Kdo Platí Sociální a Zdravotní Pojištění na Rodičovské Dovolené v České Republice?

Narození dítěte a následná péče o něj je obvykle spojena s poklesem rodinného příjmu. Při plánování rodičovství byste neměli opomenout ani stránku osobních financí. Narození dítěte totiž téměř vždy představuje vyšší zátěž pro rodinný rozpočet. Jeden z rodičů celodenně pečuje o narozené dítě a přichází tedy o pravidelné příjmy ze zaměstnání či podnikání.

Jako finanční pomoc rodičům slouží především dávky v podobě peněžité pomoci v mateřství a rodičovský příspěvek. Rodiče by ovšem neměli opomíjet ani rizikové pojištění, které pomůže udržet vyrovnaný rozpočet v okamžiku nepříznivé životní situace. Nastávající maminky by měly zvážit například pojištění pro případ rizikového těhotenství, které mnohdy vede k neplánované pracovní neschopnosti před nástupem na mateřskou.

Mateřská Dovolená a Peněžitá Pomoc v Mateřství

Mateřskou dovolenou se nazývá pracovní volno, na které má žena ze zákona nárok od svého zaměstnavatele, a to v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Doba trvání mateřské dovolené je při narození jednoho dítěte 28 týdnů, v případě dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů.

Po nástupu na mateřskou dovolenou je možné získat peněžitou pomoc v mateřství (pozn. zkráceně se označuje jako mateřská). Jedná se o jednu z dávek českého systému nemocenského pojištění.

Podmínky pro Nárok na Peněžitou Pomoc v Mateřství

1. Zaprvé musí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství v době nástupu na mateřskou nemocensky pojištěn, nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění (pracovního poměru).
2. OSVČ mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství pouze v tehdy, pokud si doprovodně platili nemocenské pojištění. Pokud OSVČ pobírá mateřskou, nesmí osobně vykonávat podnikatelskou činnost.
3. Zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech. Po tuto dobu nemusí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele.
4. V případě OSVČ musí trvat účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila.

Zdravotní Pojištění Během Mateřské Dovolené

Před odchodem na mateřskou je třeba myslet i na zdravotní pojištění v rodičovství. Pokud žena odchází na mateřskou dovolenou ze zaměstnání, platí za ni zdravotní pojištění po dobu mateřské stát. V případě OSVČ je situace o něco komplikovanější. Po dobu mateřské mohou OSVČ dále provozovat svou živnost, ovšem musí také dále platit předepsané zálohy na zdravotní a sociální pojištění. V případě přerušení nebo ukončení živnosti musí OSVČ oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Při opomenutí plateb pojišťovně vás čeká doplatek na zdravotní pojištění.

Rodičovská Dovolená a Rodičovský Příspěvek

Rodičovská dovolená obvykle plynule navazuje na mateřskou dovolenou. Výjimkou jsou situace, kdy si matky pracující jako OSVČ před porodem neplatily nemocenské pojištění (pozn. nevznikl u nich nárok na peněžitou pomoc v mateřství). Rodičovská dovolená trvá nejdéle do 3 let věku dítěte.

Rodiče, kterým se v lednu 2024 a později narodí jedno dítě, mohou do 3 let věku tohoto dítěte vyčerpat celkem 350 000 korun (pozn. do konce roku 2023 byla tato částka 300 000 korun). V případě více dětí narozených současně má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 525 000 korun. U této podpory rodičů není rozhodující výše příjmu. Při pobírání rodičovského příspěvku může rodič pracovat a zlepšovat tak sociální situaci rodiny.

Žena, která je příjemcem rodičovského příspěvku a byla před porodem zaměstnána, spadá do kategorie státních pojištěnců. S platbou zdravotního pojištění si tedy nemusí dělat žádné starosti. V případě OSVČ záleží na konkrétní situaci. Pokud se žena jako OSVČ rozhodne po dobu mateřské dále podnikat, má povinnost hradit zálohy na pojistné.

