Miroslav Zikmund (14. února 1919, Plzeň - 1. prosince 2021, Praha) byl významný český cestovatel, spisovatel, novinář, fotograf a kameraman. Spolu s Jiřím Hanzelkou procestoval 112 zemí světa a vytvořil rozsáhlé dílo zahrnující knihy, filmy a reportáže.
Miroslav Zikmund v roce 2009
Mládí a vzdělání
Miroslav Zikmund se narodil v Plzni do rodiny strojvůdce Antonína Zikmunda a Magdaleny, rozené Voráčkové. Základní školu začal navštěvovat v Božkovské ulici a později pokračoval v Masarykově obecné škole na Jiráskově náměstí. V roce 1930 nastoupil na Masarykovo reálné gymnázium v Plzni. Po maturitě v roce 1938 začal studovat Vysokou školu obchodní v Praze. Protože na počátku druhé světové války němečtí okupanti uzavřeli české vysoké školy, mohl ji ukončit až v roce 1946.
Cesty s Jiřím Hanzelkou
Od dubna 1947 do listopadu 1950 podnikl spolu s Jiřím Hanzelkou cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Celou tuto výpravu dlouhou 111 tisíc kilometrů absolvovali společně vozem Tatra 87. Z této cesty bylo rozhlasem odvysíláno přes 700 reportáží. Na této cestě udělali velké množství fotografií a natočili množství filmového materiálu, jehož dokumentární cena je značná.
Tatra 87 Hanzelky a Zikmunda
Druhou cestu podnikli již s doprovodem ve dvou upravených nákladních vozech Tatra 805 v letech 1959-1964. Při této výpravě projeli Asii a Oceánii. Také na této cestě shromáždili velké množství dokumentárního materiálu.
Tatra 805 Expediční
V letech 1963-1964 procestovali velkou část Sovětského svazu od východu k západu, od Tiksi na severu Jakutska až po Pamír na jihu v Tádžikistánu. Dále projeli cesty Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkménie, Ukrajiny a Polska. Přivítáni byli na zaplněném Staroměstském náměstí 11. listopadu 1964.
Další cesty a aktivity
Po roce 1989 začal znovu cestovat do zahraničí. V roce 1991 se vydal do Japonska, v roce 1992 do Austrálie a v roce 1994 na Nový Zéland. V roce 1996 se účastnil s dokumentaristou Milanem Maryškou expedice „Sibiř - peklo, nebo ráj“, ze které vznikl stejnojmenný čtyřdílný dokumentární cyklus.
Osobní život
V roce 1953 se oženil s operní pěvkyní a sólistkou Národního divadla v Praze Evou Maškovou (4. května 1932 - 11. Toto manželství však skončilo rozvodem roku 1973.
Ocenění a uznání
V roce 1993 byla Zikmundovi a Hanzelkovi udělena za celoživotní dílo Cena E. E. Kische, v roce 1999 převzali z rukou českého prezidenta Václava Havla Medaili Za zásluhy II. stupně. Dlouhou dobu žil ve Zlíně a v roce 2014 mu byl udělen čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V témže roce mu český prezident Miloš Zeman 28. října udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.
Úmrtí
Zemřel v Praze dne 1. prosince 2021. Urna s jeho popelem je uložena v hrobě na zlínském Lesním hřbitově.
Dílo
Celé dílo je napsáno společně s J. Hanzelkou (oba autoři si dokonce rovným dílem dělili i všechny honoráře) a týká se výhradně jejich cest. Cestám je věnována také stálá expozice v Muzeu jihovýchodní Moravy ve zlínském zámku S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly, otevřená 30. listopadu 1996.
Výběr z bibliografie
- Afrika snů a skutečnosti 1 (1952)
- Afrika snů a skutečnosti 2 (1952)
- Afrika snů a skutečnosti 3 (1952)
- S československou vlajkou na Kilimandžáro (1954)
- Tam za řekou je Argentina (1958)
- Přes Kordillery (1957)
- Za lovci lebek (1958)
- Mezi dvěma oceány (1959)
- Jižní Amerikou (1959)
- Obrácený půlměsíc (1961)
- Tisíc a dvě noci (1967)
- Světadíl pod Himálajem (1969)
- Zvláštní zpráva č. 4 (1990)
- Cejlon - ráj bez andělů (1991)
- Život snů a skutečnosti (1997)
- Modrý Mauritius... a přece Austrálie! (1999)
- Sloni žijí do sta let (2002)
- Afrika kolem Tatry (2002)
- Přemožení pouště (2006)
- Past na rovníku (2008)
- Tamtamy času: Nová Guinea - svět, o kterém jste si mysleli, že už neexistuje (2002)
- Velké vody Iguazú (2010)
- Legenda H+Z První cesta (2010)
- Legenda H + Z (2010)
- Turecko (2010)
- Století Miroslava Zikmunda (2017)
Zanechat komentář