Dovolená je jedním z nejdůležitějších práv zaměstnanců. Ne vždy si ji ale mohou naplánovat podle svých představ. Podle zákoníku práce je čerpání dovolené nařízeno zaměstnavatelem. Pokud zaměstnavatel vyhoví žádosti zaměstnance o čerpání dovolené, jde pouze o jeho dobrou vůli.
Přesto v některých případech má i zaměstnanec právo si určit čerpání své dovolené. Jak to přesně funguje a co dělat, když dovolenou zaměstnavatel nestihne v příslušném kalendářním roce nařídit?
Obecné zásady čerpání dovolené
Mnoho zaměstnanců si myslí, že o své dovolené rozhodují sami, ale podle zákoníku práce to tak není. Zaměstnavatel je tím, kdo určuje, kdy si zaměstnanec musí vzít dovolenou v daném termínu, a to s ohledem na provozní potřeby firmy.
„Zákon jasně stanoví, že zaměstnavatel je povinen při plánování dovolené zohlednit také oprávněné zájmy zaměstnance. To znamená, že by měl brát v úvahu například rodinnou situaci nebo preference zaměstnance, ale konečné slovo má vždy zaměstnavatel,“ vysvětluje Jakub Chvátal, vedoucí pražské pobočky advokátní kanceláře Spring Walk.
- Zaměstnavatel musí oznámit dovolenou minimálně 14 dní předem (pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak).
- Pokud se nečerpá dovolená najednou, jedna její část by měla trvat nejméně dva týdny.
- Hromadná dovolená je možná například v případě celozávodní dovolené.
Kdy může o dovolené rozhodnout zaměstnanec?
Zaměstnanec si může dovolenou naplánovat sám pouze v určitých situacích. „Pokud vám šéf neurčí čerpání dovolené z minulého roku do 30. června následujícího roku, máte právo si vybrat termín sami. Musíte to ale zaměstnavateli písemně oznámit minimálně 14 dní předem, pokud nebylo dohodnuto jinak,“ upřesňuje Anna Kevorkyan.
Nezřídka se stává, že zaměstnanci nevyčerpají celou dovolenou, která jim v daném roce náleží. Zaměstnavatel je tak povinen zajistit, aby byla dovolená zaměstnance vyčerpána v roce, kdy na ni vznikl nárok. Výjimkou jsou překážky na straně zaměstnance, například nemoc nebo mateřská dovolená, nebo naléhavé provozní důvody zaměstnavatele.
Pokud požádáte o převod nevyčerpané části dovolené do dalšího roku (jen v rozsahu přesahujícím zákonné minimum čtyř týdnů, u pedagogických pracovníků šest týdnů), zaměstnavatel vám ji může povolit. „Pokud vám zaměstnavatel vlastní vinou nezajistí čerpání dovolené, může mu hrozit sankce ze strany inspekce práce,“ upozorňuje Jakub Chvátal.
Může dostat výpověď, pokud si vezmete dovolenou bez souhlasu?
Nejvyšší soud v roce 2024 řešil případ zaměstnance, který si vzal dovolenou nevyčerpanou v předchozím roce bez oznámení zaměstnavateli. Ten ho následně propustil pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností. Zaměstnanec se bránil žalobou, ale soud dal za pravdu zaměstnavateli.
„Pokud zaměstnanec nesplní svou zákonnou povinnost písemně oznámit čerpání dovolené v dostatečném předstihu a nastoupí na dovolenou bez vědomí zaměstnavatele, může být jeho absence považována za neomluvenou a vést k ukončení pracovního poměru,“ dodal Jakub Chvátal.
Tento případ ukazuje, jak důležité je dodržovat pravidla pro čerpání dovolené. Nezapomeňte si ji domluvit včas a vždy se řídit interními pravidly zaměstnavatele.
Právo na dovolenou
Zákoník práce ve svém ustanovení § 211 přiznává zaměstnanci za splnění zákonných podmínek právo na dovolenou. V zásadě až na zákonné výjimky (jako např. pedagogičtí pracovníci, akademičtí pracovních vysokých škol či zaměstnanci zaměstnavatele, kterým je například stát, územní samosprávný celek, státní fond) činí výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
Je to právě zaměstnavatel, kdo je odpovědný za to, že dovolená zaměstnance bude řádně vyčerpána. Pakliže by nedošlo k řádnému vyčerpání dovolené, zaměstnavatel by se podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, dopustil přestupku. Zákon naopak nestanovuje povinnost určit si dovolenou zaměstnanci.
Zaměstnavatel je podle § 217 odst. 1 povinen určenou dobu zaměstnanci oznámit písemně alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době. Komentářová literatura uvádí, že určení dovolené zaměstnanci je jednostranné právní jednání a pakliže nebude dodržena písemná forma, jedná se o neplatné právní jednání.