Rodičovský příspěvek je měsíční opakovaná dávka, která náleží rodiči pečujícímu osobně, celodenně a řádně o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodič, jenž pobírá rodičovský příspěvek, může pracovat a zvyšovat tak příjem rodiny. Tato dávka není vyplácena v závislosti na příjmu rodiny.

Podmínky Nároku na Rodičovský Příspěvek

Nárok na rodičovský příspěvek zakládá vždy pouze nejmladší dítě v rodině. Pro děti narozené od 1. 1. 2024 (včetně) platí, že dávku Úřad práce ČR vyplácí až do 3 let věku dítěte, nebo do vyčerpání celkové částky 350 000 Kč. Pro děti narozené do 31. 12. 2023 (včetně) platí, že dávka může být vyplácena až do 4 let věku dítěte, nebo do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč.

Dávku rodičovského příspěvek lze nárokovat maximálně tři měsíce zpětně ode dne podání žádosti, nejdříve však od data narození dítěte, nebo má-li rodič nárok na dávky peněžité pomoci v mateřství, nebo nemocenské dávky vyplácené v souvislosti s porodem v částce nižší než 15 000 Kč měsíčně může žádat o rodičovský příspěvek od narození dítěte.

Rodičovský příspěvek navazuje na peněžitou pomoc v mateřství. Kdo nárok na mateřskou nemá, čerpá rodičovský příspěvek od narození dítěte.

Pro děti narozené do konce roku 2023 je rodičovský příspěvek 300 tisíc korun, respektive 450 tisíc u dvojčat a vícerčat, čerpat se dá až 4 roky. U dětí narozených od 1. ledna 2024 pak 350 tisíc, respektive 525 tisíc pro vícerčata, čerpat se dá maximálně 3 roky.

Výši měsíční dávky (a tedy i celkovou délku čerpání rodičáku) si můžete nastavit, ne ale docela libovolně, rozhodující jsou výše předchozích příjmů.

Jedinou podmínkou při samotném pobírání rodičovského příspěvku je, aby rodič celý kalendářní měsíc celodenně a řádně pečoval o dítě, na které rodičovský příspěvek pobírá. Této podmínce ale nepřekáží zaměstnání - je splněna, i když rodič chodí do práce a celodenní péči o dítě obstará jiná zletilá osoba.

Rodičovská dovolená se nepočítá - o tu si rodič řekne u zaměstnavatele, který má povinnost mu ji poskytnout. Maminky si o ni řeknou po skončení mateřské, pokud peněžitou pomoc v mateřství nebraly (a nebyly tedy na mateřské dovolené), tak po narození dítěte. Tatínkové si o ni můžou říct hned po narození dítěte.

Rodičovský příspěvek se začíná vyplácet po skončení mateřské dovolené. Pokud maminka mateřskou dovolenou neměla nebo když o rodičovský příspěvek žádá tatínek, začíná výplata rodičovského příspěvku po narození dítěte.

Nejjednodušší je žádat pomocí aplikace Jenda na webu MPSV. Potřebovat budete datovou schránku nebo některou z uznávaných elektronických identit jako je bankovní identita. Podat můžete i klasickou žádost o rodičovský příspěvek online nebo na papírovém formuláři na místně příslušném (podle místa bydliště) kontaktním pracovišti úřadu práce.

Denní vyměřovací základ se počítá u zaměstnanců z příjmů za posledních 12 měsíců před začátkem vyplácení dávky. Tedy jednoduše řečeno: výše mzdy či platu, a tedy výše nemocenského pojištění, které se z nich odvádí (u OSVČ, které si platí dobrovolně nemocenské pojištění, jen výše pojistného) ovlivňuje možnou výši měsíčního rodičovského příspěvku. Čím víc jste zaplatili, tím víc můžete měsíčně dostat a tím rychleji čerpat celkovou částku rodičovského příspěvku. Kdo nevydělával, vydělával málo nebo jako OSVČ neplatil dobrovolně nemocenské pojištění, může rodičák čerpat nejvýše tempem 10 000 Kč měsíčně, resp. 15 000 kč měsíčně u vícerčat.

