenského pojištění.
Pokud ale byla výše příjmů dostatečná pro povinnou účast na nemocenském pojištění za alespoň tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející měsíci nástupu na dávku, na PPM může vzniknout nárok.
| Skupina | Podmínky |
|---|---|
| Zaměstnanci | Účast na nemocenském pojištění (povinná), příjem dle pracovní smlouvy/DPČ/DPP |
| OSVČ | Dobrovolné nemocenské pojištění, splnění doby pojištění |
| Studenti | Nemají nárok, mohou žádat o rodičovský příspěvek |
Mateřská a rodičovská dovolená
Častokrát se stane, že si lidé pletou pojmy mateřská a rodičovská dovolená. Jak mateřská, tak rodičovská dovolená jsou sociální dávky vyplácené státem k podpoře rodin a jejich narozených dětí. Díky tomu se také oba příspěvky započítávají do důchodu. Mateřská dovolená se vyplácí poměrně krátce. V případě narození jednoho dítěte se sociální dávky vyplácí po dobu 28 týdnů od nástupu na mateřskou dovolenou. Pokud se mamince narodí vícerčata, doba čerpání je 37 týdnů. Na mateřskou dovolenou se nastupuje v rozmezí 8 až 6 týdnů před stanoveným termínem porodu. Pokud je žena zaměstnaná, předá žádost zaměstnanci, pokud podniká jako OSVČ, musí na Správou sociálního zabezpečení. Výše dávek pak závisí na základě průměru vaší hrubé mzdy za posledních 12 měsíců. Z toho pak dostanete 70 %, což jsou tedy zhruba dvě třetiny. Aby žena dosáhla na mateřskou dovolenou a na dávky s ní spojené, musí platit zdravotní pojištění. Pokud je zaměstnaná, zdravotní pojištění je za ní odváděno zaměstnavatelem. Podmínkou však je, aby budoucí maminka za poslední dva roky odpracovala, a tedy i odváděla zdravotní pojištění, alespoň 270 kalendářních dnů, což je zhruba devět měsíců. Jestliže žena dostala výpověď a od té doby je na úřadu práce, vztahuje se na ni ochranná lhůta. Ta trvá ovšem pouze 180 dní.
Zákoník práce rovněž stanoví, že mateřská a rodičovská dovolená nepřísluší zaměstnankyni nebo zaměstnanci v případě, že se o dítě přestanou starat a dítě je z toho důvodu svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů (§ 198 odst. 3 zákoníku práce). V těchto případech končí i podpůrčí doba pro poskytování dávky otcovské poporodní péče (§ 38b odst. 4 zákona o nemocenském pojištění).
Po dobu čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. Po tuto dobu náleží zaměstnancům hmotné zabezpečení formou dávek nemocenského pojištění a státní sociální podpory, které náleží za podmínek upravených v předpisech o nemocenském pojištění (peněžitá pomoc v mateřství, případně dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská), resp. státní sociální podpory (rodičovský příspěvek).
Mateřská dovolená a zákoník práce
Mateřská dovolená (§ 195 zákoníku práce) je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnankyně. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci po dobu, která souvisí s porodem a péčí o narozené dítě v rozsahu 28 týdnů, a porodila-li žena zároveň dvě nebo více dětí v rozsahu 37 týdnů (obecná délka mateřské dovolené). Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.
Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu. Mateřskou dovolenou nelze nastoupit dříve než osm týdnů před očekávaným dnem porodu.
Otcovská dovolená (§ 195a zákoníku práce) je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance. Pracovní volno je zde poskytováno zaměstnanci v souvislosti s narozením dítěte a péčí o ně.
Na otcovskou dovolenou bude mít nárok i zaměstnanec, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období prvních šesti týdnů ode dne narození. Otcovská dovolená přísluší zaměstnanci pouze po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění.
K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich písemnou žádost rodičovskou dovolenou (§ 196 zákoníku práce). Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a zaměstnanci - otci dítěte od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Pokud otec požádá o čerpání rodičovské dovolené a souběžně bude čerpat dávku otcovské poporodní péče, bude se z hlediska zákoníku práce jednat o otcovskou dovolenou a teprve po vyčerpání dávky otcovské poporodní péče nastoupí otec na rodičovskou dovolenou.
Zaměstnanec podává žádost o čerpání rodičovské dovolené alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání li tomu vážné důvody na jeho straně. Žádost musí být písemná, obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a je možné ji podávat i opakovaně.
Zaměstnanci tedy nemusí o rodičovskou dovolenou žádat „vcelku“ a nemusí ihned na počátku sdělit, že budou rodičovskou dovolenou čerpat například do 2 let věku dítěte. Rovněž rodičovská dovolená je důležitou osobní překážkou v práci, kdy je zaměstnavatel povinen nepřítomnost v práci omluvit.
Zákoník práce rovněž stanoví, že mateřská a rodičovská dovolená nepřísluší zaměstnankyni nebo zaměstnanci v případě, že se o dítě přestanou starat a dítě je z toho důvodu svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů (§ 198 odst. 3 zákoníku práce). V těchto případech končí i podpůrčí doba pro poskytování dávky otcovské poporodní péče (§ 38b odst. 4 zákona o nemocenském pojištění).
Po dobu čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. Po tuto dobu náleží zaměstnancům hmotné zabezpečení formou dávek nemocenského pojištění a státní sociální podpory, které náleží za podmínek upravených v předpisech o nemocenském pojištění (peněžitá pomoc v mateřství, případně dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská), resp. státní sociální podpory (rodičovský příspěvek).
Kdy a jak žádat?
Na mateřskou dovolenou nastupuje rodička 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu. V tuto dobu tedy začíná pobírat peněžitou pomoc v mateřství (ve zkratce PPM). Přesný den nástupu si může sama určit. Pro nárok na získání PPM musí maminka platit nemocenské pojištění po dobu 270 dnů za poslední 2 roky, není třeba souvisle. Je tady také ochranná lhůta 180 dní od ukončení posledního pracovního poměru. Nemocenské pojištění se strhává automaticky ze mzdy či z platu.
Žádost o peněžitou pomoc v mateřství se tedy vyřizuje již během těhotenství. Formulář vydá a podepíše gynekolog, který v něm potvrdí očekávaný termín porodu.
Většinou stačí doručit žádost o PPM od gynekologa do práce na účetní (mzdové) oddělení a váš zaměstnavatel vše vyřídí za vás. Nepracujete-li, ale týká se vás ochranná lhůta 180 dní, odevzdáte vyplněný formulář svému poslednímu zaměstnavateli.
Tip! Mateřská dovolená, která vám je poskytnuta od zaměstnavatele nesmí trvat méně než 14 týdnů a nesmí skončit dřív, než doběhne šestinedělí. Maximálně pak trvá 28 týdnů nebo 37 týdnů v případě dvojčat či vícerčat. Během mateřské dovolené vám je od OSSZ vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, nikoliv plat nebo mzda.
Nežádá-li o PPM žena, která dítě porodila, ale otec nebo jiná osoba, která převzala dítě do péče, je postup odlišný. Otec (jiná osoba) musí s matkou dítěte uzavřít písemnou dohodu o péči o dítě. Podpis matky musíte ověřit úředně (lze ověřit a dohodu sepsat přímo na OSSZ). Otec pečující o novorozeně může pobírat peněžitou pomoc v mateřství nejdřív od sedmého týdne po porodu, tedy až po šestinedělí. U otce je proto podpůrčí doba, kdy PPM čerpá kratší, trvá 22 týdnů, u dvojčat či vícerčat 31 týdnů.
Zanechat komentář