Rodičovství je v Česku podporováno řadou dávek a úlev na dani, některé jsou vypláceny podobně jako nemocenská, některé přímo formou dávky. Narození dítěte a následná péče o něj je obvykle spojena s poklesem rodinného příjmu. Při plánování rodičovství byste neměli opomenout ani stránku osobních financí. Narození dítěte totiž téměř vždy představuje vyšší zátěž pro rodinný rozpočet.
Jeden z rodičů celodenně pečuje o narozené dítě a přichází tedy o pravidelné příjmy ze zaměstnání či podnikání. Jako finanční pomoc rodičům slouží především dávky v podobě peněžité pomoci v mateřství a rodičovský příspěvek. Rodiče by ovšem neměli opomíjet ani rizikové pojištění, které pomůže udržet vyrovnaný rozpočet v okamžiku nepříznivé životní situace.
Nastávající maminky by měly zvážit například pojištění pro případ rizikového těhotenství, které mnohdy vede k neplánované pracovní neschopnosti před nástupem na mateřskou. Důležité je rovněž sledovat změny ve zdravotním pojištění. Vhodné socioekonomické podmínky podporují dobré fungování rodiny. Brzy po narození dítěte často přichází na řadu i otázka nového bydlení.
Mateřská Dovolená a Peněžitá Pomoc v Mateřství
Mateřskou dovolenou se nazývá pracovní volno, na které má žena ze zákona nárok od svého zaměstnavatele, a to v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Doba trvání mateřské dovolené je při narození jednoho dítěte 28 týdnů, v případě dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů. Po nástupu na mateřskou dovolenou je možné získat peněžitou pomoc v mateřství (pozn. zkráceně se označuje jako mateřská). Jedná se o jednu z dávek českého systému nemocenského pojištění.
Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud např. pojištění trvalo 3 měsíce, činí ochranná lhůta 3 měsíce). Nebo také pojištěnka, která pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
V ostatních případech je ochranná lhůta jen 7 kalendářních dnů. Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila (účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku).
Navíc musí se ženou/matkou uzavřít dohodu v listinné podobě, že bude o dítě pečovat. V dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit (lze přímo na OSSZ). Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.).
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí).
Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Pokud nenastoupí nebo si neurčí takový den nástupu, počítá se za něj první den 6. týdne před očekávaným dnem porodu. V případě, že by žena chtěla pracovat až do dne porodu, měla by vědět, že může, ale podpůrčí doba se jí od 6. týdne před plánovaným porodem počítá, s tím, že za dny, kdy žena pracuje, nemá na dávku nárok.
Po uplynutí doby poskytování peněžité pomoci v mateřství je vyplácení dávky ukončeno. Při její poslední výplatě je na složence (pokud dávka chodí poštou) či ve zprávě pro příjemce (při bankovním převodu dávky) uvedena informace: zánik nároku na dávku dne xx.xx.yyyy. Je důležité vědět, že maminka/otec si pak musí požádat o navazující dávku státní sociální podpory, o rodičovský příspěvek. Tu vyplácí a žádosti vyřizuje pouze ÚP ČR.
Nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství místo ženy může muž nejdříve po šestinedělí ženy, která porodila, tj. od začátku 7. týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 dní po sobě jdoucích. Dávka se muži poskytuje nejdéle 22 týdnů, popř. 31 týdnů u dvojčat a vícerčat. ČSSZ vyplácí dávky nemocenského pojištění zpětně.
Pokud na peněžitou pomoc v mateřství nastupujete po 1. 1. 2025, probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem, tak jak je běžné u eNeschopenky. V případě hotovostní výplaty hradí pojištěnec náklady za doručení. Do zahraničí se dávky nemocenského pojištění vyplácejí pouze na účet příjemce u peněžního ústavu, a to na jeho náklady.
Písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, se zasílá současně s výplatou dávky. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv.
Před odchodem na mateřskou je třeba myslet i na zdravotní pojištění v rodičovství. Pokud žena odchází na mateřskou dovolenou ze zaměstnání, platí za ni zdravotní pojištění po dobu mateřské stát. V případě OSVČ je situace o něco komplikovanější.
Po dobu mateřské mohou OSVČ dále provozovat svou živnost, ovšem musí také dále platit předepsané zálohy na zdravotní a sociální pojištění. V případě přerušení nebo ukončení živnosti musí OSVČ oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Při opomenutí plateb pojišťovně vás čeká doplatek na zdravotní pojištění.
