Blíží se čas letních dovolených a spousta zaměstnanců kontroluje last minute nabídky a těší se na odpočinek. Ale co když vám zaměstnavatel dovolenou zruší? Zaměstnavatel určuje čerpání dovolené svých zaměstnanců a má na to právo, ale i povinnost. Pojďme se podívat, kdy může zaměstnavatel zrušit dovolenou, i tu, kterou již máte zaplacenou, nebo vás v průběhu dovolené z ní odvolat zpět do práce.
Základní Pravidla Ohledně Nároku Na Dovolenou
Zaměstnanci si často myslí, že si „vybírají“ dovolenou a že si ji plánují. Ale není při tom úplně neomezeným pánem. I když nárok na dovolenou má podle zákoníku práce po splnění podmínek každý zaměstnanec, ne vždy dostanete z práce volno, když ho zrovna potřebujete.
Zaměstnanec, který je u zaměstnavatele zaměstnán v pracovním poměru, má nárok na dovolenou. Dle podmínek stanovených zákoníkem práce má zaměstnanec nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, a dále právo na dodatkovou dovolenou. Od roku 2023 se zákonná úprava vztahuje i na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti.
Jak Vzniká Nárok Na Dovolenou?
Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru u stejného zaměstnavatele konal v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Zaměstnanec nemusí pracovat celý rok, aby měl nárok na dovolenou - ten mu vzniká postupně.
Základním pravidlem je, že dovolenou určuje zaměstnanci zaměstnavatel, ale měl by při určování dovolené rovněž přihlédnout kromě provozních potřeb i k oprávněným zájmům zaměstnance. Dle zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni mít na daný kalendářní rok připravený plán čerpání dovolené.
Zaměstnavatel má dopředu sestavit rozvrh dovolených. Když ve firmě působí odbory, měly by ten rozvrh schválit. Jsou tu i další pravidla. Například, že by zaměstnanec měl mít aspoň dva týdny dovolené v kuse. Slovy zákona „je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele“ i „k oprávněným zájmům zaměstnance“.
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Zaměstnanec samozřejmě může o dovolenou kdykoliv požádat, ale k jejímu nástupu vždy potřebuje souhlas zaměstnavatele. Zaměstnavatel žádosti vyhoví, nebo nevyhoví. Nikdy nemůže zaměstnanec prostě jen tak oznámit, že si bere dovolenou.
Výjimky Kdy Si Může Zaměstnanec Určit Dovolenou Sám
Existuje však výjimka. A to v situaci, kdy zaměstnavatel neurčí zaměstnanci nástup dovolené za určitý kalendářní rok, a to ani do 30. června roku následujícího. V takové situaci nabývá zaměstnanec právo určit si nástup a termín dovolené 1. července sám. Takto nemůže zaměstnanec nastoupit dovolenou za aktuální kalendářní rok, ale jen za rok předchozí, popř. Například letos v r. 2022 získají zaměstnanci právo určit si nástup nevyčerpané dovolené z r. 2021 (popř.
Pak existuje ještě jedna výjimka, kdy sice stále určuje formálně nástup dovolené zaměstnavatel, ale musí jej určit tak, jak si přeje zaměstnanec, resp. Zaměstnanec tedy až na výjimku, resp. výjimky, nemůže sám rozhodnout o svém nástupu a termínu dovolené.
Nejlepší samozřejmě je, když se obě strany ohledně dovolené dohodnou, všichni si vyjdou vstříc, jsou spokojení a případné ústupky jsou přijatelné.
Kdy Může Zaměstnavatel Zrušit Dovolenou?
Zaměstnavatel má právo zaměstnanci zrušit dovolenou kdykoliv. Zaměstnavatel svým rozhodnutím stanoví konkrétnímu zaměstnanci určitý termín čerpání dovolené. Podle něj je schopen s předstihem posoudit v jakých termínech a v jakém rozsahu bude možné zaměstnance na dovolenou uvolnit, a to tak, aby zaměstnanci stihli vyčerpat celý rozsah dovolené, na kterou jim v kalendářním roce vzniklo právo.
Výslovně je však upravena povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené. Tuto alespoň částečnou satisfakci zaměstnance a ochranu proti zneužití práva zaměstnavatelem upravuje ust. § 217 odst. 3 zákoníku práce.
Zaměstnavatel by měl své oprávnění zaměstnanci zrušit již určenou dovolenou nebo jej odvolat z probíhající dovolené využívat jen ve výjimečných případech, kdy se nečekaně změní podmínky či okolnosti, za kterých byl termín dovolené určen, a to natolik zásadním způsobem, že by jinak mohla být ohrožena činnost zaměstnavatele. Současně by mělo jít o situaci, kdy je plnění úkolů zaměstnavatele vázáno na konkrétního zaměstnance - jde tedy o provozní okolnosti, které se bez zaměstnance neobejdou.
Ostatně zákoník práce ani výslovně neupravuje právo zaměstnavatele změnit určený termín dovolené nebo zaměstnance z dovolené odvolat. Jestliže však zaměstnavatel má právo určit dovolenou, má právo ji i změnit, popř. A jeho oprávnění potvrzuje i povinnost kompenzovat zaměstnanci náklady vzniklé z důvodu zaměstnavatelova opatření, kdy změní určenou dovolenou nebo zaměstnance z dovolené odvolá.