Délka dovolené
Zákoník práce garantuje zaměstnancům aspoň dva týdny v kuse. Většina tuzemských firem dnes zpravidla poskytuje pět týdnů volna ročně. Pokud by chtěl zaměstnanec například na měsíc pryč, může si požádat o celou délku dovolené najednou.
Zaměstnavatel by správně neměl požadovat, aby si podřízený práci nadpracoval, než bude pryč. Samozřejmě pokud jsme svědomití a nechceme, aby se něco pokazilo a my měli nějaké problémy, asi je dobré si před dovolenou udělat, co je třeba, aby místo nás nemusel tu práci dělat někdo jiný, ale nadpracovávat se dovolená samozřejmě nemusí.
Kdy vzniká právo na dovolenou?
Zaměstnanec má nárok na dovolenou, pokud je v pracovním poměru alespoň čtyři týdny a odpracuje čtyřnásobek svého úvazku. Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Víkendy a volné dny se ale do dovolené nepočítají. Dovolenou si mohou vzít i brigádníci.
Náhrada mzdy a nemocenská
Náhrada mzdy za dovolenou se počítá z průměrného výdělku předchozího čtvrtletí. V případě, že zaměstnanec během dovolené onemocní, je na něm, zda ji bude dál čerpat, nebo ji přeruší a nastoupí na nemocenskou.
Převádění do dalšího roku
Dále upozorňuje, že dovolená se musí čerpat, nemůže se proplácet. „To znamená, neměl by o ní zaměstnanec přijít a zákon ji vždycky převede. Když zůstane na konci roku, nemusí se zaměstnanec bát a dovolená se převede do dalšího kalendářního roku. Zaměstnavatel se samozřejmě může snažit, aby k tomu nedošlo a tlačí na zaměstnance, aby o ni požádal, a dokonce může udělat i to, že mu ji sám na konci roku nařídí,“ konstatuje expert.
Bylo by podle něj proto vždycky lepší, aby si zaměstnanec včas požádal o dovolenou v době, která mu vyhovuje. Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době.
Nárok na dovolenou a její výpočet
Nárok na dovolenou vzniká všem zaměstnancům, kteří v daném kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele odpracovali minimálně 60 pracovních dnů. Při práci na plný úvazek zákoník práce stanovuje minimální výměru dovolené na 4 týdny v jednom kalendářním roce (160 hodin).
Tato minimální výměra dovolené se odvíjí od toho, jak velkou část roku zaměstnanec u zaměstnavatele pracoval. V dnešní době řada zaměstnavatelů nabízí benefit v podobě 5 týdnů dovolené ročně. Minimální výměra dovolené 4 týdny se vztahuje na většinu profesí, v zákoníku práce je však vypsáno několik profesí, které mají ze zákona nárok na delší dovolenou.
Změny se nijak nedotkly výměry dovolené v minimální době 4 týdny. Změnilo se ale to, že se dovolená od roku 2021 nepočítá ve dnech, ale v hodinách. Při standardní osmihodinové pracovní době se tedy povinné čtyři týdny dovolené přepočtou na 160 hodin.
V případě, že doba strávená na nemocenské nepřesáhne 20násobek týdenní pracovní doby, započítává se do výkonu práce, a tím pádem nezkracuje nárok na dovolenou.
Tabulka: Výpočet dovolené
| Faktor | Popis |
|---|---|
| Minimální výměra dovolené | 4 týdny (160 hodin) |
| Výpočet pro kratší úvazek | Poměrná část dle odpracovaných hodin |
| Převod nevyčerpané dovolené | Možný pouze z provozních důvodů nebo překážek v práci |
Dovolená ve zkušební době a při výpovědi
Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje). Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno.
Postup zaměstnavatele při plánování dovolené
Zaměstnanec si, až na výjimky, nemůže sám stanovit dobu, kdy bude dovolenou čerpat. Zaměstnavatel má povinnost sestavit rozvrh čerpání dovolené, dříve známý jako plán dovolených, a to ve spolupráci s odbory nebo radou zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí. Zpravidla by měla být dovolená dle zákoníku práce vyčerpaná vcelku. Praxe je však ve většině případů jiná a zaměstnanci si dovolenou vybírají po částech.
Převod a zrušení dovolené
Dovolenou je možné převést do následujícího kalendářního roku pouze z provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo překážek v práci na straně zaměstnavatele. V tomto případě může zaměstnanec převést dovolenou do dalšího roku. Ale pozor: převádět je možné pouze hodiny nad rámec stanovené výměry dovolené dle zákoníku práce. Pokud má tedy zaměstnanec nárok na 4 týdny dovolené, musí ji vyčerpat v daném roce a nic nelze převádět.
Ze zákona má zaměstnavatel právo zrušit zaměstnanci odsouhlasenou dovolenou nebo ho z dovolené odvolat. V tomto případě má ale povinnost zaměstnanci nahradit náklady, které mu vznikly právě z důvodu, že zaměstnavatel změnil již určené čerpání dovolené. Může se jednat například o stornovací poplatky cestovních kanceláří, hotelů apod.
Zanechat komentář