Maximální výše rodičovského příspěvku závisí na denním vyměřovacím základu. Pro ty, co vydělávali málo nebo neplatili nemocenské pojištění je to 13 tisíc korun měsíčně. Sociální pojištění člověk na rodičovské dovolené nemusí odvádět. Pokud jde o rodičovskou a nárok na důchod, bere se rodičovská dovolená, respektive každá doba osobní péče o dítě do čtyř let jako náhradní doba pojištění. To znamená, že se počítá do celkové doby důchodového pojištění potřebné pro nárok na důchod.

V případě, že máte zaměstnavatele a chcete si s dítětem přilepšit poskytováním produktů a služeb na volné noze, prakticky vám nic nebrání. Pouze si u zaměstnavatele ověřte, jestli k tomu nepotřebujete jeho souhlas. Pokud jako podnikatelka pobíráte PPM, osobně podnikat po tuto dobu nemůžete. Přerušení ale není potřeba, je totiž možné chod podnikání zajistit zaměstnanci, externími pracovníky nebo spolupracující osobou.

Během mateřské dovolené a při pobírání rodičovského příspěvku je podnikání bráno vždy jako vedlejší samostatně výdělečná činnost. Z toho plynou výhody při placení sociálního a zdravotního pojištění. To se totiž platí až na základě vašeho zisku. Zálohy na sociálním a zdravotním v prvním roce nemusíte platit vůbec, pokud bude potřeba něco doplácet, dozvíte se to po konci roku na základě skutečných příjmů po podání daňového přiznání a přehledů zdravotního a sociálního pojištění. Z toho se vám pak vypočítají i zálohy na následující rok. Ty můžou být i pro další rok buď nulové, nebo třeba jen v řádu stokorun.

Stát je plátcem pojistného mimo jiné:

• za příjemce rodičovského příspěvku,
• ženy na mateřské dovolené,
• osoby na rodičovské dovolené (čerpají-li rodičovskou dovolenou oba rodiče, je stát plátcem pojistného za oba rodiče),
• osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství,
• osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku.

Jestliže rodič osobně celodenně pečuje o dítě, tj. jedná se zejména o situaci, kdy čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené a po skončení rodičovského příspěvku, je za něj stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění. Důvodem je péče o dítě. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, buď otec, nebo matka dítěte (nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů).

Podmínky pro Celodenní Péči o Dítě

1. Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku.
2. Dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a pokud jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování (dítě nechodí do družiny).
3. Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky. Po skončení rodičovského příspěvku zdravotní pojišťovna požaduje i předložení rozhodnutí o odnětí rodičovského příspěvku. Stejnou oznamovací povinnost má i zaměstnavatel, pokud pracovní poměr trvá (tj. u neplaceného volna u dítěte staršího tří let).

Jestliže rodič čerpá rodičovskou dovolenou nebo rodičovský příspěvek, pak stát platí pojistné na zdravotní pojištění z těchto důvodů.

Každý může podat žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění na adrese ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, a to buď písemně, elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem, datovou schránkou či prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu nebo ID datové schránky, na kterou bude informativní list zaslán. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list zašle Česká správa sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.

Na stránce ČSSZ si každý po přihlášení prostřednictvím Identity občana může nechat provést informativní výpočet starobního důchodu (který je v případě mladších žadatelů pouze velmi orientační), k němuž se automaticky připojí údaje o dobách pojištění a vyměřovacích základech (vyloučených dobách), které má ČSSZ ve své evidenci, takže online takto můžete zjistit evidované doby důchodového pojištění.

Pokud jako OSVČ neoznámíte své zdravotní pojišťovně ukončení samostatné výdělečné činnosti, máte i nadále povinnost hradit zálohy na pojistné. Minimální vyměřovací základ pro vás dále neplatí, jestliže celodenně osobně a řádně pečujete alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.