Nicméně zaměstnavatel nemůže takto postupovat zlomyslně nebo bezdůvodně, mělo by se jednat o zcela výjimečné situace. Takovou zcela výjimečnou situací jsou například vážné a náhlé provozní okolnosti, které jsou ve svém řešení vázány na zaměstnance zrovna čerpajícího dovolenou. Zaměstnavatel je tedy dle zákoníku práce oprávněn zaměstnance z dovolené odvolat.
Příklady Situací, Kdy Zaměstnavatel Může Zrušit Dovolenou
- Vážné a náhlé provozní okolnosti
- Ohrožení činnosti zaměstnavatele
- Plnění úkolů zaměstnavatele je vázáno na konkrétního zaměstnance
Zákoník práce 2019 a čerpání dovolené | Orange Academy
Co Musí Zaměstnavatel Zaplatit Zaměstnanci Při Zrušení Dovolené Nebo Odvolání Z Dovolené?
Před snadným zrušením dovolené nebo nuceným návratem chrání zaměstnance i to, že všechny ztráty, které mu kvůli tomu vzniknou, jdou na konto zaměstnavatele.
Pokud zaměstnavatel změní dobu čerpání dovolené nebo zaměstnance z dovolené přímo odvolá, musí mu pak také nahradit náklady, které zaměstnanci bez jeho zavinění vznikly. V případě zrušení již zaplacené dovolené je zaměstnavatel povinen proplatit částku, kterou zaměstnanec za dovolenou uhradil, popřípadě storno poplatky za zrušení zájezdu, náklady na pojištění a další související prokazatelné náklady. Zaměstnanec je povinen náklady, které v souvislosti se zrušením dovolené vznikly, zaměstnavateli prokázat prostřednictvím dokladů o zaplacení.
Jde-li o náklady, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci uhradit, jsou jimi zejména cestovní náhrady zpět do místa bydliště či pracoviště, stornovací poplatky cestovních kanceláří či dopravců, částky, které zaměstnanec uhradil za zájezd či ubytování, náklady na pojištění a další náklady, které s dovolenou souvisejí a je možné je prokázat, například prostřednictvím dokladů o úhradě. V případě, že by se zaměstnanec na dovolenou ještě mohl vrátit, musí mu zaměstnavatel uhradit také zpáteční cestu.
Náklady na cestu zpátky, třeba i z nejvzdálenější ciziny, stornovací poplatky, ale i lístky na koncert a podobně. Pozor ale: nárok na proplacení výdajů má zaměstnanec jenom tehdy, když mu zaměstnavatel předtím dovolenou písemně schválil. Všechny náklady je samozřejmě potřeba doložit, takže si schovávejte doklady a stvrzenky. Pokud má zaměstnanec dovolenou třeba na čtrnáct dní a zaměstnavatel ho potřebuje na první týden, takže na ten druhý týden dovolené by ještě mohl odjet či odletět, i tenhle náklad jde za zaměstnavatelem.
Bohužel: kompenzaci za zkaženou dovolenou zaměstnanci a jeho blízkým ale firma platit nemusí.
Co Když Zaměstnanec Podezřívá Zaměstnavatele Ze Zneužití Práva?
V případě podezření zaměstnance na zneužití práva zaměstnavatelem na zrušení dovolené, může zaměstnanec podat podnět na příslušný inspektorát práce.
Musíte Brát Šéfovi Na Dovolené Telefon?
Byť má zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené odvolat, zaměstnanec není povinen být v době čerpání dovolené k zastižení. Smyslem dovolené je odpočinek a načerpání sil k dalšímu výkonu práce.
Jakmile jste ale na dovolené, neexistuje způsob, jak vám její zrušení oznámit - pokud nechcete. Zaměstnanec na dovolené nemusí brát hovory na pracovním čísle. Nemusí brát vůbec žádné hovory, ba ani telefon si nakonec s sebou brát nemusí. Doporučeným dopisem ho pravděpodobně zaměstnavatel nedohoní, navíc kdovíkdy by došel.
Jiná věc je, že v praxi to samozřejmě bývá jinak: málokdo si troufne nezvednout šéfovi telefon nebo od něj nepřečíst zprávu.
Doporučení Pro Zaměstnance
Obecně je nejlepším postupem pro zaměstnance, kteří chtějí mít jistotu, než uhradí jakoukoliv zálohu či částku za dovolenou, aby před její úhradou požádali zaměstnavatele o určení čerpání dovolené na vámi požadovaný termín.
Asi nelze zaměstnancům doporučovat, aby s koupí zájezdu, letenek nebo objednáním ubytování a zaplacením zálohy vyčkávali až na rozhodnutí zaměstnavatele o čerpání dovolené v konkrétním termínu čili na skutečné určení čerpání dovolené. V praxi se používají formalizované žádanky o dovolenou.
Tabulka: Práva a Povinnosti Zaměstnance a Zaměstnavatele
| Právo/Povinnost | Zaměstnanec | Zaměstnavatel |
|---|---|---|
| Určení čerpání dovolené | Může požádat o konkrétní termín | Určuje čerpání dovolené, přihlíží k provozním důvodům a zájmům zaměstnance |
| Zrušení dovolené | - | Může zrušit z vážných provozních důvodů |
| Náhrada nákladů | Má nárok na náhradu nákladů vzniklých zrušením dovolené | Povinen nahradit náklady vzniklé zrušením dovolené |
| Doba oznámení dovolené | - | Písemně oznámit alespoň 14 dní předem |
Doufáme, že vám tento článek pomohl lépe porozumět vašim právům a povinnostem ohledně dovolené. Přejeme vám krásné a ničím nerušené volno!


Zanechat komentář