Končíte ve stávajícím zaměstnání a máte nevyčerpanou dovolenou? Nebo jste dali či dostali výpověď a nejste si jisti, jak je to s vaším nárokem na dovolenou? Tento článek vám poskytne komplexní přehled o tom, jak se řeší nárok na dovolenou při výpovědi, ať už ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance, a to na základě platných právních úprav.
Než se dostaneme k samotnému výpočtu, připomeňme si, co to nárok na dovolenou vlastně je. V České republice má každý zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr právo na čtyři týdny dovolené ročně. Zaměstnavatel dle zákona určuje čerpání dovolené.
Výpočet nároku na dovolenou
Od 1. ledna 2021 platí nový systém výpočtu nároku na dovolenou, který zohledňuje i zaměstnance pracující na směny. Důvodem této změny bylo zajistit spravedlivější nároky pro ty, kteří pracují na směny.
- Pokud jste odpracovali celý rok, tedy 52 týdnů, máte nárok na celou dovolenou, kterou váš zaměstnavatel garantuje.
- Pokud jste odpracovali méně než 52 týdnů, dojde ke krácení dovolené při ukončení pracovního poměru.
Příklad: Pokud jste u zaměstnavatele odpracovali 12 týdnů, váš nárok na dovolenou bude poměrně snížen.
Čerpání dovolené ve výpovědní době
V ideálním případě by měl zaměstnanec čerpat dovolenou během výpovědní doby. To znamená, že neskončí až k poslednímu dni daného měsíce, ale odejde například o tři dny dříve. Jsou zaměstnavatelé, kteří schvalují čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě. A naopak, váš zaměstnavatel čerpání schválit nemusí z důvodu hladkého předání vaší práce, zaučení nového kolegy a podobně.
Připomínáme, že na dovolenou můžete nastoupit pouze, pokud je schválena zaměstnavatelem.
Proplacení nevyčerpané dovolené
Pokud váš zaměstnavatel neschválí, abyste si vyčerpali zbývající dovolenou, dojde k proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru. Takže pokud si nemůže zbytek dovolené vybrat, má zaměstnanec ze zákona nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolenou lze proplatit pouze při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolená vám bude proplacena automaticky, není třeba o ni žádat, a to s poslední mzdou.
Nařízení čerpání dovolené zaměstnavatelem
I ve výpovědní době vám dovolenou může nařídit, a to minimálně 14 dní předem a písemně. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.
Krácení dovolené
Zákoník práce zná pouze jediný důvod, kdy je možné zaměstnanci krátit dovolenou, na kterou mu vznikl ze zákona nárok. Tímto důvodem je neomluvená absence. V ostatních případech, jako je například nemoc nebo rodičovská, se již dovolená nekrátí. Zaměstnanci pouze vzniká nárok jen na poměrnou část dovolené v konkrétním období.
Neomluvená absence
Pouze za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou zkrátit o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí směn lze sčítat. Přitom musí být zaměstnanci vždy ponechána dovolená v rozsahu minimálně 2 týdnů. Dříve platilo, že lze dovolenou krátit o 1 až 3 dny za každou absenci, novela s účinností od roku 2021 ale pravidla zmírnila.
Záleží přitom na rozhodnutí zaměstnavatele, zda dovolenou krátit bude, či nikoli. Stejně tak je výlučně v pravomoci zaměstnavatele, zda bude dovolenou krátit v rozsahu jednoho dne, dvou dnů či tří dnů za jeden zameškaný den.
Nemoc
Netrvá-li pracovní neschopnost déle než dvacet týdnů, počítá se i doba strávená v neschopnosti jako výkon práce a zaměstnanci za tuto dobu náleží nárok na dovolenou, jako by ji odpracoval. Podmínkou je, že zaměstnanec u zaměstnavatele skutečně odpracoval alespoň dvanáct týdnů v daném roce.
Dlouhodobá nemoc
Pakliže pracovní neschopnost trvala po celý kalendářní rok a zaměstnanec tedy neodpracuje dvanáct týdnů, nevzniká při dlouhodobé nemoci nárok na dovolenou vůbec. Pokud je naplněna podmínka minimálního odpracovaného rozsahu, je třeba ještě posoudit, zda pracovní neschopnost nemá původ v pracovním úraze nebo nemoci z povolání. Je-li totiž důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítává se jako výkon práce v plném rozsahu a vzniká nárok na dovolenou tak, jako by zaměstnanec celou dobu pracovní neschopnosti pracoval.
Mateřská a rodičovská dovolená
Doba mateřské dovolené se započítává pro účely výpočtu nároku na dovolenou v plném rozsahu. Žena si většinou po skončení mateřské dočerpá zůstatek zákonné dovolené než nastoupí na rodičovskou. Za dobu mateřské dovolené se dovolená nekrátí, protože se počítá jako výkon práce.
Příklady výpočtů
Pro lepší pochopení uvádíme několik příkladů výpočtů nároku na dovolenou v různých situacích:
- Příklad 1: Zaměstnankyně pracovala v 40 hodinovém týdenním úvazku u zaměstnavatele, který nabízí 5 týdnů dovolené. Na začátku roku byla na 4 týdenní dovolené a v polovině roku podala výpověď s výpovědní dobou, která skončila k 31.6. Zaměstnankyně odpracovala (včetně dovolené na začátku roku a výpovědní doby) 26 týdnů práce. Zaměstnankyně si na začátku roku vybrala 4 týdny dovolené = 4 krát 40 = 160 hodin. Odečtení nároku 100 hodin od 160 vyčerpaných hodin získáme 60 hodin přečerpané dovolené. Zaměstnankyně má tedy přečerpánu dovolenou o 60 hodin (7,5 dne).
- Příklad 2: Petr pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin týdně, a má 4 týdny dovolené. V září onemocní na 3 týdny a zamešká 120 hodin. Protože odpracoval 12 a více týdnů, 20 týdnů z nemoci se ji počítá jako výkon práce.
Tabulka vlivu různých situací na délku dovolené:
| Situace | Vliv na dovolenou |
|---|---|
| Neomluvená absence | Krácení dovolené o počet zameškaných hodin |
| Krátkodobá nemoc (do 20 týdnů) | Započítává se jako výkon práce (za splnění podmínky 12 odpracovaných týdnů) |
| Dlouhodobá nemoc (nad 20 týdnů) | Započítává se 20 týdnů jako výkon práce (za splnění podmínky 12 odpracovaných týdnů) |
| Mateřská dovolená | Započítává se jako výkon práce v plném rozsahu |
| Rodičovská dovolená | Nemá vliv na nárok na dovolenou (pokud nenavazuje na mateřskou) |
| Neplacené volno | Nezapočítává se do nároku na dovolenou |
Další důležité informace
- Převod dovolené k novému zaměstnavateli: Zákoník práce umožňuje, abyste současného zaměstnavatele požádali o převedení zůstatku vaší dovolené k novému zaměstnavateli.
- Dovolená ve zkušební době: Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje).
- Plánování dovolené: Nejlepším způsobem, jak můžete předejít situaci, kdy máte jako zaměstnanec nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru, je plánování.
Doufáme, že vám tento článek poskytl ucelený přehled o problematice krácení dovolené při výpovědi zaměstnance. Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na odborníka.
Zanechat komentář