Kdo Má Nárok na Peněžitou Pomoc v Mateřství?
Zadavé musí být splněny dvě podmínky:
- Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na mateřskou nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění.
- Musí být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Současně musí účast na nemocenském pojištění (pozn. Zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech. Po tuto dobu nemusí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele. V případě OSVČ musí trvat účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Současně musí účast na nemocenském pojištění (pozn.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)
Rodičovská Dovolená a Rodičovský Příspěvek
Rodičovská dovolená obvykle plynule navazuje na mateřskou dovolenou. Výjimkou jsou situace, kdy si matky pracující jako OSVČ před porodem neplatily nemocenské pojištění (pozn. nevznikl u nich nárok na peněžitou pomoc v mateřství). Rodičovská dovolená trvá nejdéle do 3 let věku dítěte.
Rodiče, kterým se v lednu 2024 a později narodí jedno dítě, mohou do 3 let věku tohoto dítěte vyčerpat celkem 350 000 korun (pozn. do konce roku 2023 byla tato částka 300 000 korun). V případě více dětí narozených současně má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 525 000 korun. U této podpory rodičů není rozhodující výše příjmu.
Při pobírání rodičovského příspěvku může rodič pracovat a zlepšovat tak sociální situaci rodiny. O rodičovský příspěvek je třeba požádat. K vyřízení žádosti není nutné chodit na úřad, vše totiž můžete vyřídit online z pohodlí domova na stránkách ČSSZ.
Žena, která je příjemcem rodičovského příspěvku a byla před porodem zaměstnána, spadá do kategorie státních pojištěnců. S platbou zdravotního pojištění si tedy nemusí dělat žádné starosti. V případě OSVČ záleží na konkrétní situaci. Pokud se žena jako OSVČ rozhodne po dobu mateřské dále podnikat, má povinnost hradit zálohy na pojistné.
V průběhu roku musí OSVČ platit vyměřené měsíční zálohy na zdravotní pojištění (tzn. příspěvek na zdravotní pojištění). Výše této zálohy je vypočtena v rámci podaného ročního přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (pozn. OSVČ, kterým nezpracovává daňové přiznání za rok 2023 daňový poradce: do 2. 5. OSVČ, které nepodaly daňové přiznání do 2. 4. 2024 a následně ho do 2. 5. 2024 podaly elektronicky: do 3. 6. OSVČ, kterým zpracovává daňové přiznání za rok 2023 daňový poradce: do 1. 8. OSVČ, které nemají povinnost podávat daňové přiznání za rok 2023: do 8. 4.
Pokud je matka na rodičovské dovolené s prvním dítětem do 4 let jeho věku a má platnou pracovní smlouvu, ze které jí vznikl nárok na první peněžitou pomoc v mateřství, vznikne jí nárok na tuto dávku i v souvislosti s dalším těhotenstvím. Nově se zjišťuje i denní vyměřovací základ (DVZ) pro výpočet dávky. Pokud k nástupu na dávku dojde do 4 let věku předchozího dítěte u stejného zaměstnavatele, porovná se nově zjištěný DVZ s DVZ, který byl použit pro výpočet předchozí PPM. Pro stanovení nové peněžité pomoci v mateřství se použije vyšší denní vyměřovací základ.
V případě, že mamince pracovní poměr skončil během čerpání rodičovské dovolené (smlouva na dobu určitou) a nový pracovní poměr ještě nenavázala, není ani nemocensky pojištěna. Na peněžitou pomoc v mateřství tudíž nedosáhne, ale má nárok na rodičovský příspěvek ode dne porodu mladšího dítěte. Pokud maminka získala nový pracovní poměr během rodičovské dovolené s prvním dítětem, musí se vzít v úvahu ještě skutečnost, že pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství kromě splnění obecné podmínky (tj.
Kdo Je Státní Pojištěnec?
Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu mimo jiné za příjemce rodičovského příspěvku podle zákona o státní sociální podpoře, za ženy na mateřské a za osoby (tedy nejen ženy, ale i muže) na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění (viz § 32 a násl. zákona č.
Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, určuje § 7 odst. 1 zákona č. Za vyjmenované osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem. Za nezaopatřené dítě se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, považuje dítě do ukončení povinné školní docházky (kategorie A), a poté (kategorie B) do 26. do 31. 12. od 1. 1. 1993 podle předpisů ČR, nebo i podle předpisů SR, ovšem jen pokud byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání před 1.
V obou případech jde o důchody podle zákona č. D - Osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými (nová kategorie od 1. 1. E - Příjemci rodičovského příspěvku podle zákona č. Uchazeč o zaměstnání po dobu, po kterou je v evidenci úřadu práce. Do této kategorie nepatří pojištěnec, který není v evidenci úřadu práce, tj.
H - Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované (podle zákona č. I - Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost) (zákon č. Za účastníka veřejného zdravotního pojištění v ČR, který je ve výkonu zabezpečovací detence, ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo v ústavním ochranném léčení, platí zdravotní pojištění stát.
Podmínka se považuje za splněnou jen tehdy, pokud: jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, nebo dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení, či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy.
Do této kategorie se může zařadit u jednoho dítěte vždy pouze jedna osoba, a to otec, matka, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. M - Příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č.
Do této kategorie může být osoba zařazena jen tehdy, pokud nemá příjmy ze zaměstnání, ani ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívá důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy. Jedná se o mladistvé, umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, kteří nemají nárok na zařazení mezi nezaopatřené děti. Podle trestního zákona může soud v zájmu chovance prodloužit ochrannou výchovu až do 19 let.
1 - osoby poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, kterým je vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, pokud tyto osoby měly ke dni 31. 26. 1.
Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na mateřskou nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Osobně Celodenně Řádně Pečující o Dítě
Jestliže rodič osobně celodenně pečuje o dítě, tj. jedná se zejména o situaci, kdy čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené a po skončení rodičovského příspěvku, je za něj stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění. Důvodem je péče o dítě. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, buď otec, nebo matka dítěte (nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů).
Rodič ovšem musí zároveň splnit tyto podmínky:
- Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. Tato podmínka není splněna především v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
- Dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a pokud jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování (dítě nechodí do družiny).
- Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na DPP s odměnou v měsíci nepřesahující 11.499 Kč či práce na DPČ s odměnou v měsíci nižší než 4.500 Kč.
Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky. Po skončení rodičovského příspěvku zdravotní pojišťovna požaduje i předložení rozhodnutí o odnětí rodičovského příspěvku. Stejnou oznamovací povinnost má i zaměstnavatel, pokud pracovní poměr trvá (tj. u neplaceného volna u dítěte staršího tří let).
Jestliže rodič čerpá rodičovskou dovolenou nebo rodičovský příspěvek, pak stát platí pojistné na zdravotní pojištění z těchto důvodů.
Souběh Zaměstnání a Péče o Dítě
V případech, kdy osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (s výjimkou osob osobně celodenně a řádně pečujících o dítě), mají příjmy ze zaměstnání, jsou plátci pojistného stát i tyto osoby. V případě výkonu práce v pracovním poměru, na dohodu o pracovní činnosti (s měsíční odměnou alespoň 11.500 Kč) se odvádí pojistné na zdravotní pojištění.
Zaměstnanec je povinen odvádět měsíční pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění se odvozuje od minimální mzdy, která pro zaměstnance v roce roce 2025 činí 20.800 Kč měsíčně. Minimální odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance činí 13,5 % z minimální mzdy, tj. 2.808 Kč měsíčně (z toho 4,5 % odvádí sám zaměstnanec a 9 % za zaměstnance zaměstnavatel).
Povinnost odvést pojistné alespoň v minimální výši však nemají osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jedná se např.:
- o osoby na mateřské i rodičovské dovolené,
- o osoby, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek,
- o osoby pečující o dítě, které splňují výše uvedené podmínky.
Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem, který nemusí dosahovat minimální mzdy. Nemusí tedy odvádět minimální pojistné. Výše pojistného činí 13,5 % z příjmu za daný měsíc.
Souběh Podnikání a Péče o Dítě
Pro OSVČ, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, neplatí minimální vyměřovací základ. Podrobnější podmínky, kdy podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění nemusí OSVČ platit povinné minimální odvody nezávislé na dosaženém výdělku, najdete v kapitole Podnikání rodičů - samostatná výdělečná činnost.
Jde např. o omezení docházky do mateřské školy na 4 hodiny denně nebo omezení docházky do školní družiny. Zde musíme upozornit, že OSVČ využívající tento režim není státním pojištěncem zdravotního pojištění.
Otcovská Dovolená
Otcovská dovolené (neboli dávka otcovské poporodní péče) je finanční dávka vyplácená z nemocenského pojištění, tedy podobně jako peněžitá pomoc v mateřství (PPM). Jedná se poměrně o novou věc, zavedena byla teprve 1. Tato dávka se v současně pokytuje maximálně v délce 7 kalendářních dnů v období šesti týdnů ode dne narození dítěte. O tuto dávku žádáte na České správě sociálního zabezpečení.
Základní podmínkou nároku na otcovskou je účast na nemocenském pojištění, tedy např. Zákon o veřejném zdravotním pojištění ani zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění pojem „otcovská“ nezná a v důsledku zavedení této dávky nedochází k žádným změnám ohledně placení pojistného na zdravotní pojištění.
Osoby zaměstnané si ale v souvislosti s dávkou otcovské poporodní péče mají v zaměstnání požádat o rodičovskou dovolenou. Stanou se pak „státními pojištěnci“. Sami se o nic dalšího starat nemusí - rodičovskou dovolenou zaměstnavatel nahlásí zdravotní pojišťovně prostřednictvím Hromadného oznámení zaměstnavatele (HOZ).
Nástup zaměstnance na rodičovskou dovolenou bude hlášen kódem „M“, ukončení rodičovské dovolené kódem „U“. V kalendářním měsíci, kdy čerpá rodičovskou dovolenou, pak pro daného zaměstnance neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, protože je osobou, za kterou hradí pojistné na zdravotní pojištění i stát.
Nárok na otcovskou mají i osoby samostatně výdělečně činné, pokud splní podmínku dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou. Zákon o nemocenském pojištění jim dále stanoví podmínku, že nesmí v době pobírání této dávky osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Pokud nemáte nárok na mateřskou a nastupujete rovnou na rodičovskou, tak tuto skutečnost nahlásíte na vaší zdravotní pojišťovně. Jestliže na mateřskou dovolenou navazuje rodičovská dovolená, platba státu trvá. Nic hlásit není třeba, stále patříte do stejné kategorie státních pojištěnců, označené na formuláři Přihláška a evidenční list pojištěnce písmenem E. Bylo by ale samozřejmě nutné hlásit například, že ženě skončila mateřská dovolená a rodičovskou dovolenou čerpá muž.
Důchodové Pojištění a Péče o Dítě
Podmínkou nároku na starobní důchod je pojištění v rozsahu nejméně 35 let. Dobou pojištění je především doba zaměstnání, ze kterého se odvádí pojistné na důchodové pojištění, popř. výkonu SVČ, a dále také náhradní doby pojištění. Další podmínkou je dosažení důchodového věku, který je odstupňován podle roku narození pojištěnce.
Náhradní dobou pojištění je mj. doba osobní péče o dítě do čtyř let věku. Po dobu trvání náhradní doby pojištění nevzniká osobě povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Tato povinnost nevzniká ani státu. Náhradní doby důchodového pojištění se započítávají do celkové doby důchodového pojištění pro vznik nároku na důchod.
Doba péče ženy i muže o dítě do čtyř let věku nebo doba péče započatá dříve a ukončená po tomto datu se dokládá čestným prohlášením při uplatnění žádosti o důchod. Dobu péče o dítě nelze započítat současně otci i matce. V případě, že o dítě pečovalo současně více osob, započte se doba péče o dítě té osobě, která o dítě pečovala v největším rozsahu.
Zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou nebo pečující o děti nemusejí povinně platit pojistné na sociální pojištění (zahrnuje pojistné na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud zaměstnanec pracuje, pojistné odvádí z dosaženého příjmu zaměstnavatel a péče o děti není zohledněna. Zaměstnanec nemá žádné povinnosti vůči státu.
Pojistné na sociální zabezpečení se neodvádí zejména z těchto příjmů:
- na základě dohody o provedení práce do výše přijmu 11.499 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele;
- ze zaměstnání malého rozsahu, tj. sjednaný příjem je nižší než 4.500 Kč;
- ze zákonného odstupného.
Zanechat komentář